1 As 163/2015 — Nejvyšší správní soud

50 A 8/2017- 73 - text - 16 - pokračování 50A 8/2017 50 A 8/2017-73 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Milana Podhrázkého a soudců Mgr. Jitky Zavřelové a Mgr. Ing. Petra Šuránka v právní věci navrhovatele: C. I., s. r. o., se sídlem N. s., P., zastoupeného Mgr. Martou Fišnerovou, advokátkou se sídlem Ovocný trh 573/12, Praha 1, proti odpůrci: město Říčany, se sídlem Masarykovo nám. 53/40, Říčany, o návrhu na zrušení části opatření obecné povahy ze dne 28. 5. 2014, čj. 67879/2011-MURI/OUPRR/493 - územní plán města Říčany, takto: I. Návrh na zrušení opatření obecné povahy – územní plán města Říčany vydaný usnesením zastupitelstva města Říčany dne 28. 5. 2014 pod čj. 67879/2011-MURI/OUPRR/493, s e v části přílohy č. 2, bodu 3.3.2.1 Nadřazený komunikační systém (dálnice, SOKP, silnice I., II. a III. třídy), podmínky ve znění: „výstavbou R1 (SOKP) je zásadně podmíněn i rozvoj lokality RP Interier“, o d m í t á . II. Opatření obecné povahy – územní plán města Říčany vydaný usnesením zastupitelstva města Říčany dne 28. 5. 2014 pod čj. 67879/2011-MURI/OUPRR/493, s e dnem právní moci tohoto rozsudku z r u š u j e v tomto rozsahu: (i) na str. 110 textové části, v části 11.2, bodu 17, se ve větě „Podkladem pro řešení bude schválená dopravní studie.“ zrušuje slovo „schválená“; (ii) na str. 110 textové části, v části 11.2, bodu 17, se zrušuje věta „Nebudou umísťována nová logistická centra z důvodů obratu nákladové dopravy.“ III. Ve zbývající části s e návrh z a m í t á. IV. Žádný z účastníků n e m á p r á v o na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci Navrhovatel se návrhem podle dílu sedmého hlavy druhé části třetí zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), podaným ke zdejšímu soudu, domáhá zrušení shora označeného opatření obecné povahy (územního plánu), a to jednak v části přílohy č. 2 (obsahující odůvodnění), bodu 3.3.2.1 „Nadřazený komunikační systém (dálnice, SOKP, silnice I., II. a III. třídy)“, a to konkrétně podmínky „výstavbou R1 (SOKP) je zásadně podmíněn i rozvoj lokality RP Interier“, a jednak přílohy č. 1 (obsahující textovou část), části 11.2 „Zadání regulačních plánů pro jednotlivé lokality“, bodu 17 Zadání regulačního plánu lokalita „Komerční zóna Interiér“, a to konkrétně podmínek (i) „Podkladem pro řešení bude schválená dopravní studie“ a (ii) „Nebudou umísťována nová logistická centra z důvodu obratu nákladové dopravy“. Jak navrhovatel předeslal, je vlastníkem pozemků nacházejících se v k. ú. Říčany u Prahy zapsaných na LV X, které leží na místě bývalého areálu „Interiéru“ v průmyslové zóně Říčany (dále též „areál“). Výstavba areálu je regulována napadeným územním plánem, který pro území areálu stanoví mimo jiné podmínku zpracování regulačního plánu na žádost dle § 66 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění zákona č. 350/2012 Sb., a vymezuje zadání pro takový regulační plán. V tomto zadání se pak mimo jiné uvádí, že podkladem pro vydání regulačního plánu bude schválená dopravní studie a že v daném areálu nebudou umisťována nová logistická centra. V odůvodnění územního plánu je dále uvedeno, že „výstavbou R1 (SOKP) je zásadně podmíněn i rozvoj lokality RP Interiér". Přestože jsou dle navrhovatele citovaná ustanovení územního plánu nezákonná, nechal v zájmu zachování dobrých vztahů s odpůrcem na své náklady vypracovat Zastavovací studii jihovýchodní části areálu „Interiér Říčany”, jejíž součástí je i Studie dopravního napojení areálu „Interiér Říčany“ (dále též „dopravní studie“). Ta byla předložena odpůrci ke schválení již 10. 1. 2017, aniž by se jí však do dne podání návrhu kdokoliv konkrétně zabýval. Ke své legitimaci navrhovatel dodal, že jako vlastník daných pozemků byl napadenými ustanoveními územního plánu zkrácen na svém vlastnickém právu a právu na svobodné podnikání. Je přesvědčen, že jeho stavební záměr v areálu není v rozporu s veřejnými zájmy ani cíli územního plánování a měl by dostat šanci, aby jeho žádost o vydání regulačního plánu byla řádně projednána. II. Obsah návrhu Navrhovatel předně namítá, že podmínka zpracování regulačního plánu pro území areálu na základě „schválené dopravní studie“ je zásadním překročením zákonných pravomocí obce, která zde svou pravomoc může dle čl. 2 odst. 2 a čl. 4 Listiny uplatňovat pouze v mezích zákona. Územní plán navíc obec vydává jako opatření obecné povahy, přičemž ustálená rozhodovací praxe Nejvyššího správního soudu potvrdila, že to nemůže nahrazovat podzákonnou normotvorbu ani nad rámec zákona stanovovat nové povinnosti. Stavební zákon v § 66 odst. 3 konkrétně stanoví veškeré náležitosti a přílohy žádosti o vydání regulačního plánu. Zadání regulačního plánu však v dané věci jako jednu z podmínek žádosti vyžaduje i doložení schválené dopravní studie. Z textu zadání není sice zcela zřejmé, kým by taková studie měla být schválena, avšak odpůrce si tuto podmínku vykládá tak, že se jedná o studii odsouhlasenou jeho zastupitelstvem. Podle navrhovatele však dopravní studie podléhající schválení není součástí zákonem vyžadované dokumentace. Daný požadavek tedy nejen, že zcela nepřípustně rozšiřuje pravomoci obce zasahovat do územního plánování, ale navíc tím v případě nečinnosti zastupitelstva fakticky znemožňuje podání žádosti o schválení regulačního plánu. K tomu navrhovatel dodal, že zastupitelstvo odpůrce nepochybně hodlá tuto „zdržovací taktiku“ plně využít, přičemž proti nečinnosti samosprávného orgánu nemá jakoukoliv právem předvídanou ochranu. Dodatečná povinnost předložení schválené dopravní studie pak nemá být součástí zadání regulačního plánu ani z formálních důvodů. Účelem zadání je totiž konkretizace podmínek využití území v rámci územního plánování, nikoliv doplňování podmínek znesnadňujících jeho zpracování. Aniž by navrhovatel indikoval, že by měl v úmyslu využívat areál jako místo určené převážně pro logistiku či skladování, ve vztahu ke globálnímu zákazu umisťování logistických center v daném areálu dále upozorňuje, že tento zákaz je zcela nad rámec územního plánu, který žádné obdobné omezení v této průmyslové zóně neuvádí. Stanovení takové zásadní podmínky nemůže být součástí zadání regulačního plánu, nejedná se o požadavky na konkretizaci podmínek výstavby pro účely prováděcího dokumentu (regulačního plánu), ale specifický zákaz předem vymezující obsah regulačního plánu v rozsahu, který právní předpisy nedovolují. Dále navrhovatel upozornil na to, že napadené části územního plánu jsou nepřezkoumatelné z důvodu nesrozumitelnosti. Zdůraznil, že územní plány zásadním způsobem zasahují do vlastnického práva, a musí tedy na ně být kladeny zvýšené nároky, aby adresáti příkazů a zákazů jasně věděli, jak se mají chovat. S odkazem na rozsudek sp. zn. 1 As 163/2015 dále poukázal na to, že dle ustálené judikatury Nejvyššího správního soudu je srozumitelnost územních plánů jedním ze základních požadavků, který, pokud není splněn, způsobuje jejich nepřezkoumatelnost. Podle navrhovatele jsou napadaná ustanovení formulována nekonkrétně, a jsou tudíž nesrozumitelná. U podmínky předložení schválené dopravní studie nelze dovodit, jaká konkrétní osoba či orgán by měl studii schválit, procedura, kterou by ke schválení mělo dojít, ani co vlastně vůbec je dopravní studie, co musí obsahovat a jaká formální kritéria a věcné podmínky musí splňovat, aby schválení přicházelo v úvahu. U obecného zákazu umisťování logistických center upozornil navrhovatel zejména na neurčitost samotného pojmu, který není jakkoliv blíže vymezen právními předpisy ani samotným územním plánem. Podle navrhovatele musí být tento zákaz významně zasahující do jeho práv konkretizovaný, zejména s ohledem na to, že není stanoven v plochách pro bydlení, ale v plochách určených pro komerční využití a výrobu. Ve vztahu k podmínění „rozvoje“ areálu výstavbou Silničního okruhu kolem Prahy R1 (dále též „SOKP“) navrhovatel upozornil na naprostou vágnost, která může znamenat fakticky plošný zákaz jakékoliv stavební činnosti v areálu. Není navíc vůbec zřejmé, jakým způsobem by se měla tato podmínka v praxi realizovat, ani o jaké požadavky výstavby SOKP se má jednat. Navrhovatel pak v návaznosti na to namítl též nepřezkoumatelnost napadených částí územního plánu z důvodu absence odůvodnění. Odůvodnění územního plánu jako nástroje výrazně zasahujícího do základních práv musí být detailní a nepostačí prostý odkaz na jakýkoliv veřejný zájem bez vysvětlení, jak by byl při absenci příslušného výroku ohrožen. Ani jedno z napadaných ustanovení není dostatečně odůvodněno. Navrhovatel si je vědom, že v územním plánu a zadání regulačního plánu jsou uvedeny strohé odkazy na obrat nákladní dopravy, vhodné dopravní řešení a obecné zmínky týkající se dopravní situace v Říčanech. Takové „odůvodnění“ bez vysvětlení hlavních dopravních problémů, stávajících i očekávaných, ale nedává možnost posoudit, do jaké míry je ve