7 As 75/2008 — Nejvyšší správní soud

51 A 19/2019- 39 - text 10 51 A 19/2019 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Věry Šimůnkové a soudců Mgr. Ing. Petra Šuránka a Mgr. Jana Čížka ve věci žalobce: T. K. bytem X proti žalovanému: Krajský úřad Středočeského kraje sídlem Zborovská 81/11, Praha 5 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 8. 4. 2019, č. j. 048875/2019/KUSK, sp. zn. SZ_041824/2019/KUSK, takto: I. Rozhodnutí žalovaného ze dne 8. 4. 2019, č. j. 048875/2019/KUSK, sp. zn. SZ_041824/2019/KUSK, a rozhodnutí I. s. š. h. p., o. a s., P., G. R. T. X, ze dne 14. 2. 2019, č. j. 0123/2019/ISSPB, se ruší. II. I. s. š. h. p., o. a s., P., G. R. T. X, se ukládá povinnost poskytnout žalobci ve lhůtě 15 dnů od data, kdy jí byl doručen tento rozsudek, informaci požadovanou v příloze č. 1 žádosti žalobce zapsané dne 13. 2. 2019 pod č. j. 0123/2019/ISSPB. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 3 000 Kč do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku. Odůvodnění: 1. Žalobce se žalobou podle části třetí, hlavy druhé, dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) domáhá zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí (dále jen „napadené rozhodnutí“), jímž žalovaný zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí I. s. š. h. p., o. a s., P., G. R. T. X (dále jen „správní orgán I. stupně“ či „povinný subjekt“), ze dne 14. 2. 2019, č. j. 0123/2019/ISSPB (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“). Prvostupňovým rozhodnutím byla odmítnuta žádost žalobce o informace ze dne 13. 2. 2019 podaná podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění účinném do 23. 4. 2019 (dále jen „zákon o svobodném přístupu k informacím“). 2. Žalobce namítá, že úvaha žalovaného o zneužití zákona o svobodném přístupu k informacím nemá oporu v právních předpisech a je v rozporu s účelem a smyslem zákona o svobodném přístupu k informacím. Informaci o počtech vedených správních řízeních lze podle tohoto zákona žádat, její poskytnutí nelze podmínit žádným účelem a takový účel není ani na místě zjišťovat. Nedůvodný je též argument žalovaného, že žalobce se domáhá dosud neexistující informace, kterou by bylo třeba teprve nově zpracovat a navíc za jiné časové období, než za které se požadované informace zpracovávají a zveřejňují. Požadavek na poskytnutí informací za jiné časové období rovněž není vytvářením nové informace, pokud povinný subjekt takovými informace disponuje. Nepřípadný je rovněž odkaz na Výroční zprávu 2017/2018 povinného subjektu (dále jen „Výroční zpráva“), neboť jednak neobsahuje žalobcem požadované informace a jednak jejím zveřejněním není podle § 10 odst. 3 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „školský zákon“) povinnost poskytovat informace dotčena. 3. Žalovaný též vycházel z nedostatečně zjištěného skutkového stavu věci, neboť tvrzení povinného subjektu o tom, že požadované informace se nacházejí v jím zveřejněné Výroční zprávě, se nezakládá na pravdě. Výroční zpráva obsahuje pouze jednu z požadovaných informací, a to celkový počet ukončených správních řízení o podmíněném vyloučení. O dalších požadovaných informacích jako např. o počtu zahájených řízení, počtu zastavených řízení, počtu dosud probíhajících řízení atd. výroční zpráva nic neuvádí. Žalobce navrhuje vyslechnout jako svědka ředitelku povinného subjektu k objasnění obsahu Výroční zprávy vzhledem k informacím, které požadoval. Žalobce navrhuje zrušení napadeného rozhodnutí pro nezákonnost a vady řízení a požaduje přiznat náhradu nákladů řízení. 4. Žalovaný ve vyjádření k žalobě uvedl, že povinný subjekt shromažďuje veškeré informace, s výjimkou informací ekonomických, za rok školní, nikoli kalendářní. Pokud tedy žalobce žádal informace v únoru 2019 za celý kalendářní rok 2018, tyto informace nemohly existovat, neboť školní rok končí až dnem 31. 8. 2019. Dále žalovaný podotkl, že Výroční zpráva informaci o správních řízeních pravomocně ukončených podmíněným vyloučením žáka obsahuje. Evidenci v podobě, v jaké ji požaduje žalobce, povinný subjekt nevede a není povinen vést. Znamenalo by to projít veškerou dokumentaci žáků, vyhledat jednotlivá rozhodnutí a požadovanou informaci teprve vytvořit. Žalovaný dále odkazuje na čl. 10 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (vyhlášena pod č. 209/1992 Sb.), z níž nelze dovodit oprávnění jednotlivce žádat informaci pouze pro svou individuální potřebu, nýbrž pouze za účelem naplnění určitého veřejného zájmu. 5. Takovými případy je dle žalovaného povinnost poskytnout informace novinářům, občanským sdružením či za účelem historického bádání o chování autoritativního režimu s odkazem na rozhodovací činnost Evropského soudu pro lidská práva, konkrétně rozsudek č. 37374/05, Társaság a Szabadságiogokért proti Maďarsku, ze dne 14. 4. 2009, body 27, 28 či 35, rozhodnutí o nepřijatelnosti stížnosti č. 19101/03, Sdružení Jihočeské matky proti České republice, ze dne 10. 6. 2006 a rozsudek č. 31475/05, Kenedi proti Maďarsku, ze dne 26. 5. 2009. Žalobce žádný veřejný zájem neprokázal, a tudíž povinný subjekt neměl povinnost informace poskytnout. Stran testu ústavnosti lze dle žalovaného použít kritéria nastavená Ústavním soudem v nálezu ze dne 17. 10. 2017, sp. zn. IV. ÚS 1378/16. Žalobce neprokázal, že je tzv. „společenským hlídacím psem“ či že hájí veřejný zájem. Požadavek na informace, které mají sloužit pro zpracování vědecké práce pro potřeby žalobce, není „vedením veřejné diskuse“ o veřejném zájmu. Žalobce rovněž neprokázal, že zpracovávaná vědecká práce slouží veřejnému zájmu, a nikoliv zájmu čistě osobnímu či komerčnímu. Žalovaný navrhl žalobu zamítnout, náhradu nákladů nepožaduje. 6. V replice žalobce dodal, že pokud měl prokázat naplnění kritérií, jak je popsal shora citovaný nález Ústavního soudu, pak povinný subjekt i žalovaný postupovaly nezákonně, neboť k doložení takových údajů nebyl vyzván ani mu nebyla dána možnost se ke shromážděným podkladům vyjádřit. K dotazu ředitele povinného subjektu na účel žádosti o informace žalobce tento účel, tedy sepsání vědecké práce, sdělil. Skutková zjištění vycházející z obsahu správního spisu 7. Ze správního spisu soud zjistil následující relevantní skutečnosti: Dne 13. 2. 2019 obdržel povinný subjekt žádost o informace, ve které žalobce požadoval poskytnutí informací vztahujících se k rozhodovací činnosti ředitele povinného subjektu za rok 2018 podle § 31 školského zákona, a to konkrétně o vylučování žáků ze školy. Konkrétně žalobce žádal poskytnout vyplněním přiložené tabulky počet zahájených správních řízení o vyloučení žáka ze školy v členění na pět bodů, z nichž u dvou žádal další rozdělení podle následujících kritérií: a) Počet řízení skončených usnesením z důvodu, že nebyl důvod pro další vedení řízení (žák se závadného jednání nedopustil). b) Počet řízení skončených usnesením z jiného důvodu (např. žák sám zanechal vzdělání či přestoupil na jinou školu). c) Počet dosud probíhajících řízení. d) Počet vydaných rozhodnutí o podmíněném vyloučení žáka ze školy, v členění na rozhodnutí, · proti nimž nebylo podáno odvolání, · proti nimž bylo podáno odvolání, · u nichž dosud běží odvolací lhůta. e) Počet vydaných rozhodnutí o vyloučení žáka ze školy, v členění na rozhodnutí, · proti nimž nebylo podáno odvolání, · proti nimž bylo podáno odvolání, · u nichž dosud běží odvolací lhůta. 8. Povinný subjekt prvostupňovým rozhodnutím odmítl podle § 15 zákona o svobodném přístupu k informacím žalobci informace poskytnout s odkazem na § 11 odst. 2 písm. b) téhož zákona. Odmítnutí odůvodnil jednak tím, že požadované informace jsou veřejně dostupné ve Výroční zprávě na webových stránkách povinného subjektu (X), a jednak tím, že žalobce neuvedl, k jakému účelu mají požadované informace sloužit. Proti prvostupňovému rozhodnutí podal žalobce odvolání, v němž uvedl, že odkaz na Výroční zprávu je nedostatečný, neboť informace požadoval za kalendářní rok 2018, zatímco Výroční zpráva obsahuje informace za školní rok 2017/2018, tedy od 1. 9. 2017 do 31. 8. 2018. 9. Žalovaný napadeným rozhodnutím odvolání žalobce zamítl a prvostupňové rozhodnutí potvrdil. V odůvodnění uvedl, že žadatel (žalobce) se nedomáhá existující informace, ale vyžaduje zpracování informace nové ve smyslu § 2 odst. 4 zákona o svobodném přístupu k informacím, neboť ji požaduje za jiné období, než za které se takové informace zpracovávají a zveřejňují. Dále žalovaný uvedl, že žalobce zneužil zákon o svobodném přístupu k informacím k zajištění podkladů pro svoji vědeckou práci, a dodal, že takové podklady si musí žadatel zajistit formou dobrovolné spolupráce. Splnění procesních podmínek a rozsah soudního přezkumu 10. Žaloba byla podána včas, osobou k tomu oprávněnou a proti rozhodnutí, proti kterému je žaloba přípustná. Soud vycházel při přezkumu žalobou nap