36 Ad 11/2025 – Krajský soud v Hradci Králové

36 Ad 11/2025- 41 - text  10 36 Ad 11/2025 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Hradci Králové - pobočka v Pardubicích rozhodl soudcem Mgr. et Mgr. Jaroslavem Vávrou ve věci žalobce: nezletilý X, narozený X bytem X zastoupený matkou X, narozenou X bytem tamtéž v řízení zastoupený zmocněnkyní X bytem X proti žalovanému: Ministerstvo práce a sociálních věcí, IČ 005 51 023 sídlem Na Poříčním právu 1, 128 01 Praha 2 v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 25. 6. 2025, č. j. MPSV-2025/127165-918 takto: I. Rozhodnutí Ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 25. 6. 2025, č. j. MPSV-2025/127165-918 se ruší a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. V tomto rozsudku se soud opětovně zabývá dostatečností a úplností posouzení nároku a výše příspěvku na péči pro závislou osobu do 18 let věku. I. Shrnutí stavu věci ve správním řízení 2. Rozhodnutím označeným v záhlaví tohoto rozsudku (dále také „napadené rozhodnutí“) zamítl žalovaný dle § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, v rozhodném znění (dále „správní řád“) odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí Úřadu práce České republiky – krajské pobočky v Pardubicích, kontaktního pracoviště Ústí nad Orlicí (dále jen „prvostupňový orgán“) ze dne 27. 9. 2023, č. j. 10609/2023/UNO. Rozhodnutím prvostupňového orgánu byl ve správním řízení zahájeném z moci úřední snížen příspěvek na péči žalobce z 6 600 Kč na 3 300 Kč měsíčně. 3. Žalovaný v napadeném rozhodnutí dospěl k závěru, že žalobce z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu není schopen zvládat tři základní životní potřeby ve smyslu § 9 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, v rozhodném znění (dále jen „zákon o sociálních službách“), a to oblékání a obouvání, péči o zdraví a osobní aktivity. U žalobce se jedná o lehkou závislost. 4. Žalobce s rozhodnutím žalovaného nesouhlasil. II. Žaloba a její obsah 5. Žalobce napadl rozhodnutí žalovaného včasnou žalobou dle § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“). Domáhal se zrušení napadeného rozhodnutí a vrácení věci žalovanému k dalšímu řízení. 6. Žalobu lze po věcné stránce shrnout tak, že žalobce nesouhlasí s tím, že by zvládal následující posudkovou komisí neuznané jako nezvládané základní životní potřeby: (i) orientaci, (ii) komunikaci, (iii) stravování a (iv) výkon fyziologické potřeby. 7. Dle žalobce je napadené rozhodnutí nepřezkoumatelné, neboť odůvodnění napadeného rozhodnutí neodpovídá zákonným požadavkům, tedy ust. § 68 odst. 3 správního řádu. Schopnost žalobce zvládat zejména základní životní potřeby orientace, komunikace, stravování a výkon fyziologické potřeby nebyla v posudku posudkové komise MPSV (dále také „PK MPSV“) ani v napadeném rozhodnutí s odkazem na jednotlivé aktivity stanovené prováděcí vyhláškou č. 505/2006 Sb. řádně zhodnocena. Posudková komise i žalovaný se ke zvládání těchto základních životních potřeb vyjádřily pouze obecně a s podrobnými odvolacími námitkami žalobce se řádně nevypořádaly. Žalovaný se v napadeném rozhodnutí blíže nezabýval hodnocením podkladů pro zpracování posudku PK MPSV, pouze paušálně uvedl, že posudek PK MPSV vyhodnotil jako úplné a přesvědčivé posouzení zdravotního stavu žalobce. 8. Další vadu řízení spatřoval žalobce v tom, že žalovaný v napadeném rozhodnutí vychází z nesprávných skutkových zjištění o zdravotním stavu žalobce. Uváděl, že zejména z důvodu neurovývojové poruchy způsobené dysfunkcí mozku – středně těžké formy dětského autismu vyžaduje žalobce každodenní mimořádnou péči, tedy neustálý dohled, podporu a dopomoc jiné osoby v míře velmi přesahující míru obvyklou pro lidi v jeho věku, kromě životních potřeb uznaných žalovaným jako nezvládaných, ještě v dalších oblastech základních životních potřeb. Žalobce v žalobě podrobně popsal, v čem spatřuje nezvládání základní životní potřeby orientace, komunikace, stravování a výkonu fyziologické potřeby, a to s odkazem na aktivity definující jednotlivé základní životní potřeby obsažené ve vyhlášce č. 505/2006 Sb. Pokud jde o životní potřebu orientace a komunikace namítal, že se PK MPSV nijak nevypořádala se závěry obsaženými ve zprávy HANNES med s.r.o. – ambulance dětské a dorostové psychiatrie ze dne 3. 12. 2024. Ke konstatování PK MPSV ohledně absence poruchy intelektu žalobce uváděl, že jde sice o formálně správné konstatování, ovšem velmi podprůměrná intelektová úroveň žalobce (IQ 77) velmi zvýrazňuje obtíže, které žalobci porucha autistického spektra způsobuje. III. Vyjádření žalovaného 9. Žalovaný s žalobou nesouhlasil. Zrekapituloval podklady, z nichž PK MPSV při vypracování posudku vycházela a poukázal na vyšetření žalobce vedeným pohovorem při jednání PK MPSV dne 7. 5. 2024. Uvedl, že PK MPSV se zabývala námitkami žalobce obsaženými v odvoláních, vyjádřeních i rozsudku soudu. Z posudku PK MPSV citoval. Závěrem navrhl žalobu zamítnout. IV. Přezkum věci soudem 10. Soud věc přezkoumal v mezích uvedených žalobních bodů. Při přezkumu se především zaměřil na okruh základních životních potřeb, o kterých žalobce tvrdí, že je nezvládá. Rovněž se zabýval tím, zda napadené rozhodnutí je přezkoumatelné a zda zjištěný skutkový stav má oporu ve spisech [srov. § 76 odst. 1 písm. a) a b) s. ř. s.]. 11. V dané věci krajský soud již jednou rozhodoval. Na základě žaloby žalobce soud rozsudkem ze dne 8. 1. 2025, č. j. 36 Ad 17/2024-37 (dále též „předmětný rozsudek“) zrušil rozhodnutí žalovaného ze dne 9. 8. 2024, č. j. MPSV-2024/174690-919 (dále též „předchozí rozhodnutí žalovaného“). Námitky obsažené v předchozí žalobě a v nyní projednávané žalobě jsou v podstatě totožné. Důvodem zrušovacího rozsudku soudu byla nepřezkoumatelnost předchozího rozhodnutí žalovaného spočívající v nedostatku důvodů a potřeba zásadního doplnění skutkového stavu. Žalovaný založil své rozhodnutí na posudku PK MPSV ve znění jeho dvou doplnění, který však dle soudu nebyl přesvědčivý. Neobsahoval náležité a logické zdůvodnění posudkových závěrů zejména o zvládání základní životní potřeby komunikace a orientace ze strany žalobce. Závěr o zvládání uvedených potřeb nebyl ve zcela jasné návaznosti na závěry uvedené v podkladových lékařských nálezech, tj. zprávách psychiatričky žalobce z 21. 7. a z 3. 10. 2023, a zjištění učiněném při sociálním šetření. Rozpory mezi závěrem PK MPSV o zvládání uvedených potřeb a obsahem uvedených podkladů nebyly dostatečně vysvětleny. Schopnost žalobce zvládat uvedené základní životní potřeby byla popsána pouze obecně, nikoliv prostřednictvím aktivit vymezených v příloze prováděcí vyhlášky č. 505/2006 Sb. Námitky žalobce vznesené v průběhu správního řízení nebyly posudkovou komisí dostatečně vypořádány. 12. Soud vyslovil v rozsudku právní názor o potřebě doplnit posudek PK MPSV, případně zpracovat posudek jinou posudkovou komisí, a to za účelem odstranění výše vyjmenovaných nedostatků. V podrobnostech soud odkazuje na odůvodnění výše uvedeného rozsudku. IV.a. Zjištění ze správního spisu 13. Jak bylo uvedeno výše, v dané věci již jednou krajský soud rozhodoval. Jako součást odůvodnění předmětného rozsudku učinil podrobné zjištění ze správního spisu, viz jeho odst. 10 až 19. Obsah rozsudku je oběma účastníkům řízení dostatečně znám. Soud proto nyní nepovažuje za nutné zjištění učiněná ze správního spisu podrobně opakovat. 14. Pouze ve stručnosti soud uvádí, že správní orgány opětovně posuzovaly nárok žalobce na příspěvek na péči dle zákona o sociálních službách a jeho výši. Prvostupňový orgán rozhodnutím ze dne 27. 9. 2023, č. j. 10609/2023/UNO rozhodl o snížení příspěvku na péči žalobce z 6 600 Kč na 3 300 Kč měsíčně. Na základě posudku o zdravotním stavu žalobce totiž dospěl k závěru, že z důvodu nepříznivého zdravotního stavu potřebuje žalobce ve smyslu § 9 zákona o sociálních službách pomoc celkem ve třech základních životních potřebách. Proti prvostupňovému rozhodnutí se žalobce odvolal. Žalovaný v odvolacím řízení za účelem posouzení stupně závislosti žalobce požádal o posouzení PK MPSV v Hradci Králové. PK MPSV zpracovala dne 13. 2. 2024 posudek, který byl na základě vyjádření žalobce dvakrát doplněn, a to doplňujícími posudky ze dne 7. 5. 2024 a ze dne 16. 7. 2024. Doplňujícímu posudku ze dne 7. 5. 2024 předcházelo vlastní vyšetření žalobce posudkovou komisí. PK MPSV v posudcích dospěla k závěru, že žalobce z důvodu dlouhodobě nepříznivého stavu nezvládá tři základní životní potřeby, a to oblékání a obouvání, péči o zdraví a osobní aktivity. U ostatních základních životních potřeb dospěla PK MPSV k závěru, že žalobce nevyžaduje mimořádnou péči. Tyto životní potřeby je schopen v pomalejším tempu zvládnout, při některých potřebuje občasnou kontrolu, připomínání, pobízení. Žalobce je orientován a je schopen komunikace. Omezení duševních schopností včetně částečných problémů v komunikačních a orientačních schopnostech bylo zohledněno v přiznaných nezvládaných základních životních potřebách. 15. Na základě posudků P