4 As 17/2023 — Nejvyšší správní soud

47 A 43/2022- 31 - text 8 47 A 43/2022 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Praze rozhodl samosoudkyní Mgr. Martinou Kotouček Mikoláškovou ve věci žalobkyně: HIBIKI a. s., IČO 07594747 sídlem Vaníčkova 1639, 272 01 Kladno zastoupená advokátkou Mgr. Petrou Hrachy sídlem Cihlářská 643/19, 602 00 Brno proti žalovanému: Krajský úřad Středočeského kraje sídlem Zborovská 81/11, 150 21 Praha 5 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 8. 6. 2022, č. j. 070318/2022/KUSK, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: Vymezení věci a obsah podání účastníků 1. Žalobkyně se domáhá zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí (dále jen „napadené rozhodnutí“), jímž žalovaný zamítl její odvolání a potvrdil rozhodnutí Magistrátu města Kladna (dále jen „správní orgán I. stupně“) ze dne 12. 4. 2022, č. j. OŽ/1656/22/Sv-8 (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“). Prvostupňovým rozhodnutím byla žalobkyně uznána vinnou ze spáchání přestupku podle § 62 odst. 1 písm. k) zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění zákona č. 527/2020 Sb. (dále jen „živnostenský zákon“), kterého se měla dopustit tím, že nejméně dne 22. 7. 2021 v 11:05 hodin, dne 10. 9. 2021 v 10:03 a dne 30. 9. 2021 v 10:10 hodin v rozporu s § 31 odst. 2 živnostenského zákona nezajistila viditelné označení svého sídla na adrese Vaníčkova 1639, 272 01 Kladno obchodní firmou a identifikačním číslem osoby (dále jen „IČO“). Za uvedené jednání byla žalobkyni uložena pokuta ve výši 2 000 Kč. Žalobkyni byla dále uložena povinnost uhradit náklady správního řízení ve výši 1 000 Kč. 2. Žalobkyně v žalobě předně namítá, že správní orgány porušily zásadu materiální pravdy, zásadu vyšetřovací, princip právní jistoty a princip předvídatelnosti správních rozhodnutí, čímž zasáhly do jejího ústavně zaručeného práva na rovné zacházení. Žalobkyně upozorňuje, že ve správním spise jsou založeny fotografie, které jednoznačně prokazují, že u vchodu do jejího sídla je umístěna tabule s viditelným označením její obchodní firmy včetně IČO. Podle žalobkyně tak bylo její sídlo označeno zcela v souladu s § 31 odst. 2 živnostenského zákona. 3. Žalobkyně dále brojí proti dílčím skutkovým zjištěním a právním závěrům správní orgánů. Zejména namítá, že zahradní branka nebývá přes den zamčená a nikomu není bráněno ve vstupu do budovy, která je označena její obchodní firmou. V této souvislosti žalobkyně upozorňuje, že správní orgán I. stupně musel fotografie zachycující popelnice a garáže v zadní části zahrady pořídit minimálně dva metry za vstupní brankou. Pokud by přesto byla branka zamčená, nic by to podle žalobkyně neměnilo na skutečnosti, že budova sídla byla řádně označena. Dle žalobkyně přitom § 31 odst. 2 živnostenského zákona nepožaduje označení okolí objektu sídla. 4. Žalobkyně rovněž považuje za nezákonný závěr správních orgánů, že označení sídla musí být viditelné z veřejně dostupných míst. Za lichou shledává úvahu žalovaného, že by se veřejnost měla ostýchat vstoupit skrze branku do předzahrady jejího sídla. Většina spotřebitelů si totiž v dnešní době již cíleně vyhledává poskytovatele služeb na internetu, nikoliv náhodně na ulici, a proto nelze trvat na výkladu, že označení podnikatele musí být viditelné z veřejně dostupného místa. 5. Žalobkyně konečně namítá, že správní orgány postupovaly v rozporu se svou dosavadní ustálenou praxí. S odkazem na rozhodnutí správního orgánu I. stupně týkající se společností HELLAND, s. r. o. (sp. zn. OŽ/4102/16/ML), Maridan s.r.o. (sp. zn. OŽ/2032/20/ML), Kamehameha s.r.o. (sp. zn. OŽ/2033/20/ML) a BONIMAD s.r.o. se sídlem na adrese Čs. armády 1979, 272 01 Kladno, žalobkyně namítá, že běžně postačuje označení podnikatele pouhou tabulí za zamčenými vstupními dveřmi do budovy sídla, tedy nikoliv označení viditelné z veřejně dostupného místa. Pakliže správní orgán I. stupně uvedenou praxi nerespektoval a ve prospěch žalobkyně nezjišťoval veškeré podstatné skutečnosti, postupoval v rozporu se zásadou materiální pravdy a zásadou vyšetřovací. Žalobkyně konečně nesouhlasí se žalovaným, že předmětná rozhodnutí v obdobných věcech nevytváří ustálenou správní praxi, jelikož byla vydána za nouzového stavu. 6. Žalovaný se žalobou nesouhlasí a navrhuje její zamítnutí. Ve vyjádření k žalobě rekapituluje nosné závěry napadeného rozhodnutí, na nichž setrvává. Zdůraznil při tom význam sídla pro doručování a důraz na ochranu spotřebitele jakožto slabší strany závazkového vztahu s podnikatelem, zmínil problematiku virtuálních sídel v souvislosti s prevencí legalizace výnosů z trestné činnosti. Žalovaný upozorňuje, že při kontrolách konaných ve dnech 22. 7. 2021, 10. 9. 2021 a dne 30. 9. 2021 byla vstupní branka k budově sídla žalobkyně uzamčena, na zvonění nikdo nereagoval a označení obchodní firmou a IČO nebylo z veřejně dostupných míst viditelné. Odkázal rovněž na smlouvu o poskytnutí sídla ze dne 30. 10. 2018 uzavřenou mezi poskytovatelem sídla a žalobkyní, kterou si smluvní strany mimo jiné sjednaly, že poskytovatel zařídí v sídle umístění firmy uživatele (žalobkyně) na veřejně viditelném místě. Skutková zjištění vycházející z obsahu správního spisu 7. Správní orgán I. stupně dne 22. 7. 2021 v 11:05 hodin, 10. 9. 2021 v 10:03 a 30. 9. 2021 v 10:10 v rámci úkonů předcházejících kontrole podle § 3 zákona č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád), ve znění zákona č. 183/2017 Sb. (dále jen „kontrolní řád“) zjistil, že na adrese sídla žalobkyně se nachází rodinný dům, do kterého ústí jediný vstup z ulice Vaníčkova (viz záznamy ze dne 22. 7. 2021, č. j. OŽ/3914/21/Ta/146-1, ze dne 10. 9. 2021, č. j. OŽ/3914/21/Ta/146-3 a ze dne 30. 9. 2021, č. j. OŽ/3914/21/Ta/146-5). Jelikož na uzamčených vstupních vrátkách, na oplocení ani na fasádě domu či za okny nebylo nalezeno označení obchodní firmy a IČO žalobkyně, vzniklo správnímu orgánu I. stupně důvodné podezření, že žalobkyně porušila § 31 odst. 2 živnostenského zákona. Na pokus o zazvonění na zvonek umístění na pravé straně sloupku za vrátky nikdo nereagoval. Jiný přístup na pozemek kontrolní orgán nenalezl. Správní orgán I. stupně při úkonech předcházejících kontrole pořídil fotodokumentaci, která je součástí správního spisu. 8. Správní orgán I. stupně žalobkyni oznámil zahájení kontroly její podnikatelské činnosti. Přitom ji seznámil se zjištěními, který učinil v rámci úkonů předcházejících kontrole (oznámení ze dne 15. 9. 2021, č. j. OŽ/3914/21/Ta/146-2). Zároveň ji vyzval, aby mu při výkonu kontroly poskytla potřebnou součinnost a poučil ji o následcích nesplnění povinnosti kontrolované osoby dle § 10 odst. 2 kontrolního řádu. 9. Žalobkyně se vyjádřila dne 5. 10. 2021, a to tak, že požadovanou součinnost poskytne na ústním jednání dne 6. 10. 2021. Při ústním jednání žalobkyně odkázala na své písemné vyjádření předložené v jiném řízení týkající se stejného objektu včetně přiložené fotodokumentace), ze kterých plyne, že na objektu se nachází cedule, která dle jejího názoru viditelně označuje objekt, v němž má sídlo, a to zcela v souladu s požadavky § 31 odst. 2 živnostenského zákona. Žalobkyně při ústním jednání doložila také smlouvu o poskytnutí sídla ze dne 30. 10. 2018. 10. Žalobkyně se s kontrolními zjištěními správního orgánu I. stupně seznámila prostřednictvím protokolu o kontrole ze dne 2. 11. 2021, č. j. OŽ/3914/21/Ta/146-8, proti kterému podala námitky. Zejména namítala, že objekt sídla je u vchodových dveří viditelně označen cedulí s její obchodní firmou a IČO. Na podporu svých námitek přiložila fotografii vchodových dveří včetně detailního záběru na informační ceduli v jejich levém spodním rohu. Rozporovala názor správního orgánu I. stupně, že označení objektu sídla je viditelné pouze tehdy, pokud jej lze spatřit z ulice. Upozornila na rezidenční charakter čtvrti, kde není možné firmy velkolepě označovat. Dále upozornila na postup správního orgánu I. stupně při kontrole společnosti Maridan s.r.o., kdy bylo za řádné označení považováno umístění informační cedule za vstupními dveřmi sídla společnosti, tedy nikoliv zvenčí. 11. Správní orgán I. stupně námitky žalobkyně zamítl (vyrozumění ze dne 8. 12. 2022, č. j. OŽ/3914/21/Ta-146-12), načež vůči žalobkyni zahájil podle § 78 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění zákona č. 325/2020 Sb. (dále jen „zákon o odpovědnosti za přestupky“) přestupkové řízení (oznámení ze dne 18. 3. 2022, č. j. OŽ/1656/22/Sv-5). 12. Žalobkyně ve vyjádření k zahájení přestupového řízení ze dne 29. 3. 2022 obvinění zcela odmítla, neboť jednoznačně prokázala, že budova řádně označena je. Uvedla, že branka není zamčená, přes den bývá obvykle otevřená a nikomu není bráněno ve vstupu k budově. Zákon neukládá označovat branku, ale jen objekt, ve kterém se sídlo nachází. Odkázala na praxi správního orgánu I. stupně ve věci kontroly společnosti Maridan s. r. o., neboť je-li v pořádku označení firmy ve vstupní chodbě objektu za zavřenými vstupní dveřmi, p