1 As 46/2008 — Nejvyšší správní soud

46 A 86/2015- 71 - text pokračování -13- 46 A 86/2015 46A 86/2015 – 71 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Olgy Stránské a soudců Mgr. Tomáše Kocourka, Ph.D., a JUDr. Milana Podhrázkého, Ph.D., v právní věci žalobce: T. B., bytem X zastoupen JUDr. Jiřím Všetečkou, advokátem se sídlem Orlická 163, Hradec Králové, proti žalovanému: Zeměměřický a katastrální inspektorát v Praze, se sídlem Pod Sídlištěm 9, Praha 8, za účasti osob zúčastněných na řízení: 1) Ing. L. M., bytem X zastoupen JUDr. Jiřím Voršilkou, advokátem se sídlem Opletalova 4, Praha 1, 2) město Říčany, se sídlem Masarykovo náměstí 40, Říčany, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 8. 6. 2015, č. j. ZKI PR-O-136/1082/2014-26, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Osoby zúčastněné na řízení nemají právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1 Žalobce se žalobou, doručenou Krajskému soudu v Praze dne 10. 8. 2015, podle části třetí, hlavy druhé, dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), domáhá zrušení rozhodnutí uvedeného v záhlaví, jímž žalovaný zamítl odvolání žalobce proti rozhodnutí Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště Praha – východ (dále jen „katastrální úřad“), ze dne 20. 6. 2014, sp. zn. OR-198/2014-209 (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“), a toto rozhodnutí potvrdil. Tímto rozhodnutím katastrální úřad nevyhověl nesouhlasu žalobce s neprovedením opravy, neboť dospěl k závěru, že se v dané věci nejedná o chybu v katastrálním operátu ve smyslu § 36 zákona č. 256/2013 Sb. o katastru nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „katastrální zákon“), a rozhodl, že pozemek p. č. x v katastrálním území Říčany-Radošovice (stejně jako všechny nemovité věci dále uváděné v tomto rozsudku) bude i nadále v katastru nemovitostí evidován s výměrou 601 m2, pozemek p. č. x bude i nadále v katastru nemovitostí evidován s výměrou 778 m2, přičemž geometrické a polohové určení hranice mezi těmito pozemky je dáno spojnicí bodů 19-53 a 19-91 z náčrtu místního šetření č. x při obnově katastrálního operátu mapováním. 2 Žalobce nesouhlasí se závěrem žalovaného, že na geometrický plán č. 462-83/94, vyhotovený dne 20. 1. 1995 společností G.N.(dále též jen „geometrický plán z roku 1995“), jímž bylo změněno geometrické a polohové určení hranice mezi pozemky p. č. x a p. č. x (dále též „sporná hranice“), lze nahlížet jako na opravu chyby v katastrálním operátu učiněnou z úřední povinnosti. Argumentace žalovaného je založena na tom, že by musel změnit stav zpět na hodnoty plynoucí z geometrického plánu č. 2246929-19/82, vyhotoveného dne 14. - 18. 6. 1982 (dále jen „geometrický plán z roku 1982“), který by nebyl v souladu s vyhlášeným stavem technickohospodářského mapování, a následně provést další opravu, neboť tento geometrický plán byl do evidence nemovitostí zapsán rovněž bez příslušné listiny. Výsledkem postupu žalovaného by tak byl, jde-li o předmětnou spornou hranici, opět současný stav, což není podle jeho přesvědčení v souladu se zásadou hospodárnosti a efektivity. 3 Žalobce dále uvádí, že geometrickým plánem z roku 1982 byla mimo jiné určena hranice mezi pozemky p. č. x a p. č. x, a to jako spojnice polohopisných bodů 1 a 11. V souladu s tímto geometrickým plánem byla sporná hranice zobrazena v operátu evidence nemovitostí a poté převzata do souboru geodetických informací katastru nemovitostí. Žalovaný ani katastrální úřad však podle přesvědčení žalobce (podpořeného i znaleckým posudkem, který si žalobce nechal vypracovat) ve svých rozhodnutích nevycházeli z geometrického plánu z roku 1982 (ten ostatně není ani součástí správního spisu), nýbrž z polního náčrtu č. 767, který byl jeho podkladem, avšak pro údaje v katastru nemovitostí není relevantní. Tím spíše na tomto polním náčrtu nemůže být založeno odepření opravy chyby v katastrálním operátu. Geometrický plán z roku 1982 a polní náčrt č. 767 se od sebe navíc podstatně liší. Díly označené v tomto geometrickém plánu písmeny „A“ a „F“ mají v geometrickém plánu a v polním náčrtu odlišnou výměru. Podle tohoto geometrického plánu, resp. výkazu výměr, pochází tyto díly z pozemku p. č. x (jehož součástí se také staly), nikoli pozemku p. č. x. 4 Geometrický plán z roku 1995 změnil geometrické a polohové určení sporné hranice tak, že se sice shoduje s polním náčrtem č. 767, avšak liší se od geometrického plánu z roku 1982. Údaje z geometrického plánu z roku 1995 byly do katastrální mapy převzaty v rozporu se zákonem; tento geometrický plán totiž nebyl podán spolu s žádnou listinou, která by změnu údajů v katastru nemovitostí odůvodňovala. Nepochybně se tedy jedná o chybu v katastrálním operátu zapříčiněnou zjevným omylem, kterou je třeba opravit. Zrušení geometrického plánu z roku 1995 nebude mít žádné negativní následky, neboť stav v území je fixován geometrickým plánem z roku 1982. 5 Žalovaný ve vyjádření k žalobě s ohledem na obsáhlost věci odkazuje na prvostupňové a na napadené rozhodnutí. Dále uvádí, že předmětem řízení bylo rozhodování o žalobcově návrhu na opravu chyby v katastrálním operátu, která podle přesvědčení žalobce spočívala v chybném zobrazení hranice mezi pozemky p. č. x a p. č. x, přičemž za správný průběh hranice považoval žalobce stav, který byl zjištěn a tehdejšími vlastníky pozemku odsouhlasen v průběhu technickohospodářského mapování v roce 1970 (podle žalobce byla tehdejší hranice v terénu stabilizována plotem, což však z náčrtu č. 19 pořízeného při tomto mapování neplyne). Katastrální úřad věc prošetřil a dospěl k závěru, že v současnosti je sporná hranice dána spojnicí bodů 19-53 a 19-91, tedy shodně s tím, jak byla vyšetřena a odsouhlasena při technickohospodářském mapování v roce 1970; katastrální úřad tedy nemohl dospět k jinému závěru, než že se o chybu v katastrálním operátu nejedná. S tímto závěrem se žalovaný ztotožňuje a doplňuje, že v roce 2000 byla v katastrálním území Říčany-Radošovice zahájena obnova katastrálního operátu přepracováním na digitální katastrální mapu, jejímiž podklady byly výsledky technickohospodářského mapování z roku 1970 a geometrické plány vyhotovené v mezidobí. Platnost obnoveného operátu byla vyhlášena dne 13. 5. 2002 a sporná hranice v něm byla opět určena spojnicí bodů 19-53 a 19-91, přičemž tehdejší vlastnice pozemků p. č. x a p. č. x nepodaly proti jejímu určení námitky. Dále žalovaný poznamenává, že rozdíl mezi údaji v pozemkových knihách a v evidenci nemovitostí po platně vyhlášeném technickohospodářském mapování není podle konstantní judikatury důvodem pro opravu chyby (srov. nález Ústavního soudu ze dne 23. 10. 2013, sp. zn. II. ÚS 3130/13, nebo rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 6. 2008, č. j. 1 As 46/2008 – 134). 6 K jednotlivým žalobním námitkám žalovaný uvádí, že geometrický plán z roku 1982, který byl pořízen pro zaměření rozšíření kolejiště, uhelných skladů a přilehlých komunikací, byl v rozporu s výsledky technickohospodářského mapování z roku 1970 a byl do katastru nemovitostí zanesen vadně, neboť nebyl podán s listinou, na základě které by bylo možno změnu vlastnických vztahů provést. Kopie tohoto geometrického plánu je součástí správního spisu a tento geometrický plán byl také podkladem pro evidenci nemovitostí (není pravdou, jak uvádí žalobce, že kopie geometrického plánu z roku 1982 součástí správního spisu není a že žalovaný vycházel pouze z polního náčrtu č. 767, který byl podkladem pro jeho vyhotovení). Tímto geometrickým plánem byla stávající hranice mezi pozemky p. č. x a p. č. x zrušena a nahrazena spojnicí bodů č. x a č. x, čímž se výměra pozemku p. č. x zmenšila o 193 m2 ve prospěch pozemku p. č. x (v geometrickém plánu označeno jako díl „A“). Díl „A“ tudíž v rozporu s tvrzením žalobce pochází z parcely p. č. x přičemž z listu vlastnictví č. x vyplývá, že část „A“ této parcely je v užívání socialistické organizace a vlastníkem zbylé části parcely je paní L. S. V roce 1995 pak na žádost státního podniku N. I. Říčany (tehdejšího vlastníka pozemku p. č. x) provedl katastrální úřad zápis pod položkou výkazu změn č. 65/95, čímž byl uvedený nesoulad napraven a sporná hranice se opět vrátila na spojnici bodů 19-53 a 19-91 (konkrétně byla na základě geometrického plánu z roku 1995 oddělena část pozemku p. č. x označená jako „a“ a následně připojena k pozemku p. č. x, čímž bylo tehdejší vlastnici tohoto pozemku paní L. S. vráceno právo užívání této jeho části). Na tento úkon katastrálního úřadu lze pohlížet jako na opravu chyby v katastrálním operátu učiněnou z úřední povinnosti. 7 Pokud by měl být geometrický plán z roku 1995 i přes citovanou judikaturu zrušen, jak požaduje žalobce, bylo by třeba zrušit rovněž geometrický plán z roku 1982, který byl také zapsán do katastru nemovitostí bez příslušné listiny, čímž by se sporná hranice dostala opět do současného stavu. To by bylo v rozporu se zásadou hospodárnos