8 As 380/2018 — Nejvyšší správní soud

72 A 41/2022- 43 - text  11 72 A 41/2022 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci rozhodl samosoudkyní JUDr. Martinou Radkovou ve věci žalobce: M. M. bytem X zastoupený advokátkou Mgr. Monikou Janouškovou sídlem Zarámí 4077, 760 01 Zlín proti žalovanému: Krajský úřad Zlínského kraje sídlem třída Tomáše Bati 21, 761 90 Zlín o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 8. 8. 2022, č. j. X, ve věci přestupku takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává. III. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. V projednávaném případě je jádrem sporu otázka, jestli byl přestupek žalobci prokázán v souladu se zákonem a jestli šlo při převozu nemocné kočky k veterinářce o krajní nouzi. 2. Žalovaný napadeným rozhodnutím zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí Městského úřadu Vsetín (dále jen „městský úřad“) ze dne 10. 6. 2022, č. j. X, kterým městský úřad uznal žalobce vinným ze spáchání přestupku podle § 125c odst. 1 písm. f) bod 2 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění účinném ke dni spáchání přestupku (dále jen „ZSP“), a uložil mu pokutu ve výši 8 000 Kč, zákaz řízení všech motorových vozidel na dobu šesti měsíců a náhradu nákladů správního řízení ve výši 1 000 Kč. 3. Přestupku se měl žalobce úmyslně dopustit tím, že dne 11. 1. 2022 v 13:08 hodin v katastru obce Vsetín v místní části Bobrky v blízkosti budovy č. p. 495 na čtyřpruhové komunikaci I/57, ve směru jízdy od obce Jablůnka, při řízení motorového vozidla značky Volkswagen Tiguan, registrační značky X, v místě, kde je nejvyšší dovolená rychlost mimo obec stanovena obecnou úpravou provozu na pozemních komunikacích na 90 km/h, jel rychlostí nejméně 143 km/h, tedy že překročil nejvyšší dovolenou rychlost mimo obec nejméně o 53 km/h. Tímto jednáním žalobce porušil § 18 odst. 3 ZSP. 4. Žalobce v žalobě namítal, že správní orgány nezjistily dostatečně skutkový stav a provedly nesprávné právní posouzení. Žalobce ve správním řízení žádal ověření laserového rychloměru, neboť si nebyl vědom tak rychlé jízdy. Žalobce namítal splnění podmínek krajní nouze, protože převážel k veterinárnímu ošetření svou kočku. Ta měla ztížené dýchání, křečové záškuby a ležela bezvládně. Dokladem velmi špatného zdravotního stavu kočky byla skutečnost, že jí byla nasazena léčiva, avšak s ohledem na její zdravotní stav byla doporučena téhož dne eutanázie. Kočka byla ošetřena předcházejícího dne 10. 1. 2022, ale následující den došlo k výraznému zhoršení jejího zdravotního stavu. Zvíře velice trpělo a bylo nezbytné ho okamžitě připravit k veterinárnímu lékaři. Žalobce odkázal na rozsudek Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“) č. j. 9 As 76/2010-76. Žalobce navrhoval výslech veterinární lékařky. Městský úřad ani žalovaný ho však neprovedly a neodůvodnily odmítnutí tohoto důkazu zákonným způsobem. Žalovaný při hodnocení podmínek krajní nouze zaměnil splnění podmínky subsidiarity a proporcionality. 5. Žalovaný ve vyjádření k žalobě připomněl, že žalobní námitky se shodují s odvolacími. Ty žalovaný vypořádal v rozhodnutí o odvolání. Nelze nadřadit život zvířete nad život a zdraví lidí, které žalobce jednoznačně svou velmi rychlou jízdou ohrožoval. Následek, tedy ohrožení bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích a ohrožení života a zdraví lidí je podle názoru žalovaného závažnější než ten, který hrozil – zdraví či ohrožení života zvířete – kočky. Nejednalo se o nijak malé překročení dovolené rychlosti. Žalobce řídil rychlostí nejméně 143 km/h. Ohrožení života a zdraví lidí tak bylo masivní. Žalovaný zdravotní stav kočky nerozporoval. Je s podivem, že žalobce na místě kontroly uvedl pouze „krajní nouze“, aniž by třeba kočku ukázal policistům či argumentoval více pro svoji obhajobu. Výslech veterinářky byl nadbytečný. Lichá je námitka žalobce, že se správní orgány nevěnovaly jeho návrhu na řádné prověření užití laserového rychloměru. Městský úřad se kvalitě a validitě měření a měřicího přístroje věnoval na straně 3-5 svého rozhodnutí a žalovaný v odst. 13-28 rozhodnutí o odvolání. Jakékoliv vady měření či měřiče vyloučil. Žalobce vznesl jen spoustu vágních a nic neříkajících obecných námitek k měření, aniž jakkoliv definoval, v čem vady spatřuje (mimo námitku slip efektu, který vyloučil již městský úřad). Žalovaný nicméně řádně a konkrétně posoudil jak kvalitu přístroje, tak validitu výstupů měření, přičemž neshledal žádné vady. Žalobce překročil nejvyšší dovolenou rychlost i pro dálnici. Skutkový stav byl zjištěn v souladu s § 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění účinném ke dni vydání napadeného rozhodnutí (dále jen „správní řád“). 6. Žalobce v replice namítl, že v daném případě šlo o domácího mazlíčka. Zvíře není věc. Živé zvíře má zvláštní význam a hodnotu již jako smysly nadaný živý tvor (§ 494 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník). 7. Soud přezkoumal napadené rozhodnutí podle § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále „s. ř. s.“), v mezích žalobních bodů a při přezkoumání rozhodnutí soud vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování žalovaného (§ 75 odst. 1 a 2 s. ř. s.). 8. Městský úřad v rozhodnutí o přestupku ze dne 8. 6. 2022 k námitce krajní nouze uvážil, že v posuzované věci nešlo o jednání v krajní nouzi. Městský úřad porovnával proporcionalitu následků. Nebezpečí musí hrozit zájmu chráněnému zákonem. Žalobce své tvrzení doložil lékařskou dokumentací o ošetření kočky v den přestupku, ale i den předchozí. Žalobce přestupkovým jednáním neodvracel nebezpečí, které by nebylo možno v dané situaci odvrátit jinak a nebezpečí nehrozilo přímo, bezprostředně. Převoz zvířete ve vážném stavu k lékařskému vyšetření není důvod k nedodržení pravidel silničního provozu. 9. Žalobce v odvolání obdobně jako v žalobě namítal, že převážel vážně nemocné zvíře, které vyžadovalo okamžitou veterinární péči, protože se nacházelo ve stavu bezprostředně ohrožujícím život. K tomu žalobce doložil lékařskou zprávu ze dne 20. 4. 2022, kterou vystavila veterinářka MVDr. K. K. Podle této zprávy právě dne 11. 1. 2022 ve 13.45 hodin došlo k poskytnutí veterinární péče kočce Č. ve vlastnictví žalobce. Zvíře se projevovalo mimo jiné ztíženým dýcháním, křečovými záškuby a bezvládně leželo. Dokladem velmi špatného zdravotního stavu zvířete byla rovněž skutečnost, že mu byla nasazena léčiva, avšak s ohledem na jeho zdravotní stav byla téhož dne doporučena eutanázie. Ačkoliv bylo zvíře dne 10. 1. 2022 veterinárně ošetřeno, i po nasazené léčbě a následujícího dne 11. 1. 2022 došlo k výraznému zhoršení zdravotního stavu zvířete. Pro zvířata neexistuje možnost okamžitého rychlého převozu do veterinárního zařízení, a proto je zvíře závislé na neodkladné péči a na rychlé pomoci člověka. Zvíře bylo v době převozu naprosto apatické, pouze leželo, velmi těžce dýchalo a mělo velmi silné křeče po celém těle (viz lékařská zpráva o křečových záškubech). Je nesporné, že zvíře velmi trpělo, mělo problémy s dýcháním, silné křeče, a proto bylo nezbytné neprodleně ho přepravit k veterinárnímu lékaři. Správní orgán situaci bagatelizoval a neuvedl žádnou myšlenkovou úvahu k posouzení naplnění zákonných podmínek krajní nouze. Městský úřad uvedl, že nebezpečí zvířeti nehrozilo přímo, bezprostředně. Tento závěr nemá oporu v provedeném dokazování, naopak je s ním v přímém rozporu. Zvíře přitom bylo v tak špatném zdravotním stavu, že se v době převozu k veterinářce nacházelo v bezprostředním nebezpečí smrti. NSS konstatoval okolnost vylučující protiprávnost v případě převozu z důvodu ochrany zvířete ve vážném zdravotním stavu a zajištění neodkladné veterinární péče (rozsudek NSS č. j. 9 As 76/2010-76). Další námitky žalobce směřovaly k technickému provedení měření rychlosti a společenské škodlivosti protiprávního jednání žalobce. 10. Žalovaný v rozhodnutí o odvolání zdůraznil v bodech 29 až 34, že žalobce uvedl do tiskopisu oznámení přestupku „krajní nouze“, aniž tento argument jakkoliv konkretizoval. Ani v úředním záznamu policisté o argumentaci žalobce o krajní nouzi nehovoří. Bylo by přece lidsky přirozené hned na místě kontroly sdělit policistům, že důvodem překročení rychlosti bylo převážené zvíře, jehož zdravotní stav žalobce vyhodnotil jako kritický. To však žalobce neučinil a neuvedl svoje důvody ani v tiskopise. Dokonce ani v podaném odporu zmocněnec nebo žalobce nejen nehovoří o krajní nouzi, ale ani nijak jednání žalobce neodůvodňují, což by se zdálo být logickým krokem, stejně jako při seznámení s podklady pro vydání rozhodnutí dne 1. 4. 2022. První zmínka o převozu nemocného „zvířete“ (že se mělo jednat o kočku lze dovodit až z jednoduché dokumentace veterinární lékařky ze dne 24. 4. 2022) se objevuje ve vyjádření k podkladům rozhodnutí v bodě VII. ze dne 11. 4. 2022, a to velmi stručně. 11. Okolnost vylučující odpovědnost ve formě krajní nouze