6 Ads 88/2006 — Nejvyšší správní soud

25 A 20/2024- 35 - text  11 č. j. 25 A 20/2024 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Jiřího Gottwalda a soudců JUDr. Zory Šmolkové a JUDr. Daniela Spratka, Ph.D., ve věci žalobců: a) M. F. b) Bc. P. K. c) D. K. všichni zastoupeni JUDr. Igorem Honusem, advokátem sídlem Sokolská třída 936/21, 702 00 Ostrava proti žalovanému: Krajský úřad Moravskoslezského kraje sídlem 28. října 117, 702 18 Ostrava, za účasti: A. H. Obec Staré Město sídlem Jamnická 46, Staré Město, 738 01 Frýdek-Místek zastoupená Mgr. Jiřím Kubalou, advokátem sídlem Josefa Václava Sládka 35, 738 01 Frýdek-Místek o přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne 27. 2. 2024, č. j. MSK 2641/2024, ve věci veřejně přístupné účelové komunikace takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Osoby zúčastněné na řízení nemají právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Předmětem sporu je deklarace veřejně přístupné účelové komunikace na pozemku parc. č. X v katastrálním území X. Žalobci požádali dne 17. 6. 2013 Obecní úřad Staré Město o vydání rozhodnutí deklarující tuto účelovou komunikaci za veřejně přístupnou. Ve věci bylo opakovaně rozhodnuto. Od 24. 3. 2016 na základě usnesení žalovaného rozhodoval v prvním stupni Magistrát města Frýdku-Místku (dále též „silniční úřad“). V pořadí prvním rozhodnutím dne 24. 6. 2019 žádost zamítl a jeho rozhodnutí žalovaný potvrdil dne 22. 4. 2020. Zamítnutí žádosti bylo založeno na úvaze, že k prolomení případného souhlasu předchozích vlastníků s veřejným užíváním předmětné dopravní cesty došlo vydáním souhlasného sdělení k ohlášení stavebních úprav. Toto rozhodnutí žalovaného Krajský soud v Ostravě dne 22. 4. 2021 rozsudkem ze dne 22. 4. 2021, č. j. 25 A 137/2020-34 zrušil. Úvahu správních orgánů považoval za chybnou, neboť je založena na chybném předpokladu možnosti prolomení souhlasu předchozích vlastníků s veřejným užíváním komunikace, což judikatura správních soudů vylučuje, neboť podstatný je souhlas s veřejným užíváním pouze v okamžiku vzniku veřejné přístupné účelové komunikace, nikoliv později; krajský soud odkázal na rozsudek Nejvyššího správního soudu 21. 8. 2014, č. j. 9 As 147/2013–48. 2. Žalovaný dne 25. 8. 2021 rozhodnutí silničního úřadu opět potvrdil, protože dovodil přirozený zánik účelové komunikace vybudováním oplocení. I toto rozhodnutí bylo následně zrušeno rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne 27. 10. 2022, č. j. 25 A 184/2021-61. Kasační stížnost proti tomuto rozsudku zamítl Nejvyššího správního soudu rozsudkem č. j. 1 As 273/2022-55 dne 5. 4. 2023. Podle názoru obou soudů zabránění užívání předmětné komunikace jednostranným jednáním jejích vlastníků spočívající ve zbudování oplocení nemůže vést k přirozenému zániku účelové komunikace. 3. Žalovaný rozhodl potřetí dne 19. 6. 2020 zrušením prvostupňového rozhodnutí a vrácením věci k novému projednání, neboť dospěl k závěru, že rozhodnutí nevychází z dostatečně zjištěného stavu věci vzhledem k rozsudku Okresního soudu ve Frýdku-Místku potvrzeného rozsudkem Krajského soudu v Ostravě č. j. 57 Ca 199/2019 ze 4. 10. 2019, kterým bylo uloženo vlastníku předmětného pozemku odstranit zámek brány. Žalovaný uložil silničnímu úřadu zkoumat, jakým způsobem je v současné době realizována komunikační potřeba manželů K. Silniční úřad svým v pořadí druhým rozhodnutím žádost zamítl dne 2. 11. 2023, neboť shledal existující alternativní přístupovou cestu. Manželé K. mají mít pěší přístup k domu a pozemku po ulici Železniční II. K témuž dospěl Okresní soud ve Frýdku-Místku v rozsudku č. j. 11 C 77/2020-93 dne 29. 11. 2021 ve věci zřízení nezbytné cesty, potvrzeném rozsudkem Krajského soudu v Ostravě dne 20. 4. 2022, č. j. 57 Co 61/2022-146. O odvolání manželů K. a paní F. rozhodl žalovaný nyní napadeným rozhodnutím, ve kterém se s názorem silničního úřadu ztotožnil. Žalobní námitky, stanovisko žalovaného a zúčastněných osob: 4. Žalobci nesouhlasí se závěrem o neexistenci jejich nutné komunikační potřeby. Žalovaný svůj dosud konstantní názor o tom, že manželům K. svědčí nutná komunikační potřeba, přehodnotil ve světle rozsudků civilních soudů ve věci zřízení práva nezbytné cesty. Žalovaný nesprávně uvádí, že nutná komunikační potřeba je ve své podstatě totéž, co potřeba zřízení nezbytné cesty. Zřízení práva nezbytné cesty je však předmětem jiného řízení podle občanského zákoníku. Služebnost nezbytné cesty nebyla zřízena a komunikační potřeba nadále existuje. Judikatura správních soudů konstantně žádá, aby jiná alternativní přístupová cesta byla vždy takovou alternativou, o níž je možné rozumně uvažovat. Taková alternativa však u manželů K. neexistuje, když přístup k domu o šíři 1,5 metru je zcela nedostatečný, jak pro pěší přístup, tak pro přístup k motorovým vozidlem. Přístup do nemovitosti manželů K. je možný přes bránu, která je umístěna na parc. č. X. Pokud by se žalovaný náležitě zabýval pokyny Nejvyššího správního soudu a Krajského soudu v Ostravě, musel by dojít k závěru, že účel komunikace a komunikační potřeba nemohla zaniknout, neboť nadále tato komunikace slouží jako jediný možný přístup k nemovitostem, ať už ve vlastnictví manželů K. či paní F. a ostatních sousedů a tato komunikace nadále plní komunikační potřebu, kdy není žádná jiná alternativní přístupu až k nemovitostem. Navíc, jak deklaroval krajský soud i Nejvyšší správní soud, mezi stranami bylo nesporné, že řešená cesta splňuje znaky veřejně přístupné účelové komunikace, jak to stanoví zákon, včetně nutná komunikační potřeby manželů K. Žalovaný tyto mezi stranami nesporné skutečnosti zcela nedůvodně zkoumal a řešil již dávno vyřešenou otázku komunikační potřeby. 5. Žalobci poukázali dále na nezákonný a nesprávný postup pracovníků Krajského úřadu Moravskoslezského kraje v jejich věci. 6. Žalovaný ve vyjádření žalobě uvedl, že plně respektoval právní názor správních soudů v dané věci. Tyto se vyjádřily k vlivu legálního oplocení na zánik veřejné veřejně přístupné účelové komunikace. Na základě nových právních zjištění – obsahu rozsudku Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 29. 11. 2021 a Krajského soudu v Ostravě z 20. 4. 2022, kterými byla zamítnuta žaloba manželů K. o zřízení práva nezbytné cesty – dospěl na rozdíl od svých předchozích rozhodnutích k závěru, že znak nutné komunikační potřeby není naplněn nejen u žalobkyně M. F. (či jejich sousedů bydlících na ulici u L.), ale ani u těchto žalobců. Podle žalovaného mají manželé K. příjezd ke svému rodinnému domu zajištěn po veřejné komunikaci na ulici Železniční II. a krátký několikametrový pěší přístup z této komunikace ke vchodu do tohoto domu nevybočuje z obvyklé vzdálenosti od místa příjezdu. Úprava tohoto přístupu není technicky ani příliš finančně náročná. Jde tedy o alternativu, o níž lze rozumně uvažovat. Správní soudy dosud nerozhodly tak, že se v daném případě jedná o veřejně přístupnou účelovou komunikaci a že takto mají správní orgány v dalším řízení rozhodnout, naopak výslovně naznačily, že k zániku účelové komunikace mohlo dojít jiným způsobem. Žalobu proto považuje za nedůvodnou. 7. Osoby zúčastněné nařízení se ve věci nijak nevyjádřily. Posouzení krajským soudem: 8. Ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení na jednání s ohledem na souhlas obou účastníků s tímto postupem (§ 51 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., dále „s. ř. s.“). 9. Ze správního spisu vyplývá, že pozemek p. č. X je ve vlastnictví pana A. a D. H. (A. H. je osobou zúčastněnou na řízení). Žalobci – manželé K. – jsou vlastníci parcel č. XA a XB a domu č.p. X na parcele č. XA, na ulici Ž. II. Žalobkyně paní F. je vlastníkem parcely č. XC a XD, na které se nachází rodinný dům č. p. X, ulice U L. Parcela XE, která navazuje na parcelu č. X a ústí na ulici U L., je ve vlastnictví obce Staré Město se způsobem využití ostatní komunikace. Situace je na mapě založené v katastru nemovitostí zobrazena takto: [OBRÁZEK] 10. Správní orgány i soudy podaly v předchozích rozhodnutím opakovaně výklad právní úpravy veřejně přístupné účelové komunikace. Krajský soud s ohledem na žalobní námitky přesto považuje za podstatné ji alespoň stručně zopakovat. 11. V § 7 odst. 1 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikací, v jeho první větě, je obsažena definice pojmu účelová komunikace: Účelová komunikace je pozemní komunikace, která slouží ke spojení jednotlivých nemovitostí pro potřeby vlastníků těchto nemovitostí nebo ke spojení těchto nemovitostí s ostatními pozemními komunikacemi nebo k obhospodařování zemědělských a lesních pozemků. Jako jediný druh pozemní komunikace může být ve vlastnictví jakékoliv právnické nebo fyzické osoby (§9 odst. 1 třetí věta tohoto zákona). Pozemní komunikace, a tedy i účelová komunikace, je dopravní cesta určená k užití silničními a jinými vozidly a chodci, včetně pevných zařízení nutných pro zajištění tohoto užití a jeho bezpečnosti (§2 odst. 1 tohoto zákona). Podle § 19 odst. 1 první věta téhož zákona zásadně slouží obecnému užívání: v