6 As 153/2014 — Nejvyšší správní soud

65 A 24/2023- 57 - text  12 65 A 24/2023 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ostravě - pobočka v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Michala Jantoše a soudkyň Mgr. Barbory Berkové a JUDr. Markéty Fialové ve věci žalobce: M. J. bytem X zastoupený advokátem JUDr. Radkem Coufalem sídlem Lidická 693/5a, 602 00 Brno proti žalovanému Krajský úřad Olomouckého kraje sídlem Jeremenkova 40a, 779 00 Olomouc za účasti: I. K. H. II. PhDr. Z. H. oba bytem X oba zastoupeni advokátem Mgr. Martinem Peškem, LL.M. sídlem Janošíkova 736/2, 787 01 Šumperk o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 25. 1. 2023, č. j. KUOK 124595/2022, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Osoby zúčastněné na řízení nemají právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: A) Vymezení věci 1. Městský úřad Hanušovice (dále „stavební úřad“) rozhodnutím ze dne 19. 8. 2022, č. j. MUHA 7351/2022 na žádost osob zúčastněných na řízení (dále jen „stavebníci“) vydal stavební povolení pro stavbu rekreační chaty na pozemku parc. č. X v k. ú. X a stanovil celkem 30 podmínek pro provedení předmětné stavby. Proti povolení stavby brojil žalobce, jakožto vlastník pozemků parc. č. XA a XB, které přímo sousedí s pozemkem, na němž byla výstavba předmětné chaty povolena, a v určitém úseku tyto jeho pozemky sousedí s cestou, kterou je podle územního rozhodnutí zajištěn přístup k pozemku, na němž se má v budoucnu povolená stavba nacházet. Samotné účastenství žalobce ve stavebním řízení nebylo sporné, jeho námitky ale shledal stavební úřad nedůvodnými. 2. Žalovaný pak v záhlaví označeným rozhodnutím zamítl odvolání žalobce a rozhodnutí stavebního úřadu potvrdil. B) Shrnutí argumentace účastníků 3. Žalobce žalobou požadoval zrušení rozhodnutí žalovaného i stavebního úřadu. Podstatu žalobních bodů soud shrnuje takto: a) Stavební úřad řádně nezjistil stav území ve vztahu k mokřadu s přilehlým prameništěm, kde byl (na pozemku žalobce parc. č. XA) potvrzen výskyt zdrojovek (montia halli a montia fontana). Již při výkonu tzv. přípravných stavebních prací došlo ze strany stavebníka opakovaně s využitím stavební techniky k nevratným zásahům do životního prostředí, konkrétně ke zničení jádrové populace obou druhů zdrojovek v původní pobřežní a rozlivové zóně potůčku. b) Stavební úřad bez řádného zdůvodnění neprovedl důkaz výslechy Mgr. H. a RNDr. M., Ph.D., kteří měli osvědčit míru zásahu do prameniště s přilehlým mokřadem a potvrdit úhyn chráněných jedinců, což zakládá vadu řízení zasahující do práva na spravedlivý proces a taktéž nepřezkoumatelnost rozhodnutí. Žalovaný ohledně neprovedení těchto důkazů jen odkázal na své vyjádření ze dne 7. 1. 2022, aniž zohlednil fakt, že výslech těchto osob mohl osvětlit intenzitu zásahů stavebníka do životního prostředí a odborně informovat o aktuálním stavu předmětné lokality. Rovněž se žalovaný nijak nevypořádal s žalobcem doloženým sdělením ČIŽP ze dne 9. 9. 2022 o tom, že zahájila řízení podle § 66 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny (dále jen „ZOPK“) a zjistila osobu důvodně podezřelou ze spáchání přestupku podle § 87 odst. 1 písm. b) a odst. 3 písm. c) ZOPK v souvislosti s provedením škodlivého zásahu do biotopu zvlášť chráněných druhů zdrojovek v souvislosti se zničením jedinců těchto druhů, ačkoli měl správně vzhledem k důležitosti daného sdělení přerušit řízení do doby, než bude v dané věci ze strany orgánů činných v trestním řízení a v řízení podle § 66 ZOPK rozhodnuto, neboť se jedná o otázky významné pro samotnou možnost provádění stavební činnosti tak, aby nedocházelo k zásahům do životního prostředí. c) Stavební úřad v odůvodnění svého rozhodnutí odkázal na biologický průzkum Mgr. F., Ph.D., který byl také jediným podkladem pro Souhrnné vyjádření odboru životního prostředí ze dne 21. 5. 2020, ačkoli žalobce v námitkách široce rozvedl vady tohoto průzkumu. Také si stavební úřad protiřečí, neboť na jedná straně tvrdí, že vydané stavební povolení řeší pouze stavbu na pozemku parc. X, a tedy ostatní zjištění ohrožení veřejného zájmu nejsou předmětem posouzení, a na druhou stranu uvádí, že bylo do podmínek stavebního povolení zahrnuta ochrana mokřadu kde se vyskytuje zvlášť chráněný druh zdrojovky, a dále postupuje přepjatě formalisticky, pokud tvrdí že mokřad a přilehlé prameniště ani vodní tok nejsou významným krajinným prvkem ve smyslu § 3 odst. 2 ZOPK jen z důvodu absence evidence v registru půdy LPIS, hydrologických mapách či databázi ochrany přírody, ačkoli má k dispozici podkladky o nálezech zvláště chráněných rostlinných druhů, které nerozporuje. Žalovaný se těmito znepokojujícími skutečnostmi vůbec nezabýval. d) Stavební úřad v odůvodnění rozhodnutí odkazuje mj. na Souhlas k dočasnému odnětí pozemku ze ZPF, vydaný k části pozemku parc. č. XC, který údajně opravňuje stavebníka k provádění zásahů na tomto pozemku, žalobce však tvrdil a prokázal, že stavebník podmínky uvedené v tomto souhlasu nedodržuje (nevyznačil zřetelně hranice záboru, nesplnil podmínku, že nesmí dojít k narušení organizačního uspořádání okolních pozemků, neboť vybudoval příjezdovou cestu na sousedním pozemku parc. č. XA ve vlastnictví žalobce, takže odstranil svrchní vrstvu úrodné půdy a odvezl ji neznámo kam, a následně cestu zpevnil materiálem a sutí ze staveniště, skrývku kulturní vrstvy půdy provedl do hloubky 20-25 cm, místy i 40 cm, nikoli stanovených 7 cm a odebranou úrodnou půdu použil k vytvoření příjezdu na stavební pozemek parc. č. X, čímž současně vytvořil terénní nerovnost, kvůli níž nyní musí budovat opěrnou zeď, přičemž správní orgány ani přes žádosti žalobce nezjednaly nápravu. Pozemek parc. č. XC má navíc dlouhodobě sloužit jako příjezdová cesty k pozemku parc. č. X, ač k tomu nemá dostatečné technické předpoklady ve smyslu § 20 odst. 7 vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území (minimální šířku 2,5 m) a ač nebyl správním orgánem k tomuto účelu udělen souhlas s odnětím pozemku ze ZPF. Závěry stavebního úřadu vyslovené v jeho zprávách o kontrolních prohlídkách jsou nepravdivé a činěné pouze formálně s cílem vytvořit zdání činnosti. Žalovaný nebral pochybení stavebního úřadu v potaz a v napadeném rozhodnutí se vůbec nezabýval zejména stavem a technickými proporcemi pozemku parc. č. XC, jenž byl dočasně vyňat ze ZPF, zejména šířkou předmětné cesty vedené přes tento pozemek ve světle vyhlášky č. 501/2006 Sb., a nevzal v potaz ani to, jakými vozidly je daná komunikace v době realizace stavebního záměru využívána, a nezabýval se ani možností dlouhodobějšího využívání výše zmíněné komunikace, jenž odůvodňuje obavy žalobce o trvání nepřiměřeného narušování jejího bezprostředního okolí. Také žalovaný nezohlednil ani zjevný nesoulad jednání stavebníka s podmínkou číslo 3) Souhlasu. e) Stavební úřad pochybil, pokud omezil vypořádání námitek jen na citace územního rozhodnutí, ačkoli žalobce namítal rozpor postupu stavebníka s územním rozhodnutím. Stavebník bez souhlasu žalobce buduje příjezdovou komunikaci přes jeho pozemek parc. č. XD, o čemž svědčí i vytyčovací náčrt ze dne 2. 8. 2021. Stavebník také rezignoval na vytýčení hranic pozemku parc. č. XE, přičemž s touto námitkou se stavební úřad nevypořádal. Překvapivé je podle žalobce i označení (blíže neidentifikované) příjezdové komunikace za účelovou komunikaci využívanou k průjezdu zemědělské a lesnické techniky. Žalovaný k námitkám rozporu umístění stavby s podmínkami územního rozhodnutí uvedl jen to, že se ztotožňuje se závěry stavebního úřadu, aniž svůj přístup jakkoli odůvodnil, a i přes pochybnosti vznesené žalobcem v odvolání žalovaný uvedl, že nemá o správnosti a zákonnosti postupu stavebního úřadu žádné pochybnosti. Žalobce přitom v odvolání apeloval mj. na žalovaného, aby formalistický přístup stavebního úřadu odmítl. Také se žalovaný nevyjádřil ke sdělení Zeměměřického a katastrálního inspektorátu v Opavě ze dne 15. 2. 2022, jež zakládá důvodné pochybnosti o zákonnosti a správnosti jednání stavebního úřadu. f) Nevyhovění žádosti o přerušení řízení do skončení věci vedené u Okresního soudu v Šumperku (dále „OS Šumperk“) pod sp. zn. 9 C 199/2021 nemůže obstát, neboť výsledek tohoto řízení povede ke zjištění, že povolovaný záměr podmínkám územního rozhodnutí neodpovídá. 4. Žalovaný navrhl, aby soud žalobu zamítl a odkázal na obsah napadeného rozhodnutí. 5. Při jednání soudu setrvali účastníci na svých stanoviscích. Žalobce zdůraznil, že stavební úřad, respektive žalovaný měl předmětné stavební řízení přerušit s ohledem na jím sdělené pochybnosti o hranicích pozemků do skončení řízení vedeného o jeho žalobě na ochranu jeho vlastnického práva k pozemku parc. č. XA u Okresního soudu v Šumperku pod sp. zn. 9 C 199/2021, které dosud není skončeno, a taktéž řízení vedeného u téhož soudu pod sp. zn. 7 C 74/2023 (zahájeno dne 4. 4. 2023). Dále setrvával na námitce, že napadené rozhodnutí je v rozporu se zájmem na ochraně životního prostředí z důvodu potvrzeného výskytu zdroj