7 As 112/2011 — Nejvyšší správní soud

30 A 136/2017- 49 - text  10 30 A 136/2017 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Hradci Králové rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jana Rutsche a soudců JUDr. Ivony Šubrtové a JUDr. Pavla Kumprechta ve věci žalobce: F. M. zastoupen obecným zmocněncem A. R. proti žalované: Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců se sídlem náměstí Hrdinů 1634/3, 140 21 Praha 4 v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 25. srpna 2017, č. j. MV-82981-4/SO 2017, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Předmět řízení 1. Žalobce se žalobou ze dne 25. 10. 2017 domáhal zrušení rozhodnutí žalované ze dne 25. 8. 2017, č. j. MV-82981-4/SO-2017 (dále též jen „napadené rozhodnutí“), a vrácení věci žalované k dalšímu řízení. Napadeným rozhodnutím žalovaná podle § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „s. ř.“ nebo „správní řád“), zamítla odvolání žalobce a potvrdila rozhodnutí Ministerstva vnitra, odboru azylové a migrační politiky (dále též jen „správní orgán I. stupně“ nebo „Ministerstvo vnitra“), ze dne 21. 4. 2017, č. j. OAM-17148-20/TP-2016 (dále též jen „prvoinstanční rozhodnutí“), kterým byla podle § 75 odst. 1 písm. f) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o pobytu cizinců“), zamítnuta žádost žalobce o povolení k trvalému pobytu na území České republiky, neboť nebyly splněny podmínky ustanovení § 67 tohoto zákona. 2. Současně žalobce požádal o osvobození od soudních poplatků. Této žádosti krajský soud vyhověl usnesením ze dne 14. 11. 2017, č. j. 30 A 136/2017-22. II. Obsah žaloby 3. Žalobce namítal, že byl v předcházejícím řízení zkrácen na svých právech, má za to, že správní orgány v uvedeném řízení porušily ustanovení § 2 odst. 4 správního řádu, neboť nepřihlédly k okolnostem daného případu, zejména k jeho rodinným a soukromým poměrům. Rovněž došlo k porušení ustanovení § 67 zákona o pobytu cizinců, neboť existují důvody hodné zvláštního zřetele, díky nimž lze prominout podmínku nepřetržitého pobytu na území pro udělení trvalého pobytu. Žalobce dále namítá porušení ustanovení § 50 odst. 4 správního řádu, neboť správní orgány nepřihlížely pečlivě ke všemu, co vyšlo v průběhu řízení najevo, a to k jeho poměrům a situaci v zemi jeho původu. Tím došlo i k porušení čl. 8 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a čl. 10 Úmluvy o právech dítěte, neboť napadeným rozhodnutím bylo zasaženo i do jeho práva na rodinný a soukromý život, správní orgány postupovaly v rozporu s ustanovením o právech rodiče a dítěte. V této souvislosti se žalobce dovolává i porušení ustanovení § 855 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, který pojednává o vzájemných právech a povinnostech rodičů a dětí. 4. Žalobce shrnul, že podal žádost o vydání povolení k trvalému pobytu podle § 67 zákona o pobytu cizinců. V odstavci 1 citovaného ustanovení je uvedeno, že povolení k trvalému pobytu se po 4 letech nepřetržitého pobytu na území České republiky udělí cizinci, který v zemi pobývá v rámci přechodného pobytu po ukončení řízení o udělení mezinárodní ochrany za podmínky, že nejméně poslední dva roky probíhalo poslední řízení o udělení mezinárodní ochrany, včetně případného řízení o žalobě nebo kasační stížnosti. Podle ustanovení § 67 odst. 7 zákona o pobytu cizinců lze tyto podmínky prominout z důvodů hodných zvláštního zřetele a žalobce má za to, že jsou u něho dány důvody, pro které by mu měl správní orgán prominout podmínku nepřetržitého pobytu 4 let na území. Uvedl, že v České republice žije spolu s manželkou a jejich devíti dětmi, kteří zde všichni (vyjma žalobce) mají trvalý pobyt. V současné době jsou některé z jeho dětí umístěny v ústavní výchově. Žalobce nesouhlasí s názorem žalované, vysloveným v napadeném rozhodnutí, že: „nic mu nebrání v tom, aby svůj soukromý a rodinný život realizoval ve své vlasti“. Je pro něho nereálné, aby svůj rodinný a soukromý život realizoval v Turecku, neboť všechny jeho děti vyrostly v České republice a navštěvují zde základní a střední školy. Integrovaly se zde a nepoznaly jiné prostředí. Motivace žalobce k získání oprávnění k trvalému pobytu pak spočívá v tom, že děti chce získat z ústavní péče zpět do své výchovy. 5. Z výše uvedených důvodů má žalobce za to, že nemá jinou možnost, než požádat o povolení k trvalému pobytu ve smyslu ustanovení § 67 zákona o pobytu cizinců, neboť jinak by musel vycestovat do Turecka a žádat o pobytové oprávnění z Turecka. Obává se toho, že potom by již nemusel mít možnost se do České republiky vrátit. Na podporu svého tvrzení o nepříznivých podmínkách v Turecké republice odkázal na zprávu Ministerstva zahraničních věcí České republiky a zprávu Ministerstva zahraničních věcí Spojených států amerických o stavu lidských práv v Turecku za rok 2016 ze dne 3. 3. 2017. 6. Žalobce se na základě výše uvedeného domnívá, že by mu mělo být vydáno povolení k trvalému pobytu, neboť jsou v jeho případě dány důvody hodné zvláštního zřetele, pro které lze prominout podmínku 4 let nepřetržitého pobytu na území ve smyslu ustanovení § 67 odst. 7 zákona o pobytu cizinců. Skutečnost, že má na území České republiky manželku a 9 dětí, je dle jeho názoru skutečností výjimečnou a vyžadující udělení trvalého pobytu. Navrhl, aby soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil žalované k dalšímu řízení. III. Vyjádření žalované k žalobě 7. Žalovaná ve svém vyjádření k žalobě ze dne 16. 11. 2017 uvedla, že se ztotožňuje se skutkovými zjištěními i právní kvalifikací předcházejících rozhodnutí správních orgánů obou stupňů. S ohledem na skutečnost, že žalobce v žalobní argumentaci uvedl obsahově obdobné námitky, které uplatnil v rámci odvolacího řízení, žalovaná odkázala na III. část odůvodnění napadeného rozhodnutí, v němž se s uvedenými námitkami již vypořádala. 8. Žalobní námitky jsou dle žalované nedůvodné, neboť je přesvědčena, že v řízení, které předcházelo vydání napadeného rozhodnutí, byl naplněn důvod pro zamítnutí žádosti žalobce dle ustanovení § 75 odst. 1 písm. f) zákona o pobytu cizinců a tento závěr je v odůvodnění napadeného rozhodnutí přezkoumatelným způsobem odůvodněn. Odkázala na spisový materiál a konstatovala, že žaloba nepřináší žádnou novou relevantní argumentaci, která by správnost napadeného rozhodnutí zpochybňovala. Závěrem navrhla, aby soud žalobu jako nedůvodnou zamítl. IV. Jednání soudu 9. K jednání soudu dne 16. 4. 2019 se dostavila pouze strana žalovaná. Strana žalující se bez omluvy nedostavila, ačkoliv bylo předvolání k jednání řádně a včas doručeno nejen obecnému zmocněnci žalobce, ale i žalobci samotnému. 10. Pověřený zástupce žalované setrval na správnosti napadeného rozhodnutí, odkázal na obsah správního spisu a na vyjádření žalované k žalobě ze dne 16. 11. 2017. Navrhl zamítnutí žaloby pro její nedůvodnost, náhrady nákladů řízení před soudem se vzdal. V. Skutkové a právní závěry krajského soudu 11. Krajský soud přezkoumal žalované rozhodnutí podle části třetí, hlavy první a druhé, dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, v platném znění (dále jen „s. ř. s.“). Vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování žalovaného správního orgánu, přičemž rozsah jeho přezkumu byl vymezen žalobními body. Dospěl přitom k následujícím skutkovým zjištěním a právním závěrům. A. Skutkový stav věci 12. Z předloženého správního spisu vyplynulo, že žalobce podal dne 27. 10. 2016 žádost o povolení k trvalému pobytu na území České republiky dle ustanovení § 67 zákona o pobytu. Správní orgán I. stupně dne 22. 11. 2016 žalobce vyzval k doplnění této žádosti, neboť nespecifikoval, na základě jakého ustanovení žádost podává. Žalobce doplnil, že žádost podává dle ustanovení § 67 odstavce 7 tohoto zákona, tedy že žádá o prominutí podmínky 4 let nepřetržitého pobytu na území České republiky z osobních a rodinných důvodů, neboť jeho manželka i jeho devět dětí mají na území České republiky trvalý pobyt (uvedenou skutečnost lze ověřit výpisem z evidence cizinců s povoleným pobytem na území ČR založeným do správního spisu dne 15. 12. 2016). Upozornil na to, že některé z jeho dětí jsou umístěny v ústavní výchově. Právě trvalý pobyt by mu umožnil plný výkon jeho rodičovské odpovědnosti. 13. Žalobce svou žádost doplnil také o nové informace o zemi svého původu, zdůraznil zhoršení bezpečnostní situace a skutečnost, že dochází k diskriminaci Kurdů, k nimž sám i jeho rodinní příslušníci náleží. Má informace od svého bratra, že v Turecku již vědí o tom, že se snaží na území České republiky získat azyl. K údajnému tvrzení správního orgánu, že svou ženu napadá, uvedl, že mezi nimi došlo pouze k ostřejší výměně názorů, která byla ze strany policie nesprávně pochopena. Žalobce rovněž nesouhlasí s určitými závěry ohledně výchovy dětí, které poskytl příslušný orgán sociálně-právní ochrany dět