1 Afs 60/2014 — Nejvyšší správní soud

30 A 21/2019- 59 - text  11 30 A 21/2019 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Hradci Králové rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jana Rutsche a soudců JUDr. Pavla Kumprechta a Mgr. Heleny Konečné ve věci žalobce: Salert a. s. se sídlem Náchodská 531, Trutnov zastoupena Mgr. Matějem Váchou, advokátem PELIKÁN KROFTA KOHOUTEK advokátní kancelář s. r. o., se sídlem Újezd 450/40, Tyršův dům, Praha 1 – Malá Strana proti žalovanému: Městský úřad Pec pod Sněžkou se sídlem Pec pod Sněžkou 230 v řízení o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem správního orgánu, spočívajícím v zápisu výmazu stavby č. p. 75 evidované jako součást st. parcely č. 237 v katastrálním území a obci Pec pod Sněžkou ze základního registru územní identifikace, adres a nemovitostí takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Obsah žaloby 1. Krajskému soudu byla dne 6. 2. 2019 doručena žaloba, v jejímž úvodu žalobce uvedl, že napadá postup žalovaného, v jehož důsledku došlo ke změně údajů zapsaných v katastru nemovitostí na LV. č. 177 v k. ú. Pec pod Sněžkou k násl. nemovitostem v jeho vlastnictví: - údaje o stavbě č. p. 75, bydlení (dále též „Budova“), která byla evidována jako součást st. parcely č. 237 v katastrálním území a obci Pec pod Sněžkou, byly na základě pokynu žalovaného vymazány katastrálním úřadem pro Královéhradecký kraj, k. p. Trutnov ke dni 22. 11. 2018 dle skutečností vyplývající z RUIAN. - stavební parcela č. 237 (dále též „Pozemek“) v katastrálním území a obci Pec pod Sněžkou byla změněna na pozemkovou parcelu č. 938 s druhem pozemku ostatní plocha a způsobem využiti jiná plocha. 2. Dále konstatoval, že žalovaný (resp. jeho pověření pracovníci) v dubnu roku 2015 provedl bez vyrozumění žalobce šetření týkající se Pozemku a Budovy. Na základě „zjištěných skutečností“ z provedeného šetření byl „předpřipraven“ protokol Městského úřadu Vrchlabí č.j. SU/4713/2015-37 ze dne 9.6. 2016, v němž bylo konstatováno, že mělo dojít k zániku stavby, přičemž žalobce tuto skutečnost samozřejmě rozporoval, neboť stavba probíhala v souladu se stavebním povolením č.j. VÚP/196/90 ze dne 3. 4. 1990. 3. Následně o více než tři roky později v prosinci roku 2018 zaslal tajemník žalovaného prostřednictvím mailové zprávy pokyn podřízenému stavebnímu úřadu žalovaného k výmazu čísla popisného ke stavbě č. p. 75, bydlení, která je evidována jako součást st. parcely č. 237 v katastrálním území a obci Pec pod Sněžkou. 4. Žalobci bylo poté oznámeno vyrozumění Katastrálního úřadu pro Královéhradecký kraj, Katastrálního pracoviště Trutnov č. j. Z-6554/2018-610 ze dne 5. 12. 2018, „že údaje o stavbě č. p. 75, bydlení, která je evidována jako součást st. parcely č. 237 v katastrálním území a obci Pec pod Sněžkou, byly ke dni 22. 11. 2018 z RUIAN příslušným stavebním úřadem vymazány. Z uvedeného vyplývá, že na této stavební parcele se žádná stavba nenachází. Uvedená stavební parcela je evidována ve vlastnictví Vaší společnosti. Katastrální úřad pro Královéhradecký kraj, Katastrální pracoviště Trutnov, Vám tímto oznamuje, že v souladu s výše uvedeným, s ohledem na ust. § 32 odst. 1 písm. b) zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon), byly vyznačeny změny údajů katastru nemovitostí. Údaje o stavbě č. p. 75, bydlení, byly z katastru nemovitostí vymazány. Stavební parcela č. 237 v k. ú. Pec pod Sněžkou byla změněna na pozemkovou parcelu č. 938 s druhem pozemku ostatní plocha a způsobem využití jiná plocha.“ 5. Takový postup je dle žalobce zjevně v rozporu s příslušnými ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „stavební zákon“), a zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o obcích“). 6. Žalovaný dle žalobce nesprávně posoudil otázku odstranění (zániku) dosavadní stavby č. p. 75, v důsledku čehož došlo k odebrání čísla popisného Budovy a změně charakteru Pozemku, neboť žalovaný nesprávně interpretoval pojem stavby dle soukromoprávních předpisů a pojem stavební činnosti dle práva veřejného. 7. V souvislosti s tím odkázal na právní závěry obsažené v rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 7. května 2010, sp. zn. 5 As 40/2009. Z nich plyne, že okamžik zahájení stavby nelze zaměňovat s okamžikem vzniku stavby jako samostatné věci ve významu občanskoprávním. Při posouzení otázky, kdy dochází k zahájení stavby, je třeba vycházet z konkrétních okolností případu a z charakteru stavby. Obdobně toto pravidlo platí i pro zánik stavby. Žalobce tak dospěl k závěru, že v daném případě nedošlo k odstranění/zániku původní stavby jako takové z pohledu stavebního zákona, kdy původní stavba nikdy fyzicky nezanikla a nemohlo tedy na základě pokynu žalovaného dojít k odebrání čísla popisného Budovy ani ke změně charakteru Pozemku. 8. Dle svého přesvědčení byl uvedeným postupem žalovaného nezákonným způsobem zkrácen na svých právech, resp. na svém právu vlastnickém, ústavně zaručeném právu k dané stavbě a pozemku, tj. konkrétně k pozemku p. č. st. 237, jehož součástí je stavba č. p. 75, v katastrálním území a obci Pec pod Sněžkou, neboť tím došlo ke změně účelového využití citovaných nemovitostí a značnému poklesu hodnoty Budovy a Pozemku žalobce. 9. V návaznosti na to žalobce zmínil, že u zdejšího soudu vede rovněž řízení, v němž se domáhá zrušení rozhodnutí Krajského úřadu Královéhradeckého kraje, č.j. KUKHK-6529/UP/2017/Sv ze dne 4. 4. 2017, kterým došlo k zamítnutí žádosti žalobce o povolení změny stavby před jejím dokončením pro stavbu „Rekonstrukce a přístavba RZ Jelení louky II. etapa, č.p. 75 v Peci pod Sněžkou". Zdůraznil, že tajemník žalovaného byl pro svou podjatost vyloučen z rozhodování v citovaném řízení na základě usnesení Krajského úřadu Královéhradeckého kraje č. j. 8965/UP/2015/Sv, kterým došlo k odnětí věci žalovanému a postoupení k projednání Městskému úřadu ve Vrchlabí. 10. Žalobce proto navrhl, aby soud určil, že postup žalovaného, v jehož důsledku došlo ke změně zápisu na LV. č. 177 v k. ú. Pec pod Sněžkou (tedy změny stavební parcely č. 237 v k. ú Pec pod Sněžkou na pozemkovou parcelu č. 938 s druhem pozemku ostatní plocha a způsobem využiti jiná plocha a odebrání čísla popisného a výmazu údajů o stavbě č. p. 75, bydlení, která byla evidována jako součást st. parcely č. 237 v k. ú Pec pod Sněžkou) byl nezákonný. 11. Současně navrhl, aby soud napravil protiprávní stav vzniklý nezákonným postupem žalovaného vůči žalobci a přikázal příslušnému orgánu uvedení předmětných údajů na LV. č. 177 v k. ú. Pec pod Sněžkou v katastru nemovitosti v předešlý stav a dále přiznal žalobci náhradu nákladů řízení. II. Vyjádření žalovaného k žalobě 12. Podanou žalobu považoval žalovaný za zcela nedůvodnou. Pokud Městský úřad Pec pod Sněžkou, v rámci výkonu svěřené působnosti stavebního úřadu, provedl v RÚIAN ke dni 22. 11. 2018 výmaz údajů o stavebním objektu, jemuž bylo původně přiděleno č.p. 75, a který původně byl součástí pozemku p. č. st. 237, v obci a k. ú. Pec pod Sněžkou, z důvodu, že uvedená stavba zanikla, resp. že byla odstraněna, bylo tak učiněno zcela v souladu s právními předpisy. 13. Dále žalovaný popsal právní úpravu základního registru územní identifikace, adres a nemovitostí (dále též „RÚIAN“) obsaženou v zákoně č. 111/2009 Sb., o základních registrech, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o základních registrech“), včetně vymezení pojmu „stavební objekt“ tímto zákonem. V souvislosti s tím poukázal zejména na § 42 odst. 1 citovaného zákona. 14. Z právní úpravy obsažené v tomto zákoně dle žalovaného plyne, že odstranění (zánik) stavebního objektu, který vyžaduje stavební povolení nebo ohlášení, zapisuje do RÚIAN příslušný stavební úřad. Pokud se jedná o číslovaný stavební objekt, při zániku budovy obecní úřad přidělená čísla zruší (viz § 31a odst. 4 zákona o obcích). Obec, resp. obecní úřad v této souvislosti nevydává žádné rozhodnutí. K očíslování, přečíslování nebo zrušení číslování budovy dochází zápisem do RÚIAN (viz § 31a odst. 7 zákona o obcích). 15. Skutečnost zániku stavby - budovy č.p. 75 vyšla najevo, neboť byla prokázána v řízení, které bylo vedeno nikoliv žalovaným, resp. „jeho“ stavebním úřadem, nýbrž Městským úřadem Vrchlabí. Stavební úřad žalovaného tedy provedl zápis v RÚIAN na základě pravomocně ukončeného správního řízení, v němž stavební úřad, potažmo Krajský úřad Královéhradeckého kraje dospěly k jednoznačnému závěru, že Budova na Pozemku již neexistuje (rozhodnutí Městského úřadu Vrchlabí – stavební úřad, ze dne 14. 12. 2016, č. j. SÚ/4713/2015-50, sp. zn.: výst. 4713/2015/Vo, a rozhodnutí Krajského úřadu Královéhradeckého kraje, odboru územního plánování a stavebního řádu, ze dne 4. 4. 2017, č. j.: KUKHK-6529/UP/2017/Sv). Učinil tak tedy na základě jednoznačných skutkových zjištění o zániku (odstranění) Budovy, která vyplývají z citovaných rozhodnutí. 16. Oprávnění stavebního úřadu žalovaného