1 As 344/2016 — Nejvyšší správní soud

59 A 28/2021- 44 - text 15 59 A 28/2021 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Ing. Petra Šuránka a soudců Mgr. Věry Pazderové, LL.M., M.A., a JUDr. Bc. Kryštofa Horna ve věci žalobkyně: Ing. L. K. bytem X proti: žalovanému: Krajský úřad Středočeského kraje sídlem Zborovská 11, Praha 5 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 21. 6. 2021, č. j. 067721/2021/KUSK, takto: I. Výrok I rozhodnutí žalovaného ze dne 21. 6. 2021, č. j. 067721/2021/KUSK, se ruší a věc se v tomto rozsahu vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 3 000 Kč, a to do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalobkyně se žalobou podle části třetí, hlavy druhé, dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) domáhá zrušení výroku I v záhlaví označeného rozhodnutí, jímž žalovaný zamítl žalobkynino odvolání a potvrdil rozhodnutí Městského úřadu Jesenice (dále jen „stavební úřad“) ze dne 26. 1. 2021, č. j. MěÚJ/01131/2021/VoM, ve věci žádosti o potvrzení existence stavby, resp. o ověření dokumentace skutečného provedení stavby. 2. Žalobkynina žádost o potvrzení existence stavby má souvislost s řízením o odstranění stavby a řízením o dodatečné povolení stavby, v nichž byla žalobkyně účastníkem řízení, proto soud považuje za vhodné pro celkový kontext věci shrnout i podstatné momenty souvisejících řízení. Soud rovněž předesílá, že ve všech třech řízeních byl veden společný spis, jehož část však byla ztracena. 3. Dne 18. 4. 2012 stavební úřad oznámil žalobkyni, že podle § 129 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavebního zákona), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „stavební zákon“) zahájil řízení o odstranění stavby chaty na pozemku parc. č. XA v katastrálním území X ve vlastnictví žalobkyně. Při kontrolní prohlídce dne 17. 1. 2012 totiž zjistil, že se na pozemku žalobkyně nachází chata a žalobkyně jakožto vlastník pozemku k výzvě nedoložila příslušné povolení k jejímu vybudování. 4. Dne 9. 5. 2012 stavební úřad nařídil žalobkyni odstranění zmíněné stavby. Toto rozhodnutí však žalovaný rozhodnutím ze dne 26. 11. 2012 zrušil a vrátil věc stavebnímu úřadu k novému projednání. Důvodem pro zrušení byl nedostatečně zjištěný skutkový stav, neboť již ze spisu plynulo, že stavba chaty o zastavěné ploše 130 m2 se nemůže nacházet pouze na pozemku žalobkyně parc. č. XA o rozloze 72 m2. 5. Dne 6. 5. 2013 žalobkyně požádala o dodatečné povolení stavby chaty nacházející se na jejím pozemku a dále na pozemcích parc. č. XB a XC v k. ú. X. 6. Dne 7. 6. 2013 stavební úřad řízení o odstranění stavby přerušil a zahájil řízení o dodatečné povolení stavby. V rámci tohoto řízení došlo ke ztrátě správního spisu. Po usnesení ze dne 3. 12. 2015 o prodloužení lhůty k doplnění podkladů následuje až dotaz obce P. ze dne 10. 6. 2019, zda byla sporná stavba chaty předmětem správního řízení, a e-mail zaměstnankyně stavebního úřadu Městskému úřadu Černošice ze dne 17. 6. 2019, v němž zmiňuje ztrátu správního spisu a shání se po kopiích dokumentů. 7. Rozhodnutím ze dne 20. 4. 2020 stavební úřad řízení o žádosti o dodatečné povolení stavby zastavil. 8. Dne 18. 5. 2020 žalobkyně nahlížela do spisu a do protokolu o nahlížení doplnila své ručně psané vyjádření, v němž namítla, že spis není kompletní. Chybí podle ní mimo jiné podání předložené dne 2. 5. 2016, k němuž byl přiložen hydrogeologický posudek a svědecká výpověď, a dále chybí podání předložené dne 7. 6. 2016, jehož obsahem byla zjednodušená dokumentace za účelem ověření pasportu stavby podle § 125 stavebního zákona. 9. Proti rozhodnutí o zastavení řízení o dodatečné povolení stavby podala žalobkyně následně dne 25. 5. 2020 odvolání, v němž mimo jiné namítla, že dne 7. 6. 2016 předložila stavebnímu úřadu zjednodušenou dokumentaci a požádala o pasport stavby bývalého včelína. Tato žádost včetně připojené dokumentace však byla stavebním úřadem ztracena. Stavební úřad je ve věci této žádosti zjevně nečinný. Důkazem o ztracení spisu je e-mail zaměstnankyně stavebního úřadu ze dne 17. 6. 2019. Žalobkyně nebyla o ztrátě spisu informována (tuto skutečnost zjistila až při nahlížení do spisu dne 18. 5. 2023), a proto některé dřívější výzvy stavebního úřadu považovala za nedůvodné v dobré víře, že požadované podklady již předložila. Dále žalobkyně popsala historii sporné stavby – před cca 70 lety byl původním vlastníkem postaven včelín doplňující soubor staveb (sklad uhlí, suché WC, dílna, kurník, chlév), všechny stavby zůstaly zachovány. Přibližně v roce 1996 byla ke stavbě včelína vybudována přístavba o shodném půdorysu jako dnes. V roce 2002 vlivem povodní a pádu stromu byla zničena střecha. Od té doby na objektu probíhaly pouze drobné opravy a udržovací práce. 10. Přílohou odvolání pak byla kopie podání žalobkyně ze dne 27. 4. 2016 opatřeného razítkem podatelny stavebního úřadu ze dne 2. 5. 2016. V tomto podání žalobkyně mimo jiné uvedla, že vzhledem ke skutečnosti, že se nepodařilo dohledat dokumentaci bývalého včelína, což mohlo být způsobeno požárem archivu v Jesenici nebo stěhováním, zajistila svědeckou výpověď předchozího vlastníka, která dokládá existenci stavby na pozemku parc. č. XA v k. ú. X o rozměrech cca 6 x 4 m. Žádá tedy stavební úřad o zastavení řízení o dodatečné povolení stavby a zahájení nového řízení o odstranění pouze části stavby – přístavby. Dále žalobkyně deklaruje, že na stavbu bývalého včelína předloží v nejbližších dnech žádost podloženou dokumentací pro pasport stavby. V podání jsou označeny dvě přílohy – hydrogeologický posudek a svědecká výpověď. Ve spisu je pak pouze kopie první strany posudku, svědecká výpověď v něm není vůbec. 11. Další přílohou odvolání pak byla kopie podání ze dne 25. 5. 2016 opatřeného razítkem podatelny stavebního úřadu ze dne 7. 6. 2016, ve kterém žalobkyně konstatuje, že předkládá dokumentaci skutečného provedení stavby. Vzhledem k nedohledání dokumentace k bývalému včelínu žádá o zastavení řízení o odstranění stavby a zastavení řízení o dodatečné povolení na „chatu“. S odkazem na § 125 stavebního zákona pak uvádí, že přikládá dokumentaci skutečného provedení stavby v souladu s přílohou č. 7 bodem 2 vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění účinném do 31. 12. 2017 (dále jen „vyhláška o dokumentaci staveb“), kterou zpracoval Ing. B., a žádá o její ověření. Závěrem doplnila, že předmětná stavba je umístěna na pozemku parc. č. XA. Jako přílohu označila „2 paré zjednodušené dokumentace“. Příloha však ve spisu založena není (viz dále body 70 až 73). 12. Žalovaný rozhodnutím ze dne 24. 7. 2020 zrušil rozhodnutí stavebního úřadu o zastavení řízení o dodatečné povolení stavby a věc mu vrátil k novému projednání. 13. Dne 21. 9. 2020 stavební úřad vyzval žalobkyni, aby jednoznačně sdělila, čeho se její podání doručená stavebnímu úřadu dne 2. 5. 2016 a dne 7. 6. 2016 týkají a co jimi navrhuje. Podotkl, že v nich žalobkyně uvedla, že předloží pasport bývalého včelína, zároveň požádala o zastavení řízení o dodatečné povolení, o zastavení řízení o odstranění stavby a o zahájení řízení o odstranění nepovolené přístavby, následně pak ale žádala o přerušení řízení a o prodloužení lhůty pro doplnění podkladů a proti zamítnutí žádosti o prodloužení lhůty a proti zastavení řízení se odvolala. Dále stavební úřad vyzval žalobkyni, aby předložila dokumentaci, ze které bude patrné, co je původním včelínem a co je nepovolenou přístavbou, neboť z předložené dokumentace zpracované Ing. B. v září 2014 to nelze zjistit. 14. Žalobkyně na tuto výzvu reagovala dvěma podáními. V podání ze dne 21. 12. 2020 mimo jiné uvedla, že z výzvy není patrné, která podání má stavební úřad na mysli. Dodala, že z veřejně dostupných podkladů Českého úřadu zeměměřického a katastrálního (dále též „ČÚZK“) vyplývá, že stavba byla na daném místě zaznamenána již v roce 1949 a nebyla nikdy odstraněna. Jedná se o drobnou stavbu, přičemž stavební úřad nezkoumal, zda tehdy podléhala povolení. Důkaz svědeckým prohlášením k historické kontinuální existenci stavby byl stavebním úřadem ztracen. V druhém podání ze dne 30. 12. 2020 žalobkyně doplnila, že z výzvy vyplývá, že stavební úřad absolutně netuší, jaké řízení vede a co je jeho předmětem. Řízení považuje žalobkyně za nezákonné. Zopakovala také, že veřejně dostupné doklady svědčí o legálnosti části stavby. 15. Rozhodnutím ze dne 26. 1. 2021 stavební úřad zamítl žalobkyninu „žádost o potvrzení existence, resp. ověření dokumentace skutečného provedení stavby na pozemcích parc. č. XA, XB, XC k. ú. X a parc. č. XD k. ú. X“. V odůvodnění konstatoval, že z dokumentace (zpracované Ing. B. v září 2014, resp. její „revize 04/2015“) a z geometrického plánu (zpracovaného Ing. Č. v září 2013 pod č. 138/2013) je jasně patrné, že stavba se nachází na pozemcích parc. č. XA, XB a XC v k. ú. X a parc. č. XD v k. ú. X, při