1 As 118/2012 — Nejvyšší správní soud

55 A 40/2018- 23 - text 19 55 A 40/2018 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Věry Šimůnkové a soudců Mgr. Josefa Straky a JUDr. Davida Krysky ve věci žalobce: R. CH. N. C., a.s. se sídlem X proti žalovanému: Krajský úřad Středočeského kraje se sídlem Zborovská 11, 150 21 Praha 5 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 6. 2. 2018, č. j. 121340/2017/KUSK, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci a průběh správního řízení 1. Městský úřad Mnichovo Hradiště, odbor výstavby a životního prostředí (dále jen „vodoprávní úřad“) na základě podnětu provedl dne 25. 1. 2017 místní šetření v obci B. u koryta vodního toku K., a to v úseku mezi hranicí E. D. a potrubním propustkem u rekreačních chat zahrnujícím přibližně 300 metrů toku. V rámci tohoto šetření vodoprávní úřad zaznamenal existenci zásahu do koryta toku spočívající ve vytěžení zeminy v řádech odhadu stovek tun a její deponovaní v nivě toku na pozemcích v soukromém vlastnictví, mj. i na pozemku parc. č. X v k. ú B., část materiálu byla přesunuta na pozemek parc. č. X v k. ú. B.. Dle vyjádření přítomného zástupce správce vodního toku, jímž bylo P. L., státní podnik (dále jen „P. L.“), nebyl dán k zaznamenané činnosti souhlas. Dle vyjádření dalších osob přítomných u místního šetření bylo umístění vytěženého materiálu na pozemcích učiněno bez souhlasu jejich vlastníků, přičemž v září 2016 bylo zahájeno vypouštění K. R., jehož provozovatelem je žalobce. V témže období mělo proběhnout i bagrování zkoumané oblasti. 2. Na základě poznatků z místního šetření vodoprávní úřad předvolal k podání vysvětlení žalobcova pověřeného zmocněnce, a dále R. M., jednoho z vlastníků dotčených pozemků. Obsah těchto vysvětlení naznačoval, že vytěžení zeminy v okolí K. prováděl žalobce, resp. jeho zaměstnanci. 3. Dne 31. 3. 2017 vodoprávní úřad provedl v obci B. u vodního Toku K. v úseku říčního kilometru 14,5 – 14,8 další místní šetření, při kterém pořídil fotografie, zachycující koryto vodního toku, při jehož pravém břehu (z pohledu fotografie na levé straně) je navršen pás vytěžené zeminy přesahující výšku okolního terénu, zatímco při levém břehu (z pohledu fotografie na pravé straně) je patrné prohloubení terénu směrem ke korytu a rozbrázděná zemina. V protokolu z místního šetření je zaznamenáno, že z důvodu nebezpečí z prodlení byly zajištěny fotografie místa, současně je konstatováno, že vodní tok je rozšířen o cca 2-4 metry v úseku od trubního propustku 300 metrů po proudu až k první zóně C. Č. R., sedimenty jsou vybagrovány na pravém břehu a voda z okolních pozemků nemůže odtékat do vodního toku. 4. Vodoprávní úřad dále opatřil stanovisko A. O. P. A. K. ČR., oddělení S. C. Č. R. (dále jen „správa C.“) ze dne 15. 5. 2017. V něm se uvádí, že v lokalitě I. a III. zóně ochrany přírody a na území evropsky významné lokality CZ00212006 D. je evidována „prohrábka“ toku K. a deponování vytěžených sedimentů na okolních pozemcích (úsek i pozemky jsou podrobně specifikovány). Stanovisko dále uvádí podrobný výčet druhů rostlin, z nichž některé jsou zvláště chráněné či silně ohrožené, současně je však konstatováno, že se vyskytují ve značné vzdálenosti od probíhajících prací a neměly by jimi být nijak ovlivněny. Správa C. dále konstatovala, že zásahem do koryta vodního toku – jehož profil byl již dříve vyplněn bahnitým sedimentem – sice nedošlo k výraznému negativnímu ovlivnění jeho stavu, avšak deponováním značného množství vytěženého a na živiny bohatého substrátu ve významném krajinném prvku v toku K. došlo k negativnímu ovlivnění a ohrožení ekologickostabilizačních funkcí údolní nivy a narušení její obnovy a přirozeného vývoje. Deponováním vytěženého bahna vznikl val o šířce minimálně 5 metrů a mocnosti cca 1 metr, který oddělil tok K. od navazujícího mokřadu a tůní, jeho koryto je nyní zahloubeno proti okolnímu terénu a je omezena nebo zcela eliminována možnost rozlivu vody při nižších průtocích a sycení tůní sousedním tokem, čímž pro vodní organismy vzniká překážka zamezující jejich migraci mezi vodními plochami v nivě a tokem. Správa C. dále odkazuje na závěry terénního šetření ze dne 12. 5. 2017, při němž byl na dotčených plochách zdokumentován vyrážející porost expanzivní křídlatky, což potvrzuje předpoklad, že plochy zanesené deponovaným vytěženým substrátem budou zarůstat invazivními druhy rostlin, čímž dojde k výraznému negativnímu ovlivnění stávající vegetace biotopů vyskytujících se v dané lokalitě. V závěru svého stanoviska správa C. navrhuje provést kompenzační opatření v podobě odstranění deponovaného sedimentu a vysvahování terénu tak, aby byla břehová linie plynule napojena do úrovně okolní nivy, a to v době mimo vegetační období. Přílohou stanoviska je fotodokumentace z terénního šetření ze dne 12. 5. 2017. 5. Dne 20. 6. 2017 bylo žalobci doručeno oznámení vodoprávního úřadu o zahájení řízení o podezření ze spáchání správního deliktu podle § 125a odst. 1 písm. n) zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění zákona č. 39/2015 Sb. (dále jen „vodní zákon“). 6. Dne 27. 7. 2017 proběhlo u vodoprávního úřadu ústní jednání za přítomností žalobcova pověřeného zástupce. V průběhu tohoto jednání: · Byl zástupce žalobce poučen jako obviněný a současně byl vyslechnut jako zástupce obviněné právnické osoby. Vypověděl, že žalobce dlouhodobě poukazoval na špatný stav toku K., v roce 2014 jej kontaktovalo P. L. coby správce daného vodního toku se záměrem vyčistit úsek pod tehdy napuštěným K. R.. V lednu 2016 však žalobce zjistil, že k žádnému čištění nedošlo, a proto dne 3. 5. 2016 podal podnět k vodoprávnímu úřadu, který následně provedl vodoprávní dozor, při němž zjistil, že kvůli zanesení toku voda neodtéká. Žalobce proto dne 7. 9. 2016 oznámil vypouštění K. R., a to s předstihem, aby se vyhnul kolizi. V září 2016 obdržel od vodoprávního úřadu několik připomínek k vypouštění rybníka. Následně se žalobce rozhodl vyčistit kritický úsek v délce přibližně 300 metrů, proto požádal e-mailem ze dne 29. 9. 2016 správu C. o povolení a telefonicky celou věc konzultoval s tehdejším ředitelem správy C. Ing. M., který v tom neviděl problém, protože zásah povolovali již správci vodního toku. Žalobce následně ve dnech 4. až 5. 10. 2016 celý kritický úsek pročistil, přičemž pracoval ve třetí zóně C. a zhruba 20 metrů v první zóně C.. Tímto zásahem chtěl žalobce zabránit škodě na svém majetku (osádce ryb) a škodách na nemovitostech ležících pod K. R.. Po tomto zásahu probíhalo vypouštění rybníka až do výlovu dne 16. 11. 2016 bez problémů. Zástupce žalobce dále vypověděl, že stav koryta vodního toku neumožňoval naplnění rozhodnutí o nakládání s vodami vydaného pro K. R., neumožňoval jeho řádné vypouštění, čímž docházelo k materiálním škodám, a to jak na straně vlastníků nemovitostí pod K. R., tak i na straně žalobce, jenž měl při respektování omezení plynoucích z pravomocného rozhodnutí omezené možnosti hospodaření. V této souvislosti zástupce žalobce v průběhu výpovědi připomněl zákonná ustanovení o krajní nouzi a o povinnosti zakročit na ochranu jiného v případě hrozící škody či odvrátit hrozící újmu. Opakovaně upozornil, že žalobce před realizací akce opakovaně upozorňoval příslušné orgány, že správce vodního toku porušuje vodní zákon, navíc svůj záměr konzultoval se správou C.. Pokud jde o sedimenty na pozemcích soukromých vlastníků, vzhledem k časové tísni byl žalobce nucen jednat okamžitě a domlouvat se bezprostředně při vlastním čištění. Pracovníci žalobce, kteří byli na místě, na požadavky dotčených vlastníků reagovali, a pokud vlastníci požadovali odvoz sedimentů ze svých pozemků, pak je žalobce odvezl na své pozemky. Stejně vlastníkům vyhověl i v případě požadavků na zpevnění koryta kamenivem, což provedl na své náklady. Zástupce žalobce dále zdůraznil, že žalobce vytěženou zeminu ukládal na dřívější zarostlá a nezavezená místa určená k vykládce dle protokolů České inspekce životního prostředí (dále jen „ČIŽP“). V této souvislosti zástupce žalobce odkázal na žalobcovo vyjádření k dopisu ČIŽP ze dne 12. 5. 2017, ve kterém měl žalobce žádat o sdělení stanoviska, jak bude naloženo se starým sedimentem, případně zda zahájí správní řízení se zhotovitelem čištění K. z minulých období kvůli zanechání výkopů na místě bez dalšího zpracování. V závěru výslechu zástupce žalobce uvedl, že žalobce je ochoten projevit dobrou vůli a zaplatit R. M. nájem za část pozemku, kterou kvůli navezeným sedimentům nemohl zemědělsky využívat. · Byl vyslechnut jako svědek R. M., který vypověděl, že při procházce se psem zjistil, že koryto K. se bagruje, a proto se dotázal bagristy, co se to děje, neboť bagrovací práce probíhaly i na jeho pozemku, přestože k tomu žádné svolení nedal. Bagrista ho odkázal na žalobce. V návaznosti na to svědek telefonicky kontaktoval různé pracovníky žalobce, kteří mu sdělili, že provedení bagrovacích pra