6 Azs 82/2018 — Nejvyšší správní soud

43 A 8/2023- 39 - text 8 43 A 8/2023 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Jana Čížka a soudců Mgr. Ing. Lenky Bursíkové a JUDr. Bc. Kryštofa Horna ve věci žalobkyně: L. T. H., X státní příslušnice Vietnamské socialistické republiky ubytování zajištěno na X zastoupena advokátem Mgr. Markem Sedlákem sídlem Milady Horákové 1957/13, Brno proti žalovanému: Velvyslanectví České republiky v Hanoji sídlem 13 Chu Van An, Hanoj, Vietnamská socialistická republika o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 23. 12. 2020 o nepřijatelnosti žádosti žalobkyně o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem sloučení rodiny, takto: I. Usnesení žalovaného ze dne 23. 12. 2020 o nepřijatelnosti žádosti žalobkyně o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem sloučení rodiny, se ruší a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku částku 11 228 Kč k rukám jejího zástupce Mgr. Marka Sedláka, advokáta. Odůvodnění: Vymezení věci a podání účastníků řízení 1. Žalobkyně se dne 23. 12. 2020 osobně dostavila k žalovanému, aby podala žádost o dlouhodobý pobyt za účelem sloučení rodiny. Žádost byla žalobkyni vrácena s ústním odůvodněním, že ji v současné době nelze přijmout. Žalobkyni byl současně vrácen poplatek za registraci termínu k podání žádosti a předán výtisk ochranného opatření Ministerstva zdravotnictví v angličtině. Zástupce žalobkyně dne 11. 6. 2021 při nahlížení do spisu Městského soudu v Praze sp. zn. 14 A 5/2021 zjistil, že se v něm mezi přílohami nachází záznam žalovaného o usnesení o nepřijatelnosti žádosti žalobkyně podané dne 23. 12. 2020, datovaný týmž dnem v Hanoji bez čísla jednacího (dále jen „napadené rozhodnutí“). 2. Žalobkyně dne 18. 6. 2021 podala proti napadenému rozhodnutí u Městského soudu v Praze žalobu podle § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“). Usnesením ze dne 12. 1. 2023, č. j. 14 A 134/2021 – 28, městský soud postoupil věc k vyřízení zdejšímu soudu. 3. Žalobkyně namítá nepřezkoumatelnost napadeného rozhodnutí, neboť tvrzení, podle kterého je žádost nepřijatelná z důvodu, že si žalobkyně předem nesjednala termín k podání žádosti pro daný účel pobytu, není vůbec blíže odůvodněno. Žalobkyně si termín k podání žádosti sjednala podle § 169f odst. 1 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 165/2020 Sb. (dále jen „zákon o pobytu cizinců“), způsobem, který žalovaný zveřejnil na internetu. Žalovaný nezpochybnil řádnost postupu žalobkyně při sjednání termínu pro podání žádosti. Netvrdí ani, že by sjednaný termín nedodržela. Ochranné opatření Ministerstva zdravotnictví ze dne 2. 10. 2020, č. j. MZDR 20599/2020-32/MIN/KAN (dále jen „ochranné opatření“), kterým žalovaný odůvodňuje napadené rozhodnutí, je dle žalobkyně protiústavní a diskriminační, k čemuž odkazuje na nález Ústavního soudu ze dne 16. 2. 2021, sp. zn. Pl. ÚS 106/20. Žalovaný byl povinen se jím ve věci žalobkyně neřídit. Odůvodnění usnesení poukazem na ochranné opatření neodpovídá § 169h odst. 1 písm. a) zákona o pobytu cizinců, a je proto nepřezkoumatelné. 4. Žalovaný ve vyjádření navrhuje, aby soud žalobu zamítl. Uvádí, že žalobkyně se zúčastnila registrace za účelem stanovení termínu pro osobní podání žádosti v rozporu se zveřejněnými podmínkami účasti na registraci. Žalobkyně nemohla s ohledem na ochranné opatření daný typ žádosti podat, a tedy se neměla za účelem sjednání termínu k podání takové žádosti registrovat ani účastnit. Podle ochranného opatření bylo možno přijímat pouze žádosti o povolení k pobytu za účelem společného soužití rodiny na území, pouze šlo-li o manžele a nezletilé děti (žalobkyně byla v době podání žádosti zletilá). Z žaloby vyplývá, že žalobkyně si byla vědoma toho, že žádost podat nemůže, přesto si sjednala termín a žádost podala. 5. Žalobkyně nedodržela zákonem stanovený postup dle § 169d odst. 2 zákona o pobytu cizinců, podle kterého se žádost přijímá „v době určené pro jednotlivé druhy a účely pobytových oprávnění“. Tato doba však nebyla ani nemohla být s ohledem na ochranné opatření určena. Žalobkyně dále nedodržela postup dle § 169f zákona o pobytu cizinců, dle kterého se termín sjednává „pro účel pobytu, za kterým je tato žádost podávána“. Dostavila-li se tedy žalobkyně k osobnímu podání žádosti, nebylo ji možné přijmout. Žádost žalobkyně byla nepřijatelná dle § 169h odst. 1 písm. a) zákona o pobytu cizinců, neboť si žalobkyně předem nesjednala termín podání žádosti pro daný účel pobytu způsobem stanoveným zastupitelským úřadem, neboť ani nebylo možné si předem termín podání žádosti sjednat. Přestože si je žalovaný vědom, že nebyla dodržena písemná forma odůvodnění nepřijatelnosti žádosti dle § 169h odst. 5 zákona o pobytu cizinců, samotný důvod nepřijatelnosti byl žalobkyni ústně a řádně sdělen. Jelikož žalobkyně obdržela písemné znění ochranného opatření, má žalovaný za to, že byla písemně informována o důvodech nepřijatelnosti, stejně tak byla informována písemně na webových stránkách žalovaného, a to ještě před podáním žádosti. Odůvodnění napadeného rozhodnutí odkazuje na konkrétní body ochranného opatření. Záznam usnesení se pouze zakládá do spisu a cizinec má být pouze písemně informován o důvodech nepřijatelnosti. O důvodech nepřijatelnosti žádosti byl písemně vyrozuměn zástupce žalobkyně dopisem ze dne 7. 1. 2021, č. j. 2956-2, 2957-2/2020-HANAKO. S odkazem na rozsudky Městského soudu v Praze ze dne 22. 4. 2021, č. j. 6 A 11/2021-102, a ze dne 12. 1. 2021, sp. zn. 11 A 99/2020, žalovaný uvádí, že ochranné opatření není ani protiústavní ani nezákonné, přičemž žalovaný byl povinen se jím řídit. Nález Ústavního soudu ze dne 16. 2. 2021, sp. zn. Pl. ÚS 106/20, na který odkazuje žalobkyně, nelze aplikovat na skutkový stav v dané věci. Splnění procesních podmínek a rozsah soudního přezkumu 6. Soud ověřil, že žaloba byla podána včas (soud lhůtu pro podání žaloby odvíjí od okamžiku, kdy se zástupce žalobkyně prokazatelně seznámil s obsahem napadeného rozhodnutí, tj. ode dne 11. 6. 2021), osobou k tomu oprávněnou a splňuje všechny formální náležitosti na ni kladené. Jde tedy o žalobu věcně projednatelnou. 7. Žaloba je přípustná, neboť usnesení o nepřijatelnosti žádosti o pobytové oprávnění je rozhodnutím ve smyslu § 65 s. ř. s. (viz rozsudky NSS ze dne 16. 5. 2018, č. j. 6 Azs 82/2018 – 19, ze dne 27. 6. 2017, č. j. 1 Azs 26/2018 – 37, ze dne 1. 7. 2018, č. j. 9 Azs 123/2018 – 26, aj.). Proti takovému rozhodnutí nejsou v systému veřejné správy přípustné žádné opravné prostředky, neboť se jedná o usnesení, které se pouze poznamenává do spisu [§ 76 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“)]; lze je však napadnout přímo správní žalobou (srov. též usnesení rozšířeného senátu ze dne 30. 5. 2017, č. j. 7 Azs 227/2016 – 36, č. 3603/2017 Sb. NSS). 8. Soud vycházel při přezkumu žalobou napadeného rozhodnutí ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování žalované (§ 75 odst. 1 s. ř. s.), přičemž napadené rozhodnutí přezkoumal v mezích uplatněných žalobních bodů, jimiž je vázán (§ 75 odst. 2 věta první s. ř. s.). 9. O žalobě rozhodl bez jednání, neboť účastníci řízení s tímto postupem výslovně souhlasili. Pro rozhodnutí bez jednání byly ostatně splněny podmínky podle § 76 odst. 1 s. ř. s. Dokazování v dané věci nebylo třeba provádět. 10. Soud předesílá, že skutkově totožnou věcí se zabýval Krajský soud v Brně v rozsudku ze dne 9. 11. 2022, č. j. 31 A 74/2021 – 36. Zdejší soud se plně ztotožňuje se závěry vyjádřenými v tomto rozsudku, a proto z nich při posouzení důvodnosti žaloby plně vycházel. Posouzení žaloby 11. Podle § 169f odst. 1 zákona o pobytu cizinců „[z]astupitelský úřad může stanovit, že žadatel je povinen si předem sjednat termín osobního podání žádosti o udělení dlouhodobého víza nebo žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu nebo trvalému pobytu, a to pro účel pobytu, za kterým je tato žádost podávána, způsobem, který zastupitelský úřad zveřejní na své úřední desce a na svých internetových stránkách“ (podtržení doplněno soudem). 12. Podle § 169f odst. 2 zákona o pobytu cizinců platí, že „[j]e-li to nezbytné za účelem zamezení zneužití systému sjednávání termínů osobního podání žádosti podle odstavce 1 a podle místních podmínek, zastupitelský úřad může stanovit, že sjednání termínu osobního podání žádosti podle odstavce 1 předchází povinné objednání. Způsob povinného objednání uveřejní zastupitelský úřad na své úřední desce a na svých internetových stránkách“ (podtržení doplněno soudem). 13. Podle § 169h odst. 1 písm. a) zákona o pobytu cizinců platí, že žádost o vydání povolení k dlouhodobému pobytu je nepřijatelná, jestliže si cizinec „předem nesjednal termín podání žádosti o udělení dlouhodobého víza nebo žádosti o vydání povolení k dl