6 As 286/2018 — Nejvyšší správní soud

72 A 22/2022- 63 - text  9 72 A 22/2022 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci rozhodl samosoudkyní Martinou Rýznarovou (dříve Radkovou) ve věci žalobce: K. D. bytem X proti žalovanému: Krajský úřad Olomouckého kraje sídlem Jeremenkova 40a, 779 00 Olomouc o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 15. 7. 2022, č. j. X, ve věci přestupku takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává. III. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. V projednávaném případě byly sporné otázky, jestli nezákonnost napadeného rozhodnutí zapříčinily vady spočívající v tom, že správní orgány neodůvodnily právní závěr o úmyslném spáchání přestupku, že žalovaný změnil skutkovou větu bez úpravy trestu a bez vyrozumění žalobce a že porušil zásadu zákazu změny k horšímu v odvolacím řízení. 2. Žalovaný napadeným rozhodnutím změnil rozhodnutí Městského úřadu Jeseník (dále jen „městský úřad“) z 30. 3. 2022, č. j. X. Městský úřad tímto rozhodnutím uznal žalobce vinným z úmyslného spáchání přestupku podle § 125c odst. 4 písm. b) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění účinném ke dni spáchání přestupku (dále jen „ZSP“), a uložil mu pokutu 2 600 Kč a náhradu nákladů správního řízení 1 000 Kč. 3. Přestupku se měl žalobce dopustit tím, že neodevzdal svůj řidičský průkaz č. X do pěti pracovních dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o odnětí řidičského oprávnění, tj. do 4. 2. 2022, ačkoliv mu bylo rozhodnutím městského úřadu ze 14. 2. 2022, č. j. X, které nabylo právní moci 28. 1. 2022, odňato řidičské oprávnění, protože žalobce zcela pozbyl zdravotní způsobilost k řízení motorových vozidel. Neodevzdáním řidičského průkazu žalobce porušil § 113 odst. 1 ZSP. 4. Žalovaný změnil výrok rozhodnutí městského úřadu tak, že opravil nabytí právní moci rozhodnutí městského úřadu o odnětí řidičského oprávnění a datum, kdy měl žalobce vrátit řidičský průkaz, a dále doplnil číslo řidičského průkazu. Žalovaný v novém výroku uvedl 28. 1. 2022 jako den nabytí právní moci rozhodnutí městského úřadu ze 7. 1. 2022, č. j. X (oproti 21. 1. 2022, jak uvedl městský úřad v rozhodnutí v prvním stupni správního řízení) a den, kdy žalobci uplynula lhůta k odevzdání řidičského průkazu, 4. 2. 2022 (namísto 31. 1. 2022, jak uvedl ve svém výroku městský úřad). 5. Žalobce v žalobě namítal, že žalovaný změnou výroku rozhodnutí zkrátil dobu, po kterou se měl žalobce protiprávního jednání dopouštět. Tím porušil zásadu zákazu reformationis in peius, protože nedošlo k úpravě výše správního trestu. Absolutní výše správního trestu byla zachována, avšak postihovala kratší dobu protiprávního jednání a relativní výše trestu (vůči každému dni trvání jednání) byla vyšší. Stejný případ posuzoval Nejvyšší správní soud (dále jen „NSS“) v rozsudku č. j. 5 As 102/2015-36, kterým napadené rozhodnutí shledal jako nezákonné z důvodu porušení zákazu změny k horšímu v odvolacím řízení. 6. Žalovaný nevyrozuměl žalobce o změně výroku a neposkytl mu možnost na tuto změnu jakkoli reagovat a vyjádřit se. To je vada řízení, jak vyslovil NSS v rozsudcích č. j. 1 Afs 58/2009-541, č. j. 2 Afs 91/2009-149 nebo č. j. 1 As 26/2019-26. Podle judikatury změnit předmět řízení nelze. Lze ho však zpřesnit či zúžit. Právní kvalifikaci lze změnit bez omezení. V obou případech je třeba, aby obviněný byl s touto změnou seznámen a měl možnost se k ní vyjádřit. Pokud by žalobce prostor pro vyjádření dostal, mohl by zpochybňovat nově uváděný údaj o právní moci rozhodnutí, to, zda kratší trvání jednání neodůvodňuje uložení nižší pokuty, zda naplňuje materiální znak přestupku nebo zda se přestupku mohl dopouštět v den pracovního klidu (5. 2. 2022). Žalobce také mohl odporovat číslo řidičského průkazu například poukazem na jeho ztrátu či další skutečnosti. Přitom jde o otázky, které spadají do správní diskrece a nelze je nahrazovat rozhodováním soudu (srov. rozsudky NSS č. j. 2 As 23/2019-34 nebo č. j. 1 Afs 1/2012-36). 7. Vadou bylo, že žalovaný nesprávně usoudil o zavinění. Žalobce namítal, že správní orgány neposoudily volní složku zavinění a neuvedly k ní vůbec nic, přestože žalobce tuto námitku uvedl v odvolání. Nezákonnost takového postupu potvrdil NSS v rozsudku č. j. 10 As 291/2021-53. V této části je rozhodnutí nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů. Úmyslné zavinění, respektive jeho volní složka, nebylo prokázáno. Reálné bylo vysvětlení žalobce, že jednoduše zapomněl řidičský průkaz odevzdat. Ve správním řízení bylo prokázáno lékařskými zprávami, že žalobce je postižen Wilsonovou nemocí, která má vliv i na paměť. 8. Žalovaný ve vyjádření k žalobě zdůraznil, že uvedl v nezměněném výroku rozhodnutí správně datum nabytí právní moci a datum povinnosti odevzdat řidičský průkaz. Chybné označení právní moci nemá vliv na spáchání přestupku. Změnou výroku nedošlo k pochybám o totožnosti skutku. Změna výroku nepředstavovala natolik zásadní vadu, protože se nemohla nijak dotknout právního postavení žalobce. Není pravdou, že by žalobce nevěděl, z čeho je viněn a že se nemohl účinně hájit. To vyplývá ze správního řízení. Změna výroku provedená žalovaným byla pro žalobce fakticky výhodnější. Pokuta byla uložena na samé spodní hranici z rozmezí od 2 500 Kč do 5 000 Kč. Zákon nestanoví žádné pravidlo, podle kterého by se sazba pokuty měla odvíjet od doby trvání protiprávního stavu, i když lze obecně připustit, že doba trvání protiprávního stavu může mít vliv na konečnou výši uložené pokuty. 9. V daném případě městský úřad přihlédl k tomu, že žalobce je invalidní důchodce a uložil pokutu v nejnižší možné výši. Městský úřad neshledal žádné mimořádné okolnosti, které by odůvodňovaly jiné postupy, jako například mimořádné snížení výměry pokuty podle § 44 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (dále jen „ZOP“) anebo upuštění od pokuty. Žalobce takové návrhy v řízení u městského úřadu neuplatnil, pouze předložil lékařskou zprávu a zdravotní posudek. Z doložených listin nebyla zřejmá výše invalidního důchodu žalobce. Žalovaný nemohl posoudit návrh na snížení nákladů řízení, institut mimořádného snížení pokuty nebo upuštění od potrestání, protože žalobce žalovanému nic nedoložil. Žalobce se mohl po nabytí právní moci napadeného rozhodnutí obrátit na finanční odbor městského úřadu a dohodnout na úhradě pokuty a nákladů řízení ve splátkách dle svých finančních možností. Výše pokuty a nákladů správního řízení nebyla likvidační. Pokuta byla adekvátní s ohledem na poměry žalobce a okolnosti případu. Časový posun čtyři dny ve stanovené povinnosti odevzdat řidičský průkaz a sedm dnů u stanovení nabytí právní moci se nemohl odrazit na výši pokuty. 10. U posuzovaného přestupku postačuje zavinění ve formě nevědomé nedbalosti. Žalobce si rozhodnutí o odnětí řidičského oprávnění převzal osobně 12. 1. 2022, tedy prokazatelně věděl, že neodevzdáním řidičského průkazu se dopouští přestupku a byl s tím srozuměn. Žalobce se dostavil k ústnímu jednání u městského úřadu a neuvedl žádné z tvrzení zmocněnce v podaném odvolání, že by zapomněl řidičský průkaz odevzdat nebo že se nemohl dostavit z důvodu jeho ztráty. Ze spisu ani nevyplývá, že by městský úřad kontaktoval, protože se ze zdravotních důvodů sám nemůže dostavit k odevzdání řidičského průkazu. Žalobci nic nebránilo, aby ho poslal poštou nebo prostřednictvím jiné osoby. 11. Žalobce v replice namítl, že žalovaný se nevyjádřil k rozsudku NSS, na který žalobce v žalobě odkázal. Zmíněný rozsudek NSS nebyl překonán. Pokuta mohla být uložena ještě nižší. Princip zákazu změny rozhodnutí v neprospěch účastníka řízení nelze porušovat. Advokát žalobce (Mgr. Václav Voříšek) v žalobě poukázal na rozsudky NSS, které na věc dopadají a jsou více relevantní. Žalovanému nic nebránilo v tom, aby žalobce o změně výroků informoval před vydáním rozhodnutí. Argumentace žalovaného k zavinění nevyvrací žalobcovy námitky a neprokazuje, že by žalobce tak chtěl jednat. Nebylo vyvráceno, že by pouze opomenul řidičský průkaz odevzdat. Paměť žalobci neslouží. Městský úřad se žalobce na nic neptal. Žalobce je navíc osobou se zhoršenou možností komunikace i přemýšlení. Proto není namístě vytýkat mu, že něco neřekl, když se ho nikdo ani nezeptal, za situace, kdy připouští problémy s vyjadřováním. To vytýkal v podaném odvolání zmocněnec žalobce. Žalobce si zmocněnce (Ing. M. Jaroše) našel až po vydání prvostupňového rozhodnutí. Žalobce právním věcem nerozumí a na to, proč průkaz neodevzdal, se ho nikdo neptal. Volní složka úmyslu u žalobce nebyla prokázána a nebyla v rozhodnutí odůvodněna. Správní orgány neodůvodnily právní závěr, že by žalobce chtěl průkaz neodevzdat. To, že žalobce případně věděl, neznamená, že chtěl. Prosté zapomenutí se přímo nabízí. 12. Soud přezkoumal napadené rozhodnutí podle § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále „s. ř. s.“), v mezích žalobních