4 As 157/2013 — Nejvyšší správní soud

51 A 7/2019- 110 - text 17 51 A 7/2019 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně senátu JUDr. Věry Šimůnkové a soudců Mgr. Ing. Petra Šuránka a Mgr. Jana Čížka ve věci žalobce: P. L. bytem X proti žalovanému: Městský úřad Říčany se sídlem Masarykovo náměstí 520/4, 251 01 Říčany o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 17. 9. 2018, č. j. 122811/2018-MURI/OSÚ/00022, takto: I. Žaloba zamítá. I. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Žalovaný v záhlaví označeným kolaudačním rozhodnutím (dále jen „napadené rozhodnutí“) povolil na základě žádosti společnosti RIM Property Development, spol. s r.o., (dále jen „žadatel“) ze dne 27. 6. 2018 užívání stavby „Obytný soubor 5 dvojdomů (10 rodinných domů), plynovodní přípojky, vodovodní přípojky, kanalizační přípojky, komunikace, terénní úpravy Ř., R.“ na pozemku st. p. X v katastrálním území Ř.-R. (v tomto k. ú. jsou umístěny i veškeré další pozemky zmiňované v tomto rozsudku). Tato stavba dle napadeného rozhodnutí obsahuje rodinný dům na pozemku st. p. X (dále jen „sporný dům“). Žalobce se žalobou podle části třetí, hlavy druhé, dílu prvého zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), podanou osobně dne 5. 3. 2019, domáhá zrušení napadeného rozhodnutí. Stručné shrnutí žaloby a dalších podání účastníků řízení 2. Žalobce v úvodu obsáhlé žaloby zmínil, že nebyl účastníkem kolaudačního řízení, nepodal tedy ani odvolání proti napadenému rozhodnutí, neboť by bylo jako nepřípustné zamítnuto. Žalobce se přesto domnívá, že napadené rozhodnutí negativně zasáhlo do jeho právní sféry. Přípustnost žaloby dovozuje z právního názoru vyjádřeného v rozsudku Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“) ze dne 18. 4. 2014, č. j. 4 As 157/2013-33, č. 3060/2014 Sb. NSS. 3. Žalobce je vlastníkem pozemku p. č st. X bezprostředně sousedícího s pozemkem žadatele parc. č. X, na němž má být realizován stavební záměr. Realizací záměru dojde ke zvýšení provozu na přístupové komunikaci, úrovně hluku a exhalací, počtu obyvatel na relativně malém prostoru, dojde ke zhoršení bezpečnosti osob a již nyní nevyhovujících možností parkování vozidel v lokalitě. Žalovaný se pokouší nezákonně, v rozporu s územním plánem města Říčany, zkolaudovat bytové domy namísto domů rodinných, čemuž se žalobce snaží zabránit. Napadené rozhodnutí zasáhlo do práva žalobce na ochranu vlastnictví, práva na příznivé životní prostředí a zdraví žalobce a jeho rodiny, ale i dalších obyvatel stávajících 57 řadových rodinných domů v lokalitě. 4. Sporný dům neměl ke dni vydání napadeného rozhodnutí stálé připojení k distribuční soustavě, byl tedy nezpůsobilý k užívání, nadto jeho užívání (a zejména pohyb osob v jeho okolí) bylo životu nebezpečné (byl připojen veřejně přístupným, provizorním a nechráněným rozvodem elektřiny). Tyto nedostatky byly odstraněny až téměř měsíc a půl po vydání napadeného rozhodnutí. 5. Napadené rozhodnutí je dále nezákonné, neboť nebyla splněna podmínka závazného stanoviska Hasičského záchranného sboru pro kolaudaci, kterou si státní požární dozor vymínil účast svého zástupce při kolaudaci a předložení určených dokladů o požární bezpečnosti staveb. Žalobce zpochybnil splnění podmínek pro nevyžadování účasti státního požárního dozoru. Stavba je dle něj totiž ve skutečnosti hlubší než 3 m a má více než dvě nadzemní podlaží, neboť za nadzemní podlaží je nutno považovat i to, co žadatel se žalovaným označují jako podzemní podlaží a podkroví. 6. Napadené rozhodnutí je také v rozporu se dříve vydaným kolaudačním rozhodnutím ze dne 31. 7. 2018, č. j. 70984/2018-MURI/OSÚ/00022 (dále jen „první kolaudační rozhodnutí“), kterým bylo dle žalobce již užívání sporného domu povoleno, a není tedy možné, aby bylo bez zrušení prvního kolaudačního rozhodnutí povoleno napadeným rozhodnutím znovu. 7. Stavba není podle žalobce v souladu s vydaným stavebním povolením – měly být postaveny rodinné dvojdomy o třech bytech s jedním podzemním a dvěma nadzemními podlažími a podkrovím, ve skutečnosti žadatel postavil bytové domy s šesti převážně malometrážními byty o čtyřech nadzemních podlažích. Stavební úřad měl namísto kolaudačního řízení zahájit řízení o odstranění stavby. Vůbec nejde o domy určené k rodinnému bydlení, jde o byty se samostatnými vchody. Žadatel ostatně k prodeji nabízel jednotlivé bytové jednotky vzniklé prohlášením vlastníka ze dne 8. 6. 2018, nikoliv rodinné domy. Z projektové dokumentace vyplývá, že změnou stavby před dokončením bylo změněno založení stavby; původně měly být domy založeny na desce, nově jsou založeny na pilotech, přičemž přiléhající domy mají vždy tři piloty společné, což ale u dvojdomů není možné – dva přilehlé „rodinné domy“ tak tvoří ve skutečnosti vždy jeden bytový dům. Navíc domy nesplňují podmínku nejvýše dvou nadzemních podlaží a jednoho podzemního podlaží a podkroví, jak je uvedeno výše a jak vyplývá (u jiné stavby – poznámka soudu) z rozhodnutí Městského soudu v Praze, č. j. 7 Ca 333/2009-71). Projektant uvedl ve výkresech pro změnu stavby před dokončením chybně výměry místností u všech bytů v 1. podzemním podlaží. Žádná z těchto místností nemá méně než 60 m2, což je klíčové pro stanovení počtu parkovacích míst podle územního plánu města Říčany. Domy tedy neodpovídají rozhodnutí o umístění stavby z hlediska výpočtu dopravy v klidu a došlo i ke zvětšení zastavěné plochy dvojdomů o 1,6 m2. Nelze vydat kolaudační rozhodnutí v případě, že stavba byla postavena bez platného stavebního povolení, resp. stavebního povolení, jehož platnost již zanikla, neboť žadatel stavbu včas nezahájil. Kolaudační řízení bylo vedeno na základě žádosti, která neobsahovala povinné náležitosti, žalovaný měl tedy žadatele vyzvat k jejímu doplnění. Rozhodnutí neobsahuje povinné náležitosti podle vyhlášky č. 503/2006 Sb. a bylo vydáno osobou vyloučenou z rozhodování pro podjatost. 8. Žalovaný ve vyjádření k žalobě uvedl, že žalobcovy nemovitosti nejsou stavebním záměrem přímo dotčeny. Žalobce nikdy nepožádal o přiznání postavení účastníka řízení o změně stavby před jejím dokončením (změna spočívala pouze ve změně lhůty pro dokončení stavby). Žalobce nevyužil ani možnosti uplatnit námitky a připomínky ve stavebním řízení. Část žaloby obsahuje argumenty, které se nevztahují ke kolaudačnímu rozhodnutí, ale k řízení o umístění stavby. Namítané nedodělky na stavbě byly v požadovaném termínu odstraněny. Do velikosti zastavěné plochy rodinných domů 200 m2 se ke stavbě ani kolaudaci zástupce hasičského záchranného sboru nevyjadřuje. Z výroků prvního kolaudačního rozhodnutí jasně vyplývá, že bytové jednotky ve sporném domě nejsou dokončeny ani zkolaudovány, užívání sporného domu jím tedy nebylo povoleno. Stavba byla postavena v souladu s pravomocným stavebním povolením a povolenou změnou. Podle řezu 2 projektové dokumentace má podzemní podlaží hloubku 2,99 m a krov je tvořen pultovou střešní konstrukcí, čímž definici podkroví naplňuje. Žádost o kolaudaci byla žadatelem doplněna. O nepodjatosti oprávněné úřední osoby bylo řádně rozhodnuto. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby jako nedůvodné. 9. Žalobce v replice uvedl, že veřejnost neuplatnila v průběhu územního řízení připomínky (řadu připomínek uplatnilo např. Občanské sdružení Fialka, z. s.). Žalovaný se snaží bagatelizovat vliv stavby na žalobcovy nemovitosti. Vzdálenost žalobcova domu od pozemku parc. č. X, na němž jsou vybudovány předmětné domy a parkoviště, je cca 40 m vzdušnou čarou. Jeho nemovitosti také bezprostředně sousedí s pozemkem parc. č. X, na němž jsou umístěny plynové přípojky a zčásti též i parkovací stání. Je zjevné, že sídliště o 30 bytech s poddimenzovaným parkovištěm jen pro 40 vozidel zahustí dopravu v ulici, kde žalobce bydlí. Žalovaný se svými účelovými tvrzeními snaží zakrýt skutečnost, že umožnil stavbu o výměře 4 060 m2, ačkoli plocha určená územním plánem k výstavbě činí pouze 3 175 m2. Platný územní plán připouští pouze výstavbu rodinných domů nebo rodinných dvojdomů o maximální výšce 9 m. Při respektování územního plánu by bylo možné umístit maximálně čtyři samostatné rodinné domy či dva rodinné dvojdomy, a to s parkováním na vlastních pozemcích. Stavba navíc byla zahájena 6 let po pozbytí platnosti stavebního povolení. Hasičský záchranný sbor si svou účast v kolaudačním řízení výslovně vymínil v závazném stanovisku. Žalobce dále rozvinul argumentaci o opakované kolaudaci sporného domu poté, co již bylo užívání povoleno prvním kolaudačním rozhodnutím, a ohledně kvalifikace podkroví a podzemního podlaží jako nadzemních podlaží. Žalobce závěrem předestírá výpočty, jejichž prostřednictvím dospěl k závěru o změně podlahových výměr bytů. Poukázal na to, že důvody, proč platnost stavebního povolení nezanikla, mu nebyly sděleny ani ve vyjádření žalovaného ani kdykoli jindy. 10. Práva osoby zúčastněné na řízení uplatnil žadatel. Jelikož však v mezidobí pozbyl vlastnictví sporného domu, soud usnesením ze dne 1