4 As 37/2005 — Nejvyšší správní soud

52 A 80/2020- 126 - text  14 52A 80/2020 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jana Dvořáka a soudců Mgr. Ondřeje Bartoše a Mgr. et Mgr. Jaroslava Vávry ve věci žalobců: a) Ing. M. L., nar. X b) MUDr. R. L., nar. X oba bytem Y oba zastoupeni advokátkou JUDr. Šárkou Veskovou se sídlem Brněnská 300/31, 500 06 Hradec Králové proti žalovanému: Krajský úřad Pardubického kraje, IČ 70892822 sídlem Komenského náměstí 125, 532 11 Pardubice, za účasti: 1. Mgr. B. B., nar. X 2. Mgr. P. B., nar. X oba bytem Y oba zastoupeni advokátem JUDr. Ladislavem Hostýnkem se sídlem Komenského 160, 562 01 Ústí nad Orlicí o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 6. 10. 2020, č. j. KrÚ 72935/2020/11/OMSŘI/Ma, takto: I. Rozhodnutí žalovaného ze dne 6. 10. 2020, č. j. KrÚ 72935/2020/11/OMSŘI/Ma, se zrušuje a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci a) náklady řízení ve výši 13 407,89 Kč a žalobkyni b) náklady řízení ve výši 13 407,89 Kč k rukám právní zástupkyně JUDr. Šárky Veskové do 30 dnů od právní moci rozsudku. III. Osoby zúčastněné na řízení nemají právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalobci napadli žalobou podle § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“), v záhlaví specifikované rozhodnutí, kterým žalovaný rozhodl o odvolání žalobce proti rozhodnutí Městského úřadu Ústí nad Orlicí, stavebního úřadu (dále jen „správní orgán prvního stupně“) ze dne 13. 12. 2019, č. j. MUUO/39983/2019/SÚ/Ma. Tímto rozhodnutím správní orgán prvního stupně rozhodl o dodatečném povolení stavby na pozemku parc. č. „X“ v katastrálním území Y, jehož vlastníkem jsou žalovaní, podle § 129 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (dále jen „stavební zákon“). O odvolání žalobců žalovaný rozhodl napadeným rozhodnutím tak, že odvolání zamítl a rozhodnutí správního orgánu prvního stupně potvrdil. II. Shrnutí argumentace obsažené v žalobě 2. Žalobci předně tvrdili, že při povolení stavby části přístřešku (žalobci označované jako „Přístřešek 2“) byl nesprávně posouzen požárně nebezpečný prostor. Zpráva o požárně-bezpečnostním řešení stavby z července 2016 zpracovaná autorizovaným technikem E. F. je zjevně nesprávná. Podle zprávy se přístřešek nemá nacházet v požárně nebezpečném prostoru jiného objektu. Požárně nebezpečný prostor rodinného domu žalovaných však zasahuje do prostoru přístřešku, který na rodinný dům žalovaných navazuje. Ačkoliv mají být dle projektové dokumentace použity na podbití přístřešku nehořlavé sádrovláknité desky zn. Rigidur, nebyly tyto desky při stavbě použity. Rovněž podbití jiné části přístřešku (žalobci označované jako „Přístřešek 1“) bylo provedeno pouze dřevěnými deskami. Zpráva požárně-bezpečnostního řešení tak vychází ze skutečnosti, že tzv. „Přístřešek 1“ je v souladu s požadavky na požární bezpečnost. Stejně tak zpráva nezohledňuje dřevěné oplocení mezi pozemky parc. č. „X“ (ve vlastnictví žalobců) a „X“ (ve vlastnictví žalovaných). Zpráva E. F. tyto skutečnosti nezohlednila; závěry zprávy pak převzal Hasičský záchranný sbor do svého stanoviska ze dne 15. 7. 2016. 3. Další žalobní námitka směřovala k tomu, že vzdálenost tzv. Přístřešku 2 od hranice pozemku parc. č. „X“ a „X“ neodpovídá vzdálenosti uvedené v projektové dokumentaci a rozhodnutí o povolení výjimky. Správní orgán prvního stupně i žalovaný vycházeli z výkresu žalovaných a výsledků místního šetření provedeného dne 20. 9. 2019. Žalovaný dospěl k závěru, že nebyl zjištěn nesoulad mezi faktickým stavem a projektovou dokumentací, neboť umístění tzv. Přístřešku 2 je dáno stavbou rodinného domu a stávajícím umístěním tzv. Přístřešku 1. Žalovaný tak vyšel z umístění tzv. Přístřešku 1 jako nepovolené stavby a z jejího umístění vyvodil závěr o oprávněnosti umístění tzv. Přístřešku 2, což je v rozporu s právními předpisy. Žalobci tvrdili, že nebyla splněna podmínka pro dodatečné povolení tzv. Přístřešku 2 uvedená v § 129 odst. 3 stavebního zákona – rozpor s obecnými požadavky na výstavbu, neboť nebyly splněny požadavky požární ochrany a odstup tzv. Přístřešku 2 od společné hranice pozemků žalobců a žalovaných. 4. Z právě uvedených důvodů žalobci namítali, že napadené rozhodnutí je nezákonné. Navrhli, aby napadené rozhodnutí bylo zrušeno a věc vrácena žalovanému k dalšímu řízení. III. Shrnutí vyjádření žalovaného 5. Žalovaný ve svém vyjádření předně uvedl, že celá stavba přístřešku je stavbou, pro kterou by postačoval územní souhlas v případě doložených souhlasů všech vlastníků sousedních pozemků a staveb, tedy jedná se o stavbu do 25 m2 zastavěné plochy a do 5 m výšky, nepodsklepenou, neobsahující pobytové místnosti, hygienická zařízení ani vytápění, nesloužící k ustájení zvířat; nejde ani o sklady hořlavých kapalin a plynů ve smyslu § 103 odst. 1 písm. a) bod 1. stavebního zákona. Protože souhlasy sousedních vlastníků nebyly doloženy, rozhodoval správní orgán prvního stupně o žádosti v územním řízení, jehož výsledkem bylo rozhodnutí ze dne 27. 7. 2007, č. j. 16808/2007/SÚ/6186/Ma, kterým bylo rozhodnuto o umístění navrženého záměru. Proti tomuto rozhodnutí žalobci nepoužili opravné prostředky. Rozhodnutí tak nabylo právní moci a na základě něj bylo možné stavbu přístřešku realizovat. 6. K žádosti o dodatečné povolení aktuálně posuzované části přístřešku žalovaní doložili průvodní zprávy, výkres s vyznačením stavby a požárně-bezpečnostní řešení stavby. Součástí dokumentace byl i požadavek na odstranění dřevníku z důvodu požární bezpečnosti; tento požadavek byl splněn rozhodnutím o nařízení odstranění stavby dřevníku ze dne 19. 11. 2019, č. j. MUUO/37026/2019/SU/ber a žalovaný tvrdil, že dřevník je již fyzicky odstraněn. 7. K technickému řešení posuzované části přístřešku žalovaný uvedl, že po dobu projednávání možnosti dodatečného povolení předmětné stavby, resp. do právní moci rozhodnutí o dodatečném povolení stavby nebyli žalovaní oprávněni předmětnou stavbu dokončit – k tomu mohli přistoupit až po datu 11. 11. 2020 a k dokončení mají stanovenou pořádkovou lhůtu 2 let. 8. S námitkou nedodržení odstupové vzdálenosti přístřešku od hranice pozemku parc. č. „X“ se žalovaný vypořádal v odůvodnění napadeného rozhodnutí a na svém posouzení věci nadále trvá. Po provedeném ohledání na místě samém dne 20. 9. 2019 nebyl zjištěn rozpor předložené projektové dokumentace se skutečným staveb a tedy nevznikly žádné zjevné pochybnosti o správnosti odstupové vzdálenosti. 9. Žalovaný navrhl, aby soud žalobu zamítl. IV. Shrnutí vyjádření osob zúčastněných na řízení 10. Osoby zúčastněné na řízení se nejprve zcela ztotožnily s argumentací žalovaného. V následně doplněném vyjádření uvedly, že východisko pro řešení sporu je možno spatřovat v rozsudku krajského soudu sp. zn. 52 A 59/2015, kde soud vyhověl žalobcům a zrušil rozhodnutí žalovaného proto, že (i) řízení o dodatečném povolení stavby nepředcházelo povolení výjimky ve smyslu § 169 stavebního zákona a (ii) stavebníci nedoložili k žádosti o dodatečné povolení stavby stanovisko Hasičského záchranného sboru. V dalším řízení, které po zrušení původního rozhodnutí následovalo, byly oba tyto nedostatky zhojeny. Tvrzení žalobců o nesprávnosti zprávy E. F. a o nesouladu vzdáleností je nepodložené. 11. Osoby zúčastněné na řízení navrhly, aby soud žalobu zamítl. V. Ústní jednání 12. Krajský soud věc projednal v ústním jednání. 13. Žalobci prostřednictvím své právní zástupkyně odkázali na podanou žalobu a zdůraznili, že napadené rozhodnutí je nezákonné, neboť dodatečné povolení bylo učiněno v rozporu s obecnými požadavky na výstavbu i s veřejným zájmem, nesplňuje požadavky požární ochrany ani odstupové meze dané zákonem a rozhodnutím o výjimce. Nebylo dodrženo provedení přístřešku v souladu s projektovou dokumentací. 14. Pověřená pracovnice žalovaného odkázala na předchozí přednesy ve věci a zdůraznila, že k povolení stavby byla předložena veškeré potřebná dokumentace a stavebník je povinen stavbu dokončit v souladu s touto dokumentací. Stavebník je povinen dodržet podmínky projektové dokumentace týkající se materiálového provedení i odstupových vzdáleností. Dokud tyto podmínky nebudou splněny, nelze stavbu považovat za dokončenou. Kromě toho stavební úřad provedl šetření na místě samém, přičemž nezjistil rozpory v odstupových vzdálenostech. 15. Osoby zúčastněné na řízení ani jejich právní zástupce se k jednání nedostavili. 16. K návrhu žalobců provedl soud při jednání důkaz listinou „Kontrolní zaměření plotu mezi parcelami „X“ a „X“. Geodetické zaměření skutečného provedení“, zpracované dne 15. 1. 2021 Geodézií ÚnO s.r.o., Ústí nad Orlicí. Ze situačního náčrtu vyplývá, že okapový žlab přístřešku přesahuje na okraji blíže k ulici 15 cm na pozemek žalobců a na okraji dále od ulice je ve vzdálenosti 37 cm od hranice pozemku žalobců. 17. Pověřená pracovnice žalované se k důkazu vyjádřila tak, že odstupy staveb od hranic pozemků