10 As 33/2015 — Nejvyšší správní soud

22 A 68/2019- 70 - text  11 22 A 68/2019 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Moniky Javorové a soudců JUDr. Petra Hluštíka, Ph. D. a JUDr. Miroslavy Honusové ve věci žalobce: J. L. zastoupen advokátem JUDr. Ing. Ondřejem Horázným sídlem Ondříčkova 1304/9, 130 00 Praha 3 proti žalovanému: Krajský úřad Moravskoslezského kraje sídlem 28. října 117, 702 18 Ostrava o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 24. 7. 2019, č. j. MSK 85956/2019 takto: I. Rozhodnutí Krajského úřadu Moravskoslezského kraje ze dne 24. 7. 2019, č. j. MSK 85956/2019 se ve výroku I. a III. zrušuje a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 26 432,90 Kč do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám advokáta JUDr. Ing. Ondřeje Horázného, sídlem Ondříčkova 1304/9, 130 00 Praha 3. Odůvodnění: Vymezení věci 1. Žalobce se podanou žalobou ze dne 28. 8. 2019 domáhal přezkoumání shora uvedeného rozhodnutí žalovaného, kterým k odvolání žalobce proti rozhodnutí Magistrátu města Frýdek – Místek (dále také jen „prvostupňový správní orgán“) ze dne 25. 4. 2019, č. j. MMFM 64457/2019 (dále také jen „prvostupňové rozhodnutí“) jednak výrokem č. I změnil prvostupňové rozhodnutí, jednak výrokem č. II prvostupňové rozhodnutí v části II. zrušil a řízení o pokračujícím přestupku zastavil a jednak výrokem III. snížil pokutu z 65 000 Kč na 30 000 Kč. Prvostupňovým rozhodnutím byl žalobce ve výroku I. uznán vinným ze tří přestupků podle § 56 odst. 1 písm. e) zákona č. 247/2000 Sb., o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel a o změnách některých zákonů (dále jen „zákon o odborné způsobilosti“) a ve výroku II. z pokračujícího přestupku podle § 56 odst. 1 písm. f) citovaného zákona. Žalobci byla za uvedené přestupky uložena pokuta ve výši 65 000 Kč. 2. Žalobce považuje napadené rozhodnutí za nezákonné, když jím bylo potvrzeno prvostupňové rozhodnutí přes jeho zjevnou nesprávnost a nezákonnost. Také samotné napadené rozhodnutí je stiženo vadou nepřezkoumatelnosti. Za zásadní pochybení, které lze považovat za jednu z bezprostředních příčin nesprávného posouzení podstatné právní otázky, považuje žalobce porušení povinnosti stanovené § 3 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu (dále jen „správní řád“). Žalobce namítl, že tři skutky, z jejichž spáchání byl uznán vinným, nelze považovat za přestupky podle § 56 odst. 1 písm. e) zákona o odborné způsobilosti, byť tam popisovaná jednání nebyla plně v souladu s příslušnými ustanoveními citovaného zákona. 3. Pokud se týče prvního přestupku, ten měl spočívat v tom, že žalobce přijal dne 12. 2. 2018 k výuce a výcviku žadatele M. R., který nesplňoval podmínky podle § 13 zákona o odborné způsobilosti, neboť ke dni přijetí nedoložil posudek o zdravotní způsobilosti dle § 13 odst. 1 písm. d) citovaného zákona. Žalobce v té souvislosti připomněl, že skutková podstata přestupku podle § 56 odst. 1 písm. e) zákona o odborné způsobilosti je vymezena tak, že fyzická nebo právnická osoba se jako provozovatel autoškoly dopustí přestupku tím, že přijme jako žadatele o řidičské oprávnění osobu, která nesplňuje podmínky podle § 13. Přitom podle § 13 odst. 1 písm. d) předmětného zákona provozovatel autoškoly přijme k výuce a výcviku k získání řidičského oprávnění osobu, která je zdravotně způsobilá k řízení motorového vozidla podle zvláštního zákona. Podle odstavce 4 citovaného ustanovení k žádosti o přijetí k výuce a výcviku žadatel přikládá doklad o své zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel, který ke dni podání žádosti nesmí být starší více než 3 měsíce. Žalobce má za to, že podmínkou pro přijetí podle § 13 odst. 1 předmětného zákona je bez pochybností skutečnost, že žadatel je zdravotně způsobilý. Je také bez jakýchkoli pochybností, že žadatel R. byl k řízení motorových vozidel zdravotně způsobilý, pouze jeho zdravotní způsobilost nebyla doložena v okamžiku podání, ale později. To je sice v rozporu se zákonem, nikoli však přestupkem. V řízení nebyla nijak dokazována skutečnost, zda byl žadatel R. při přijetí do výuky a výcviku zdravotně způsobilý, avšak s ohledem na lékařský posudek lze konstatovat, že způsobilý byl. Podle žalobce skutková podstata přestupku nebyla naplněna. 4. Ve vztahu k druhému přestupku žalobce uvedl, že podle něj měl dne 5. 2. 2018 přijmout k výuce a výcviku žadatelku A. B., která nesplňovala podmínky podle § 13 zákona o odborné způsobilosti, neboť doložila neúplnou žádost, když zdravotní posudek byl vystaven až 12. 12. 2018. Z odůvodnění prvostupňového rozhodnutí vyplývá, že na posudku vystaveném správně dne 12. 2. 2018 nebylo uvedeno, pro jakou skupinu vozidel je žadatelka způsobilá. Žalobce namítal, že nikde v ustanovení zákona č. 361/2000 Sb., o silničním provozu (dále jen „zákon o silničním provozu“), což je předpis, na který je odkazováno v § 13 odst. 4 zákona o odborné způsobilosti, není stanovena povinnost uvádět v lékařském posudku skupinu řidičského oprávnění, přičemž na žádosti byla zaškrtnuta skupina 1 uvedená ve vyhlášce č. 277/2004 Sb., o zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel, tudíž nebylo nejmenších pochybností o tom, že žadatelka byla zdravotně způsobilá pro skupinu B, jež je součástí uvedené skupiny 1. Podmínky pro přijetí žadatelky stanovené § 13 byly splněny a skutková podstata přestupku nebyla naplněna. 5. K prvnímu a druhému přestupku žalobce ještě podáním došlým soudu dne 25. 9. 2019 doplnil, že subjektem povinnosti podle § 13 odst. 4 zákona o odborné způsobilosti je žadatel o řidičské oprávnění, nikoli provozovatel autoškoly; ten tedy nemůže být postižen za porušení povinnosti, která mu nebyla zákonem uložena. 6. Konečně k přestupku třetímu žalobce zdůraznil, že tento měl spočívat v tom, že měl přijmout k výuce a výcviku žadatelku N. N., která v den ukončení výuky a výcviku nedovršila stanoveného věku pro danou skupinu, když výuka byla ukončena dne 8. 6. 2018 a 18 let žadatelka dovršila až dne 12. 6. 2018. Žalobce namítl, že žadatelka byla přijata zcela v souladu s § 13 odst. 1 písm. b) zákona o odborné způsobilosti, když ke dni přijetí k výuce byla přijata v takové době od zahájení výuky a výcviku, že k jejímu ukončení neproběhlo více než 18 měsíců. V § 30 zákona o odborné způsobilosti není zmínka o tom, že podmínkou pro ukončení výuky a výcviku je dosažení věku stanoveného pro příslušnou skupinu vozidel; tato podmínka není stanovena ani pro účast na zkoušce z odborné způsobilosti. V den, kdy měla probíhat zkouška, navíc žadatelka podmínku dosažení věku splňovala. S ohledem na skutkovou podstatu přestupku dle § 56 odst. 1 psím. e) zákona o odborné způsobilosti nelze v projednávané věci naplnit skutkovou podstatu přestupku; v okamžiku přijetí do výuky a výcviku nemůže provozovatel autoškoly předjímat, co se stane v den dovršení potřebného věku. Závěrem žalobce namítl, že považuje výši uložené pokuty za naprosto nepřiměřenou okolnostem. 7. Žalovaný navrhl žalobu zamítnout. Odkázal na napadené rozhodnutí a pouze připomněl, že ve vztahu k prvnímu skutku je přestupek prokázán žádostí o přijetí k výuce a výcviku ze dne 17. 1. 2018, v níž je jako datum zahájení výuky a výcviku uvedeno datum 12. 2. 2018, dále lékařským posudkem ze dne 13. 2. 2018, zápisem v třídní knize ř. 5/18, kde je uvedeno datum zahájení kurzu dne 12. 2. 2018, dále vyjádřením samotného žalobce v odporu ze dne 18. 9. 2018, v němž uvedl, že dne 12. 2. 2018 přijal k výuce a výcviku žadatele na základě telefonického hovoru, uvěřil mu, že bude mít zdravotní posudek k tomuto datu, žadatel ale přinesl posudek s datem 13. 2. 2018 s tím, že jej lékařka předchozí den již nevzala; dne 12. 2. 2018 přitom proběhly 2 hodiny teoretické výuky. Současně je skutek prokázán vyjádřením žalobce při ústním jednání dne 1. 11. 2018, kde uvedl, že to o jeden den nahlásil dříve a žák absolvoval teorii. 8. Ke druhému skutku žalovaný uvedl, že tento je prokázán žádostí o přijetí k výuce a výcviku ze dne 5. 2. 2018, v níž je jako datum zahájení výuky a výcviku uvedeno datum 12. 2. 2018, dále lékařským posudkem ze dne 12. 2. 2018, v němž je zakroužkována možnost a) – posuzována osoba je zdravotně způsobilá – avšak absentuje uvedení skupiny řidičského oprávnění, pro kterou je posuzovaná osoba zdravotně způsobilá; dále je skutek prokázán zápisem v třídní knize č. 5/18, kde je uvedeno datum zahájení kurzu dne 12. 2. 2018, dále vyjádřením samotného žalobce v odporu ze dne 18. 9. 2018, v němž uvedl, že doktorka nenapsala skupinu B na zdravotním posudku a dále vyjádřením žalobce u ústního jednání dne 1. 11. 2018, kde uvedl, že doktorka nenapsala skupinu B, to se běžně stává, nějak to přehlédl, je to administrativní chyba. 9. Pokud se týče skutku třetího, tento je podle žalovaného prokázán žádostí o přijetí k výuce a výcviku ze dne 9.