3 Ads 37/2015 — Nejvyšší správní soud

20 Ad 47/2016- 107 - text pokračování - 5 - 20 Ad 47/2016 20 Ad 47/2016-107 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Záviskou v právní věci žalobkyně M. K., proti žalovanému Ministerstvu práce a sociálních věcí, se sídlem Praha 2, Na Poříčním právu 376/1, k žalobě ze dne 6. 9. 2016 proti rozhodnutím žalovaného ze dne 22. června 2016 č. j. MPSV-2016/63621-923/51-1 o obnovu řízení ve věci příspěvku na bydlení a ze dne 22. dubna 2013 č. j. MPSV-UM/6133/13/9S-MSK, spis. zn. SZ/806/2013/9S-MSK t a k t o: I. Žaloba v části napadající rozhodnutí ministryně práce a sociálních věcí ze dne 22. června 2016 č. j. MPSV-2016/63621-923/51-1 se z a m í t á . II. Žaloba v části napadající rozhodnutí Ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 22. dubna 2013 č. j. MPSV-UM/6133/13/9S-MSK, sp. zn. SZ/806/2013/9S-MSK se o d m í t á . III. Žalobkyně n e m á právo na náhradu nákladů řízení. IV. Žalovanému se n e p ř i z n á v á náhrada nákladů řízení. O d ů v o d n ě n í: I. [1] Žalobkyni byla zamítnuta žádost o obnovu řízení ve věci nepřiznání příspěvku na bydlení. [2] Žalobkyně podala u zdejšího soudu žalobu, ve které uvedla, že rozhodnutí se opírá o nepravdivé důkazy, nepodložené za uvedenou dobu a nerespektuje podmínky zákona o příspěvku na bydlení, konkrét. § 24 a další. Rozhodnutí převzala dne 8. 7. 2016 a v zákonné lhůtě podává žalobu proti uvedeným rozhodnutím, když v úvodu žaloby označila napadená rozhodnutí následovně: · č. j. MPSV-2016/63621-923/51-1 ze dne 22. 6. 2016, · č. j. MPSV-2016/40751-923, spis. zn. SZ/MPSV-2016/29293-923, ze dne 7. 3. 2016, · MPSV-UM/6133/13/9S-MSK ze dne 22. 4. 2013 a · ze dne 4. 3. 2013 č. j. 102892/12/OT. Práva na základní prostředek bydlení jsou jí upírána a tak je porušováno základní svobodné právo, kdy ji nikdo nezaměstná a nemá prostředky na úhradu nájmu a musí se zadlužovat. Nadále tvrdí, jako v předchozích řízeních, že řádně osvědčila podmínky potřebné pro rozhodnutí o poskytnutí příspěvku na bydlení, doklady osvědčující trvání nájemního vztahu předložila dne 24. 10. 2012. Opakovaně zasílala platby nájmu a služeb poštovní složenkou pravidelně, platba se jí však vracela jako nevyzvednuta v úložní lhůtě. Odkázala na rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě pod č. j. 38 Ad 29/2013 a rozsudek NSS ze dne 4. 11. 2015 č. j. 3 Ads 37/2015, který jejímu názoru přisvědčil. K žalobě žalobkyně připojila stejnopis rozhodnutí ze dne 22. 6. 2015 č. j. MPSV-2016/63621-923/51-1, jímž ministryně práce a sociálních věcí zamítla rozklad proti rozhodnutí žalovaného ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 7. 3. 2016, č. j. MPSV-2016/40751-923. Navrhla zrušit rozhodnutí. [3] V žalobě žalobkyně požádala o ustanovení advokáta a osvobození od soudních poplatků. Soud usnesením ze dne 4. října 2016 č. j. 20 Ad 47/2016-25 vyhověl žádosti o osvobození od soudních poplatků, ale návrh na ustanovení zástupce zamítl. II. [4] Rozhodnutím ze dne 22. 6. 2015 č. j. MPSV-2016/63621-923/51-1 ministryně práce a sociálních věcí zamítla rozklad proti rozhodnutí žalovaného ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 7. 3. 2016, č. j. MPSV-2016/40751-923, spis. zn. SZ/MPSV-2016/29293-923, kterým byla zamítnuta žádost žalobkyně o obnovu řízení ve věci příspěvku na bydlení od 1. 1. 2013. Výrok je odůvodněn neshledáním splnění podmínek § 100 odst. 1 správního řádu, neboť nevyšly najevo žádné dříve neznámé skutečnosti nebo důkazy, které existovaly v době původního řízení a které účastnice nemohla uplatnit. [5] Rozhodnutím ze dne 22. 4. 2013 č. j. MPSV-UM/6133/13/9S-MSK, spis. zn. SZ/806/2013/9S-MSK ministerstvo práce a sociálních věcí ČR rozhodlo o odvolání žalobkyně proti rozhodnutí Úřadu práce České republiky – Krajské pobočky v Ostravě ze dne 4. 3. 2013 č. j. 102892/12/OT ve věci zamítnutí žádosti o dávku státní sociální podpory – příspěvku na bydlení ode dne 1. 1. 2013, tak, že odvolání zamítlo a rozhodnutí ze dne 4. 3. 2013 potvrdilo. [6] K žalobě žalovaný uvedl, že vzhledem k tomu, že tento návrh s přihlédnutím k jejímu obsahu považuje za žalobu na povolení obnovy řízení proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě č. j. 38Ad 23/2013, který nabyl právní moci dne 23. 10. 2014 (původní žaloba byla podána proti rozhodnutí žalovaného č. j. MPSV-2016/40751-923 ze dne 7. 3. 2016, kterým byla zamítnuta její žádost o obnovu řízení ve věci pravomocného rozhodnutí žalovaného č. j. MPSV-UM/6133/13/9S-MSK), žádají, aby tato žaloba byla jako nedůvodná odmítnuta, neboť návrh byl podán ve věci rozhodnutí o dávce státní sociální podpory – příspěvku na bydlení, a proto nesplňoval požadavky na přípustnost obnovy, taxativně uvedené v § 114 s.ř.s. Z procesní opatrnosti se však vyjádřil i k věci samé tak, že rozhodnutím Úřadu práce České republiky - Krajské pobočky v Ostravě ze dne 4. 3. 2013 pod č. j. 102892/13/OT byla žalobkyni ode dne 1. 1. 2013 zamítnuta žádost o dávku státní sociální podpory, příspěvek na bydlení z důvodu, že nebyla nájemcem ani vlastníkem bytu. Žalobkyně podala odvolání a odvolací orgán, žalovaný, rozhodnutím ze dne 22. 4. 2013 č. j. MPSV-UM/6133/13/MSK odvolání zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil s tím, že žalobkyně neprokázala trvání nájemního vztahu k bytu, tudíž jí nárok na příspěvek na bydlení nevznikl a žádost jí tak byla v souladu s právními předpisy zamítnuta. Žalobkyně podala proti rozhodnutí odvolacího orgánu ke Krajskému soudu v Ostravě žalobu, která byla rozsudkem ze dne 8. 10. 2014 č. j. 38Ad 23/2013 zamítnuta (právní moc 23. 10. 2014). Žalovanému byla dne 12. 2. 2016 doručena žádost žalobkyně o obnovu řízení a přezkumné řízení „...pro porušení zákona § 21 pro nepravdivé údaje, a to uměle vytvoření dluhu na nájmu a nepravdivé tvrzení o dluhu, nepravdivé tvrzení o neoprávněném bydlení v bytě č. 10, který byl řádně uhrazen na základě předkupní smlouvy a stanov B. D. H. 1427, a proto považuji postup I. a II. stupně za plně nesprávný, kdy správní orgány nemohly řádně posoudit a projednat mé odvolání, když si za dané období (01, 02, 03/2013) nevyžádaly stanovisko – potvrzení B. D. H. 1427 a neprokázaly žádným dokladem v dané době před vydáním rozhodnutí I. a II. stupně správního orgánu, tak je plně zřejmé, že správní orgány nepostupovaly v souladu se správním řádem a předepsaným zákonem, a proto bohužel musím opět žádat soud o pomoc.“ III. [7] Z obsahu správních spisů, žalobkyní předložených příloh a soudního spisu zdejšího soudu sp. zn. 38 Ad 23/2013 bylo zjištěno, že zdejší soud pod sp. zn. 38Ad 23/2013 přezkoumával k žalobě žalobkyně ze dne 17. 5. 2013 rozhodnutí Ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 22. 4. 2013 č. j. MPSV-UM/6133/13/9S-MSK, spis. zn. SZ/806/2013/9S-MSK. Tímto rozhodnutím ministerstvo práce a sociálních věcí ČR rozhodlo o odvolání žalobkyně proti rozhodnutí Úřadu práce České republiky – Krajské pobočky v Ostravě ze dne 4. 3. 2013 č. j. 102892/12/OT ve věci zamítnutí žádosti o dávku státní sociální podpory příspěvek na bydlení ode dne 1. 1. 2013 tak, že odvolání zamítlo a rozhodnutí ze dne 4. 3. 2013 potvrdilo. Zdejší soud rozsudkem ze dne 8. 10. 2014 č. j. 38 Ad 23/2013-88 žalobu zamítl. Rozsudek nabyl právní moci dne 13. 10. 2014. Zásadním žalobním bodem bylo tvrzení žalobkyně, že řádně osvědčila nájemní poměr k bytovému družstvu H. 1427 a bytu č. X na ulici H 1427/60, O.-H. Dle soudu však žalobkyni zaniklo členství v uvedeném bytovém družstvu a s odvoláním na ust. § 24 odst. 1 zákona o státní sociální podpoře jí proto nemohl vzniknout nárok na příspěvek na bydlení. [8] Žalobkyně dne 12. 6. 2016 podala u Ministerstva práce a sociálních věcí návrh na obnovu řízení proti rozhodnutí téhož orgánu ze dne 22. 4. 2013 č. j. MPSV-UM/6133/13/9S-MSK, spis. zn. SZ/806/2013/9S-MSK. V návrhu uvedla, že řádně osvědčila podmínky potřebné pro rozhodnutí o poskytnutí příspěvku na bydlení. Doklady osvědčující trvání nájemního vztahu předložila dne 24. 10. 2012, kdy předložila nájemní smlouvu, roční vyúčtování služeb za rok 2011 a účtový list nájemníka. Dále, že s pronajímatelem Bytovým družstvem H. 1427 vede několik let celou řadu soudních řízení, ať už se jedná o neplatnost výpovědi, o neplatnost vyloučení z družstva, úhradu nájemného atd. Jejím jediným příjmem je její důchod ve výši 5.275,- Kč měsíčně. Dle žalobkyně pro skutečné stěžejní vady řízení, nezákonnost jednání a pro značné porušení základních práv a svobod účastníka z důvodů: 1) řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, kdy správní orgány a soud se nezabýval okolnostmi, které jsou pro věc podstatné a jimž se i s ohledem na námitky stěžovatelky zabývat měl. Argumentace stěžovatelky nesměrovala v projednávané věci primárně k tomu, zda jí zaniklo či nezaniklo členství, ale týkala se toho, zda stěžovatelka má či nemá nárok na příspěvek na bydlení, doplatek na bydlení, příspěvek na živobytí. 2) Nejvyšší správní soud rozhodl a vydal rozhodnutí č. j. 3 Ads 37/2015-16 (38 Ad 29/2013-62 ze dne 22.1.2015 - rozhodnutí bylo zrušeno a věc byla