20 Az 45/2025 – Krajský soud v Ostravě

20 Az 45/2025- 18 - text  7 20 Az 45/2025 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Volkovou ve věci žalobce: V. A. N. st. přísl. Vietnamská socialistická republika toho času v Zařízení pro zajištění cizinců Vyšní Lhoty, Vyšní Lhoty 234, 739 21 Vyšní Lhoty zastoupený Mgr. Ing. Janem Klikem, Ph.D, advokátem sídlem Karlovarská 87/130, 323 00 Plzeň proti žalovanému: Ministerstvo vnitra sídlem Nad Štolou 936/3, 170 34 Praha 7 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze 22. 10. 2025, č. j. OAM-760/BA-BA01-VL15-PZ-2025, takto: I. Rozhodnutí žalovaného ze dne 22. 10. 2025, č. j. OAM-760/BA-BA01-VL15-PZ-2025, se ruší. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 10 140 Kč k rukám Mgr. Ing. Jana Klika, Ph.D., advokáta se sídlem Karlovarská 87/130, 323 00 Plzeň, ve lhůtě do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalovaný rozhodnutím o prodloužení doby trvání zajištění v zařízení pro zajištění cizinců ze dne 22. 10. 2025, č. j. OAM-760/BA-BA01-VL15-PZ-2025 (dále jen „napadené rozhodnutí“), rozhodl tak, že je žalobce ve smyslu § 46a odst. 1 písm. e) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, (dále jen „zákon o azylu“), zajištěn v zařízení pro zajištění cizinců. Ve smyslu § 46a odst. 5 zákona o azylu dobu trvání zajištění stanovil do 19. 12. 2025. Žalobce proti napadenému rozhodnutí brojil žalobou, ve které navrhl, aby krajský soud napadené rozhodnutí zrušil. II. Napadené rozhodnutí a související skutkové okolnosti 2. Krajské ředitelství policie Plzeňského kraje rozhodnutím ze dne 2. 7. 2025, č. j. KRPP-93389-13/ČJ-2025-030022, podle § 119 odst. 1 písm. b) bod 3 zákona č. 326/1999, o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů (dále jen „zákon o pobytu cizinců“), uložil žalobci správní vyhoštění na tři roky. Téhož dne byl žalobce rozhodnutím č. j. KRPP-93401-5/ČJ-2025-030022 podle § 124 odst. 1 písm. b) zákona o pobytu cizinců zajištěn, a to na dobu 90 dnů. Do protokolu o výslechu z 1. 7. 2025 žalobce uvedl, že má pouze základní vzdělání, absolvoval vojenský výcvik. Měl udělený pobyt v Rumunsku. Žádné kroky pro legalizaci pobytu neučinil. Stálou adresu nemá, bydlel tam, kde pracoval nebo u známých. S nikým z Evropské unie/České republiky nesdílí společnou domácnost. Nemá zde žádnou osobu blízkou. Nemá zde žádnou osobu, kvůli které by hrozil zásah do soukromého a rodinného života. Z domovského státu vycestoval 19. 2. 2020 do Rumunska za účelem zaměstnání jako dělník. Ve vlasti má rodiče a 4 bratry, manželku a dva syny. V případě vydání rozhodnutí o vyhoštění sdělil, že vycestuje do Vietnamu, avšak neví, jak by se tam dostal bez dokladu a finančních prostředků. Do České republiky přicestoval pomocí převaděče kamionem 19. 6. 2021. Byl vysazen v Praze blízko Sapy. Pokračoval do Žatce, kde obráběl chmel a pracoval na stavbách. Ve vlasti mu nic nehrozí, má zaručeno právo na osobní bezpečnost, soudní ochranu a na spravedlivý proces. Ve vlasti nemá žádný majetek. Cítí se zdráv, bere léky na vysoký tlak. 3. Žalobce dne 8. 7. 2025 požádal o udělení mezinárodní ochrany. 4. Rozhodnutím o zajištění v zařízení pro zajištění cizinců ze dne 14. 7. 2025, č. j. OAM-760/BA-BA01-BA06-Z-2025, žalovaný zajistil žalobce ve smyslu § 46a odst. 1 písm. e) zákona o azylu v zařízení pro zajištění cizinců a rozhodl, že ve smyslu § 46a odst. 5 zákona o azylu je doba trvání zajištění stanovena do 25. 10. 2025. 5. Dne 15. 7. 2025 žalobce poskytl údaje k žádosti po mezinárodní ochranu a uvedl, že je ateista, národností a příslušností je Kinh. Je ženatý a má dvě děti. Z Vietnamu odcestoval v únoru 2020 na základě pracovního víza do Rumunska. Tam byl 15 měsíců, poté odcestoval do České republiky, kde pobýval od května 2022 doposud. Cestovní doklad nemá, pouze občanský průkaz. Je zdráv. O mezinárodní ochranu žádá z důvodu, že mu vyhovuje zdejší počasí, líbí se mu tu, chce zde zůstat a práce je tady dobrá. 6. Při pohovoru k žádosti o udělení mezinárodní ochrany dne 17. 7. 2025 žalobce mimo jiné uvedl, že vlast opustil z finančních důvodů, situace je komplikovaná a nechce se mu vycestovat. Zopakoval, že mu vyhovuje podnebí a práce. Měl v plánu pracovat 1 až 2 roky v cizině, dluhy ještě nesplatil. Neměl v úmyslu žádat o azyl. Následně uvedl, že dluh již splatil. Policie by mu ve vlasti nepomohla. O mezinárodní ochranu nežádal v Rumunsku, jelikož tam nebyl dlouho. Zadrželi mu tam ovšem cestovní pas. Nevěděl, že o mezinárodní ochranu může zažádat dříve. Doposud v České republice pobýval bez dokladů. Živil se jako zedník. V návratu do Vietnamu mu brání rodinné problémy, které nechtěl dále rozebírat. 7. Rozhodnutím ze dne 19. 9. 2025, č. j. OAM-760/BA-BA01-HA15-2025, žalovaný rozhodl o žádosti žalobce o mezinárodní ochranu tak, že se mezinárodní ochrana podle § 12, § 13, §14, § 14a a § 14b zákona o azylu neuděluje. 8. Součástí správního spisu je žádost žalobce o propuštění ze zajištění dle § 46a odst. 10 zákona o azylu ze dne 4. 8. 2025. V ní žalobce uvedl, že k České republice má osobní vazby, neboť zde žije jeho sestřenice s povoleným dlouhodobým pobytem. K žádosti žalobce přiložil jeden nepodepsaný dokument „Příslib ubytování a finanční záruky“ paní Ch. T. K., jednu podepsanou kopii tohoto dokumentu, kopii povolení k pobytu – zaměstnanecké karty č. X paní Ch.T. K. Žádosti o propuštění ze zajištění žalovaný nevyhověl. Žalobce dne 13. 10. 2025 podal opětovnou žádost o nové posouzení důvodů zajištění a o propuštění ze zajištění. Opět poukazoval na skutečnost, že má k České republice osobní vazby, neboť se zde zdržuje jeho sestřenice. K prokázání této skutečnosti přiložil příslib ubytování a finanční záruky. Žádosti o propuštění ze zajištění ze dne 13. 10. 2025 žalovaný rozhodnutím ze dne 14. 10. 2025 opět nevyhověl. 9. Dne 22. 10. 2025 žalovaný vydal napadené rozhodnutí, jímž rozhodl o prodloužení zajištění tak, že je žalobce ve smyslu § 46a odst. 1 písm. e) zákona o azylu zajištěn v zařízení pro zajištění cizinců. Ve smyslu § 46a odst. 5 zákona o azylu dobu trvání zajištění stanovil do 19. 12. 2025. Uvedl, že žalobce nemá nikde nahlášenou adresu, bydlí na různých místech podle toho, kde zrovna pracuje nebo u svých známých. Na území České republiky tedy není kontaktní. Kromě nelegálního pobytu tedy vykonával také nelegální pracovní aktivity. Žalobce nemá v České republice rodinné ani jiné vazby, nemá tedy žádnou motivaci v zemi zůstávat. O mezinárodní ochranu požádal až po zadržení, a proto má žalovaný za to, že podání žádosti o mezinárodní ochranu žalobce učinil ve snaze zmařit nucený návrat do vlasti. Žalobce přitom sám uvedl, že ve Vietnamu mu nic nehrozí. Žalovaný neshledal naplnění podmínek v §46a odst. 1 písm. e) zákona o azylu, neboť v České republice nemá žádné vazby, nemá doklady ani pobytové oprávnění. Připomněl, že rozhodnutím z 19. 9. 2025 žalovaný mezinárodní ochranu žalobci neudělil. Žalobce rovněž není osobou vyloučenou z aplikace § 46a odst. 1 zákona o azylu, nelze uložit ani zvláštní opatření dle § 47 zákona o azylu. Stále platí, že zde žalobce nemá rodinné vazby, uspokojivou finanční situaci a kontaktní adresu. Na závěr uvedl, že prodlužuje délku trvání zajištění na 55 dnů, aby byla uchována maximální délka 180 dní. III. Žaloba 10. Žalobce považoval napadené rozhodnutí za nesprávné a nezákonné. Nesouhlasil s žalovaným ohledně skutečnosti, že na důvodech zajištění se nic nezměnilo. Poukázal na to, že rozhodnutí o vyhoštění respektuje a v případě neúspěchu žádosti o udělení mezinárodní ochrany vycestuje. Následně poukázal na základní právo na osobní svobodu s ohledem na institut zajištění. Doba zajištění přesahuje již 4 měsíce a nemůže tak být odůvodňována tím, že by byla ohrožena realizace následného vycestování žalobce. Nesouhlasí ani s tím, že by neměl na území České republiky žádné vazby. Takové tvrzení žalovaného je v přímém rozporu s navrhovanými důkazy do řízení – doloženými listinami ohledně příslibu bydlení a finanční záruky. Žalovanými se uvedenými listinami a poskytnutými informacemi nijak nezabýval, neprovedl žádná šetření. V napadeném rozhodnutí se o ničem nezmiňuje, což je dle žalobce závažné pochybení. Má také za to, že jsou dány případně i podmínky pro uložení zvláštního opatření dle § 47 odst. 1 písm. b) zákona o azylu. 11. Žalobce z výše uvedených důvodů navrhoval, aby krajský soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil žalovanému k novému projednání a rozhodnutí. IV. Vyjádření žalovaného 12. Žalovaný ve vyjádření k žalobě uvedl, že je z napadeného rozhodnutí jasně seznatelné, z jakých podkladů správní orgán vycházel, jakým způsobem je hodnotil a k jakým závěrům jej tyto úvahy vedly. Má za to, že postupoval v souladu s právními předpisy. 13. Žalovaný zopakoval, že rozhodnutím ze dne 14. 7. 2025 rozhodl o zajištění žalobce na 110 dní, tj. do 25. 10. 2025. Žalobce se bránil žalobou, avšak ta byla Krajským soudem v Plzni dne 7. 8. 2025 zamítnuta. Žalovaný pobýval na území České republiky nelegálně, bez povo