10 As 79/2021 — Nejvyšší správní soud

19 Ad 18/2025- 41 - text  4 19 Ad 18/2025 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní Mgr. Jarmilou Úředníčkovou v právní věci žalobce: I.M. proti žalovanému: Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR sídlem 128 01 Praha 2, Na Poříčním právu 1 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 28. 5. 2025 č. j. MPSV-2025/115171-923, ve spojení s usnesením ze dne 30. 6. 2025 č.j. MPSV-2025/138040-923 ve věci příspěvku na bydlení takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Žalobou podanou v zákonné lhůtě se žalobce domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 28. 5. 2025 č. j. MPSV-2025/115171-923, jímž bylo zamítnuto jeho odvolání proti rozhodnutí Úřadu práce České republiky – Krajské pobočky v Ostravě ze dne 4. 4. 2025 č. j. 231178/25/OT, kterým byla žalobci snížena dávka státní sociální podpory příspěvek na bydlení z 8 932 Kč na 6 945 Kč měsíčně ode dne 1. 1. 2025 a uvedené rozhodnutí správního orgánu I. stupně bylo potvrzeno. 2. Žalobce namítal, že správní orgán mu nevyplatil podporu v nezaměstnanosti. Pouze mu někdy okolo 27. 12. 2024 „nechal hodit lístek, že si může na něj vyzvednout peníze“ a jelikož lístek – oznámení našel až po 1. 1. 2025, postupuje se dle § 5 zákona o státní sociální podpoře. Jelikož mu podpora v nezaměstnanosti byla vyplacena až v prvním čtvrtletí 2025, tak úřad práce nemůže tuto částku započítávat do čtvrtého čtvrtletí 2024. Poznamenal, že „peníze jsou vyplacené až, když je dostane na účet nebo do ruky, jako v tomto případě“. 3. Žalovaný v písemném vyjádření navrhl zamítnutí žaloby. Kromě jiného uvedl, že podmínky nároku na příspěvek na bydlení upravuje zákon o státní sociální podpoře. Zjišťuje-li se rozhodný příjem za rozhodné období, započítávají se příjmy uvedené mimo jiné v odstavci 1 písm. d), tj. podpora v nezaměstnanosti, v tom kalendářním čtvrtletí, v němž byly vyplaceny (viz ust. § 5 odst. 3 písm. b) zákona o státní sociální podpoře). Dle dokladu o výši čtvrtletního příjmu žalobce za 4. čtvrtletí 2024 žalobce pobíral podporu v nezaměstnanosti v celkové výši 22 914 Kč. Tato částka mu byla vyplacena dne 23. 12. 2024 (za období srpen a září 2024 ve výši 6 365 Kč měsíčně a za říjen a listopad 2024 ve výši 5 092 Kč měsíčně). Datum výplaty podpory v nezaměstnanosti 23. 12. 2024 vyplývá z účetní evidence výplat podpor uchazečům o zaměstnání. Tímto dnem byla poštovní poukázka k dispozici na České poště a žalobce si ji mohl od tohoto dne vyzvednout. Jedná se tak o příjem za 4. čtvrtletí 2024, protože podpora v nezaměstnanosti se započítává v tom období, kdy byla vyplacena, čímž je v případě výplaty v hotovosti poštovní poukázkou myšleno datum, kdy je poštovní poukázka podána plátcem, tj. úřadem práce, na poště. Tímto dnem je rovněž adresátovi (příjemci dávky) poštovní poukázka doručena do schránky a příjemce má lhůtu 30 dnů na vyzvednutí hotovosti. V žádném případě tak není dnem výplaty poukázky den, kdy si hotovost vyzvedl na poště. Skutečnost, že si žalobce vyzvedl hotovost až v lednu 2025, tak nelze považovat za datum vyplacení podpory v nezaměstnanosti. Žalovaný v písemném vyjádření v této souvislosti citoval § 5 odst. 3 zákona o státní sociální podpoře a uvedl, že příjem z podpory v nezaměstnanosti se započetl v tom kalendářním čtvrtletí, v němž byl vyplacen, tj. 4. čtvrtletí 2024. K jeho vyplacení úřadem práce došlo dnem 23. 12. 2024, kdy byl zároveň zaúčtován, jak vyplývá z účetní evidence výplat podpor uchazečům o zaměstnání. Pokud by se za datum vyplacení považovalo až faktické vyzvednutí finančních prostředků na poště, mohlo by docházet k tomu, že by si někteří příjemci vědomě vyzvedávali peníze později tak, aby se jim tento příjem nezapočítával v kalendářním čtvrtletí, ve kterém je to pro ně méně výhodné. Kdy se považuje dávka za vyplacenou, je v oblasti nepojistných dávek upraveno pouze v § 19 odst. 5 zákona č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením, ve znění pozdějších předpisů, tak, že dávka se považuje za vyplacenou dnem odepsání příslušné částky z účtu úřadu práce České republiky. Protože v zákoně č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, není toto přímo upraveno, postupuje žalovaný při určení data vyplacení analogicky. 4. Krajský soud na základě řádně a včas podané žaloby přezkoumal žalobou napadené rozhodnutí v rozsahu žalobních bodů, vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů, dále jen s.ř.s.) a v souladu s ust. § 51 odst. 1 s.ř.s. rozhodl o žalobě bez nařízení jednání. Žalovaný s tímto postupem výslovně souhlasil a žalobce se na výzvu soudu k postupu dle § 51 odst. 1 s.ř.s. ve stanovené lhůtě ani později do dne vydání tohoto rozsudku nevyjádřil a nesouhlas s projednáním věci bez nařízení jednání soudu nesdělil. 5. Ze správního spisu bylo zjištěno, že rozhodnutím Úřadu práce České republiky – Krajské pobočky v Ostravě ze dne 4. 4. 2025 č. j. 231178/25/OT byla žalobci snížena dávka státní sociální podpory příspěvek na bydlení z 8 932 Kč na 6 945 Kč měsíčně od 1. 1. 2025. Proti uvedenému rozhodnutí žalobce podal odvolání, o němž žalovaný rozhodl žalobou napadeným rozhodnutím ze dne 28. 5. 2025 č. j. MPSV-2025/115171-923 ve spojení s opravným usnesením ze dne 30. 6. 2025 č. j. MPSV-2025/138040-923. Ze spisu se podává, že žalobci jako členu družstva a nájemci bytu č. X na adrese O. – H., A. K. X, náležel příspěvek na bydlení od 1. 4. 2023. V období od 1. 10. 2024 do 31. 12. 2024 mu dávka náležela ve výši 8 932 Kč měsíčně. Od 1. 8. 2024 byl žalobce v evidenci uchazečů o zaměstnání. K vyplacení podpory v nezaměstnanosti za 4. čtvrtletí roku 2024 v celkové výši 22 914 Kč došlo podle dokladu obsaženého ve správním spise obsahujícího evidenci o výplatě podpory v nezaměstnanosti a podle data zaúčtování v účetnictví úřadu práce dne 23. 12. 2024, přičemž téhož dne byly prostředky odeslány poštovní poukázkou. 6. Podle § 5 odst. 1 písm. d) zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře ve znění k datu vydání napadeného rozhodnutí, tj. ve znění do 30. 9. 2025, za příjem se pro účely stanovení rozhodného příjmu považují podpora v nezaměstnanosti a podpora při rekvalifikaci. 7. Podle ust. § 5 odst. 3 písm. b) téhož zákona, zjišťuje-li se rozhodný příjem za rozhodné období, započítávají se příjmy uvedené v odst. 1 písm. a) bodech 3 a 4 a v odst. 1 písm. b), bodech 1 až 4 a 6, v odst. 1 písm. c) a v odst. 1 písm. d), f) až i) v tom kalendářním čtvrtletí, v němž byly vyplaceny. 8. K žalobní námitce žalobce ohledně data výplaty podpory v nezaměstnanosti krajský soud uvádí, že správní orgány postupovaly v souladu se zákonem, když dospěly k závěru, že příjem z podpory v nezaměstnanosti za 4. čtvrtletí 2024 v celkové výši 22 914 Kč byl vyplacen žalobci dnem 23. 12. 2024, kdy tato částka byla, jak plyne z účetní evidence výplat podpor uchazečům o zaměstnání, zaúčtována, tedy odepsána z účtu Úřadu práce České republiky, přičemž tímto dnem měl žalobce k dispozici poštovní poukázku na České poště, a mohl si ji tedy vyzvednout. Uvedená částka příjmu z podpory v nezaměstnanosti ve výši 22 914 Kč byla tedy správně započtena do příjmu žalobce za 4. čtvrtletí 2024. Skutečnost, že si žalobce peníze vyzvedl až v lednu 2025, je ve vztahu ke zjištění rozhodného příjmu žalobce za 4. čtvrtletí 2024 pro účely příspěvku na bydlení bez právního významu. Postupuje-li žalovaný při určení data vyplacení dávky analogicky podle § 19 odst. 5 zákona č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením, ve znění pozdějších předpisů, protože v zákoně č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, není výslovně upraveno, kterým dnem se dávka považuje za vyplacenou, nelze mu nic vytknout. 9. Vzhledem k výše uvedenému soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná, a proto ji podle § 78 odst. 7 s.ř.s. zamítl. 10. Podle § 60 odst. 1 s.ř.s. soud nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobce ve věci úspěch neměl a žalovanému prokazatelně v souvislosti s tímto řízením nad rámec běžné úřední činnosti žádné další náklady nevznikly. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě do dvou týdnů ode dne doručení tohoto rozhodnutí. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Brno, Moravské náměstí č. 6. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Ostrava 30. 12. 2025 Mgr. Jarmila Úředníčková samosoudkyně Shodu s prvopisem potvrzuje I M.