4 Ads 81/2009 — Nejvyšší správní soud

19 Ad 16/2011- 141 - text pokračování - 28 - 19Ad 16/2011 19Ad 16/2011-141 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Bohuslavou Drahošovou v právní věci žalobkyně R. B., proti žalované České správě sociálního zabezpečení se sídlem Praha 5, Křížová 25, k žalobě o přezkoumání rozhodnutí žalované ze dne 17.12.2010, o nároku na invalidní důchod, t a k t o : I. Žaloba s e z a m í t á . II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení. O d ů v o d n ě n í : I. Žalobkyně se domáhala žalobou ze dne 1.2.2011 přezkoumání shora označeného rozhodnutí, jeho zrušení. Uvedla, že rozhodnutí o odnětí invalidního důchodu (stejně jako rozhodnutí o zamítnutí námitek a potvrzení rozhodnutí o odnětí invalidního důchodu) považuje za nesprávné, když její zdravotní stav nebyl a není objektivně zjištěn, i objektivně zjištěné skutečnosti z její lékařské dokumentace jsou nesprávně citovány, interpretovány, nebo opomíjeny a neuváděny, posudkový lékař MUDr. Jan Š. i posudkový lékař MUDr. M. K. byli při posuzování podjatí, ve druhém stupni (námitkovém řízení) rozhodoval ve věci MUDr. M. K, nebyla správně posouzena míra poklesu pracovní schopnosti, nebylo přihlédnuto k jejím dalším postižením dle vyhlášky č. 359/2009 Sb. Žádala, aby soud zajistil záznam o anonymním telefonickém podání na její osobu jako důkaz a bylo tak možné zjistit, s jakými informacemi či předsudky přistupovali posudkoví lékaři k jednáním a posuzování jejího zdravotního stavu. Zdůraznila, že při jednání dne 1.7.2008 posoudila MUDr. K. její zdravotní stav a míru poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti stanovila 40%. Termín další lékařské prohlídky byl stanoven za tři roky. Z podnětu revizního lékaře proběhlo v její nepřítomnosti jednání, jehož výsledkem je opravný záznam, který opravuje datum další kontrolní lékařské prohlídky, které stanovuje za 1 rok s ohledem na možnost významné změny zdravotního postižení posuzované. Namítala, že takové zdůvodnění zkrácení termínu další KLP je vzhledem k jejímu zdravotnímu stavu, všem výsledkům lékařských vyšetření bezdůvodné a absurdní. Samotné nařízení KLP v roce 2008 považovala za odporující zákonu č. 582/1991 Sb. Dovozovala, že revizní lékař ovlivnil rozhodování v 1. stupni při posuzování jejího zdravotního stavu v roce 2009 nejen samotným zkrácením termínu KLP (bez jeho zásahu by byla předchozí KLP dodnes platná), ale i tím, že posuzující lékař MUDr. Š. si po prostudování spisu musel být vědom toho, že do předchozí KLP zasahoval nadřízený revizní lékař a že zřejmě nebyl s předchozím posouzením spokojen. Namítala, že MUDr. K. ovlivňoval svými stanovisky jak MUDr. K., tak MUDr. Š. a následně rozhodoval ve druhém stupni o jejich námitkách. Poukázala na zákon č. 582/1991 Sb., který vyžaduje projednávání námitek odděleně od rozhodování v prvém stupni. Odkazovala na jednotlivé lékařské nálezy, výsledky vyšetření. Vytýkala, že MUDr. K. si nevšiml věty uvedené v epikrize propouštěcí zprávy z interní kliniky, kterou citovala v námitkách: “Invalidní důchod považujeme t.č. za indikovaný“. Namítala, že MUDr. Š. nepřihlédl k jejím dalším zdravotním postižením, nestanovil míru poklesu pracovní schopnosti „se zřetelem k závažnosti vlivu ostatních zdravotních postižení“ dle § 2 vyhlášky. Považovala za nesprávné, že její rozhodující postižení – ischemická choroba srdeční je hodnocena na samé spodní hranici daného rozpětí a že není vůbec přihlédnuto k jejím dalším zdravotním postižením. Poukázala na postižení štítné žlázy a uvedla, že je sporné, co je v jejím případě rozhodujícím postižením z hlediska vlivu na snížení pracovní schopnosti. Dále žalobkyně uvedla, že je v případě potřeby a v zájmu objektivizace zdravotního stavu a zdravotních postižení ochotna se podrobit jakémukoliv vyšetření ve kterémkoliv nezávislém zdravotnickém zařízení. Žalovaná v písemném vyjádření k žalobě ze dne 17.2.2011 sdělila, že je vázána odborným lékařským posudkem. Podle jejího názoru byl zdravotní stav žalobkyně posouzen objektivně a komplexně s přihlédnutím ke všem jejím zdravotním potížím. K důkazu navrhovala posudek posudkové komise MPSV ČR. II. Krajský soud provedl důkaz napadeným rozhodnutím žalované ze dne 17.12.2010 č.j. X, rozhodnutím ze dne 22.4.2010 č.j. X, posudkem posudkové komise MPSV ČR s pracovištěm v Ostravě ze dne 17.3.2011, srovnávacím posudkem posudkové komise MPSV ČR v Brně ze dne 30.6.2011 a doplňky k tomuto posudku ze dne 15.3.2012, 21.6.2012 a 10.9.2012, posudkem MUDr. T. V., jakož i obsahem posudkového spisu. Při řízení o žalobě žalobce přitom krajský soud vycházel z ustanovení § 65 a násl. soudního řádu správního, jakož i ze skutkového a právního stavu, který tu byl dán v době rozhodování žalovaného správního orgánu (ust. § 75 soudního řádu správního), tedy ke dni 17.12.2010. III. Krajský soud provedeným řízením vzal za prokázáno, že: 1) Posudková komise Okresní správy sociálního zabezpečení (dále jen OSSZ) Nový Jičín dne 7.3.1991 ve výsledku lékařského vyšetření uvedla, že u posuzované se jedná o ischemickou chorobu srdeční se stavem poanteroseptálním AIM se sy NAP. Stav po perkutánní transluminární koron. angioplastice 11.12.1990. Kontrolní ergometrické vyšetření ze dne 14.12.1990 toleruje zátěž 50W 4 min., 100 W 4 min. a 150 W 2 min. Ukončeno pro únavu bez stenokardií a změn EKG. Ve srovnání s vyšetřením před operačním výkonem zlepšení. Nutná ještě dlouhodobější rehabilitace. Jedná se o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, pro který je posuzovaná po dobu jednoho roku neschopna vykonávat jakékoliv soustavné zaměstnání. Ve výroku uvedla, že posuzovaná je invalidní dle ust. § 29 odst.2 písm. a) zák.č. 100/1988 Sb. s odůvodněním, že pro dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav je neschopna vykonávat jakékoliv soustavné zaměstnání. Datum vzniku invalidity byl stanoven únor 1991. 2) Lékařka OSSZ Nový Jičín dne 6.5.1996 v posudkovém zhodnocení uvedla, že zdravotní stav posuzované je dlouhodobě nepříznivý, ale stabilizovaný. Pokles schopnosti soustavné výdělečné činnosti byl hodnocen 35%. Ve výroku uvedla, že posuzovaná již není plně invalidní dle § 39 odst.1 zák.č. 155/1995 Sb., je již jen částečně invalidní ve smyslu § 44 odst.1 cit. zákona, s datem změny červen 1996. 3) Lékařka OSSZ Nový Jičín dne 10.7.2008 v záznamu o jednání - posouzení zdravotního stavu, předmět řízení mimořádná kontrola IČ uvedla, že zdravotní stav posuzované je dlouhodobě nepříznivý, jehož rozhodující příčinou je chronická ICHS se stavem po IM a stavem po opakované PCI se syndromem AP II. st. a funkční kapacitou NYHA II, který odpovídá postižení uvedenému v kapitole IX, odd. A, položka 1, písm. b) přílohy č. 2 vyhlášky č. 284/1995 Sb., tj. 40%. Míra poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti ve smyslu § 6 odst.4 a 5 citované vyhlášky se nemění. Ve výroku uvedla, že posuzovaná je i nadále částečně invalidní dle § 44 odst.1 zák.č. 155/1995 Sb. Další KLP stanovena na 31.7.2011. 4) Lékařka OSSZ Nový Jičín dne 5.11.2008 v opravném záznamu k jednání ze dne 10.7.2008 z podnětu lékaře RO LPS ČSSZ za účelem opravy termínu KLP uvedla, že zdravotní stav posuzované je dlouhodobě nepříznivý, jehož rozhodující příčinou je chronická ICHS se stavem po IM a stavem po opakované PCI se syndromem AP II. st. a funkční kapacitou NYHA II, který odpovídá postižení uvedenému v kapitole IX, odd. A, položka 1, písm. b) přílohy č. 2 vyhlášky č. 284/1995 Sb., tj. 40%. Míra poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti ve smyslu § 6 odst.4 a 5 citované vyhlášky se nemění. Datum KLP stanovila za 1 rok s ohledem na možnost významné změny zdravotního stavu postižení posuzované. Ve výroku uvedla, že posuzovaná je i nadále částečně invalidní dle § 44 odst.1 zák.č. 155/1995 Sb. Další KLP stanovena na 31.7.2009. 5) Lékař OSSZ Nový Jičín dne 26.3.2010 v posudku o invaliditě žalobkyně uvedl, že při posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce vycházel ze zdravotnické dokumentace ošetřujícího lékaře MUDr. J. M. ze dne 20.5.2009, nálezů odborných lékařů: kardiologie MUDr. K. ze dne 22.1.2009, MUDr. S. 9.2.2009 vč. jícnové echokardiografie. Ve výsledku posouzení zdravotního stavu a míry poklesu pracovní schopnosti uvedl, že: 1. jedná se o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav ve smyslu ust. § 26 zák.č. 155/95 Sb., 2. není invalidní dle § 39 odst.1 zákona č. 155/1995 Sb., nejde již o invaliditu prvního stupně dle § 39 odst. 2 písm. a/ cit. zákona, z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla pracovní schopnost pouze o 20%. Den zániku invalidity stanovil dnem 26.3.2010. V odůvodnění výsledku posouzení uvedl, že u posuzované se jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, jehož rozhodující příčinou s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je zdravotní postižení uvedené v kapitole IX, odd. A, položce 1, písm. b) přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti 20% a uvedl, že procentní míra poklesu pracovní schopnosti se ve smys