6 As 108/2019 — Nejvyšší správní soud

30 A 82/2022- 102 - text  13 30 A 82/2022 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Hradci Králové rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Jana Rutsche a soudkyň JUDr. Martiny Kűchlerové, Ph.D. a JUDr. Ivony Šubrtové ve věci žalobkyně: Obec Proruby sídlem Proruby 60, 517 41 Kostelec nad Orlicí zastoupena advokátem Mgr. Ing. Bc. Petrem Molnárem sídlem Vrchlického 678/19, 500 02 Hradec Králové proti žalovanému: Městský úřad Vamberk sídlem Husovo náměstí 1, 517 54 Vamberk zastoupen advokátem JUDr. Miloslavem Tuzarem sídlem Palackého 108, 516 01 Rychnov nad Kněžnou za účasti: 1. J. K. 2. M. K. v řízení o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením správního orgánu spočívajícím v nezahájení řízení o odstranění stavby, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Osoby zúčastněné na řízení nemají právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Předmět řízení 1. Žalobkyně se žalobou podanou u Krajského soudu v Hradci Králové dne 29. 10. 2022 v řízení o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením správního orgánu (žalovaného) domáhala toho, aby krajský soud vyslovil, že se žalovanému zakazuje pokračovat v porušování práva žalobkyně spočívajícím v nezahájení řízení o odstranění stavby žumpy na pozemku parc. č. XA v kat. území. Žalovanému se ukládá povinnost ve věci podnětu žalobkyně k zahájení řízení o odstranění stavby žumpy na pozemku parc. č. XA v kat. území zahájit řízení o odstranění této stavby, a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku. V případě, že by nezákonná nečinnost mající povahu nezákonného zásahu v době mezi podáním žaloby a vydáním rozhodnutí skončila, navrhla žalobkyně, aby bylo krajským soudem výrokově deklarováno, že nezahájení řízení o odstranění stavby žumpy na pozemku parc. č. XA v kat. území bylo nezákonným zásahem ve veřejné správě. II. Obsah žaloby 2. Žalobkyně nejprve uvedla, že jí dne 4. 7. 2022 bylo doručeno sdělení Krajského úřadu Královéhradeckého kraje ze dne 29. 6. 2022, č. j. KUKHK-7449/UP/2022-9 (JH), kterým nebyly shledány podmínky pro postup podle § 80 odst. 4 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“). Jelikož je žalovaný (stejně jako Krajský úřad Královéhradeckého kraje) nadále nečinný i po bezvýsledném vyčerpání prostředků nápravy, domáhá se ochrany svých práv předmětnou žalobou. 3. Žalobkyně dále specifikovala, že byla mj. vlastníkem pozemku parc. č. XB v kat. území. Na základě pravomocného rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 26. 5. 2022, č. j. 25 Co 268/2020-386, byly z uvedeného pozemku odděleny pozemky parc. č. XA a XC, a to na základě geometrického plánu č. 101-53/2016. Pozemky parc. č. XB a XC jsou ve vlastnictví žalobkyně, pozemek parc. č. XA je ve společném jmění osob zúčastněných na řízení 1) a 2). Na pozemku parc. č. XA byla osobami zúčastněnými na řízení jako vlastníky sousedního pozemku parc. č. st. CD, jehož součástí je stavba č. p. XE a parc. č. XF, vybudována stavba žumpy (dále také jen ,,Stavba“ či „Stavba žumpy“), a to bez jakéhokoliv povolení či jiného úkonu správního orgánu (stavebního úřadu) v době, kdy byl ve vlastnictví žalobkyně. Proti uváděnému rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové bylo žalobkyní podáno dovolání k Nejvyššímu soudu a bylo požádáno o odklad právní moci rozhodnutí odvolacího soudu. Uvedená skutečnost vyplývá z poznámky v katastru nemovitostí, zapsané u pozemku parc. č. XA v souladu s § 23 odst. 1 písm. o) zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon), v platném znění. Vlastnické právo k oddělenému pozemku parc. č. XA tak není dle názoru žalobkyně dosud postaveno najisto. Z důvodu nelegálního vybudování Stavby na pozemku ve vlastnictví žalobkyně tato dlouhodobě usiluje o odstranění předmětné nepovolené Stavby, avšak z důvodu absolutní nečinnosti a průtahů v řízení žalovaného dosud neúspěšně. 4. Dále žalobkyně shrnula dosavadní skutkový vývoj projednávané věci, který je sumarizován níže v rámci popisu skutkového stavu věci. Žalovaný na podnět žalobkyně k zahájení řízení o odstranění Stavby žumpy nakonec reagoval sdělením ze dne 6. 12. 2021, se závěry tam uvedenými však žalobkyně nesouhlasí a tyto dále rozporuje. Pokud jde o závěr žalovaného, že Stavba žumpy byla povolena na základě stavebního povolení, č. j. 152/88, ze dne 3. 11. 1988, vydaného komisí výstavby MNV Lhoty u Potštejna, je uvedený závěr zcela nesprávný. Žalovaný ve sdělení ze dne 6. 12. 2021 pouze konstatoval, že Stavba žumpy byla povolena na základě uvedeného stavebního povolení, ale nezabýval se splněním 6 podmínek, které stanovují zásadní a k výstavbě opravňující skutečnosti pro možnost zřízení žumpy stavebníky (osobami zúčastněnými na řízení). Již samotné stavební povolení ukládalo uvedeným osobám povinnost umístit stavbu žumpy na vlastním pozemku. Již první podmínka proto není splněna, protože se Stavba žumpy nachází na pozemku žalobkyně. 5. Skutečnost, že přílohy stavebního povolení (ověřená dokumentace stavby a vyplněný štítek) nebyly dohledány (jak plyne z onoho sdělení žalovaného ze dne 6. 12. 2021), nelze přehlížet. Stavba žumpy je stavbou nepovolenou, neboť nerespektovala vydané stavební povolení. Žalovaný na základě dochované listiny dospěl k závěru, že žumpa není Stavbou nepovolenou a listina nemůže prokázat, že jde o Stavbu postavenou v rozporu se stavebním povolením. Žalobkyně uvádí, že je to právě žalovaný, který musí zjistit takový stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti v souladu s § 3 správního řádu a zásadou materiální pravdy. 6. K nezahájení řízení tedy došlo z důvodu, že žalovaný stavební úřad dospěl k závěru, že Stavba byla povolena na základě stavebního povolení ze dne 3. 11. 1988, č. j. 152/88, vydaného komisí výstavby MNV Lhoty u Potštejna. Žalobkyně má i nadále za to, že skutkový a právní závěr žalovaného je zcela nesprávný. Upozornila na to, že jako další podmínka stavebního povolení bylo stanoveno, že při provádění Stavby budou dodrženy ustanovení vyhlášky č. 83/1976 Sb. a žalovaný se splněním této podmínky nezabýval. Dále žalobkyně uvedla, že žalovaný nezkoumal splnění další podmínky, „stavbu bude provádět stavebník svépomocí, odborný dozor bude vykonávat: svépomocí“. Jméno odborného dozoru není uvedeno, to však neznamená, že by stavebník neměl plnit zákonné povinnosti a neměl by mít odborný dozor (viz § 59 odst. 2 zákona č. 50/1976 Sb.). Pokud toto stavebník neplnil a neměl sám ani potřebné odborné znalosti, čehož si musel být od počátku dobře vědom, pak těžko může dovozovat svoji dobrou víru a obhajovat tak úmyslné neplnění zákonných a podzákonných povinností souvisejících s danou stavbou. Povinnost odborného dozoru ostatně úzce souvisí s již zmíněným naplněním požadavku na vytyčení staveb dle § 75 odst. 1 zákona č. 50/1976 Sb. 7. Žalobkyně má za to, že osoby zúčastněné na řízení nemohly být v dobré víře a musely si být vědomy toho, že nemohou budovat stavby na zakoupených pozemcích, jelikož nebyly určeny k zastavění, což dobře věděly již při koupi této nemovitosti - jak je zřejmé z vyjádření orgánu územního plánování ze dne 31. 7. 1984. Toto vyjádření orgánu územního plánování je součástí Dotazníku a čestného prohlášení k registraci a zpoplatnění kupní smlouvy ze dne 3. 9. 1984, č. j.: N 467/84-2 (v části C, str. 3). Podepsané dne 1. 8. 1984 také osobami zúčastněnými na řízení, jakožto účastníky kupní smlouvy (kupujícími) – uvedená listina byla následně předložena k důkazu. 8. Pokud jde o zásah do veřejných subjektivních práv žalobkyně, tento konkretizovala na straně 3 žaloby. Konkrétně uvedla, že nečinnost žalovaného je nejen v rozporu s veřejným zájmem a základními zásadami správního řízení, ale především významně zasahuje do práv a oprávněných zájmů žalobkyně, a to zejm. do vlastnických práv obce, práva na zajištění bezpečnosti, zdraví, života a majetku občanů obce, neboť nepovolená Stavba žumpy zasahuje do prostoru koryta „Porubského potoka“ v rozporu s územním plánem obce, způsobuje zvýšenou rizikovost záplav při přívalových deštích a také nerespektuje nejen ochranné pásmo potoka, ale i obecní komunikace a přilehlé obecní studny a také studny občanů obce (vlastníků okolních nemovitostí), přičemž může způsobit jejich znečištění a kontaminaci vodních zdrojů a půdy okolních pozemků obce. Žalobkyně má tedy oprávněný zájem na řádném a rychlém vyřešení celé záležitosti ze strany žalovaného a pro posouzení její aktivní žalobní legitimace jsou naplněny zákonné podmínky (podmínky řízení o zásahové žalobě ve smyslu rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 17. 3. 2005, č. j. 2 Aps 1/2005-65). III. Vyjádření žalovaného 9. Žalovaný se k podané žalobě vyjádřil ve svém podání doručeném krajskému soudu dne 23. 12. 2022. V tomto uvedl, že má za to, že žaloba by měla být krajským soudem zamítnuta, a to z důvodu, že a) žalobkyně není aktivně legitimována k podání tzv. zásahové žaloby a za b) žalobkyně podala tzv. zásahovou žalobu opožděně. 10. K problematice ak