1 As 9/2008 — Nejvyšší správní soud

36 A 10/2024- 34 - text 8 36 A 10/2024 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích rozhodl soudcem Mgr. et Mgr. Jaroslavem Vávrou ve věci žalobce: X, narozený X bytem X zastoupený advokátem JUDr. Jiřím Všetečkou sídlem Malé náměstí 124, 500 03 Hradec Králové proti žalovanému: Krajský úřad Pardubického kraje, IČO 70892822 sídlem Komenského náměstí 125, 532 11 Pardubice v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 5. 9. 2024, č. j. KUPA-15766/2024-6 takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. V této věci se soud zabývá posouzením odpovědnosti žalobce za přestupek proti majetku dle § 8 odst. 1 písm. a) bod 4 zákona č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích (dále „zákon o některých přestupcích“). I. Shrnutí stavu věci ve správním řízení 2. Komise pro projednávání přestupků města Chrudim (dále „správní orgán I. stupně“) rozhodnutím ze dne 31. 5. 2024, č. j. CR 039902/2024 OSP/Gdu (dále „prvostupňové rozhodnutí“) uznala žalobce vinným ze spáchání přestupku proti majetku dle § 8 odst. 1 písm. a) bod 4 zákona o přestupcích a uložila mu pokutu ve výši 2 000 Kč. Poškozené obci nepřiznala uplatněný nárok na náhradu škody a odkázala ji na občanskoprávní řízení. 3. Proti prvostupňovému rozhodnutí podal žalobce odvolání, na základě kterého žalovaný rozhodnutím označeným v záhlaví tohoto rozsudku částečně změnil (upřesnil) popis skutku a upravil nákladový výrok tak, že doplnil platební údaje (dále „napadené rozhodnutí“). Ve zbylé části žalovaný prvostupňové rozhodnutí potvrdil. 4. Předmětem soudního přezkumu je rozhodnutí o přestupku proti majetku, kterého se měl žalobce dopustit tím, že dne 5. 1. 2024 v blíže nezjištěné době v obci Úhřetice, na hranici pozemků označených jako p. p. č. XA a XB úmyslně způsobil škodu na majetku obce Úhřetice (dále také jen „obec“) poškozením plotu ve výstavbě tím, že vychýlil dva betonové sloupky zalité v nezatvrdlém betonu z jejich svislé osy, čímž obci způsobil škodu. Žalobce tedy měl úmyslně způsobit škodu na cizím majetku poškozením věci z takového majetku. II. Žaloba a její obsah 5. Žalobce napadl rozhodnutí žalovaného včasnou žalobou podanou podle § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“). Navrhl, aby soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení. Namítal, že napadené rozhodnutí bylo vydáno nesprávným postupem a spočívá na nesprávném věcném posouzení věci. 6. Předně žalobce namítal, že v řízení nebyl jednoznačně prokázán skutek. Tvrdil, že nebylo prokázáno, že vychýlení sloupků bylo výsledkem úmyslného jednání žalobce, tedy že žalobce manipuloval se sloupky tak, aby je poškodil. Pro nedostatek důkazů o zaviněném poškození nejde o přestupek. Přítomnost obviněného na místě není důkazem jeho viny. Správní orgány nepřihlédly k veškerým důkazům, včetně policejního spisu, a řádně nezhodnotily svědecké výpovědi. Rozpory ve výpovědích nebyly správními orgány odstraněny nebo řádně odůvodněny. Dle žalobce byly výpovědi svědků Š. a S. nekonzistentní v části týkající se skutečnosti, jak žalobce manipuloval se sloupky. Pro jejich zaměstnanecký vztah k obci Úhřetice a změnu výpovědi během řízení jsou jejich výpovědi dle žalobce nedůvěryhodné. Výpověď svědka H. správní orgány vůbec nehodnotily, ač jde o svědka bez zájmu na výsledku řízení a jeho výpověď byla konzistentní. Výpověď svědka H. svědčí o nemanipulaci žalobce s betonovými sloupky. Vychýlení sloupků mohlo nastat samovolně v důsledku jejich váhy a fyzikálního působení ve spojení s nedostatečně tvrdým betonovým lůžkem nebo tenkou vrstvou betonu, což potvrzují zejména fotografie z policejního spisu. Sloupky jsou dle fotografií vychýleny více, než jak popsali svědci. Žalobce neměl důvod do stavby zasahovat. Stanovení rozsahu vychýlení sloupků na základě odhadu svědků není dostatečně věrohodným důkazem k prokázání škody zaviněné žalobcem. Chybí objektivní měření. 7. Žalobce dále namítal, že nebyla prokázána existence skutečné škody na majetku ani její výše. Existence škody není potvrzena odborným posudkem. Dle odborného vyjádření v policejním spisu nebyly sloupky poškozeny a případná vychýlení lze opravit. Správní orgány postupovaly nesprávně, když upřednostnily subjektivní výpověď svědka Š. před nezávislým odborným názorem. Nebylo prokázáno, že došlo ke škodě na majetku obce s ohledem na skutečnost, že obec nebyla vlastníkem plotu. K výši škody namítal, že rozpočet, na základě kterého byla výše škody stanovena, je irelevantní pro určení skutečné škody, neboť nezohledňuje náklady na skutečnou opravu, ale jde o původní rozpočet vyhotovený svědkem Š. před incidentem. 8. Správní orgány pochybily, když neřešily odpovědnost pracovníků za technické provedení prací a nezabránění škodě. Povinností pracovníků (svědků) bylo zajistit stabilitu sloupků a předejít způsobení škody. 9. Dále žalobce namítal, že žalovaný pochybil, když bez vlastního posouzení důkazů převzal závěry správního orgány I. stupně a změnil výrok o vině. 10. Závěrečný okruh námitek se týkal uložené pokuty. Dle žalobce nebyla řádně odůvodněna přiměřenost uložené pokuty a nebylo vysvětleno, proč nebyly použity jiné sankce. Majetkové poměry žalobce nebyly správními orgány zohledněny, což vedlo k nespravedlivému postihu. III. Vyjádření žalovaného 11. Žalovaný ve vyjádření k žalobě setrval na právním názoru uvedeném v napadeném rozhodnutí. Většinu žalobních námitek uvedl žalobce již v odvolání a žalovaný se s nimi vypořádal v napadeném rozhodnutí. 12. Skutkový stav byl v dané věci náležitě zjištěn. Upřesnění popisu skutku žalovaný provedl v souladu se zjištěnými a prokázanými skutečnostmi. Popřel, že svědek H. nemá na věci zájem a je nestranný, neboť svědek je s obcí ve sporu o užívání pozemku. Svědci Š. a S. nejsou zaměstnanci obce, ale prováděli pro obec zakázku spočívající ve výstavbě betonového plotu. Žalovaný rozdíly ve svědeckých výpovědích Š. a S. zhodnotil jako nepatrné a logicky vyplývající z individuality člověka. Výpověď svědka H. žalovaný neignoroval, naopak vysvětlil, proč se přiklonil k výpovědím svědků Š. a S. Verzi samovolného vychýlení sloupků nevzal žalovaný za možnou, neboť žalobce byl viděn, jak se sloupky hýbe, navíc dle fotografií byly sloupky těsně před incidentem rovné, ačkoliv byly instalovány předchozího dne. Vlastnictví plotových sloupků je nerozhodné, podstatné je, že žalobce zasáhl do budovaného plotu a způsobil poškozené škodu. Stavba plotu nemohla být dokončena, muselo dojít k opravě, čímž nastala újma v majetkové sféře obce. Dle odborného vyjádření k poškození na plotě došlo. Není pravda, že neexistují přímé důkazy o manipulaci se sloupky žalobcem, neboť dva očití svědci, kteří žalobcovo jednání viděli. Úmyslné zavinění žalobce je dáno, neboť žalobce musel vědět, že když bude hýbat plotovými sloupky v dosud nezatvrdlém betonu, plot ve výstavě poškodí. Správní trest byl uložen na samé spodní hranici zákonné sazby, proto povinností správních orgánů nebylo bez námitky žalobce přihlédnout k majetkovým poměrům žalobce. 13. Závěrem navrhl zamítnutí žaloby. IV. Přezkum věci soudem 14. Soud přezkoumal napadené rozhodnutí v rámci uplatněných žalobních bodů (§ 75 odst. 2 s. ř. s.), podle skutkového a právního stavu ke dni rozhodování žalovaného (§ 75 odst. 1 s. ř. s.). Pro účely soudního přezkumu platí, že napadené rozhodnutí a prvostupňové rozhodnutí tvoří jeden celek. 15. Žaloba není důvodná. 16. Dle § 8 odst. 1 písm. a) bod 4 zákona o některých přestupcích se fyzická osoba dopustí přestupku tím, že úmyslně způsobí škodu na cizím majetku ničením nebo poškozením věci z takového majetku. Dle odst. 4 téhož zákonného ustanovení za přestupek podle odstavců 1 až 3 lze uložit pokutu do 50 000 Kč. 17. Předně soud uvádí, že napadené rozhodnutí hodnotí jako zákonné a přezkoumatelné. Soud neshledal vady řízení, které by mohly mít za následek nezákonné rozhodnutí ve věci. Skutkový stav, který vzal žalovaný za základ napadeného rozhodnutí, má oporu ve spise. Napadené rozhodnutí, které je třeba považovat pro účely soudního přezkumu za jeden celek s prvostupňovým rozhodnutím, je dostatečně odůvodněno. 18. K žalobním námitkám soud uvádí, že z podstatné části odpovídají námitkám odvolacím, s nimiž se žalovaný vypořádal v napadeném rozhodnutí. Povinností soudu není opakovat již jednou vyřčené, proto v případě, že soud nebude mít výhrady k závěru žalovaného, pouze odkáže na napadené rozhodnutí. 19. Částečná změna v popisu skutku ve výroku rozhodnutí dle soudu nepředstavuje nezákonný postup žalovaného, který by měl vliv na zákonnost napadeného rozhodnutí. Změnu výroku prvostupňového rozhodnutí rozhodnutím odvolacího orgánu judikatura Nejvyššího správního soud (dále „NSS“) připouští. Dle rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 29. června 2012, č. j. 9 Ca 160/2009-44 je upřesnění popisu skutku v rozhodnutí o přestupku možné. V dané věci jde o nikoliv podstatné upřesnění způsobu jednání žalobce, tedy jde toliko o