4 As 3/2008 — Nejvyšší správní soud

43 Af 6/2020- 37 - text 9 43 Af 6/2020 [OBRÁZEK][OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Ing. Petra Šuránka a soudců Mgr. Jana Čížka a JUDr. Davida Krysky ve věci žalobkyně: PROFI-KOMINICTVÍ & KRBY-KAMNA, s.r.o., IČO 04799232 sídlem Jiráskova 843, Mladá Boleslav II, Mladá Boleslav zastoupena daňovým poradcem Ing. Zdeňkem Urbanem sídlem Jungmannova 319, Valdické Předměstí, Jičín proti žalovanému: Odvolací finanční ředitelství sídlem Masarykova 427/31, Brno-město, Brno o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 13. 12. 2019, č. j. 51332/19/5300-22444-710968, takto: I. Rozhodnutí žalovaného ze dne 13. 12. 2019, č. j. 51332/19/5300-22444-710968, a rozhodnutí Finančního úřadu pro Středočeský kraj ze dne 19. 9. 2019, č. j. 4427646/19/2115-50522-208370, se ruší a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 15 342 Kč, a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku. Odůvodnění: Vymezení věci a obsah podání účastníků 1. Žalobkyně se žalobou podle části třetí, hlavy druhé, dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) domáhá zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí (dále jen „napadené rozhodnutí“), jímž žalovaný nevyhověl odvolání žalobkyně a změnil část výroku rozhodnutí Finančního úřadu pro Středočeský kraj (dále jen „správce daně“) ze dne 19. 9. 2019, č. j. 4427646/19/2115-50522-208370 (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“). Prvostupňovým rozhodnutím správce daně uložil žalobkyni podle § 101h odst. 1 písm. d) zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění účinném do 31. 8. 2020 (dále jen „zákon o DPH“) pokutu ve výši 50 000 Kč, neboť žalobkyně nepodala kontrolní hlášení za období měsíce července roku 2019. 2. Žalobkyně namítá, že kontrolní hlášení za období měsíce července roku 2019 podala dne 26. 8. 2019, a to prostřednictvím informačního systému datových schránek ve formátu XML. Nesouhlasí s tím, že by kontrolní hlášení bylo neúčinné, jak tvrdí žalovaný, neboť obsahovalo identifikační údaje plátce podle § 101d odst. 1 zákona o DPH. Skutečnost, že číslo popisné sídla žalobkyně bylo uvedeno v kolonce „Ulice“, nezpůsobuje neúčinnost podaného kontrolního hlášení. Jedná se pouze o vadné posouzení softwarem správce daně, přičemž žalovaný ani správce daně nedbali na vnitřní obsah zaslané písemnosti. 3. Dále žalobkyně namítá, že samotný základ udělené pokuty je protiústavní, neboť formát a struktura formuláře kontrolního hlášení byla stanovena neústavním způsobem. Formulář pro kontrolní hlášení je aktem sui generis, který není právním předpisem, a nepodléhá tak přezkumu Ústavním soudem ve smyslu nálezu Ústavního soudu ze dne 12. 11. 2019, sp. zn. Pl. ÚS 19/17. 4. Závěrem žalobkyně namítá, že napadené rozhodnutí je nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů, neboť se žalovaný nevypořádal s odvolací námitkou žalobkyně stran protiústavnosti základu udělené pokuty. 5. Žalovaný ve vyjádření k žalobě navrhuje, aby ji soud zamítl. Vzhledem k totožnosti žalobních námitek s námitkami odvolacími, odkazuje na závěry obsažené v odůvodnění napadeného rozhodnutí. Pokud nebylo v následném kontrolním hlášení řádně uvedeno číslo popisné sídla plátce (žalobkyně), nebyla dodržena povinná struktura podání, a podání tak bylo neúčinné. Žalobkyně navíc mohla takovému pochybení předejít, pokud by před odesláním podání toto zkontrolovala prostřednictvím funkce „Protokol chyb podání“. Aktuální judikatura shledala současnou právní úpravu vyhovující a ústavně konformní (rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 19. 6. 2018, č. j. 5 A 20/2016-78, a nález Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 19/17). S odkazem na judikaturu rovněž odmítá, že by napadené rozhodnutí bylo nepřezkoumatelné. 6. V replice žalobkyně namítá, že neuvedení čísla popisného není vadou struktury ani formy podání. Taková vada může být nejvýše vadou obsahu podání, nadto nijak závažnou (rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 28. 1. 2021, č. j. 22 Af 19/2020-46). Navíc je takový údaj správci daně i žalovanému znám z úřední činnosti. Podání proto neobsahovalo žádné vady. 7. V duplice žalovaný uvádí, že žalobkyně námitkou, že neuvedení čísla popisného nepředstavuje vadu struktury, nepřípustně rozšiřuje žalobní body, neboť v žalobě namítala, že nezpůsobuje nesrozumitelnost podání. Vadu struktury žalobkynina podání pak žalovaný spatřuje v tom, že položka „c_pop“ (číslo popisné) neodpovídala předepsanému typu (chybové hlášení „Bolesl“), tj. že v této položce žalobkyně uvedla text „Bolesl“, a zadaná hodnota tedy nebyla platné číslo. Dále poukazuje na to, že formát a strukturu kontrolního hlášení upravuje Pokyn GFŘ-D-24, č. j. 156035/15/7100-40123-050030 (dále jen „Pokyn GFŘ-D-24“), v němž je mimo jiné definována a zveřejněna struktura kontrolního hlášení ve smyslu příslušného XSD schématu. Z ní vyplývá, že položka číslo popisné (zkratka: c_pop) je definovaná jako typ položky: číslo (nikoliv text). Jde proto o vadu struktury podání kontrolního hlášení. Skutková zjištění vycházející z obsahu správního spisu 8. Z obsahu správního spisu soud zjistil, že žalobkyně učinila prostřednictvím informačního systému datových schránek dne 26. 8. 2019 podání ve formátu XML, kterým mělo být učiněno kontrolní hlášení za červenec 2019 podle zákona o DPH. Podání bylo zaevidováno pod č. j. 1904266863 2115-50522-208370 a bylo automaticky zpracováno a vyhodnoceno jako neúčinné. Jako důvod neúčinnosti je uvedeno: „Položka ‚c_pop‘ (Číslo popisné) neodpovídá předepsanému typu (Chybové hlášení „Bolesl“).“ Oznámení o neúčinnosti bylo žalobkyni doručeno dne 28. 8. 2019. 9. Opatřením ze dne 4. 9. 2019, č. j. 4312243/19/2115-50522-208370, správce daně vyzval žalobkyni k podání kontrolního hlášení za červenec 2019 v náhradní lhůtě 5 dnů od oznámení výzvy, neboť toto podání nebylo doposud učiněno. Výzva byla žalobkyni doručena dne 8. 9. 2019. 10. Podáním ze dne 8. 9. 2019 žalobkyně reagovala na výzvu ze dne 4. 9. 2019 s tím, že pochybení nastalo na straně správce daně, respektive v jeho softwaru, k čemuž uvedla obdobné argumenty jako v žalobě. 11. Prvostupňovým rozhodnutím správce daně uložil žalobkyni pokutu ve výši 50 000 Kč podle § 101h odst. 1 písm. d) zákona o DPH, neboť žalobkyně nepodala kontrolní hlášení za období července 2019, a to ani v náhradní lhůtě poskytnuté výzvou ze dne 4. 9. 2019. 12. Proti prvostupňovému rozhodnutí podala žalobkyně odvolání, v němž uplatnila obdobné námitky jako v žalobě. Ve vztahu k protiústavnosti základu udělené pokuty žalobkyně v odvolání uvedla, že má za to, že struktura a formát formuláře kontrolního hlášení byly stanoveny protiústavně, a že „[p]odle nálezu [Ústavního soudu] bylo orgánům státní správy uloženo stanovit obecně závazným právním předpisem způsobem vylučujícím pochybnosti formát a strukturu datových vět podání, činěných daňovými poplatníky. K tomu nedošlo [...]“. 13. Napadeným rozhodnutím žalovaný změnil výrok prvostupňového rozhodnutí tak, že blíže specifikoval jednání, na jehož základě byla žalobkyni uložena zmíněná pokuta. Jinak však po věcné stránce posoudil odvolání jako nedůvodné. V odůvodnění napadeného rozhodnutí mimo jiné potvrdil závěry správce daně, přičemž poučil žalobkyni o možnosti požádat o prominutí pokuty. Uvedl, že k pokutám za porušení povinností souvisejících s kontrolním hlášením podle § 101h odst. 1 zákona o DPH je plátce povinen vždy, pokud svým jednáním nebo nečinností naplní podmínky tohoto ustanovení. Pokuty vznikají přímo ze zákona a zákonem je také stanovena jejich výše. Správce daně je povinen uložit je vždy, je-li naplněna skutková podstata. Prvostupňové rozhodnutí má pouze deklaratorní charakter. Žalobkyně učinila dne 26. 8. 2019 prostřednictvím datové schránky podání, které bylo vyhodnoceno jako neúčinné. Před odesláním podání nezkontrolovala výsledek o zpracování odesílaného formuláře (souboru). Skutečnost, že podání bylo odesláno, neznamená, že bylo podáno v předepsaném formátu, respektive správcem daně stanovené a zveřejněné struktuře, a že mohlo být následně zpracováno. Kontrolu žalobkyně provedla až po převzetí výzvy ze dne 4. 9. 2019. Systém vyhodnocuje podání bez zásahu správce daně. Žalobkyně byla o neúčinnosti učiněného podání informována již 28. 8. 2019. Žalobkyně nepodala kontrolní hlášení v náhradní lhůtě ani po převzetí výzvy ze dne 4. 9. 2019. Proto správce daně rozhodl o uložení pokuty. Žalobkyně měla k úspěšnému zaevidování vyplněného elektronického formuláře v aplikaci EPO vyplněný formulář zkontrolovat a zjistit stav jeho zpracování. Aplikace EPO sama provede vyhodnocení a na případné nedostatky upozorní. Žalobkyní učiněné podání ze dne 26. 8. 2019 bylo prokazatelně aplikací EPO vyhodnoceno tak, že je neúčinné a je nutné je podat znovu ve stanoveném formátu a platné struktuře. K odvolací námitce žalobkyně, že pokud její podání ze dne 26. 8. 2019 mělo vady, měl ji správce daně vyzvat k jejich odstranění, žalovaný uvedl, že pro