2 As 74/2007 — Nejvyšší správní soud

30 A 10/2024- 30 - text  8 30 A 10/2024 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Hradci Králové rozhodl samosoudcem JUDr. Janem Rutschem ve věci žalobce: V. T. H. zastoupen Mgr. Markem Sedlákem, advokátem se sídlem AK Brno, Milady Horákové 13 proti žalované: Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců, se sídlem náměstí Hrdinů 1634/3, 140 21 Praha 4, doručovací adresa P.O. BOX 21/OAM 170 34 Praha 7 v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 20. února 2024, č. j. MV-5453-4/SO-2024, takto: I. Rozhodnutí žalované ze dne 20. února 2024, č. j. MV-5453-4/SO-2024, se zrušuje a věc se vrací žalované k dalšímu řízení. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku ve výši 9 800 Kč k rukám jeho právního zástupce, a to do deseti dnů od právní moci tohoto rozsudku. Odůvodnění: I. Předmět řízení 1. Shora označeným rozhodnutím žalovaná zamítnula odvolání žalobce proti usnesení Ministerstva vnitra ze dne 18. 12. 2023, č. j. OAM-405704-9/MC-2023, a toto rozhodnutí správního orgánu I. stupně potvrdila. Ministerstvo vnitra jím podle § 66 odst. 1 písm. b) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále také jen „správní řád“), zastavilo řízení o žádosti žalobce o prodloužení doby platnosti průkazu o povolení k trvalému pobytu na území České republiky dle § 117d odst. 1 zákona č. 326/1999 Sb. o pobytu cizinců na území České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále také jen „zákon o pobytu cizinců“). II. Obsah žaloby 2. Žalobce považuje napadené rozhodnutí za nezákonné, protože podle zjištění správního orgánu I. stupně, která učinil v průběhu řízení, pobývá žalobce na území České republiky oprávněně na základě povolení k trvalému pobytu, i když v řízení o žádosti o povolení k trvalému pobytu vystupoval jako žadatel pod jinou totožností. Je pravdou, že přitom správní orgán I. stupně uvedl v řízení v omyl a povolení k pobytu mu bylo vydáno pod jinou totožností, nicméně je stále platné, nebylo zrušeno, a žalobce proto k pobytu na území opravňuje. 3. K argumentaci obsažené v prvoinstančním rozhodnutí žalobce namítl, že i ze závěrů správního orgánu I. stupně vyplývá, že to byl skutečně osobně ve fyzickém smyslu on, kdo si pro sebe vyřizoval povolení k trvalému pobytu pod jinou totožností a toto povolení k pobytu jemu osobně ve fyzickém smyslu bylo uděleno. Podstatné přitom je, kdo fyzicky v řízení jako účastník vystupuje, nikoli jakou totožnost používá. 4. Správnímu orgánu I. stupně i žalované jsou jistě z vlastní činnosti známy případy, kdy je vedeno řízení o správním vyhoštění proti konkrétní fyzické osobě, která však vystupuje pod cizí totožností a pod touto cizí totožností je jí správní vyhoštění pravomocně uloženo. Práva a povinnosti vyplývající z rozhodnutí o správním vyhoštění však přesto náleží konkrétní fyzické osobě, se kterou řízení bylo vedeno a nikoli jiné osobě, jejíž totožnost v řízení používala. Věc žalobce je stejná, práva a povinnosti vyplývající z rozhodnutí o povolení k trvalému pobytu náleží jemu a nikoli jiné osobě, jejíž totožnost měl používat a která se řízení nijak neúčastnila a nebyla účastníkem řízení ve smyslu správního řádu. 5. Situaci žalobce a jeho povolení k pobytu je v souladu se zákonem možno řešit pouze zrušením platnosti povolení k trvalému pobytu podle § 77 odst. 1 písm. b) zákona o pobytu cizinců, k čemuž však nedošlo a takové řízení ani nebylo zahájeno. Dokud povolení žalobce k trvalému pobytu není zrušeno proto, že je získal na základě náležitostí, v nichž uvedené údaje podstatné pro posouzení žádosti (osobní údaje) neodpovídají skutečnosti, pobývá na území České republiky stále oprávněně a je povinností správního orgánu mu vydat průkaz o povolení k pobytu. 6. Odkaz správního orgánu I. stupně na § 45 odst. 3 správního řádu není správný, protože řízení o žádosti žalobce o povolení k trvalému pobytu nebylo zastaveno, ale bylo v něm meritorně rozhodnuto tak, že se mu povolení k trvalému pobytu pod jinou totožností uděluje. Pan N. A. T., xx, nikdy nebyl účastníkem řízení o žádosti o vydání povolení k trvalému pobytu, protože žádost nepodal. Účastníkem řízení byl žalobce, tedy V. T. H., xx, který podal žádost, řízení se účastnil a povolení k pobytu mu bylo vydáno, byť vše činil pod jinou totožností. 7. Žalobce zopakoval, že při získání povolení k trvalému pobytu uvedl správní orgán v omyl ohledně své totožnosti, neboť uvedl nepravdivé osobní údaje. Tedy jednal v rozporu se zákonem. To však nic nemění na tom, že povolení k trvalému pobytu bylo uděleno jemu a je stále platné. Žalobce chce dosáhnout toho, aby mu byl vydán nový průkaz o povolení k pobytu, tentokrát pod jeho skutečnou totožností. Je si vědom toho, že kvůli jeho protiprávnímu jednání při získání povolení k pobytu může být zahájeno řízení o jeho zrušení. V České republice však žije jeho manželka a obě děti, a proto nelze vyloučit, že jeho povolení k trvalému pobytu nebude zrušeno z důvodu dopadu do rodinného a soukromého života. 8. Zastavení řízení o jeho žádosti podle § 66 odst. 1 písm. b) správního řádu tedy považuje za nezákonné, jeho žádost totiž byla právně přípustná, protože zákon připouští požádat o prodloužení doby platnosti průkazu povolení k pobytu. 9. Navrhnul proto, aby krajský soud žalované rozhodnutí zrušil a věc vrátil žalované k dalšímu řízení. III. Vyjádření žalované k žalobě 10. Žalovaná uvedla, že žalobce uplatnil v žalobě téměř stejné námitky jako v odvolání proti prvoinstančnímu rozhodnutí. K těm se pak podrobně vyjádřila v části III. napadeného rozhodnutí, proto na ni a na obsah správního spisu odkázala. 11. Navrhnula, aby zdejší soud žalobu jako nedůvodnou zamítnul, náhradu nákladů řízení nepožadovala. IV. Skutková zjištění a právní závěry krajského soudu 12. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů v řízení podle části třetí hlavy první a druhé dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen “s. ř. s”). Učinil tak bez nařízení jednání dle § 51 odst. 1 s. ř. s., neboť žalovaná s tím souhlasila výslovně, žalobce pak nevyjádřil nesouhlas s takovým postupem ve smyslu ustanovení § 51 odst. 1 věty druhé s. ř. s. O věci usoudil následovně. 13. V přezkumném řízení soud ověřil z obsahu správního spisu následující rozhodné skutečnosti. 14. Žalobce podal dne 31. 7. 2023 u Ministerstva vnitra žádost o prodloužení doby platnosti průkazu o povolení k trvalému pobytu na území České republiky ve smyslu § 117d odst. 1 zákona o pobytu cizinců. Dle něho lze dobu platnosti průkazu o povolení k pobytu cizince s povoleným trvalým pobytem prodloužit, a to i opakovaně, o 10 let, a jde-li o cizince mladšího 15 let, o 5 let. 15. Žalobce v žádosti uvedl, že se jmenuje V. T. H. a je narozen xx, v kolonce „Dřívější příjmení“ pak uvedl – „N. T. H., xx“. 16. V návaznosti na to podalo dne 9. 11. 2023 Ministerstvo vnitra žádost o součinnost ke Krajskému ředitelství policie Královéhradeckého kraje, odboru cizinecké policie, o zaslání znaleckého posudku Kriminalistického ústavu Praha k identitě cizinců N. A. T., xx, a V. T. H., nar. xx, který je součástí řízení této policejní složky č. j. KRPH-59810/ČJ-2023-050026-SV-50A. Současně požádalo i o zaslání dalších podkladů či dokumentů přímo souvisejících s tímto znaleckým posudkem. 17. Krajské ředitelství policie Královéhradeckého kraje, odbor cizinecké policie, odpovědělo na tuto žádost přípisem ze dne 6. 12. 2023, jehož přílohu tvořil uvedený znalecký posudek Policie České republiky, Kriminalistického ústavu Praha, z oboru kriminalistika, odvětví antropologie, jehož výsledkem je zjištění, že osoby V. T. H., nar. xx, a N. A. T., nar. xx, jsou jedna a tatáž osoba. 18. Kromě něho byly správnímu orgánu I. stupně zaslány i další písemnosti z řízení vedeného Krajským ředitelstvím policie Královéhradeckého kraje, odborem cizinecké policie, pod č. j. KRPH-59810/ČJ-2023-050026-SV-50A. Jednalo se např. o Úřední záznam této policejní složky ze dne 16. 1. 2019 ke zjištění druhé identity cizince V. T. H. a o Sdělení této policejní složky ze dne 29. 6. 2023, na jehož závěr, že všechna pobytová oprávnění vydaná osobě N. A. T. byla vydaná neoprávněně, se odkazovala žalovaná v napadeném rozhodnutí (druhý odstavec na str. 4). 19. Z obsahu správního spisu dále plyne, že žalobci bylo v minulosti vydáno pouze jediné pobytové oprávnění, a to vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem rodinným s platností od 14. 6. 2016 do 12. 5. 2017. Jeho následné žádosti o vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem podnikání, o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny a o povolení k přechodnému pobytu rodinného příslušníka občana EU byly správními orgány zamítnuty, žádné z těchto požadovaných pobytových oprávnění nebylo vydáno. 20. Tolik skutkový stav věci, dále se krajský soud bude věnovat právnímu hodnocení případu. Jeho podstata spočívá v posouzení, zda správní orgány za dané situace postupovaly procesně správně, pokud řízení žalobce o jeho žádosti o prodloužení