4 Ads 44/2010 — Nejvyšší správní soud

25 Ad 3/2019- 39 - text  9 25 Ad 3/2019 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Jiřího Gottwalda a soudců JUDr. Daniela Spratka, Ph.D. a JUDr. Zory Šmolkové ve věci žalobce: ALAGAS s. r. o. sídlem Heřmanická 1220/42, 710 00 Ostrava zastoupen Mgr. Tomášem Krásným, advokátem sídlem Milíčova 1386/8, Moravská Ostrava, 702 00 Ostrava proti žalovanému: Ministerstvo zdravotnictví sídlem Palackého náměstí 4, 128 01 Praha o přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne 12. 7. 2019, č. j. MZDR 22920/2019-5/NH, ve věci přestupku na úseku činností epidemiologicky závažných takto: I. Rozhodnutí Ministerstva zdravotnictví ze dne 12. 7. 2019, č. j. MZDR 22920/2019-5/NH se zrušuje a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 11 228 Kč ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám Mgr. Tomáše Krásného, advokáta se sídlem Milíčova 1386/8, Moravská Ostrava, 702 00 Ostrava. Odůvodnění: I. Žalobní body a stanovisko žalovaného: 1. Žalobce se žalobou doručenou Krajskému soudu v Ostravě dne 15. 8. 2019 domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 12. 7. 2018 č. j. MZDR 22920/2019-5/NH (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým bylo částečně zastaveno řízení o dvou přestupcích, uvedených ve výroku I. bod 1. a výroku I. bod 4. rozhodnutí Krajské hygienické stanice Moravskoslezského kraje (dále jen „správní orgán I. stupně“) ze dne 25. 4. 2019 č. j. KHSM 21722/2019/OPAK a částečně změnil skutkové věty ve výroku I. v bodech 2) a 3) téhož rozhodnutí tak, že žalobce byl uznán vinným ze spáchání přestupku podle § 92f) odst. 4 písm. e) a přestupku podle § 92f odst. 4 písm. a) bodu I. zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví (dále jen „zákon o ochraně veřejného zdraví“) a byla mu uložena úhrnná pokuta ve výši 2500 Kč; ve výrocích č. 2 a 3 bylo prvostupňové rozhodnutí potvrzeno. Žalobce nesouhlasil s výrokem, kterým byl uznán vinným ze spáchání uvedených přestupků, a navrhl zrušení napadeného rozhodnutí. 2. Žalobce namítl, že závěr o spáchání přestupků nemá oporu v provedeném dokazování; řízení o dalších přestupcích, kde bylo dokazováno rovněž pouze protokolem o kontrole, bylo zastaveno z důvodu, že z podkladů ve spise není možné učinit závěr o vině žalobce. Žalobce namítá, že důkazní situace u předmětných přestupků je zcela stejná. 3. Žalobce dále namítl, že závěr o skutkovém stavu ohledně předmětných přestupků neodpovídá podkladům, které jsou součástí spisu. Žalovaný vyšel ze zjištění, že se v prostoru prodejny za prodejním pultem nacházelo mrazící zařízení označené na dvířkách nápisem „soukromé“ a v navazujícím prostoru určeném pro přípravu vaflí se nacházela dvě chladící zařízení označená na dvířkách nápisem „soukromé“. Toto zjištění však neznamená, že se v těchto zařízeních nacházely potraviny neurčené pro přípravu pokrmů pro zákazníky. Takovou skutečnosti žalobce nikdy nepotvrdil a naopak tvrdí, že se v lednicích nacházely suroviny, které odpovídaly sortimentům, které zákazníkům nabízel. Závěr o vině je tak vystavěn na domněnce, nikoliv na relevantních důkazech. Stejně tak nepodložený je závěr žalobce o tom, že povrh podlahy je částečně poškozený a v tomto místě silně zašpiněný. Z žádného podkladu, kromě protokolu o kontrole, nelze informaci o znečištění a poškození podlahy zjistit. Tuto skutečnost žalobce po celou dobu správního řízení popíral. 4. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. Odkázal na napadené rozhodnutím a doplnil, že se v předmětných zařízeních označených jako „soukromé“ nacházely potraviny, a to vejce, drůbeží maso, párky, balkánský sýr a rohlík. Tato skutečnost plyne z obsahu protokolu o kontrole a z toho, že žalobce přítomnost těchto potravin v předmětných zařízeních ani v jednom ze svých podání nezpochybnil. Závěr o tom, že nápisem „soukromé“ obsah zařízení nebyl určen pro použití v dané provozovně, vyplývá z logiky věci. Obdobná situace je i ve vztahu k znečištění podlahy, kdy znečištění vyplývá z protokolu o kontrole, přičemž v žádných podáních žalobce tuto skutečnost nezpochybnil. II. Posouzení krajským soudem 5. Krajský soud poté, co co zjistil, že žaloba byla podána včas ve lhůtě dvou měsíců po doručení písemného vyhotovení rozhodnutí žalovaného žalobci, tedy v souladu s ustanovením § 72 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb. soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“), přezkoumal napadené rozhodnutí v souladu s ustanovením § 75 odst. 2 s. ř. s. v mezích žalobních bodů a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. II.a. Zjištění ze správního spisu 6. Ze správního spisu krajský soud zjistil, že dne 31. 5. 2017 v 9:20 hod. proběhla v provozovně žalobce Občerstvení Jumbo, Zámecká 3338 Ostrava, kontrola, o které byl sepsán protokol. V protokolu jsou jako zjištěné nedostatky uvedeny mimo jiné umístění mrazícího zařízení, označeného na dvířkách nápisem „soukromé“, v prostoru prodeje za prodejním pultem, v navazujícím prostoru pro přípravu vaflí umístění dvou chladících zařízení, rovně na dvířkách označených nápisem „soukromé“, přičemž v těchto zařízeních byly uloženy potraviny, např. syrová vejce, drůbeží maso, párky, balkánský sýr a rohlík. Dalším nedostatkem bylo zjištění silně znečištěného a částečně poškozeného povrchu podlahy v prostoru přípravy vaflí s chybějící částí PVC krytiny. Protokol o kontrole byl podepsán pouze kontrolujícími osobami, nikoliv přítomnými zaměstnankyněmi žalobce, které protokol o kontrole odmítly podepsat. 7. Ve vyjádření z 15. 6. 2017, označeném jako „námitky proti kontrolnímu zjištění“, žalobce mimo jiné uvedl, že byly otevřeny soukromé chladničky, přičemž je bezpředmětné, aby byl obsah soukromého majetku hodnocen. Dále je uvedeno, že v prostorách přípravy vaflí je podlaha umývána 1x denně po skončení směny a je tedy čistá, o úklidu se vedou záznamy, které ale nikdo nechtěl vidět. Jestli je poškozená podlahová krytina, není podstatné. Ve vyjádření k průběhu kontroly ze dne 14. 8. 2017 žalobce zpochybnil, jakým způsobem dospěl kontrolní orgán ke zjištění, že se jednalo o potraviny neurčené pro stravovací službu. Dále uvedl, že „stav podlahy nebyl takový, aby mohlo dojít k porušení v protokolu citovaného nařízení a jeho přílohy. Podlaha rozhodně nebyla poškozena tak, jak je uváděno a už vůbec nebyla silně znečištěna“. 8. Dne 25. 5. 2018 správní orgán I. stupně oznámil žalobci zahájení řízení o přestupcích, určil též žalobci lhůtu k vyjádření se k podkladům, ke způsobu zjištění, případně k navržení jejich doplnění. Na tuto výzvu žalobce reagoval podáním ze dne 7. 6. 2018 naprosto stejného znění jako vyjádření se k průběhu kontroly. Dne 18. 6. 2018 správní orgán I. stupně oznámil žalobci ukončení dokazování a seznámil jej s podklady pro vydání rozhodnutí. 9. Dne 25. 7. 2018 uznal správní orgán I. stupně žalobce vinným mj. ze spáchání přestupku podle ustanovení § 92f odst. 4 písm. e) zákona o ochraně veřejného zdraví, kterého se dopustil tím, že nedodržel podmínky upravené prováděcím předpisem, pokud jde o uchovávání potravin neurčených pro stravovací službu v chladícím nebo mrazícím zařízení umístěném mimo prostor výroby, přípravy, skladování a oběhu potravin, neboť v prostoru prodeje za prodejním pultem bylo umístěno mrazící zařízení s dvířky označenými nápisem „soukromé“; v navazujícím prostoru pro přípravu vaflí byla umístěna dvě chladící zařízení, jejichž dvířka byly rovněž označené nápisem „soukromé“. V těchto zařízeních byly uloženy potraviny, např. syrová vejce, drůbeží maso, párky, balkánský sýr a rohlík. Uvedeným jednáním došlo k porušení § 24 odst. 1 písm. b) zákona o veřejném zdraví, ve spojení s § 49 odst. 1 písm. b) vyhl. č. 130/2004. Dále uznal žalobce vinným ze spáchání přestupku podle ustanovení § 92f odst. 4 písm. a) bod 1 zákona o veřejném zdraví, neboť nezajistil, aby podlahové povrchy byly v bezvadném stavu a snadno čistitelné, neboť v prostoru přípravy vaflí byl povrch podlahy částečně poškozený s chybějící částí PVC krytiny, v tomto místě byla podlaha silně znečištěna. Uvedeným jednáním došlo k porušení kapitoly II. článku 4 odst. 2 a přílohy II. kapitoly II bodu 1 písm. a) Nařízení č. 852/2004 Sb. Současně uložil žalobci pokutu ve výši 7000 Kč. 10. Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce dne 30. 7. 2018 odvolání, ve kterém namítal, že správní orgán I. stupně dostatečně nezjistil skutkový stav věci, resp. jeho skutkové závěry nemají oporu v podkladech, které jsou součástí spisu. Trval mimo jiné na tom, že žádný nápis „soukromé“ na lednicích nebyl, a i kdyby byl, tak pouze z něj není možné učinit skutkové závěry o tom, že potraviny v lednici uložené nebyly určeny pro stravovací službu. Dále uvedl, že podlaha nebyla nijak znečištěna, ani byť částečně poškozena. 11. Dne 19. 10. 2018 žalovaný napadené prvostupňové rozhodnutí zrušil z důvodu nedostatečně zjištěného skutkového stavu věci. 12. Následně správní orgán I. stupně doplnil spis mimo jiné o smlouvu o podnájmu nebytových prostor a o kolaudační souhlas a protokol o ohledán