50 A 13/2015

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Milana Podhrázkého, Ph.D., a soudců Mgr. Tomáše Kocourka, Ph.D., a Mgr. Ing. Petra Šuránka v právní věci navrhovatelky: C. G. a. s., se sídlem x, proti odpůrci: město Říčany, se sídlem Masarykovo náměstí 40, Říčany, o návrhu na zrušení části opatření obecné povahy ze dne 28. 05. 2014, čj. 67879/2011/MURI/OUPRR/493 – územního plánu města Říčany,

t a k t o :

O d ů v o d n ě n í :

Návrh

Navrhovatelka podala podle § 101a odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), návrh na zrušení části opatření obecné povahy, a to územního plánu města Říčany schváleného zastupitelstvem města Říčany usnesením ze dne 28. 5. 2014, č. 14-06-001. Vydání opatření obecné povahy bylo oznámeno veřejnou vyhláškou ze dne 28. 5. 2014, čj. 67879/2011-MURI/OUPRR/493. Opatření obecné povahy je napadáno v části změny funkčního využití plochy na pozemcích p. č. x v katastrálním území Říčany u Prahy z původního určení „OMS“ (obytné území malých sídel) na „BV“ (bydlení v rodinných domech – venkovské) a v části umístění silničního koridoru WD 13 na těchto pozemcích.

Navrhovatelka uvádí, že je vlastníkem pozemků p. č. x v katastrálním území Říčany u Prahy. Při své podnikatelské činnosti se zabývá stavební činností, pozemkovým developmentem, obchodováním s pozemky určenými k výstavbě domů v Říčanech, a to v lokalitě nacházející se u obce Světice. Navrhovatelka započala s realizací podnikatelského záměru, který spočívá ve výstavbě bytového domu a rodinných řadových domů, včetně související infrastruktury. Bylo jí vydáno územní rozhodnutí a stavební povolení na terénní úpravy. Pozemky v jejím vlastnictví jsou zatíženy zástavním právem ve prospěch banky, která poskytla úvěr na financování projektu. Napadeným opatřením obecné povahy byla navrhovatelka zkrácena na svých právech, a to zejména na vlastnickém právu a svobodě podnikání, neboť její podnikatelský záměr, s nímž byl odpůrce již v roce 2007 seznámen, bude zmařen a nemovitosti znehodnoceny.

Navrhovatelka konkrétně namítá, že při pořizování územního plánu nedošlo k posouzení vlivů záměrů zamýšlených v územním plánu na jednotlivé složky životního prostředí, nebyly vyhodnoceny jejich vlivy na veřejné zdraví, na ptačí oblasti a evropsky významné lokality (NATURA) a absentuje rovněž posouzení kumulativních a synergických vlivů. Vzhledem k tomu je tedy možné, že byly do územního plánu zakotveny i záměry, které by jinak neobstály, a to buď vůbec, nebo v jiné podobě. Není ani zřejmé, na základě jakých skutečností je na pozemcích ve vlastnictví navrhovatelky plocha silničního koridoru WD 13 a plocha BV, tedy zda se tak nestalo na úkor zakotvení jiných zatěžujících záměrů v jiných částech města, které by při provedení výše uvedených vyhodnocení a posouzení (analýz) neobstály. V důsledku nezpracování analýz nemůže navrhovatelka a dotčené orgány efektivně polemizovat se závěry odpůrce a je vyloučen i soudní přezkum. Opatření obecné povahy nepochybně vychází z nedostatečně zjištěného skutkového stavu.

Dále navrhovatelka uvádí, že v průběhu let 2012 až 2014 proběhla celkem čtyři veřejná projednání návrhu územního plánu. Ke každému veřejnému projednání podala námitky. Rozhodnutí o námitkách považuje za nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů, neboť k některým aspektům námitek se odpůrce nevyjádřil buď vůbec, nebo nedostatečně. Odůvodnění rozhodnutí o námitkách nesplňuje parametry vytýčené judikaturou Nejvyššího správního soudu.

Pokud jde o námitky čj. 121324 podané k veřejnému projednávání návrhu územního plánu, k němuž došlo dne 14. 2. 2012, odpůrce se nevyrovnal s argumentací navrhovatelky buď vůbec (nereagoval), nebo pouze obecně konstatoval, že se námitky nezakládají na skutečnosti, a obecně odkázal na to, že podmínky stanovil odborný a kvalifikovaný zpracovatel a odkázal na soulad se zákonem, vyhláškou, územněplánovací dokumentací a s úkoly a cíli územního plánování. Námitku, v níž se navrhovatelka vymezila proti obsahu návrhu územního plánu, který trvale výrazně omezuje a zčásti i znemožňuje realizaci započatých záměrů i možnosti budoucího využití nemovitostí a snižuje jejich hodnotu (nemožnost výstavby bytových domů, řadových rodinných domů, dvou- a trojdomů, nesmyslné koeficienty a limity týkající se nebytových prostor, zastavitelnosti pozemků, podoba střech a počet parkovacích stání), pojednal odpůrce de facto jako připomínku. Nebyla řádně vyhodnocena a nebylo o ní rozhodnuto. V návaznosti na to navrhovatelka v návrhu formuluje několik otázek: 1) proč nebylo konáno opakované veřejné projednání návrhu zadání; 2) proč nebyl návrh územního plánu podroben procesu posuzování vlivů na životní prostředí; 3) z jakých důvodů došlo k překvalifikování pozemků ve vlastnictví navrhovatelky na venkovskou zónu s vyloučením výstavby bytových domů a řadové zástavby a svázáním přípustné výstavby nesmyslnými koeficienty a limity. Poukazuje na to, že byť se pozemky nachází v okrajové části města Říčany, jsou dostatečně vzdáleny od obce Světice a zcela odděleny vysokým náspem, po němž vede vlaková trať. Naproti přes silnici je stávající rodinná a řadová zástavba, včetně řadových dvojdomů a trojdomů. V dané oblasti tak fakticky nedošlo k jakékoliv změně stavu a navrhovatelka ve svém projektu vychází z architektonického rázu, jaký je v dané lokalitě nyní.

Ve vztahu k námitkám čj. 36407 uplatněným v rámci veřejného projednání dalšího návrhu územního plánu, které proběhlo dne 10. 6. 2013, poukazuje navrhovatelka na to, že předmětem projednání byl de facto nový návrh, nikoliv přepracovaný návrh, a měl být takto i projednán. Nesouhlasí tedy s odůvodněním rozhodnutí o námitce č. 1, že jde pouze o podstatnou změnu návrhu, která umožňuje postup dle § 53 odst. 2 stavebního zákona. Ve vztahu k námitce č. 2, kterou navrhovatelka žádala posoudit vlivy na životní prostředí, se odpůrce nevypořádal s tím, proč nebyly posuzovány kumulativní a synergické vlivy záměrů a nebyly ani posuzovány s ohledem na lokalitu, dále proč nebyl návrh územního plánu posuzován z hlediska vlivu na oblasti NATURA. Odůvodnění týkající se námitek 3 – 10 není dle navrhovatelky ničím jiným než obecným odkazem na odborný názor zpracovatele a legislativu bez jasného a konkrétního zdůvodnění nepřiměřeného zpřísnění stávajících regulativů. V této části návrhu navrhovatelka opakuje své pochybnosti o účelnosti změny regulativů, které uvedla již v předchozí části návrhu (viz předchozí odstavce odůvodnění rozsudku). K odůvodnění rozhodnutí o námitce č. 11 navrhovatelka uvádí, že o přesném vymezení a vedení koridoru (WD 13) rozhoduje odpůrce, nikoliv Zásady územního rozvoje Středočeského kraje. Koridor jasně zasahuje na pozemky navrhovatelky, což plyne z výkresu č. 3. Koridor bylo možné vést podstatně šetrnějším způsobem, neboť k jeho vedení přes pozemky navrhovatelky ani v jejich bezprostřední blízkosti není žádný důvod. Vlivy tohoto koridoru na danou lokalitu nebyly posuzovány.

Rozhodnutí o námitkách čj. 72819, které byly podány k veřejnému projednání návrhu územního plánu dne 5. 12. 2013, považuje navrhovatelka rovněž za nedostatečné a nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů. Ve vztahu k odůvodnění rozhodnutí o námitkách č. 1, 2 a 3 navrhovatelka opakuje, co již několikrát uvedla v jiných částech svého návrhu, přičemž netvrdí, že by odůvodnění rozhodnutí o těchto námitkách bylo nepřezkoumatelné, má proti němu věcné výhrady, nesouhlasí se stanoviskem odpůrce. K rozhodnutí o námitce č. 4 uvádí, že jelikož byl územní plán vydán po účinnosti zákona č. 183/2006 Sb., měla být zpracována zpráva (bez bližšího označení zprávy). Protože nebyla zpráva zpracována, měl být zpracován koncept územního plánu, což se nestalo. K rozhodnutí o námitce č. 5 navrhovatelka poznamenává, že odpůrce byl s jejím projektem seznámen. A dále opakuje, jaký charakter má stávající zástavba tohoto území a že její projekt je s ní plně v souladu. Navrhovatelka vytýká odpůrci, že nevychází z faktického a skutkového stavu v dané lokalitě, pročež jsou nepoužitelné i judikáty, na které odpůrce poukazuje. S námitkami č. 7 a 9 – 11 se odpůrce nevypořádal vůbec, jen uvedl, že to nebylo předmětem 2. OVP. Pokud jde o námitku týkající se Solné stezky, odpůrce v rozhodnutí uvedl, že koridor Solné stezky byl zpřesněn, námitce vyhověl. Přitom v předchozím rozhodnutí o námitkách uvedl, že koridor Solné stezky nezasahuje do pozemků navrhovatelky. Ačkoliv odpůrce nyní námitce vyhověl, ve výkresu č. 3 územního plánu je zřejmé, že grafické znázornění koridoru zůstalo stejné jako doposud. Koridor stále vede přes pozemky navrhovatelky a k žádné změně nedošlo.

K rozhodnutí o námitkách čj. 19348 uplatněných při veřejném projednání návrhu územního plánu dne 24. 3. 2014, jehož odůvodnění považuje opět za nedostatečné a nepřezkoumatelné, má navrhovatelka shodné výhrady jako proti rozhodnutí o námitkách čj. 72819 (viz shora).

Navrhovatelka dále namítá, že i samotné opatření obecné povahy je odůvodněno nedostatečně. Územní plán vůbec nereflektuje důvody pro změnu funkčního využití pozemků navrhovatelky na stávající status „BV“, s tím související změnu stávajících regulativů (nové limity a omezení) pozemků navrhovatelky, umístění silničního koridoru WD 13 na pozemcích navrhovatelky, jakož i potřebnost a nezbytnost těchto změn, ačkoliv jde o novotu oproti stávajícímu stavu, která výrazně zasahuje do práv navrhovatelky. Z odůvodnění opatření obecné povahy vůbec není zřejmé, proč pozemky navrhovatelky byly v podstatě prohlášeny za „venkovskou zónu“ s nemožností bytové a řadové zástavby a proč a na základě jakých kritérií byly změněny stávající regulativy týkající se pozemků navrhovatelky (procento zastavitelnosti, minimální výměra parcel). Opětovně navrhovatelka poukazuje na aktuální stav využití daného území (řadová zástavba, dvojdomy i trojdomy, násep s železniční tratí). Rovněž tak silniční koridor je možné vést šetrnějším způsobem. Jelikož jde o zcela zásadní zásah do práv navrhovatelky, musí být zcela jasně, přesvědčivě a vyčerpávajícím způsobem zdůvodněno, proč došlo ke změnám v regulaci pozemků navrhovatelky. Z odůvodnění územního plánu ovšem nelze dovodit, jakými úvahami a kritérii se pořizovatel územního plánu řídil při změně funkčního využití na status „BV“, tvorbě regulativů předmětných pozemků a umístění silničního koridoru WD 13. Odůvodnění nesplňuje požadavky § 68 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“).

Navrhovatelka se domnívá, že do jejího vlastnického práva bylo zasaženo nepřiměřeným způsobem. Odpůrce byl seznámen s projektem navrhovatelky, v lokalitě se již nachází řadová zástavba dvojdomy a trojdomy (hned naproti přes silnici). Záměr navrhovatelky má na tento architektonický ráz navázat. S ohledem na faktický stav tak není zřejmé, proč byly pozemky navrhovatelky prohlášeny za venkovskou zónu s nově stanovenými regulativy, které jdou nad rámec dosavadních, jež byly zcela postačující a přiměřené. Rovněž koridor WD 13 mohl být veden podstatně šetrnějším způsobem. Existuje-li více variant, je třeba vybrat tu nejméně invazivní a nejšetrnější k právům jednotlivce. Byl porušen § 18 odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavební řádu (stavební zákon), ve znění účinném od 1. 1. 2013 (dále jen „stavební zákon“), neboť byl nepřiměřeně upřednostněn veřejný zájem nad zájmem soukromým. Variantní řešení nebyla zkoumána, ačkoliv byla možná a šetrnější.

V neposlední řadě pak navrhovatelka namítá, že mezi textovou a grafickou částí odůvodnění územního plánu je rozpor. Ačkoliv se jeví, že odpůrce námitce navrhovatelky týkající se vedení silničního koridoru WD 13 vyhověl, grafická část vydaného územního plánu zůstala nezměněna (viz výkres č. 3 – výkres veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací) a na části pozemků navrhovatelky je stále zakreslen koridor. Takový rozpor zakládá nejistotu budoucích vztahů.

Vyjádření odpůrce

Odpůrce považuje návrh za nedůvodný, neboť územní plán byl vydán v souladu se zákonem a zákonem stanoveným způsobem. Zpracování dokumentace SEA nebylo v rámci jednotlivých fází projednávání územního plánu příslušným úřadem požadováno. Krajský úřad ve svém stanovisku k zadání územního plánu vyloučil vliv na významné lokality (patrně evropsky významné lokality – pozn. soudu) a ptačí oblasti. Vyhodnocení vlivů územního plánu na veřejné zdraví lze dle metodiky Ministerstva pro místní rozvoj ze dne 17. 4. 2013 chápat jako součást vyhodnocení vlivů územního plánu na udržitelný rozvoj (součást odůvodnění ÚP Říčan). Odpůrce odkazuje na rozsudek Krajského soudu v Praze čj. 50 A 15/2014 – 50, podle něhož námitky nemohou ovlivnit, zda bude funkční využití BH či BV. Dá se naopak očekávat, že požadovaná změna funkčního využití plochy je vzhledem k životnímu prostředí horším řešením než řešení schválené. Rozsah i forma vypořádání námitek navrhovatelky jsou dle odpůrce dostatečné, přičemž dle nálezu Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 1669/11 nelze klást na odůvodnění rozhodnutí o námitkách stejné požadavky jako na správní rozhodnutí. Obsahové náležitosti i rozsah odůvodnění územního plánu odpovídá stavebnímu zákonu a jeho prováděcím předpisům. Souhlas k projednání územního plánu sdělil pořizovateli jeho nadřízený orgán ve svých stanoviscích ze dne 16. 11. 2011 a 17. 6. 2013. Dle odpůrce nelze hovořit o změně funkčního využití na BV, neboť se nejedná o změnu územního plánu, nýbrž o nový územní plán. Z hlediska zásahu do vlastnických práv je nutné konstatovat, že platnost případných vydaných územních rozhodnutí nebyla vydáním územního plánu zrušena. Jde o řešení kompromisní, neboť pozemky nebyly vyřazeny ze zastavitelné plochy, ale byly navrženy do plochy s rozdílným způsobem využití, která je z urbanistického hlediska nejvhodnější. Rozpor mezi textovou a grafickou částí územního plánu, na který navrhovatelka poukazuje, představuje grafickou chybu ve výkresu VPS, která je odstraňována v rámci pořizování změny č. 1 územního plánu Říčan. Odpůrce považuje návrh za nedůvodný a navrhuje, aby ho soud zamítl.

Replika navrhovatelky

V replice ze dne 15. 2. 2016 vyjádřila navrhovatelka nesouhlas s argumentací odpůrce. Ve vztahu k námitce, že nebyly posouzeny vlivy územního plánu na životní prostředí, uvádí, že stanoviska jiných úřadů nejsou rozhodující. Za celý proces nese v plném rozsahu odpovědnost odpůrce. Životní prostředí není jediným hlediskem při tvorbě územního plánu, navíc změna funkčního využití pozemků navrhovatelky není odůvodňována ochranou životního prostředí. Stav před přijetím nového územního plánu a poté je ve vztahu k životnímu prostředí víceméně stejný. K další části vyjádření odpůrce navrhovatelka uvádí, že si je vědoma nálezu Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 1669/11, nevyplývá však z něho, že by rozhodnutí o námitkách nemělo být řádně odůvodněno. Ostatně takové rozhodnutí je samostatně soudně přezkoumatelné podle § 65 s. ř. s., takže je logické, že i odůvodnění rozhodnutí by mělo odpovídat odůvodnění rozhodnutí ve smyslu správního řádu. Odpovědnost za řádné odůvodnění opatření obecné povahy nese odpůrce a není určující, že jeho nadřízený orgán vydal k návrhu územního plánu souhlas. Dále uvádí, že není rozhodné, zda napadené opatření obecné povahy je formálně zcela novým územním plánem, nebo změnou územního plánu. Významné je, že fakticky mění podmínky využití pozemků navrhovatelky. Navrhovatelka ještě nemá územní rozhodnutí na stavby, realizace předpokládaných staveb je však opatřením obecné povahy zmařena, neboť je nelze na pozemcích navrhovatelky postavit. Odpůrce teprve ve vyjádření k návrhu uvádí, že důvodem pro změnu regulace pozemků navrhovatelky bylo urbanistické hledisko, což je však pojem velmi neurčitý a jeho naplnění nelze přezkoumat. Ostatně odpůrce fotodokumentací skutečných poměrů v dané oblasti vyvrátil, že by urbanistické hledisko mohlo být tím, co vedlo ke změně regulace. Proč bylo uvedené řešení zvoleno zrovna na pozemcích navrhovatelky a nikoliv třeba na pozemcích odpůrce nebo jiných vlastníků? Pokud jde o odpůrcem přiznanou chybu ve výkresu, pak tato „chyba“ představuje platné a závazné vedení koridoru. Nelze předjímat, zda odpůrce „chybu“ odstraní v pořizované změně č. 1 územního plánu, jak tvrdí.

Splnění procesních podmínek

Soud se nejprve zabýval otázkou, zda jsou splněny podmínky řízení o návrhu na zrušení opatření obecné povahy [§ 101a s. ř. s., k tomu viz např. rozsudek Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“) ze dne 18. 9. 2008, čj. 9 Ao 1/2008 – 34], kterými jsou existence opatření obecné povahy, aktivní žalobní legitimace navrhovatelky a formulace závěrečného návrhu, resp. obecně splnění všech formálních náležitostí návrhu (§ 101b odst. 2 s. ř. s.). Další podmínkou pak je včasnost návrhu (§ 101b odst. 1 s. ř. s.).

Územní plán se vydává na základě § 43 odst. 4 stavebního zákona formou opatření obecné povahy. V dané věci byl územní plán skutečně vydán formou opatření obecné povahy (opatření obecné povahy ze dne 28. 5. 2014, čj. 67879/2011-MURI/OUPRR/493). Opatření obecné povahy bylo v souladu s § 173 odst. 1 správního řádu oznámeno veřejnou vyhláškou, která byla vyvěšena na úřední desku odpůrce dne 30. 5. 2014 a sejmuta dne 16. 6. 2014. Veřejná vyhláška tak byla vyvěšena na úřední desce po předepsanou patnáctidenní lhůtu a územní plán nabyl účinnosti dne 14. 6. 2014. V této souvislosti je nutno poznamenat, že dle § 71 odst. 2 písm. c) ve spojení s § 173 odst. 1 správního řádu je opatření obecné povahy vydáno vyvěšením veřejné vyhlášky. Ačkoliv tedy zastupitelstvo odpůrce rozhodlo o vydání opatření obecné povahy dne 28. 5. 2014, opatření obecné povahy bylo vydáno teprve dne 30. 5. 2014, kdy byla veřejná vyhláška vyvěšena na úřední desku odpůrce. Napadený akt je tedy opatřením obecné povahy, které bylo řádně vydáno a je účinné. Tato podmínka řízení tak je splněna.

Aktivně legitimovaným k podání návrhu na zrušení části opatření obecné povahy je ve smyslu § 101a odst. 1 s. ř. s. ten, kdo tvrdí, že byl zkrácen na svých právech vydaným opatřením obecné povahy. Aktivní legitimace navrhovatelky se tak zakládá pouhým tvrzením dotčení na jejích právech. Rozšířený senát Nejvyššího správního soudu k tomu v usnesení ze dne 21. 7. 2009, čj. 1 Ao 1/2009 – 120, uvedl: „Navrhovatel tedy musí v první řadě tvrdit, že existují určitá jemu náležející subjektivní práva, která jsou opatřením obecné povahy dotčena. (…) Splnění podmínek aktivní procesní legitimace bude tedy dáno, bude-li stěžovatel logicky konsekventně a myslitelně tvrdit možnost dotčení jeho právní sféry příslušným opatřením obecné povahy. To, zda je dotčení podle povahy věci vůbec myslitelné, závisí na povaze a předmětu, obsahu a způsobu regulace prováděné konkrétním opatřením obecné povahy, napadeným návrhem na jeho zrušení.(…) Skutečnost, že okruh navrhovatelů je v případě napadení územního plánu návrhem podle § 101a a násl. s. ř. s. zásadně omezen jen na osoby s určitými hmotnými právy k nemovitým věcem na území regulovaném územním plánem, však neznamená, že tyto osoby nemohou namítat dotčení svých procesních práv. Uvedené osoby mohou v procesu vedoucím k vytvoření územního plánu podle toho, jaká absolutní práva a k jakým věcem mají, podávat námitky (§ 52 odst. 2 stavebního zákona) nebo připomínky (§ 52 odst. 3 stavebního zákona), což jim dává řadu procesních práv; jsou-li tato práva porušena, může to znamenat porušení zákonem stanoveného způsobu vydání územního plánu (§ 101d odst. 1 s. ř. s.), a tedy důvod k jeho zrušení. K přípustnosti návrhu však navrhovateli nepostačí, aby namítal pouze takové porušení procedurálních pravidel, které mohlo sice objektivně vést k nezákonnosti opatření obecné povahy, avšak žádným způsobem nemohlo způsobit, že tato nezákonnost se dotkla jeho vlastní právní sféry. Přípustnost návrhu je totiž ve smyslu § 101a s. ř. s. dána tím, že navrhovatel tvrdí zkrácení svých vlastních práv; navrhovatel tedy nemá oprávnění podat actio popularis. Bude proto vždy na posouzení konkrétního případu v rámci posuzování přípustnosti návrhu, zda tvrzení navrhovatele o určitém porušení procedury vedoucí k přijetí opatření obecné povahy jsou taková, že a priori vylučují možnost, že by se takové porušení mohlo projevit v jeho právní sféře; platí zde, že v pochybnostech je nutno přiklonit se k přípustnosti soudní ochrany.“ (body 31, 34, 40 a 41 usnesení).

Rozšířený senát se ve výše označeném usnesení zabýval i možností odmítnout návrh na zrušení opatření obecné povahy z důvodu nedostatku aktivní legitimace. Dospěl k závěru, že „[b]ude-li již z obsahu samotných tvrzení navrhovatele (doplněných případně postupem podle § 37 odst. 5 věty první s. ř. s.) patrné, že i kdyby byla pravdivá, nemůže být navrhovatel (zejména pro povahu věci nebo jinou zcela zjevnou skutečnost) ve své právní sféře opatřením obecné povahy dotčen, je na místě odmítnout návrh jako nepřípustný podle § 46 odst. 1 písm. c) s. ř. s.“ (bod 33 usnesení). Nejvyšší správní soud konstantně judikuje, že „postup podle § 46 odst. 1 písm. c) s. ř. s., tedy odmítnutí návrhu usnesením, jestliže návrh byl podán osobou k tomu zjevně neoprávněnou, lze vyhradit pouze případům nedostatku procesní legitimace a jen zcela zjevným nedostatkům legitimace hmotné, zjistitelným bez pochyb okamžitě, zpravidla již ze žaloby samé. Pokud tomu tak není, musí soud návrh ´propustit´ do řízení ve věci, kdy teprve, vyjde-li nedostatek aktivní legitimace najevo, bude s ohledem na tuto skutečnost rozhodnuto ve věci rozsudkem“ (rozsudek ze dne 27. 9. 2005, čj. 4 As 50/2004 - 59). V posledně cit. rozsudku jsou uvedeny rovněž příklady nedostatku procesní legitimace (absence osoby v právním slova smyslu na místě žalobce, nedostatek tvrzení o poškozených právech, nedostatek tvrzení o tom, že napadené rozhodnutí bylo nezákonné) a zcela zjevných nedostatků legitimace hmotné (kdy žalobce tvrdí porušení práva, jehož již pojmově vůbec nemůže být nositelem). O aplikaci tohoto právního názoru rovněž v řízení o návrhu na zrušení opatření obecné povahy či jeho části svědčí např. rozsudek NSS ze dne 11. 6. 2009, čj. 3 Ao 2/2009 – 93, či rozsudek ze dne 25. 11. 2009, čj. 4 Ao 3/2009 – 97.

V daném případě je zřejmé, že navrhovatelka je výlučným vlastníkem parcel č. x v katastrálním území Říčany u Prahy (viz výpis z katastru nemovitostí – listu vlastnictví č. x – předložený navrhovatelkou jako příloha č. 3 návrhu). Tyto pozemky jsou zahrnuty do plochy vymezené v napadeném opatření obecné povahy. Navrhovatelka tvrdí, že byla opatřením obecné povahy dotčena na svém vlastnickém právu, neboť změnou funkčního využití jejích pozemků zahrnutých nově do plochy BV a zavedením nových regulativů vztahujících se k tomuto typu ploch je zmařen (nebo alespoň významně omezen) její podnikatelský záměr na vybudování jednoho bytového domu a několika řadových rodinných domů. Současně se tím snížila i hodnota pozemků, které jako zástava zajišťují úvěry poskytnuté navrhovatelce na realizaci jejího záměru. To je dáno i tím, že na pozemky navrhovatelky zasahuje koridor WD 13. Zásah do vlastnického práva má dopad i na svobodu podnikání navrhovatelky, neboť podniká právě v oboru stavebnictví, developmentu a prodeje nemovitostí. Soud tak dospěl k závěru, že navrhovatelka splňuje podmínky aktivní legitimace k podání návrhu na zrušení opatření obecné povahy.

Splněna je též podmínka formulace závěrečného návrhu, neboť navrhovatelka ve svém návrhu jednoznačně vymezuje, čeho se domáhá, a to vydání následujícího rozsudku: „Územní plán Říčan, který byl vydán formou opatření obecné povahy a schválený usnesením zastupitelstva města Říčany pod čj. 67879/2011-MURI/OUPRR/493 dne 28. 5. 2014, se v části změny funkčního využití plochy na pozemcích parc. č. x, v k. ú. Říčany u Prahy, na „BV“ a v části umístění silničního koridoru WD 13 na těchto pozemcích, zrušuje dnem vyhlášení tohoto rozsudku“. K tomu soud pouze podotýká, že petitu, jak je formulován, nelze vyhovět. Napadené opatření obecné povahy je zcela novým územním plánem, u něhož soud může zrušit pouze jeho konkrétní část (např. tedy územní plán v rozsahu pozemků p. č. x nebo v rozsahu silničního koridoru WD 13 na pozemku p. č. a x), nikoliv zrušit změnu regulace využití území. Z návrhu je nicméně zřejmé, že navrhovatelka primárně požaduje odstranit novou regulaci provedenou územním plánem (odstranit plochy vymezené na jejích pozemcích). Soud je proto oprávněn petit přeformulovat do podoby, aby mu případně (při důvodnosti vznesených námitek) mohl vyhovět, aniž by však měnil jeho podstatu.

Návrh kromě petitu obsahuje i další náležitosti požadované § 101b odst. 2 s. ř. s. a je včasný, neboť byl podán ve lhůtě podle § 101b odst. 1 s. ř. s.

Posouzení návrhu

Při rozhodování o návrhu na zrušení opatření obecné povahy nebo jeho části je soud vázán rozsahem a důvody návrhu (§ 101d odst. 1 s. ř. s.). Toto pravidlo soudního přezkumu opatření obecné povahy bylo zavedeno s účinností od 1. 1. 2012 zákonem č. 303/2011 Sb. Podle dřívější úpravy soud nebyl vázán právními důvody návrhu; mohl tak napadené opatření obecné povahy nebo jeho část zrušit i z jiných důvodů než z těch, které navrhovatel vytkl. Aplikoval vždy kompletní algoritmus (test) přezkumu, který byl pro tyto účely vymezen judikaturou Nejvyššího správního soudu (rozsudek ze dne 27. 9. 2005, čj. 1 Ao 1/2005 – 98, č. 740/2006 Sb. NSS). Těmito kroky algoritmu jsou: 1) přezkum pravomoci správního orgánu vydat opatření obecné povahy; 2) přezkum otázky, zda správní orgán při vydávání opatření obecné povahy nepřekročil meze zákonem vymezené působnosti; 3) přezkum otázky, zda opatření obecné povahy bylo vydáno zákonem stanoveným procesním postupem; 4) přezkum obsahu opatření obecné povahy z hlediska rozporu se zákonem, v tomto kroku ve smyslu souladu s hmotným právem; 5) přezkum obsahu napadeného opatření obecné povahy z hlediska jeho proporcionality, tedy konkrétně, zda napadené opatření obecné povahy vůbec umožňuje dosáhnout sledovaný cíl, zda opatření obecné povahy a sledovaný cíl spolu logicky souvisí a zda cíle nelze lépe dosáhnout jiným prostředkem, jakož i zda opatření obecné povahy omezuje své adresáty co nejméně; v neposlední řadě soud také zkoumá, zda je následek napadeného opatření obecné povahy úměrný sledovanému cíli. Nově formulovaným ustanovením §101d odst. 1 s. ř. s. však dochází k omezení rozsahu přezkumu opatření obecné povahy. Soud tedy při přezkumu opatření obecné povahy bude algoritmus (test) přezkumu v celém rozsahu aplikovat pouze za předpokladu, že navrhovatel všechny jeho kroky zahrne do návrhových bodů (§ 101b odst. 2 s. ř. s., viz k tomu např. rozsudek NSS ze dne 5. 8. 2015, čj. 2 As 195/2014 – 47, bod 15). Při věcném posouzení návrhu soud vychází ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době vydání opatření obecné povahy (§ 101b odst. 3 s. ř. s.).

Soud rozhodl o návrhu bez jednání v souladu s § 51 odst. 1 s. ř. s., neboť účastníci vyslovili s takovým postupem soudu výslovný souhlas (odpůrce ve vyjádření k návrhu a navrhovatelka v replice).

Skutková zjištění učiněná ze správního spisu

Při reprodukci obsahu správního spisu se soud zaměřil na skutečnosti významné pro posouzení návrhových bodů. Pro větší přehlednost a srozumitelnost odůvodnění rozsudku má soud za vhodné podat v obecné rovině stručný přehled jednotlivých fází procesu pořizování nového územního plánu (dle stavebního zákona ve znění účinném do 31. 12. 2012) tak, aby jednotlivé výtky navrhovatelky, zjištění učiněná ze správního spisu i právní argumentace soudu mohly být správně zasazeny do kontextu tohoto procesu. Proces pořizování nového územního plánu začíná přijetím rozhodnutí o pořízení územního plánu (§ 46 odst. 3 stavebního zákona), navazuje fáze zpracování návrhu zadání územního plánu a jeho schválení (§ 47 stavebního zákona), poté v některých případech fáze zpracování a projednání konceptu územního plánu (§ 48 stavebního zákona), uzavřená schválením pokynů pro zpracování návrhu územního plánu (§ 49 stavebního zákona), a na závěr vždy fáze zpracování a projednání návrhu územního plánu (§ 50 – 54 stavebního zákona).

Fáze projednání návrhu zadání územního plánu:

Návrh zadání územního plánu byl zpracován Ing. arch. I. K. (A. Studio) v červenci 2009. Podle návrhu zadání je třeba respektovat požadavky z územního plánu vyššího územního celku Pražského regionu, a to silnici II/335 Lipany (silniční okruh kolem Prahy) – Světice/Kuří u Říčan, Říčany u Prahy, Světice u Říčan, Voděrádky. K tomu je uvedeno, že silnice II/335 zůstává v dnešní trase až po Mnichovice, kde je v současné době ukončena. Od Mnichovic ve směru na Prahu je v souvislosti s navrhovaným komunikačním systémem prostoru jižně od Říčan navrženo zařazení stávající silnice III/1012 do silnic druhé třídy, právě jako silnice II/335. Tato silnice by tak pokračovala od Mnichovic přes Všestary a Světice navazující přeložkou jižně od Říčan přes silnici II/101 k napojení na silniční okruh a dále pak severně od Lipan a Benic a jižně od Uhříněvsi s napojením na navrhovaný komunikační systém Prahy. Na straně 10 jsou formulována hlediska pro další rozvoj území a vymezení dílčích ploch. První ze zásad je upřednostňovat stavební rozvoj na plošných rezervách uvnitř zastavěného území a plochách rozestavěných, dále navrhovat zastavitelné plochy v Říčanech i místních částech pouze v sousedství či vazbě na plochy již zastavěné, zřetelně v regulativech odlišit plochy pro zástavbu rodinnými a bytovými domy, zvážit vhodnost a možnost konverze chatových oblastí na plochy pro rodinné domy. Další zásadou je upřednostňovat při volbě typu zástavby formy respektující ideu „zeleného města“. Ve vztahu k nezastavěnému území je vysloven požadavek na udržení dosavadní „nepropojenosti“ zástavby města a samostatných místních částí, konkrétně např. nezastavěný krajinný hřbet oddělující Říčany-jih a Voděrádky, Kuří, totéž podporovat ve vztahu ke Světicím, dosud nezastavěné území využít pro návrh vhodných separačních prvků (bydlení/doprava, bydlení/jiné funkce, město Říčany/jižní místní části). Na straně 14 je vyjádřen záměr zohlednit v zastavěném území a zastavitelných plochách dle platného územního plánu pozemky s platným územním rozhodnutím. Voděrádky, Kuří, Jažlovice a Pacov (stará část) mají být rozvíjeny jako sídla s venkovským charakterem zástavby, nízkou obytnou hustotou, omezeným územním rozvojem. Na straně 24 a 25 jsou vytýčeny zásady pro vymezení zastavitelných ploch. Základním hlediskem je nepodporovat pokračování výrazného extenzivního vývoje města, tedy nenavrhovat nové samostatné lokality nad rámec platného územního plánu a namísto toho se soustředit na dokomponování rozestavěných ploch a jejich stabilizaci. V maximální možné míře budou respektovány zastavitelné plochy v dosud platném územním plánu. K požadavku na zpracování vyhodnocení z hlediska vlivů na životní prostředí, evropsky významné lokality a ptačí oblasti (bod M na straně 26/27) je v návrhu zadání uvedeno, že požadavky nejsou. Rozvoj území bude navržen v parametrech, které nevyžadují hodnocení vlivů na životní prostředí, v návrhu zadání územního plánu se nepředpokládá záměr uvedený v příloze č. 1 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění účinném do 31. 12. 2012, - nebudou navrhovány sportovní a rekreační areály na ploše nad 1 ha, stálé kempy a místa pro karavany s celkovou kapacitou nad 50 ubytovaných, parkoviště s kapacitou nad 100 parkovacích míst, u ploch pro zemědělskou výrobu se nebudou měnit stávající poměry, na plochách pro výrobu a skladování bude navržena pouze lehká nerušící výroba, případné navržené vodní plochy budou mít pozitivní vliv na krajinu a zástavbu a nebudou navrhovány na ploše nad 10 ha. Také nebudou navrhovány záměry spadající do kategorie II, bod 9.1 dle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí.

Krajský úřad Středočeského kraje ve svém stanovisku ze dne 20. 8. 2009, čj. 121112/2009/KUSK-OŽP/Más, vyloučil, že by předkládaný projekt, i ve spojení s jinými projekty, měl významný vliv na evropsky významné lokality a ptačí oblasti, neboť v obci ani jejím okolí se nenachází žádná evropsky významná lokalita ani ptačí oblast. Dále dospěl na základě předloženého návrhu zadání a kritérií uvedených v příloze č. 8 zákona č. 100/2001 Sb. k závěru, že nepožaduje zpracování vyhodnocení vlivů územního plánu na životní prostředí s tím, že bude dodržena podmínka pořizovatele, resp. města neakceptovat, a tedy nezahrnovat do nového územního plánu požadavky, které by stanovily rámec pro realizaci záměrů podle přílohy č. 1 zákona. Dále je požadováno v novém územním plánu města důsledně respektovat závěry vyhodnocení SEA změny č. 2 územního plánu Říčan zpracovaného Ing. M. A., včetně stanoviska SEA krajského úřadu ze dne 26. 9. 2006, čj. 125712/2006/KUSK.

Ze sdělení Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky ze dne 20. 8. 2009 se podává, že v katastrálních územích dotčených územním plánem města Říčany není evidováno velkoplošné ani maloplošné zvláště chráněné území ani lokality chráněné v rámci systému NATURA 2000. Na řešené území zasahuje jen ochranné pásmo Přírodní rezervace Mýto, která se rozprostírá v sousedícím katastrálním území Nedvězí u Říčan.

Dne 11. 11. 2009 schválilo zastupitelstvo odpůrce zadání územního plánu. Schválené zadání územního plánu z listopadu 2009 přejímá v rozsahu podstatném pro posouzení návrhu na zrušení části opatření obecné povahy text návrhu zadání z července 2009 (viz výše). Pokud jde o absenci požadavku vyhodnocení vlivů na životní prostředí a soustavu NATURA 2000, bylo doplněno, že v návrhu územního plánu se bude důsledně vycházet ze závěrů vyhodnocení SEA změny č. 2 územního plánu sídlištního útvaru Říčany zpracovaného Ing. A., včetně stanoviska SEA ze dne 26. 9. 2006. Zpracování konceptu územního plánu není požadováno, ani řešení návrhu ve variantách (viz bod N zadání).

Fáze společného jednání o návrhu územního plánu:

Dne 21. 9. 2011 se uskutečnilo společné jednání o návrhu územního plánu s dotčenými orgány státní správy a sousedními obcemi (§ 50 odst. 2 stavebního zákona), kterého se dle prezenční listiny zúčastnila mj. Ing. A. M. z Krajského úřadu Středočeského kraje, odboru životního prostředí a zemědělství, oddělení posuzování vlivů na životní prostředí. Ta doporučila, aby v ploše VL byla připuštěna stavba hal pouze do rozlohy 3.000 m2, jiné výhrady neměla.

Krajský úřad Středočeského kraje v koordinovaném stanovisku ze dne 19. 10. 2011, čj. 169147/2011/KUSK, pokud jde o hodnocení vlivů na soustavu NATURA 2000, odkázal na své stanovisko ze dne 20. 8. 2009. K případnému požadavku na posouzení vlivů návrhu územního plánu na životní prostředí rovněž odkázal na své stanovisko k návrhu zadání územního plánu. Dále je doplněno, že předložený návrh územního plánu přebírá většinu ploch a funkčních využití ze schválené územněplánovací dokumentace, popř. některé z nich rozšiřuje – přesná specifikace nově navrhovaných ploch nebyla provedena. Konstatuje, že u některých ploch, resp. jejich funkčního využití, a zejména jejich územní velikosti, stanovení rámce (patrně pro realizaci záměrů podléhajících posouzení vlivů na životní prostředí – pozn. soudu) nelze vyloučit – např. velkoplošná parkoviště, komerční a sportovní plochy, ČOV a příp. další (min. jako podlimitních záměrů) a je třeba je z návrhu vyjmout nebo do textové – výrokové – části návrhu zapracovat podmínku, že v případě realizace takových záměrů musí být postupováno v souladu se zákonem o posuzování vlivů na životní prostředí. Závěry vyhodnocení SEA změny č. 2 územního plánu Říčany zpracované Ing. A., včetně stanoviska SEA ze dne 26. 9. 2006, jsou rámcově zahrnuty do předloženého návrhu.

Podle návrhu územního plánu ze srpna 2011 jsou pozemky navrhovatelky zařazeny do plochy s navrženým účelovým určením BV. Na pozemek dále zasahuje ochranné pásmo pozemní komunikace 2. třídy č. 335 „solná cesta“. Samotná pozemní komunikace na pozemky navrhovatelky nezasahuje. Rovněž ostatní zastavitelné plochy nacházející se v katastrálním území Říčany u Prahy, které bezprostředně přiléhají k obci Světice, jsou určeny k užití jako plochy „BV“.

Fáze prvního veřejného projednání návrhu územního plánu:

Dne 14. 2. 2012 proběhlo veřejné projednání návrhu územního plánu, o němž byla veřejnost informována veřejnou vyhláškou ze dne 28. 12. 2011, čj. 67879/2011-MURI/OUPRR/493. Veřejná vyhláška obsahuje poučení o tom, že připomínky a námitky je třeba uplatnit nejpozději při veřejném projednání, stejně jako o náležitostech námitek.

Dle návrhu územního plánu z ledna 2012, který byl předmětem projednání dne 14. 2. 2012, jsou pozemky navrhovatelky zahrnuty do plochy BV (viz hlavní výkres), stejně jako všechny zastavitelné plochy určené k bydlení, které přiléhají k obci Světice. Dle výkresu koncepce veřejné infrastruktury – dopravní zasahuje na pozemky navrhovatelky ochranné pásmo dráhy a ochranné pásmo silnice II. třídy, silnice ani dráha na pozemky nezasahují. Ve výkresu veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací je zaznačen koridor WD 13 (D061*), který však nijak nezasahuje do pozemků navrhovatelky. Dle textové části návrhu územního plánu je rozvojová plocha ŘJ-24, která je tvořena pozemky navrhovatelky, plochou s rozdílným způsobem využití dle územního plánu s regulativem BV. Orientační kapacita plochy je 14 rodinných domů. Silnice č. II/335 (tzv. solná stezka) je v návrhu územního plánu (a v souladu s územním plánem vyššího územního celku Pražského regionu) vedena jako nová nadřazená komunikace extravilánového typu od mimoúrovňové křižovatky se silničním obchvatem kolem Prahy (u Lipan) jihovýchodním směrem volným územím mezi Kuříčkem a Voděrádky směrem na Světice, kde je v místě dnešní stopy ulice Široká dočasně ukončena západně v těsné blízkosti od zástavby Světic. Na komunikaci je vydáno územní rozhodnutí. Na konci úseku u ulice Široká a budoucího obchvatu Světic je okružní křižovatka. Pokud jde o regulaci objemů staveb, ta spočívá ve stanovení minimálního procentního podílu zeleně na pozemku (zbytek je max. zastavěná plocha pozemku, včetně všech zpevněných ploch a doprovodných staveb), dále ve stanovení maximální výšky objektů, maximálního procenta zastavěnosti pozemků budovami, maximální velikosti objektů v jednotlivých funkčních plochách, minimální velikosti pozemku. Hlavní využití ploch BV spočívá v umístění rodinných domů, včetně možného částečného nebytového využití (v nejnižším podlaží, nerušící služby či obchod), a zemědělských usedlostí obsahujících funkci rodinného bydlení. Řadová zástavba a zástavba trojdomy není možná. Dvojdomy lze umísťovat pouze v lokalitách vyžadujících zpracování regulačního plánu. Výměra pozemků musí být nejméně 900 m2, maximální zastavěná plocha nadzemními objekty je 25 % z výměry pozemku, u jednopodlažních objektů pak 30 %. Jednotlivý objekt nesmí přesáhnout limit 280 m2. U hlavních staveb lze zhotovit jen sedlové či valbové střechy se sklonem nejméně 25 %. Pozemky lze oplotit. Každý rodinný dům musí mít dvě parkovací stání na vlastním pozemku. Maximální výška staveb je 9 metrů a minimální podíl zeleně 65 %.

Krajský úřad Středočeského kraje sdělením ze dne 3. 2. 2012, čj. 003775/2012/KUSK, potvrdil platnost koordinovaného stanoviska ze dne 19. 10. 2011, vydaného pro společné jednání, i pro návrh územního plánu z ledna 2012.

Dne 14. 2. 2012 podala navrhovatelka námitky zaevidované pod č. 121324, v nichž namítá nezákonnost procesu přijímání územního plánu, neboť návrh zadání byl ve srovnání se schváleným zadáním zásadně přepracován, a mělo tak být konáno opakované veřejné projednání ve smyslu § 53 odst. 2 stavebního zákona. Ze srovnání návrhu zadání, schváleného zadání a nyní předkládaného návrhu územního plánu je zřejmé, že jde ve všech případech o zcela zásadně jiné dokumenty s jiným obsahem. Návrh územního plánu nebyl řádně podroben proceduře posouzení vlivů na životní prostředí. Pozemky p. č. x byly navrhovatelkou zakoupeny v dobré víře právě proto, že na nich bylo možné realizovat výstavbu rodinných domů, řadové zástavby (včetně dvojdomů a trojdomů) a bytových domů. Podává proto námitky proti navrženému způsobu využití těchto pozemků a navrženým podmínkám. Není vzato v úvahu, že již byla vydána veřejnoprávní povolení, např. územní rozhodnutí čj. 2598/40416/2008/Vř, „vodou. rozhodnutí“ čj. 39343/2009/OVÚ/00018, stavební povolení čj. 0033571/2009/Vř, stanoviska města Říčany a bylo započato s realizací záměrů (projekt výstavby bytového domu, řadových rodinných domů, včetně dvojdomů a trojdomů, s rozparcelováním a výměrou pozemků neodpovídajícím koeficientům dle návrhu územního plánu). Záměr počítá s plochými a pultovými střechami staveb, což neodpovídá návrhu územního plánu, minimální výška staveb ani požadavek na min. % zeleně neodpovídá projektu navrhovatelky, s bytovým domem, trojdomy a řadovou zástavbou nepočítá návrh územního plánu vůbec. Všechny % koeficienty a limity či omezení v návrhu územního plánu jsou stanoveny naprosto nesmyslně a neodpovídají realitě již zpracovaných projektů (např. plocha u RD je dle projektů navrhovatelky od 290 m2 v případě řadové zástavby). Záměr navrhovatelky se tak naprosto neslučuje s návrhem územního plánu. Výstavba na pozemcích navrhovatelky je v současné době přerušena z důvodu rozšiřování čistírny odpadních vod ve Světicích a provádění přeložky kabelů a výstavby nové trafostanice ze strany ČEZ. Navrhovatelka žádá zachování statu quo dle platného územního plánu a vydaných veřejnoprávních povolení.

Fáze druhého veřejného projednání návrhu územního plánu:

Dne 10. 6. 2013 proběhlo veřejné projednání změněného návrhu územního plánu, o němž byla veřejnost informována veřejnou vyhláškou ze dne 10. 5. 2013, čj. 67879/2011-MURI/OUPRR/493. Veřejná vyhláška obsahuje poučení o tom, že připomínky a námitky je třeba uplatnit do 7 dnů ode dne veřejného projednání, a to v rozsahu úprav.

Dle návrhu územního plánu z května 2013, který byl předmětem projednání dne 10. 6. 2013, jsou pozemky navrhovatelky zahrnuty do plochy BV (viz hlavní výkres), stejně jako všechny zastavitelné plochy určené k bydlení, které přiléhají k obci Světice. Dle výkresu koncepce veřejné infrastruktury – dopravní zasahuje na pozemky navrhovatelky ochranné pásmo dráhy, ochranné pásmo silnice II. třídy a koridor silniční dopravy č. 335 (dle ZÚR). Ve výkresu veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací je zaznačen koridor WD 13 (D061*), který zasahuje na část všech tří pozemků ve vlastnictví navrhovatelky. Dle textové části návrhu územního plánu je rozvojová plocha ŘJ-24, která je tvořena pozemky navrhovatelky, plochou s rozdílným způsobem využití dle územního plánu s regulativem BV. Orientační kapacita plochy je 14 rodinných domů. Navrhuje se koridor pro umístění stavby D173 (silnice II/335), úsek Lipany – Světice, tzv. Solná stezka, v celkové šíři 180 m. Jde o veřejně prospěšnou stavbu vymezenou Zásadami územního rozvoje Středočeského kraje (viz str. 68). Ke zpřesnění koridoru ze ZÚR nedošlo, neboť dokumentace k územnímu rozhodnutí není projednaná, v koridoru nejsou umístěny žádné nové zastavitelné plochy (viz str. 13 a 34 textové části odůvodnění návrhu územního plánu). Pokud jde o regulaci objemů a podoby staveb, ta je upravena shodně jako v prvním návrhu územního plánu z ledna 2012. Došlo k přepracování požadavků kladených na střechy hlavních staveb tak, že zhotovit lze pouze sklonité střechy podporující a nekontrastující s charakterem v navazujících částech obce. K vyhodnocení vlivů územního plánu na udržitelný rozvoj území je v textové části odůvodnění územního plánu (na str. 68 a 69) uvedeno, že požadavek na zpracování vyhodnocení nebyl v zadání územního plánu stanoven. Rozvoj území je navržen v parametrech, které nevyžadují hodnocení vlivů na životní prostředí, v návrhu územního plánu není navržen záměr uvedený v příloze č. 1 zákona o posuzování vlivů na životní prostředí. V územním plánu jsou ale zároveň důsledně respektovány závěry vyhodnocení SEA (součást změny č. 2 územního plánu sídelního útvaru Říčany), včetně stanoviska SEA Městského úřadu v Říčanech ze dne 26. 9. 2006. Stanovisko krajského úřadu ze dne 20. 8. 2009 rovněž nepožaduje vyhodnocení vlivů na životní prostředí. V případě realizace podlimitních záměrů ve smyslu § 4 odst. 2 zákona č. 100/2001 Sb. musí být postupováno v souladu s tímto zákonem. Požadavek na vyhodnocení vlivů územního plánu na území NATURA 2000 není v zadání územního plánu stanoven, krajský úřad ve stanovisku ze dne 20. 8. 2009 vyloučil vliv na NATURA 2000.

Krajský úřad Středočeského kraje vydal k návrhu územního plánu z května 2013 dne 12. 6. 2013 koordinované stanovisko čj. 070132/2013/KUSK, v němž uvedl, že nepožaduje vyhodnocení vlivů upraveného návrhu na životní prostředí, resp. na udržitelný rozvoj území. Své stanovisko odůvodnil tím, že rozvoj území je v upraveném návrhu územního plánu navržen v parametrech, které nevyžadují hodnocení vlivů na životní prostředí. Nejsou navrhovány požadavky, které by svým rozsahem a charakterem zakládaly rámec pro realizaci záměrů uvedených v příloze č. 1 zákona, a koncepci tedy není nutné posuzovat podle zákona a doplňovat vyhodnocení SEA. V návrhu jsou rovněž respektovány závěry vyhodnocení SEA změny č. 2 územního plánu sídelního útvaru Říčany (zpracovatele Ing. A.) a stanoviska SEA Krajského úřadu Středočeského kraje ze dne 26. 9. 2006. Dále krajský úřad upozornil, že navrhované čistírny odpadních vod Rokytka a Kuří, obchodní zařízení v rámci regulačního plánu „komerční zóna Interiér“ a parkoviště s 99 parkovacími stáními v rámci regulačního plánu „přednádražní prostor“ jsou podlimitními záměry a budou muset být předloženy k vyjádření, zda budou předmětem zjišťovacího řízení.

Dne 17. 6. 2013 doručila navrhovatelka Městskému úřadu v Říčanech námitky datované dnem 14. 6. 2013, které byly zaevidovány pod č. 36407. Navrhovatelka předně namítá, že ve veřejné vyhlášce oznamující opakované veřejné projednání návrhu územního plánu je obsaženo nesprávné poučení, že námitky lze podávat pouze v rozsahu úprav. To je v rozporu s ustanoveními stavebního zákona (blíže neoznačenými – pozn. soudu). Jednotlivé návrhy územního plánu je třeba nahlížet jako komplexní celek, ostatně i návrh územního plánu je po jeho přepracování předkládán k veřejnému projednání jako celek. Dále namítá, že návrh územního plánu neobsahuje posouzení vlivů záměrů zamýšlených v návrhu na jednotlivé složky životního prostředí. Návrh územního plánu počítá s realizací řady záměrů, přičemž jejich vlivy nejsou řádně posouzeny, hodnoceny, porovnány ani posuzovány variantně. Nebyly posouzeny ani jejich kumulativní a synergické vlivy. Nebyly posuzovány ani vlivy na ptačí oblasti, ani na evropsky významné lokality. Třetí námitkou navrhovatelka brojí proti tomu, že návrh územního plánu nepřipouští stavbu řadové zástavby, dvojdomů, trojdomů a bytových domů, ačkoliv navrhovatelka má v uvedené lokalitě zahájen projekt výstavby domů, řadových domů, dvojdomů, trojdomů a bytového domu a má již vydána příslušná veřejnoprávní povolení (včetně povolení na infrastrukturu a na parcelaci pozemků) a započalo se s terénními úpravami nemovitostí. Čtvrtou, pátou, šestou, osmou, devátou a desátou námitkou navrhovatelka uvádí, že podmínky platné pro plochu „BV“ nerespektují parametry již započatého záměru a projektu navrhovatelky (minimální výměra pozemku 900 m2, maximální zastavěná plocha nadzemními objekty 25 % výměry pozemku, nejvýše však 280 m2, požadavek sklonitých střech nekontrastujících s charakterem zástavby, požadavek 2 parkovacích stání na pozemku každého rodinného domu, maximální výška budovy 9 m, požadavek minimálně 65 % zeleně). V jedenácté námitce navrhovatelka napadá, že přes její pozemky je veden koridor tzv. Solné stezky. Jde o zásah do vlastnického práva navrhovatelky, který není jakkoliv odůvodněn, nebyl zjišťován žádný veřejný zájem na jeho provedení, nebyly zjišťovány žádné jiné varianty vedení koridoru a nebyl posouzen jeho vliv na životní prostředí.

Fáze třetího veřejného projednání návrhu územního plánu:

Dne 5. 12. 2013 proběhlo veřejné projednání dalšího upraveného návrhu územního plánu, o němž byla veřejnost informována veřejnou vyhláškou ze dne 4. 11. 2013, čj. 67879/2011-MURI/OUPRR/493. Veřejná vyhláška obsahuje poučení o tom, že připomínky a námitky je třeba uplatnit do 7 dnů ode dne veřejného projednání, a to v rozsahu úprav.

Dle návrhu územního plánu z listopadu 2013, který byl předmětem projednání dne 5. 12. 2013, jsou pozemky navrhovatelky zahrnuty do plochy BV (viz hlavní výkres), stejně jako všechny zastavitelné plochy určené k bydlení, které přiléhají k obci Světice. Dotčení ochrannými pásmy a koridory dopravní infrastruktury se od návrhu územního plánu z května 2013 nezměnilo. Na pozemcích navrhovatelky je i nadále vymezena rozvojová plocha ŘJ-24 s rozdílným způsobem využití s regulativem BV. Pokud jde o regulaci objemů a podob staveb, ta se od prvního ani druhého návrhu územního plánu nezměnila, s výjimkou odstranění regulace podoby střech, která byla nahrazena požadavkem, že hlavními stavbami mohou být pouze objekty, které podporují venkovský charakter prostředí. Důvody, pro které nebyl návrh územního plánu podroben posouzení vlivů na životní prostředí a na území soustavy NATURA 2000, jsou uvedeny shodně jako v předchozím návrhu územního plánu z května 2013.

Krajský úřad Středočeského kraje vydal k návrhu územního plánu z listopadu 2013 dne 9. 12. 2013 koordinované stanovisko čj. 157245/2013/KUSK, v němž uvedl, že nepožaduje vyhodnocení vlivů upraveného návrhu na životní prostředí, resp. na udržitelný rozvoj území. Nadále platí stanovisko ze dne 12. 6. 2013 a ze dne 21. 10. 2013. Doplnění zadání regulačního plánu „Politických vězňů“ nezakládá rámec pro realizaci záměrů podle přílohy č. 1 zákona č. 100/2001 Sb., tedy nevyžaduje provedení posouzení vlivů na životní prostředí.

Dne 10. 12. 2013 podala navrhovatelka námitky k veřejnému projednání návrhu územního plánu, které se konalo dne 5. 12. 2013 (evidovány pod č. x). Opakuje v nich částečně námitky ze dne 17. 6. 2013 (viz výše), a to námitku první až pátou a osmou až jedenáctou. Nadto doplňuje, že katastrální území Říčan u Prahy je dle nařízení vlády č. 262/2012 Sb. zranitelnou oblastí. Předložené znění územního plánu se s tímto nařízením vlády nevypořádává. Dokumentace SEA zpracovaná ke změně územního plánu vycházela z předchozího nařízení č. 103/2003 Sb. Návrh územního plánu se tak nezaobírá kontaminací starých ekologických zátěží. Dále nově namítá, že měla být dle § 55 stavebního zákona vypracována zpráva o uplatňování územního plánu v uplynulém období, taková zpráva však k návrhu územního plánu vypracována nebyla. Za této situace tak měl být zpracován koncept územního plánu. Napadá rovněž stanovení podmínky, že v ploše BV mohou být umísťovány pouze objekty podporující venkovský charakter prostředí. Tato podmínka je dle navrhovatelky ve městě nesmyslná a neopodstatněná, nepočítá s realizací záměru navrhovatelky. Na závěr navrhovatelka namítá, že doposud nebyly jakkoliv vyhodnoceny její dosavadní námitky, které uplatnila k jednotlivým verzím návrhu územního plánu. Nebylo o nich rozhodnuto.

Fáze čtvrtého veřejného projednání návrhu územního plánu:

Dne 24. 3. 2014 proběhlo veřejné projednání návrhu územního plánu po provedení třetí úpravy, o němž byla veřejnost informována veřejnou vyhláškou ze dne 20. 2. 2014, čj. 67879/2011-MURI/OUPRR/621. Veřejná vyhláška obsahuje poučení o tom, že připomínky a námitky je třeba uplatnit do 7 dnů ode dne veřejného projednání, a to v rozsahu úprav.

Dle návrhu územního plánu z února 2014, který byl předmětem projednání dne 24. 3. 2014, jsou pozemky navrhovatelky zahrnuty do plochy BV (viz hlavní výkres), stejně jako všechny zastavitelné plochy určené k bydlení, které přiléhají k obci Světice. Dopravní koridor č. 335 na pozemky navrhovatelky dle hlavního výkresu již nezasahuje. Dle výkresu koncepce veřejné infrastruktury – dopravní zasahuje na pozemky navrhovatelky ochranné pásmo dráhy a ochranné pásmo silnice II. třídy. Koridor silniční dopravy č. 335 (dle ZÚR) na pozemky navrhovatelky nezasahuje, je ukončen na hranici pozemku p. č. 582/18. Pouze ve výkresu veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací je zaznačen koridor WD 13 (D061*) tak, že zasahuje na část všech tří pozemků ve vlastnictví navrhovatelky (jako v předchozích verzích návrhu územního plánu). Dle textové části návrhu územního plánu je rozvojová plocha ŘJ-24, která je tvořena pozemky navrhovatelky, plochou s rozdílným způsobem využití dle územního plánu s regulativem BV. Orientační kapacita plochy je 14 rodinných domů. Navrhuje se koridor pro umístění stavby D173 (silnice II/335), úsek Lipany – Světice, tzv. Solná stezka, v celkové šíři 180 m. Jde o veřejně prospěšnou stavbu vymezenou Zásadami územního rozvoje Středočeského kraje (viz str. 73). Ke zpřesnění koridoru ze ZÚR nedošlo, neboť dokumentace k územnímu rozhodnutí není projednaná, v koridoru nejsou umístěny žádné nové zastavitelné plochy (viz str. 13 a 35 – 36 textové části odůvodnění návrhu územního plánu). Pokud jde o regulaci objemů a podoby staveb, ta se od návrhu územního plánu z listopadu 2013 nezměnila. Shodně je odůvodněno, proč nebylo provedeno posouzení vlivů na životní prostředí a soustavu NATURA 2000 (viz str. 70 a 71).

Dne 27. 3. 2014 podala navrhovatelka námitky k veřejnému projednání návrhu územního plánu, které se konalo dne 24. 3. 2014 (evidovány pod č. 19348). Opakuje v nich námitky ze dne 10. 12. 2013 (viz výše).

Schválení územního plánu a rozhodnutí o námitkách:

Zastupitelstvo odpůrce vydalo na svém zasedání dne 28. 5. 2014 územní plán města Říčany (usnesení č. 14-06-001).

Dle schváleného územního plánu (verze z května 2014) jsou pozemky ve vlastnictví navrhovatelky zařazeny do plochy BV, stejně jako ostatní plochy určené k zastavění v katastrálním území Říčany u Prahy, které přiléhají k obci Světice (viz hlavní výkres). Na pozemky navrhovatelky zasahuje ochranné pásmo dráhy a ochranné pásmo silnice II. třídy. Koridor č. 335 na pozemky navrhovatelky nezasahuje, je ukončen na západní hranici pozemku p. č. x (viz hlavní výkres a výkres koncepce veřejné infrastruktury – dopravní). Pouze ve výkresu veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací je zachycen koridor č. 335 (označený jako WD 13) v podobě, která zasahuje na část všech tří pozemků navrhovatelky. V koordinačním výkresu, který je součástí grafické části odůvodnění opatření obecné povahy, je koridor č. 335 zakreslen ve stejné podobě jako ve výkresu hlavním a výkresu koncepce veřejné infrastruktury – dopravní, tj. nezasahuje na pozemky navrhovatelky a je zakončen na západní hranici pozemku p. č. x.

Z textové části schváleného územního plánu vyplývá, že společným rámcem územního plánu je nahrazení doposud spíše kvantitativního rozvoje rozvojem zdůrazňujícím kvalitu a vyváženost prostředí – veřejných prostorů, vybavenosti, prostupnosti území, dopravního zklidnění a zelených skutečně využitelných ploch ve městě i místních částech (str. 7). Jednou z urbanistických hodnot územního plánu je podpora symbiózy přírodních a civilizačních prvků, hledání jejich rovnováhy, a to mj. prostřednictvím silného omezení rozvoje vícepodlažního bydlení, aby byla podpořena idea zeleného města a přirozené městské siluety kopírující terénní konfiguraci (str. 8). Na území celé obce se uplatňují zásady: nepodporovat extenzivní rozvoj města (nový rozvoj vázat vždy na zastavěné území, dokomponovat extenzivní plochy, stabilizovat je a využít rezervy uvnitř města); umožnit jen velmi umírněný rozvoj všech místních částí Kuří, Jažlovice, Voděrádky s dominancí bydlení venkovského typu; podporovat koncept zeleného města ve všech lokalitách a oblastech rozvoje Říčan; podporovat identitu a prostorovou oddělenost venkovských místních částí (str. 9 – 10). Plocha ŘJ-24 (v té se nachází pozemky navrhovatelky) je plochou s rozdílným způsobem využití, a to jako plocha BV, s orientační kapacitou pro 14 rodinných domů. Eliminace nadměrných staveb je prováděna aplikací následujících hledisek: stanovení minimálního procentního podílu zeleně na pozemku (zbytek je max. zastavěná plocha pozemku, včetně všech zpevněných ploch a doprovodných staveb); stanovení maximální výšky objektů; stanovení maximální zastavěné plochy pozemku, případně maximální zastavěné plochy jednotlivého objektu v jednotlivých funkčních plochách; stanovení minimální velikosti pozemku (str. 42). Dále jsou definovány užité pojmy, zejména „zastavěná plocha pozemku“, „minimální procento zeleně“, „zpevněné plochy“ (str. 40). Zastavěnou plochou pozemku je součet zastavěných ploch jednotlivých staveb. Zastavěnou plochou stavby je přitom plocha ohraničená pravoúhlými průměty vnějšího límce obvodových konstrukcí všech nadzemních i podzemních podlaží. Minimálním procentem zeleně je nejnižší povolené procento zeleně v rámci pozemku stavby, započítává se výhradně zeleň na rostlém terénu v plochách nad 1 m2. Jiné formy zeleně (např. zatravňovací dlaždice) se neberou v úvahu. Zpevněné plochy jsou přípustné za současného splnění maximálního procenta zastavěné plochy pozemku a minimálního procenta zeleně. Hlavní využití ploch BV spočívá v umístění rodinných domů, včetně možného částečného nebytového využití (ve vstupním podlaží, nerušící služby či obchod), a zemědělských usedlostí obsahujících funkci rodinného bydlení. Řadová zástavba a zástavba trojdomy není možná. Dvojdomy lze umísťovat pouze v lokalitách vyžadujících zpracování regulačního plánu. Výměra pozemků musí být nejméně 900 m2, maximální zastavěná plocha nadzemními objekty je 25 % z výměry pozemku, u jednopodlažních objektů pak 30 %. Jednotlivý objekt nesmí přesáhnout limit zastavěné plochy 280 m2. Jako hlavní stavby lze v ploše umísťovat pouze objekty, které podporují venkovský charakter prostředí. Pozemky lze oplotit. Každý rodinný dům musí mít dvě parkovací stání na vlastním pozemku. Maximální výška budov je 9 metrů a minimální podíl zeleně 65 % (viz str. 48). Venkovským charakterem prostředí se má na mysli typ prostředí, který preferuje zástavbu převážně venkovského bydlení (tj. rodinný dům a zemědělská usedlost) na spíše větších (od 900 m2 výše) nepravidelných pozemcích a zástavbu nekontrastující s většinou objektů v navazujících částech obce (str. 40 – 41). V územním plánu je doplněn stávající skelet nadřazených komunikací o silnici č. II/335 (koridor pro umístění stavby D173 v celkové šíři 180 m), tzv. Solná stezka v úseku Lipany – Světice (str. 18 a dále str. 36 textové části odůvodnění územního plánu).

Podle textové části odůvodnění územního plánu respektuje koridor tzv. Solné stezky v územním plánu plně Zásady územního rozvoje Středočeského kraje, k jeho zpřesnění nedošlo, neboť dokumentace k územnímu rozhodnutí není projednaná (str. 13). Povinnost zachovat zastavitelné plochy dle předchozího územního plánu je v zásadě dodržena (str. 19). V územním plánu jsou použity typy a značení ploch dle vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, stavebního zákona, přílohy č. 7 vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, a dle metodiky M., doporučené ve Středočeském kraji ke zpracování územních plánů (str. 23). Jelikož zadání územního plánu nepředpokládá variantní řešení ani posouzení vlivů na životní prostředí, nebylo požadováno zpracování konceptu územního plánu (str. 24 a 26). Přijaté řešení je zdůvodněno tím, že v minulých letech prošlo město Říčany etapou výrazného extenzivního rozvoje, nárůst obyvatel především v rodinné zástavbě byl značný a dále pokračuje, městská zástavba nakročuje k sousedním obcím a připravuje se je pohltit. Benevolence regulativů v dosavadním územním plánu sídelního útvaru Říčany dovolila stavět bytové domy v rodinné zástavbě, tlak se zvyšoval i na přitažlivá okolí místních vodotečí atd. V průběhu přípravy zadání územního plánu se formoval názor města na rozvoj v tom směru, že volá po ještě výrazně přísnější míře re