6 Ads 23/2011 — Nejvyšší správní soud

72 Ad 33/2024- 33 - text  6 72 Ad 33/2024 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci rozhodl samosoudkyní Martinou Rýznarovou ve věci žalobkyně: P. Z. bytem X zastoupená opatrovnicí pro řízení L. Z. bytem X zastoupená advokátem Mgr. Richardem Frommerem sídlem Ostružnická 6, 772 00 Olomouc proti žalovanému: Ministerstvo práce a sociálních věcí sídlem na Poříčním právu 1, 128 01 Praha o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 16. 5. 2024, č. j. X, ve věci příspěvku na péči takto: I. Rozhodnutí žalovaného ze dne 16. 5. 2024, č. j. X, se zrušuje a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni k rukám advokáta Mgr. Richarda Frommera náhradu nákladů řízení ve výši 3 146 Kč do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku. Odůvodnění: 1. Spornou otázku byla nepřípustnost odvolání. Soud se musel nejdříve vypořádat s námitkou, jestli měl správní orgán ustanovit žalobkyni pro správní řízení opatrovníka. 2. Žalovaný napadeným rozhodnutím zamítl odvolání žalobkyně pro nepřípustnost a nepřezkoumal věcně rozhodnutí Úřadu práce České republiky – krajské pobočky v Olomouci (dále jen „úřad práce“) z 15. 3. 2023, č. j. X, kterým úřad práce snížil žalobkyni příspěvek na péči z 19 200 Kč na 12 800 Kč. 3. Odvolání proti rozhodnutí úřadu práce podal advokát Mgr. Richard Frommer a přiložil plnou moc, kterou L. Z. jako matka a „faktická opatrovnice“ žalobkyně zmocnila advokáta k zastupování. Žalovaný ze správního spisu ověřil, že žalobkyně ve správním řízení udělila 16. 10. 2023 plnou moc L. Z. Podle § 33 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění účinném ke dni vydání napadeného rozhodnutí (dále jen „správní řád“), může zmocněnec udělit plnou moc jiné osobě jen tehdy, je-li v plné moci výslovně dovoleno, že tak může učinit. Plná moc, kterou žalobkyně udělila své matce, takové zastupování neumožňuje. Žalovanému ani úřadu práce není známo, že by matka byla opatrovnicí žalobkyně a nebylo prokázáno ani omezení svéprávnosti žalobkyně. Advokát byl 26. 4. 2024 vyzván k prokázání skutečnosti, že byl oprávněn za žalobkyni podat odvolání, konkrétně byl vyzván k doplnění odvolání o plnou moc, kterou mu udělila žalobkyně, případně doložení omezení svéprávnosti žalobkyně a stanovení matky jako opatrovnice žalobkyně. Advokát oprávnění k zastupování žalobkyně ani přes výzvu neprokázal. 4. Žalobkyně v žalobě namítala, že úřad práce vedl se žalobkyní řízení již v minulosti a jednal s její matkou jako s opatrovnicí žalobkyně, i když ji formálně opatrovnicí pro správní řízení neustanovil. I v tomto správním řízení byla matka žalobkyně písemností z 12. 10. 2023 označena jako její opatrovnice. Úřad práce následně nechal žalobkyni podepsat plnou moc, kterou žalobkyně zmocnila svou matku jako zástupkyní pro řízení. Takový úkon nemůže mít právní účinky, protože mentální úroveň žalobkyně odpovídá věku pěti let a šesti měsíců a IQ 32. V rozporu s tímto postupem žalovaný zamítl odvolání, které podal advokát na základě plné moci od matky žalobkyně. Žalobkyně poukázala na přiložené rozhodnutí Českého telekomunikačního úřadu z 20. 10. 2021 o ustanovení matky jako opatrovnice žalobkyně pro správní řízení na základě zprávy psycholožky o mentální úrovni žalobkyně. 5. Vadou bylo zahájení řízení z důvodu změny zdravotního stavu, i když k ní nedošlo. Žalobkyně byla vyzvána k doložení podkladů k posouzení zdravotního stavu do 20 dnů. To bylo nemožné, protože objednací lhůty u lékařů specialistů a psychologů jsou v řádu měsíců. Přesto žalobkyně doložila vyšetření u psycholožky Mgr. Š. z 9. 1. 2024 (kam ji úřad práce objednal), které je však v rozporu s meritorním rozhodnutím, a navíc neobsahuje stanovení IQ a posouzení mentálního věku žalobkyně. U žalobkyně jde podle zprávy PhDr. P. z 27. 12. 2023 o těžkou mentální retardaci, IQ 32 a věk žalobkyně odpovídal 27. 11. 2023 rozumovým schopnostem dítěte ve věku pěti let a 10 měsíců, ačkoliv žalobkyni bylo 24 let. Žalobkyně navrhla citované zprávy obou psycholožek a zprávu praktického lékaře z 8. 11. 2023 k důkazu. Napadené rozhodnutí se dále opírá o zprávu psychiatra z 8. 12. 2023, ale je s ní v příkrém rozporu. Zdravotní (mentální) stav žalobkyně se od roku 2021 nezlepšil. K tomu správní orgány nepřihlédly. Žalobkyně legitimně očekávala na základě předchozího postupu správních orgánů, že bude opatrovnicí žalobkyně pro přezkoumávané správní řízení, stejně jako v roce 2021. Úřad práce se však od svého předchozího postupu odchýlil v rozporu se zákonem. Vadou napadeného rozhodnutí byla akceptace plné moci, kterou udělila žalobkyně své matce. 6. Správní orgán vyzval advokáta žalobkyně k doplnění odvolání o doklad o omezení svéprávnosti, ale taková listina neexistuje. Tato skutečnost je správním orgánům známa. Je objektivně nemožné doložit plnou moc, kterou žalobkyně udělí, když má IQ 32 a mentální úroveň dítěte ve věku 5 let a 10 měsíců. Tato skutečnost plyne ze správního spisu, minimálně ze zprávy psychiatra MUDr. K. a ze zprávy psycholožky PhDr. P. 7. Žalovaný ve vyjádření k žalobě vysvětlil, že žalobkyně pobírala příspěvek na péči ve výši 19 200 Kč měsíčně pro úplnou závislost na pomoci jiné osoby (stupeň IV). Úřad práce zahájil z úřední povinnosti správní řízení a vyžádal kontrolní lékařskou prohlídku. Úřad práce zahájil řízení písemností z 12. 10. 2023, kterou adresoval matce žalobkyně a předal 16. 10. 2023 osobně žalobkyni. Téhož dne žalobkyně udělila plnou moc k zastupování své matce. S tou úřad práce komunikoval v průběhu celého správního řízení v rozsahu udělené plné moci. Žalobkyně ani její matka jako zmocněnkyně nenamítaly, že by matka měla být žalobkyni ustanovena jako opatrovnice pro správní řízení a nedoložily ani lékařský posudek o neschopnosti žalobkyně jednat samostatně vzhledem ke zdravotnímu stavu. Nelze vycházet z toho, že v předcházejícím správním řízení anebo v jiném správním řízení byla matka žalobkyně jako opatrovnice pro správní řízení ustanovena. Protože se žalovanému jevilo jako nejasné označení odvolatelky, vyzval advokáta k doplnění odvolání. Z plné moci, kterou udělila žalobkyně matce neplynulo, že by mohla jako zmocněnec udělit plnou moc jiné osobě (§ 33 odst. 3 správního řádu). Z žádné listiny nevyplynulo, že by svéprávnost žalobkyně byla omezena a matka žalobkyně byla ustanovena jako opatrovnice. Advokát na výzvu nereagoval. 8. Žalovaný zjistil ze správních spisů, že matka žalobkyně byla v předchozím správním řízením ustanovena žalobkyni jako opatrovnice usnesením z 11. 8. 2020. V projednávaném správním řízení úřad práce k ustanovení nepřistoupil. Nebyl seznámen formou lékařské zprávy o nezpůsobilosti žalobkyně být účastnicí řízení. Žalobkyně mohla v prvním stupni správního řízení doložit zprávu psycholožky z 27. 11. 2023, aby mohla být ustanovena opatrovnice pro správní řízení. Je na posudkovém orgánu, u kterého lékaře objedná vyšetření žalobkyně. Úřadem práce stanovená psycholožka provedla testové vyšetření, včetně stanovení IQ na hranici lehké a středně těžké mentální retardace. Psychiatr ve zprávě z 8. 11. 2023 uvedl stupeň mentální retardace pouze orientačně, a to jako středně těžkou. Žalobkyně neposkytla úřadu práce a žalovanému součinnost, aby si učinily závěr, že žalobkyně je nezpůsobila být účastnicí řízení. Označení matky žalobkyně za faktickou opatrovnici je ve správním řízení nepoužitelné. Matka žalobkyně neměla oprávnění udělit plnou moc advokátovi. Advokát pochybnosti ani na výzvu neodstranil. Otázku zastoupení vznesl až advokát v podaném odvolání. 9. Soud zjistil ze správního spisu, že po celou dobu správního řízení úřad práce jednal s matkou žalobkyně jako zástupkyní. Součástí správního spisu je plná moc, kterou udělila žalobkyně své matce 16. 10. 2023. 10. Podle záznamu ze sociálního šetření 16. 10. 2023 žalobkyně není orientovaná osobou, místem a ani časem. Žalobkyně nedokázala odpovědět, kdy se narodila, neví, jaké jsou dny v týdnu. Žalobkyně se nezvládla dorozumět mluvenou řečí, ani rozumět sdělení, mluvila zkomoleně a ani vlastní matka jí několikrát nerozuměla. Žadatelka položeným otázkám zřejmě rozuměla, ale neznala ani základní odpovědi, jen výjimečně dokázala jedním, dvěma slovy odpovědět. Písemnou zprávu nenapíše, podepíše se, ale musí se jí ukázat kam; mobilní telefon neovládá, nezavolá si a hovor nepřijme; nerozezná hodnotu peněz, běžných poplatků a neví, co nakoupit. Všechny záležitosti za ni vyřizuje matka a žalobkyně se sama nedomluví. Matka nežádala o omezení svéprávnosti, jelikož děti podle jejích slov nepáchají trestný čin, umí se podepsat a mají velkou radost, pokud s nimi jde a ony si mohou vybrat šek. 11. Podle posudku o stupni závislosti pro účely příspěvku na péči, který vydal Institut posuzování zdravotního stavu 20. 2. 2024, se intelektový potenciál žalobkyně nachází na hranici lehké až středně těžké mentální retardace (IQ 50). Žalobkyně nezvládá osm základních životních potřeb včetně orientace, komunikace a osobních aktivit. Stupeň závislosti byl zjištěn v třetím stup