7 Afs 216/2006 — Nejvyšší správní soud

52 A 37/2021- 52 - text  7 52 A 37/2021 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích rozhodl samosoudcem JUDr. Janem Dvořákem, ve věci žalobce: F. S. zastoupen advokátem JUDr. Ing. Ondřejem Horázným sídlem Ondříčkova 1304/9, 130 00 Praha proti žalovanému: Krajský úřad Pardubického kraje, IČ 70892822 sídlem Komenského náměstí 125, 532 11 Pardubice v řízení o žalobě proti rozhodnutí Krajského úřadu Pardubického kraje ze dne 30. 3. 2021, č. j. 27202/2021/ODSH/8, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Žalobce se včasnou žalobou domáhal soudního přezkumu v záhlaví tohoto rozsudku označeného rozhodnutí žalovaného, jímž bylo zamítnuto odvolání a potvrzeno rozhodnutí Městského úřadu Holice ze dne 27. 5. 2020, kterým byl žalobce uznán vinným z přestupku podle ustanovení § 125c odst. 1 písm. f) bod 3 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o silničním provozu“). Tohoto přestupku se měl žalobce dopustit tím, že dne 18. 2. 2020 v 15:00 hod. řídil na silnici č. III/29821, v obci Chvojenec, ve směru od obce Rokytno, osobní automobil tov. zn. Škoda Octavia, registrační značky X, v úseku, kde byla obecnou úpravou provozu na pozemních komunikacích stanovena rychlost 50 km/h, byla žalobci naměřena rychlost 71 km/h (po odečtení přípustné tolerance měřícího zařízení ± 3 km/h). Za tento přestupek byla žalobci uložena v souladu s ustanovením § 35 až 40, § 46 a § 47 zákona o odpovědnosti za přestupky a podle ustanovení § 125c odst. 5 písm. f) a odst. 6 písm. c) bod 1 zákona o silničním provozu pokuta ve výši 2.500 Kč a zákaz činnosti spočívající v zákazu řízení všech druhů motorových vozidel na dobu 1 měsíce a dále mu byla uložena povinnost nahradit paušální částku nákladů řízení ve výši 1.000 Kč. Svou žalobu žalobce odůvodnil následujícím způsobem. 2. Žalobce předně namítá, že žalovaný nesprávně potvrdil postup správního orgánu I. stupně, který žalobci znemožnil být při řízení zastoupen právním zástupcem, a to i přesto, že žalobce správnímu orgánu I. stupně sdělil hned na začátku ústního jednání, že chce využít svého práva být právně zastoupen a sdělil správnímu orgánu I. stupně i jméno konkrétního zástupce a zároveň požádal o odročení jednání. Správní orgán I. stupně však toto sdělení zaprotokoval až na konci jednání, čímž sdělení pozbylo smyslu. Navíc správní orgán I. stupně vedl telefonický rozhovor s potencionálním zástupcem žalobce. Shora popsaným postupem, navzdory protokolaci, kde správní orgán zaprotokoloval žalobcovy požadavky, znemožnil uplatnění jeho procesních práv a navrhování důkazů, jelikož žalobci nebylo umožněno takto činit prostřednictvím svého právního zástupce. 3. K pochybení došlo také v procesu dokazování, když správní orgán I. stupně na konci protokolu uvedl, se dokazování končí, aniž by však bylo patrné, kdy vůbec začalo. Pouhé vyjmenování písemností s konstatováním obsahu nelze považovat za dokazování, pokud žalobci nemohlo být známo, že se již dokazování provádí. 4. Žalobce dále v žalobě namítal, že správní orgány nijak nezjišťovaly oprávněnost strážníka Obecní policie Sezemice k provádění měření rychlosti v obci Chvojenec. Mezi stranami je nesporné, že Obecní policie Sezemice měřila rychlost v obci Chvojenec na základě veřejnoprávní smlouvy založené ve spisu. Nicméně podmínkou k tomu, aby strážník mohl vykonávat pravomoc na území jiné obce, je však jeho pověření ve smyslu § 3a odst. 4 zákona č. 553/1991 Sb., o obecní policii. Splnění této podmínky však nebylo v řízení prokázáno, tudíž nelze považovat důkazy za bezvadné. 5. Na základě všeho výše uvedeného žalobce navrhl, aby zdejší soud žalované rozhodnutí zrušil a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení. Pro případ úspěchu ve věci žalobce uplatnil nárok na náhradu nákladů řízení. 6. Žalovaný ve svém vyjádření odkázal na odůvodnění žalovaného rozhodnutí, na svých závěrech setrval a navrhl, aby zdejší soud žalobu jako nedůvodnou zamítl. 7. Krajský soud přezkoumal žalované rozhodnutí v mezích žalobních bodů dle § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, v platném znění (dále jen jako „s.ř.s.“), přičemž dospěl k následujícím skutkovým a právním závěrům. 8. Předně soud považuje za vhodné připomenout, že ačkoliv je povinností orgánů veřejné moci svá rozhodnutí řádně odůvodnit, nelze tuto povinnost interpretovat jako požadavek detailní odpovědi na každou námitku (ve vztahu k soudům srov. např. odst. 61 rozsudku Evropského soudu pro lidská práva ve věci Van de Hurk v. Nizozemí). Nadto je třeba si uvědomit, že orgán veřejné moci na určitou námitku může reagovat i tak, že v odůvodnění svého rozhodnutí prezentuje od názoru žalobce odlišný názor, který přesvědčivě zdůvodní. Tím se s námitkami účastníka řízení vždy - minimálně implicite – vypořádá. Nelze proto bez dalšího uzavřít, že absence odpovědi na ten či onen argument žalobce v odůvodnění žalovaného rozhodnutí (či rozhodnutí soudu) způsobuje nezákonnost rozhodnutí či dokonce jeho nepřezkoumatelnost. Takovýto přístup by totiž mohl vést zejména u velmi obsáhlých podání až k absurdním důsledkům a k porušení zásady efektivity a hospodárnosti řízení. Podstatné je, aby se správní orgán (či následně správní soud) vypořádal se všemi základními námitkami účastníka řízení (srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 5. 2009, č. j. 9Afs 70/2008 – 13). 9. Nyní již k samotnému přezkumu. 10. Ze správního spisu vyplývá a mezi stranami ani není sporné, že správní orgán vydal na základě oznámení o podezření ze spáchání přestupku ze dne 18. 2. 2020 a souvisejících podkladů (viz správní spis) příkaz, kterým byl žalobce uznán vinným z přestupku podle ustanovení § 125c odst. 1 písm. f) bod 3 zákona o silničním provozu. Tohoto přestupku se měl žalobce dopustit tím, že dne 18. 2. 2020 v 15:00 hod. řídil na silnici č. III/29821, v obci Chvojenec, ve směru od obce Rokytno, osobní automobil tov. zn. Škoda Octavia, registrační značky X, v úseku, kde byla obecnou úpravou provozu na pozemních komunikacích stanovena rychlost 50 km/h (ustanovení § 18 odst. 4 zákona o silničním provozu). Tedy překročil nejvyšší dovolenou rychlost v obci o 21 km/h (po odečtení přípustné tolerance měřícího zařízení ± 3 km/h), čímž porušil ustanovení § 18 odst. 4 zákona o silničním provozu, tedy mu byla naměřena rychlost 71 km/h. Za tento přestupek byla obviněnému uložena v souladu s ustanovením § 35 až 40, § 46 a § 47 zákona o odpovědnosti za přestupky a podle ustanovení § 125c odst. 5 písm. f) a odst. 6 písm. c) bod 1 zákona o silničním provozu pokuta ve výši 2.500 Kč a zákaz činnosti spočívající v zákazu řízení všech druhů motorových vozidel na dobu 1 měsíce. Dále mu byla podle ustanovení § 95 odst. 1 zákona o odpovědnosti za přestupky, § 79 odst. 5 správního řádu a § 6 odst. 1 vyhlášky č. 520/2005 Sb., ve znění pozdějších novelizací, uložena povinnost nahradit paušální částku nákladů řízení ve výši 1.000 Kč. Proti tomuto příkazu podal žalobce včasný odpor. 11. Správní orgán I. stupně na základě žalobcova odporu zaslal žalobci písemnost, ve které žalobce: a) Vyrozuměl o pokračování správního řízení po podaném odporu b) Nařídil ústní jednání c) Předvolal žalobce k ústnímu jednání na den 27. 5. 2020 12. Výše zmíněná písemnost byla žalobci doručena dne 15. 5. 2020. Tato písemnost obsahovala mimo výše zmíněné informace také poučení dle § 33 odst. 1 správního řádu (str. 2 písemnosti) a poučení pro případ omluvy z ústního jednání (str. 3 písemnosti). 13. Ve správním spise je poté založen Úřední záznam ze dne 22. 5. 2020, dle kterého telefonicky volala osoba, která se představila jako JUDr. Ondřej Horázný, která informovala správní orgán o převzetí zastoupení žalobce. Z úředního záznamu také vyplývá, že správní orgán telefonujícímu sdělil, že takto učiněné sdělení není podáním dle zákona, a pokud jej telefonující řádně nepotvrdí či nedoplní, nebude k němu správní orgán přihlížet. 14. Následně dne 27. 5. 2020 provedl správní orgán I. stupně ústní jednání, ze kterého vznikl protokol o ústním jednání, č.j. MUHO-10404/2020. Z tohoto protokolu vyplývá, že správní orgán provedl dokazování za přítomnosti žalobce. Dle protokolu o ústním jednání ke zjištěným skutečnostem žalobce uvedl, že využije svého práva zvolit si zmocněnce, že zmocněncem si zvolí JUDr. Ondřeje Horázného a že plnou moc správnému orgánu předá bezodkladně, přičemž zároveň požádal o odročení, aby se dokazování mohl účastnit i jeho zástupce. Tímto bylo dle protokolu ústní jednání ukončeno. Téhož dne vydal správní orgán I. stupně rozhodnutí, kterým opětovně žalobce uznal vinným z přestupku podle ustanovení § 125c odst. 1 písm. f) bod 3 zákona o silničním provozu a uložil žalobci pokutu ve výši 2.500 Kč a trest zákaz činnosti spočívající v zákazu řízení všech druhů motorových vozidel na dobu 1 měsíce. Toto rozhodnutí nabylo právní moci dne 30. 3. 2020. 15. Dne 30. 3. 2020 ta