10 Ads 118/2022 — Nejvyšší správní soud

17 Ad 19/2023- 25 - text  6 17 Ad 19/2023 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Zorou Šmolkovou ve věci žalobce: P. P. zastoupen Alenou Fojtíkovou, advokátkou sídlem J. V. Sládka 37, Frýdek-Místek proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení sídlem Křížová 1292/25, 150 00 Praha 5 o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 3. 5. 2023, č. j. X, ve odnětí nemocenského, takto: I. Rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 3. 5. 2023, č. j. X, se zrušuje a věc se vrací žalované k dalšímu řízení. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 2 600 Kč, a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobce JUDr. Aleny Fojtíkové, advokátky, sídlem J. V. Sládka 37, Frýdek-Místek. Odůvodnění: Žalobní body a stanovisko žalovaného 1. Žalobce byl zaměstnán od 1. 2. 2011 u zaměstnavatele VIPOBAL, spol. s r. o. a od 30. 8. 2021 do 6. 3. 2022 byl uznán dočasně práce neschopným; vycházky měl stanoveny v rozsahu 3 hodin denně od 14.00 do 17.00 hod. Okresní správa sociálního zabezpečení Ostrava (dále jen OSSZ) jako správní orgán I. stupně dne 6. 1. 2023 pod č. j. X žalobci odňala nemocenské za období od 1. 1. 2022 do 6. 3. 2022, tedy v rozsahu 65 kalendářních dnů, z důvodu porušení režimu dočasně práce neschopného pojištěnce zvlášť závažným způsobem, spočívajícím v nástupu do nového pracovního poměru u společnosti martianum, s. r. o. a výkonu práce pro něj. Žalovaná napadeným rozhodnutím změnila rozhodnutí OSSZ a odňal žalobci nemocenské za období 23. 1. 2022 do 6. 3. 2022 včetně, tj. 43 kalendářních dnů, rovněž pro porušení režimu dočasně práce neschopného pojištěnce závažný způsobem, avšak pouze z důvodu výkonu pracovní činnosti pro jiného zaměstnavatele, který prokazatelně nastal poprvé až dne 23. 1. 2022. 2. Žalobce namítl, že se společností martianum, s. r. o. uzavřel pouze dohodu o provedení práce, nevykonával proto další pracovní poměr. Samotné uzavření dohody o provedení práce, vykonávané přes počítač z domu, není důvodem pro krácení dávek. Jiné než administrativní práce, žalobce nevykonával. Takovou práci lze přirovnal k sledování TV nebo internetu. Pro odnětí dávek není důvod a žalobce je považuje za tvrdé a nepřiměřené. Není ani důvod k odnětí dávek za celé období, když žalobce administrativní práce vykonával pouze v několika dnech. Jeho ošetřující lékařka mu nikdy nesdělila, že nemůže v době pracovní neschopnosti „pracovat na druhý pracovní poměr“, když žalobce neměl ani žádný důvod s ní uzavření jakéhokoliv jiného pracovního či jiného poměru řešit. 3. Žalovaná ve vyjádření odkázala na napadené rozhodnutí, neboť žalobní námitky odpovídají námitkám odvolacím a žalovaná se k nim již vyjádřila. K námitce, že výkon administrativní činnosti je podobné sledování TV či internetu žalovaná zdůraznila, že pro závěr o porušení podle § 125 odst. 1 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, je podstatné vykonávání pracovní činnosti, byť se jedná o činnost jednoduchou, fyzicky nenáročnou. Odnětí za celé období žalovaná považuje za spravedlivé, protože výkon pracovní činnosti bez souhlasu lékaře žalobce zcela jistě působil nepříznivě na léčení a zdraví a mělo nesporně za následek ztížení a oddálení jeho pracovní schopnosti. Posouzení soudem 4. Soud nejdřív zjistil, že žaloba je včasná [§ 72 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb. soudního řádu správního (s. ř. s.)] a poté přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů (§ 75 odst. 2 s. ř. s.). Ve věci rozhodl bez jednání v souladu s ustanovením § 51 odst. 1 s. ř. s., neboť s tímto postupem oba účastníci souhlasili. A. 5. Ze správního spisu a nesporných tvrzení účastníků krajský soud zjistil, že žalobce byl uznán dočasně práce neschopným ve dne 30. 8. 2021 do 6. 3. 2022, přičemž pojištění uplatnil prostřednictvím zaměstnavatele VIPOBAL spol. s r. o. Dne 1. 1. 2022 uzavřel dohodu o provedení práce se společností martianum, s. r. o. V dohodě se zavázal provádět práce administrativní a údržbu a úklid venkovních ploch čerpací stanic ČS Shell. Žalobce pracoval pro tuto společnost ve dnech 23. 1. 2022, 24. 1. 2022, 28. 1. 2022, 29. 1. 2022, 25. 2. 2022 a 26. 2. 2022. OSSZ dne 16. 8. 2022 shledala nástup v době dočasné pracovní neschopnosti do zaměstnání nebo zahájení jiné výdělečné činnosti za zvlášť závažné porušení režimu dočasně práce neschopného podle § 64 odst. 1 písm. a) a § 12 písm. d) zákona č. 48/1997, o veřejném zdravotním pojištění a § 56 odst. 2 písm. b) zákona o nemocenském pojištění, a protože se žalobce toho jednání dopustil, když nadto jeho ošetřující lékařka s výkonem druhého pracovního poměru nesouhlasil, postupovala podle § 125 odst. 1 zákona o nemocenském pojištění a odňala žalobci pojištění za dobu od 1., 1. 2022 do 6. 3. 2022. 6. Žalobce proto prvostupňovému rozhodnutí podal odvolání. Tvrdil, že na základě dohody o provedení práce žádnou fyzickou práci nevykonával. Pouze práce administrativní na „home office“ v místě svého bydliště prostřednictvím svého počítače. Šlo o rozesílání nabídek, přijímání objednávek, rozesílání faktur a jiné drobné činnosti. 7. O odvolání rozhodla žalovaná napadeným rozhodnutím, ve kterém se neztotožnila s OSSZ s posouzením navázání nového pracovního poměru jako porušení režimu dočasné pracovní neschopnosti, nicméně přisvědčila tomu, že výkon práce již porušením režimu dočasně práce neschopného je, a to porušení závažné. Omezila proto dobu, za kterou bylo žalobci odňato nemocenské, na dobu ode dne prvního výkonu této práce. B. 8. Podle § 125 odst. 1 zákona o nemocenském pojištění, pojištěnci, který porušil režim dočasně práce neschopného pojištěnce nebo nesplnil povinnost součinnosti při kontrole režimu dočasně práce neschopného pojištěnce podle § 64 odst. 1 písm. b), může být nemocenské dočasně kráceno nebo odňato, a to na dobu nejdéle 100 kalendářních dnů ode dne porušení tohoto režimu nebo nesplnění povinnosti této součinnosti, ne však déle než do skončení dočasné pracovní neschopnosti, při níž došlo k porušení tohoto režimu. 9. Z citovaného ustanovení vyplývá správnímu orgánu diskreční pravomoc posoudit a rozhodnout o následku porušení režimu dočasně práce neschopného pojištěnce. Předpokladem této pravomoci je zjištění, že k porušení režimu dočasně práce neschopného došlo. Samotnou povinnost dodržovat režim dočasně práce neschopného pojištěnce stanoví § 64 odst. 1 písm. a) zákona o nemocenském pojištění. 10. Zákon o nemocenském pojištění definuje režim dočasně práce neschopného formou stanovení jeho jednotlivých složek, které jsou upraveny v § 56 odst. 2 zákona o nemocenském pojištění. Jak vyplývá z důvodové zprávy tohoto ustanovení, „stanovení režimu dočasně práce neschopného pojištěnce má zajistit účelné čerpání nemocenského; úprava je vedena jednak snahou zajistit, aby pojištěnec znovu nabyl pracovní schopnost, jednak snahou zabránit zneužívání nemocenské. Stanoví se povinnost pojištěnce dodržovat režim dočasně práce neschopného pojištěnce, a to až pod sankcí ztráty nemocenského. Základní povinností, tak jako dosud, zůstává povinnost zdržovat se v místě pobytu, které je uvedeno při rozhodování o vzniku dočasné pracovní neschopnosti; toto místo si přitom určuje pojištěnec.“ Tento režim tedy nemusí být stanoven ve všech těchto složkách, záleží na okolnostech jednotlivé dočasné pracovní neschopnosti (shodně též Komentář zákona o nemocenském pojištění, Jan Přib a kol., Wolters Kluwer. Praha 2009, pbl. ASPI, stav k 31. 12. 2023). 11. Posuzované věci se týká složka uvedená pod písmenem a), tedy stanovení individuálního léčebného postupu podle zvláštního právního předpisu. Zde se odkazuje na § 12 písm. d) zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a vyhlášku č. 98/2012 Sb., o zdravotnické dokumentaci (bod 5 přílohy 1 této vyhlášky). Definici pojmu individuální léčebný postup obsahuje § 3 odst. 3 zákona 372/2011 Sb., o zdravotních službách: individuálním léčebným postupem se rozumí poskytování zdravotních služeb, včetně jednotlivých zdravotních výkonů, v logické a časové posloupnosti konkrétnímu pacientovi, včetně jejich možných variant a metod. Součástí individuálního léčebného postupu je zejména diagnostická rozvaha, návrh léčby, včetně léčebně rehabilitační péče a doporučení dalšího postupu při poskytování zdravotních služeb. Součástí individuálního léčebného postupu je i léčebný režim, kterým se rozumí soubor opatření, která podporují léčbu a minimalizují její možná rizika, včetně doporučení úpravy životního stylu. 12. Žalovaná uzavřela, že žalobce nedodržel stanovený individuální léčebný postup, když reálně vykonával pracovní činnost pro jiného zaměstnavatele, přičemž je podle ní irelevantní, jestli šlo o práci duševní nebo fyzickou. Vyšla ze sdělení ošetřující lékařky, která podle svého prohlášení nepovolila v době dočasné pracovní neschopnosti jiný pracovní poměr. Podle žalované tedy neudělila souhlas k fyzicky či duševně vykonávané práci pro j