7 Afs 95/2008 — Nejvyšší správní soud

22 Af 66/2010- 32 - text pokračování - 5 - 22Af 66/2010 22Af 66/2010 – 32 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Moniky Javorové a soudců JUDr. Miroslavy Honusové a Mgr. Jiřího Gottwalda v právní věci žalobce B & B – Palírna „Pod lipou“ v.o.s., se sídlem Janov, Petrovice ve Slezsku 219, zastoupeného JUDr. Vilémem Urbišem, advokátem se sídlem v Bruntále, Eduarda Beneše 21, proti žalovanému Celnímu ředitelství Ostrava, se sídlem v Ostravě-Přívoze, nám. Sv. Čecha 8, o přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne 14.6.2010 č.j. 2743-5/2010-140100-21, č.j. 2743-6/2010-140100-21, 2743-7/2010-140100-21, č.j. 2743-8/2010-140100-21 a č.j. 2743-9/2010-140100-21, ve věci daně z lihu, t a k t o : I. Žaloby se z a m í t a j í . II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení. O d ů v o d n ě n í : Žalobami podanými v zákonné lhůtě se žalobce domáhal přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne 14.6.2010 č.j. 2743-5/2010-140100-21, č.j. 2743-6/2010-140100-21, 2743-7/2010-140100-21, č.j. 2743-8/2010-140100-21 a č.j. 2743-9/2010-140100-21. Uvedenými rozhodnutími žalovaného v daném pořadí bylo změněno rozhodnutí Celního úřadu Krnov ze dne 26.1.2010 č.j. 404-2/2010-096300-021 ve věci dodatečně vyměřené spotřební daně z lihu za zdaňovací období leden 2005 a dále byla zamítnuta odvolání žalobce proti rozhodnutím Celního úřadu Krnov ze dne 26.1.2010 č.j. 407-2/2010-096300-021, č.j. 403-2/2010-096300-021, č.j. 408-2/2010-096300-021 a č.j. 402-2/2010-096300-021, jimiž byla žalobci dodatečně doměřena spotřební daň z lihu za zdaňovací období únor 2005, prosinec 2004, březen 2005 a listopad 2004. V podaných žalobách žalobce uvedl, že ve všech žalovaných věcech Celní úřad v Krnově (dále jen správní orgán I. stupně) doměřil žalobci jako provozovateli pěstitelské pálenice v roce 2007 spotřební daň z lihu za uvedená zdaňovací období, a to z etanolu vyrobeného osobám, které nebyly pěstiteli a z etanolu vyrobeného v rámci pěstitelského pálení pěstitelům. Z rozhodnutí žalovaného ze dne 22.12.2009 bylo nařízeno přezkoumání dodatečných platebních výměrů správního orgánu I. stupně ze dne 14.3.2007 pro podezření, že tato rozhodnutí jsou v rozporu s právními předpisy a že došlo k vyměření spotřební daně v nesprávné výši. Předmětem sporu od počátku bylo, zda dodatečné zdanění ovocných destilátů z pěstitelského pálení vyrobených v množství překračujícím stanovený limit 30 litrů na osobu pěstitele v jednom výrobním období [§ 4 odst. 6 zákona č. 61/1997 Sb., o lihu a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o lihu)] základní sazbou daně je oprávněné či nikoliv a zda se může, když pěstitel nesplňuje podmínky uvedené v § 2 odst. 1 písm. o) zákona o lihu, odvíjet od zákonného ustanovení a nikoliv od porušení povinnosti stanovené jinému subjektu. Žalobce zde odkázal na rozsudek rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu (dále jen NSS) ze dne 16.10.2008 č.j. 7 Afs 54/2006, podle kterého je třeba důsledně trvat na tom, aby podmínky zakládající daňovou povinnost byly stanoveny v zákoně dostatečně jednoznačným způsobem. V posuzovaných věcech dospěl správní orgán I. stupně a následně i žalovaný k závěru, že bylo povinností žalobce zajistit kontrolu údajů uvedených pěstitelem v žádosti o zpracování kvasu s reálnou skutečností. Opomněli však posoudit předmět sporu také z toho hlediska, zda se na vypěstování ovoce podílely osoby, které tvoří s pěstitelem domácnost. Podle žalobce podmínky pro přiznání snížené spotřební daně mohly splňovat osoby, které s pěstitelem tvořily v rozhodném období domácnost, ač sám žadatel podmínky v rozhodném období nesplňoval. Jelikož z napadených rozhodnutí nevyplývá, zda a pokud ano, tak s jakým výsledkem, bylo prověřováno, zda podmínky pro přiznání snížené daně nesplňují osoby s pěstitelem tvořící domácnost, jsou podle žalobce napadená rozhodnutí nepřezkoumatelná. Žalobce nesouhlasí s názorem správních orgánů, že za obsahovou správnost žádosti o zpracování kvasu je jako provozovatel pěstitelské pálenice odpovědný. Napadené rozhodnutí, jakož i rozhodnutí správního orgánu I. stupně jsou bez zjištění, zda i osoby tvořící s žadatelem společnou domácnost ve smyslu ust. § 4 odst. 6 zákona o lihu splňují podmínky pro přiznání snížené daně z lihu, vydaná předčasně. Dále žalobce namítl, že z tématického i logického výkladu ust. § 4 odst. 6, § 17 odst. 1 písm. a) a b) zákona o lihu vyplývá, že odpovědnost za porušení zákonem stanoveného limitu výroby ovocného destilátu má pěstitel. Obsahem ust. § 4 odst. 6 zákona o lihu není regulace vztahu mezi pěstitelem a výrobcem nebo mezi výrobcem a státem a není v něm ani stanovena povinnost, která by byla uložena výrobci. Je proto v rozporu s principem právní jistoty, aby se od tohoto vztahu mezi státem a pěstitelem odvozovala povinnost pěstitelské pálenice, která není zákonem stanovena a která by takto byla konstruována pouze na základě úvahy. Správní orgán I. stupně měl na základě provedené kontroly pěstitele, kteří v žádosti o zpracování kvasu uvedli nepravdivé údaje, postihovat za porušení zákonné povinnosti. Povinnost daň přiznat a zaplatit se může odvíjet jen od jejího jednoznačného zákonného stanovení a nikoliv od porušení povinnosti stanovené jinému subjektu. V již zmíněném judikátu NSS je zdůrazněno, že je nutno trvat na tom, aby podmínky zakládající daňovou povinnost byly stanoveny v zákoně dostatečně jednoznačným způsobem. Žalobce dále uvedl, že postup, který zvolil správní orgán I. stupně v posuzovaných věcech, se vymyká zavedené praxi ostatních celních úřadů v nejbližším okolí. Údajně žádný jiný celní úřad takovým způsobem nepostupoval. Podle žalobce měl správní orgán I. stupně v prvé řadě oslovit jednotlivé pěstitele a požadovat po nich vysvětlení. Jelikož se s touto otázkou nevypořádal, jsou napadená rozhodnutí nepřezkoumatelná. V závěru žalob shrnul žalobce svá tvrzení do dvou žalobních bodů: 1) že se správní orgán I. stupně nezabýval důsledně možností, že podmínky pro přiznání snížení spotřební daně z lihu mohly v rozhodných obdobích splnit i osoby tvořící s pěstitelem domácnost; 2) že soukromá osoba není nadána pravomocí ke kontrole obsahové správnosti žádosti o zpracování kvasu podle zákona o lihu, proto důsledky nesprávných údajů v ní uvedených nemá nést provozovatel pěstitelské pálenice. Žalovaný ve vyjádřeních odkázal na rozsudek NSS ze dne 2.4.2009 č.j. 7 Afs 95/2008, podle kterého líh vyrobený v pěstitelské pálenici podléhá zdanění se sníženou sazbou daně i v případě, že si pěstitel nechal vyrobit více než 30 l etanolu v jednom výrobním období. Takový líh nelze zdanit jinou, resp. základní sazbou daně, jelikož se stále jedná o líh obsažený v ovocných destilátech z pěstitelského pálení. Žalobce si nesprávně vyložil citovaný rozsudek, když jeho výklad vztahuje i na vyměření spotřební daně z lihu, který byl vyroben osobám nesplňujícím podmínky pro status pěstitele dle ust. § 4 odst. 7 a § 2 odst. 1 písm. o) zákona o lihu a tudíž se nejedná o líh obsažený v ovocných destilátech z pěstitelského pálení, takže sníženou sazbu daně podle § 70 zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, v platném znění (dále jen ZSD) nelze vůbec pro tyto případy použít. Právě na základě právního názoru NSS, vysloveného v rozsudku ze dne 2.4.2009 č.j. 7 Afs 95/2008, správní orgán I. stupně vydal svá rozhodnutí, jimiž snížil dodatečně vyměřenou daň o částku vyměřenou z lihu obsaženého v ovocných destilátech vyrobených v rámci pěstitelského pálení pěstitelem, který překročil stanovený limit 30 l na osobu. Na druhou stranu však osoba, která si nechala vypálit ovocný destilát a nesplňuje podmínky stanovené zákonem o lihu pro postavení pěstitele, není pěstitelem, byť tento destilát byl vyroben v pěstitelské pálenici, nikoliv však v režimu pěstitelského pálení. Daň, která je vyměřena, resp. doměřena, je určena základní sazbou, když v těchto případech nelze aplikovat sazbu sníženou. Dále žalovaný uvedl, že v zákoně o lihu sice není výslovně stanoveno oprávnění provozovatele pěstitelské pálenice požadovat prokázání totožnosti nebo jiných skutečností, o kterých pěstitel předkládá písemné prohlášení, avšak je zde stanovena povinnost vést evidenci (§ 4 odst. 9 zákona o lihu) obsahující jméno a příjmení, trvalý pobyt a rodné číslo pěstitele a jeho písemné prohlášení podle § 4 odst. 6 téhož zákona, množství a druh převzaté suroviny, množství vydaného destilátu v měřících jednotkách. Pokud pěstitelská pálenice takovou evidenci nevede stanoveným způsobem, dopouští se správního deliktu ve smyslu ust. § 17a odst. 2 písm. a) zákona o lihu, za který je možno uložit pokutu až do výše 100.000,- Kč. Pokud si v posuzovaných případech žalobce dostatečným způsobem neohlídal pravdivost a úplnost prohlášení předložených jednotlivými pěstiteli, je odpovědný za „dluh“ vyplývající ze ZSD tímto vzniklý. Pěstitelem je vždy konkrétní fyzická osoba splň