5 As 126/2011 — Nejvyšší správní soud

72 A 27/2021- 37 - text  13 72 A 27/2021 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci rozhodl samosoudkyní JUDr. Martinou Radkovou ve věci žalobkyně: Mgr. A. S. bytem X zastoupená advokátkou Mgr. Gabrielou Hanzelkovou sídlem Masarykovo náměstí 122, 753 01 Hranice proti žalovanému: Krajský úřad Olomouckého kraje sídlem Jeremenkova 40a, 779 00 Olomouc za účasti: Ing. P. M. bytem X o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 7. 5. 2021, č. j. X, ve věci přestupku takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává. III. Žalobkyně nemá právo na náhradu nákladů řízení. IV. Osoba zúčastněná na řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Žalovaný napadeným rozhodnutím zamítl odvolání žalobkyně a potvrdil rozhodnutí Městského úřadu Lipník nad Bečvou (dále jen „městský úřad“) ze dne 2. 3. 2021, č. j. X. 2. Městský úřad tímto rozhodnutím uznal žalobkyni vinnou ze spáchání přestupků proti občanskému soužití podle § 7 odst. 1 písm. a) zákona č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích, ve znění účinném ke dni spáchání přestupku (dále jen „ZNP“). 3. Žalobkyně měla přestupky spáchat úmyslným ublížením na cti formou hrubých urážek v přesně nezjištěné dny v červenci 2018 v L. n. B. v ulici N. Z. v zahradě domu č. p. X vůči P. M. (nar. X) použitím výrazů „prase, tlusťoch, tlustý hovado“ a vůči nezletilé B. M. (nar. X) a nezletilému H. M. (nar. X) použitím výrazů „hnusné škaredé prasata“. 4. Městský úřad uložil žalobkyni za uvedené přestupky pokutu ve výši 2 000 Kč a náhradu nákladů správního řízení v paušální výši 1 000 Kč. 5. Městský úřad v rozhodnutí o přestupku ze dne 2. 3. 2021 vysvětlil, že proti tvrzení žalobkyně, že se skutku nedopustila, stojí výpověď poškozené (osoby zúčastněné na řízení), která uvedla, že v první polovině července roku 2018, když byla na zahradě jejich domu v L. n. B., v ulici N. Z. č. p. X v prostoru u houpaček, žalobkyně přistoupila k plotu, který dělí zahrady, a hrubě ji urazila slovy „zkurvený prase, tlusťochu, hovado“ a „že si má jít raději zaběhat, ať se na sebe podívá, jak vypadá“. Přitom obě byly od sebe vzdálené asi čtyři nebo pět metrů. 6. Výpověď poškozené podpořila výpověď svědka M. K., který byl přítomen jednání žalobkyně, když stál na schodech, které vedou ze sklepních prostor domu poškozené na zahradu. Svědek vypověděl, že k jednání došlo v červenci 2018, bližší dobu nedokázal určit. Byl s rodinou na návštěvě rodiny poškozené. Když se na závěr návštěvy šel na zahradu rozloučit s poškozenou, tak v okamžiku, kdy byl na schodech, které vedly na zahradu, uslyšel, jak žalobkyně poškozené říká, „že není líná se nažrat, že je tlustý prase, že má raději cvičit nebo si jít zacvičit“ a dále uvedl výrazy „tlustý prase nebo tlusté hovado“. Svědek upozornil, že si přesně výrazy nevybavuje vzhledem k časovému odstupu od události. 7. Městský úřad shledal nízkou hodnotu výpovědi svědka, protože se o jeho přítomnosti na schodech na zahradu nezmínila ani poškozená ani žádný svědek. Avšak jeho přítomnost nikdo nezpochybnil. Výpovědi poškozené a svědka K. nebyly ničím znevěrohodněny. Svědek K. upřesnil, že nadávek padlo více a ve svědecké výpovědi uvedl pouze ty, na které si vzpomněl. 8. Poškozená uvedla, že urážky dětí se staly s odstupem asi jednoho týdne. Události byl přítomen svědek P. H., který sdělil, že k přestupku došlo v červenci 2018. Městskému úřadu se nepodařilo ani doplňujícími dotazy u svědků a poškozené zjistit přesnější dobu obou přestupků. Poškozená vysvětlila, že oznámení policii učinili s manželem až v reakci na oznámení podaná žalobkyní a jejím manželem v únoru 2019. Tím došlo k časové prodlevě oznámení poškozené. 9. K námitkám žalobkyně, že svědci jsou nevěrohodní, protože jsou známí nebo přátelé poškozené, městský úřad shledal, že je to pochopitelné, pokud se jedna z událostí stala v době přátelského setkání – návštěvy spojené s grilováním. Logicky se svědci události budou rekrutovat z osob přátel a známých. Městský úřad neměl důvod tyto svědky považovat za nevěrohodné jen z důvodu jejich vztahu k poškozené. 10. Urážky nezletilých dětí poškozené byly prokázány svědeckou výpovědí poškozené. Děti si v té době hrály u garáže jejich domu. Žalobkyně vyšla z garáže jejího domu a slovně obě děti urazila. Toto jednání dále prokázaly svědecké výpovědi P. H. a manžela poškozené. Svědek P. H. upřesnil, že spolu s poškozenou a jejím manželem stál před jejich domem na chodníku. U domu byly i děti poškozené B. a H., které si hrály v průjezdu domu u vrat garáže. Svědek P. H. zaregistroval, jak žalobkyně vyšla ze sousedního domu, věděl, že se jmenuje Sobotková, a ta oslovila děti poškozené výrazem „hnusné škaredé prasata“. Tato slova slyšel naprosto zřetelně. 11. To potvrdil i svědek R. M. (manžel poškozené), který po poučení svědka uvedl, že v červenci 2018 (na konkrétní den si již nepamatoval) stáli před jejich rodinným domem společně s P. H., který je přijel navštívit. Děti H. a B. si hrály před garáží. V tom vyšla žalobkyně z její garáže, promluvila na děti a nazvala je „hnusná škaredá prasata“. 12. Žalobkyně to popřela a na podporu svého tvrzení předložila tři barevné fotografie ze dne 4. 7. 2018, které zachycují výkopové práce, a proto nemohli žádní svědci parkovat ani stát na chodníku před domem poškozené. Městský úřad konstatoval, že výkopové práce na ulici zasahují zčásti do travnaté plochy a vozovky, je na nich vidět dlážděný chodník, ale na žádné z fotografií není vidět rodinný dům poškozené. K listině, kterou předložila žalobkyně, a to rozhodnutí o povolení uzavírky č. 18/2018 ze dne 14. 5. 2018 vydané stavebním úřadem městského úřadu, kterým se povoluje částečná uzavírka silničního provozu v ulici N. Z. od 23. 5. do 30. 8. 2018, konstatoval, že zemní práce v ulici probíhaly, ale uzavírka byla pouze částečná a ulice N. Z. nebyla zcela v citovaném období uzavřena. Z toho nelze dovozovat, že nebylo v uvedeném období možné do ulice N. Z. vjet a zaparkovat a že svědci nemohli stát na chodníku u rodinného domu poškozených. Na fotografiích, které doložila žalobkyně, je vidět, že v ulici parkují auta. 13. K přístupnosti domů v ulici N. Z. v červenci 2018 se vyjádřil i svědek M. S. (manžel žalobkyně), který řekl, že vstup do domu byl možný, mohli kdykoliv přicházet a odcházet a rovněž kdokoliv z cizích lidí tam mohl kdykoliv přijít a odejít. Auta v té době parkovala opodál, ale ještě v ulici N. Z. 14. Žalobkyně předložila dne 30. 7. 2019 pět fotografií a uvedla, že mapují prostor před jejím domem a chce jimi prokázat lživá svědectví poškozené, manžela poškozené a svědka H. K tomu městský úřad uvedl, že na fotografiích jsou prostory před rodinným domem a prostory zahrady. Městský úřad nezjistil z fotografií, že svědecké výpovědi byly lživé. K opakovaným námitkám žalobkyně ke svědeckým výpovědím poškozené, manžela poškozené a P. H., kteří uváděli vzdálenosti jejich postavení od garáže nebo žalobkyně, městský úřad uvedl, že jde o subjektivní vyjádření jednotlivců a jejich odhadu vzdáleností. Odlišnosti v odhadu vzdálenosti nejsou podle městského úřadu důvodem nevěrohodnosti svědeckých výpovědí. Odhady vzdáleností byly laické a nemusí souhlasit s přesnými údaji v mapách nebo se skutečným zaměřením prostor. Výpovědi svědků P. H., poškozené a manžela poškozené byly konzistentní a nebyly nevěrohodné. 15. Městský úřad neprovedl ohledání místa, protože tento důkaz nebyl způsobilý ověřit ani vyvrátit věrohodnost svědků a jejich tvrzení. Nebylo třeba zjišťovat rozhledové možnosti mezi zahradami, zda je vidět k pergole žalobkyně, jaké jsou rozhledové poměry před rodinnými domy žalobkyně a poškozené. V rámci řízení nevyvstala žádná pochybnost o totožnosti žalobkyně a její viditelnosti při jednotlivých jednáních, ať už šlo o jednání na zahradě vůči poškozené nebo jejím dětem. Nelze zjistit postavení jednotlivých osob jako výchozích bodů ohledání. Ohledání slouží zejména k zajištění upotřebitelných stop z místa události. Proto se provádí neprodleně nebo co nejdříve po události na místě činu. Tento důkaz byl nadbytečný. 16. Slovní výroky žalobkyně vůči poškozeným jsou hrubými urážkami a dotkly se cti jednotlivce. Jejich intenzita dosahuje dostatečné míry společenské škodlivosti, aby naplnila materiální znak přestupků. Urážkou v obecné rovině se rozumí jakýkoliv akt, který si klade za cíl ponížení důstojnosti, vážnosti či prestiže člověka v očích ostatních. Po formální stránce měl městský úřad za nepochybně prokázané, že žalobkyně popsaným jednáním ohrozila zájem společnosti na ochraně občanského soužití a zájem na ochraně cti jednotlivce. Žalobkyně splňuje zákonné požadavky z hlediska věku a příčetnosti. Přestupky byly spáchány formou přímého úmyslu, jak vyplynulo z výpovědí svědků P. H., M. K., poškozené a jejího manžela. Městský úřad vyšel ze způsobu provedení jednotlivých útoků, kdy žalobkyně vědomě a cíleně užila hrubých slovních urážek a chtěla porušit zájem chráněný zákonem, dotkla se cti a ponížila důstojnost poškozených.