6 As 171/2020 — Nejvyšší správní soud

59 A 30/2023- 60 - text 14 59 A 30/2023 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Ing. Petra Šuránka a soudců Mgr. Marcely Uhříčkové a Mgr. Miroslava Makajeva ve věci žalobců: a) E. N. b) J. N. c) T. N. všichni bytem X všichni zastoupeni advokátem JUDr. Ivanem Hejlem sídlem Vyšehradská 420/19, 128 00 Praha 2 proti žalovanému: Krajský úřad Středočeského kraje sídlem Zborovská 81/11, 150 21 Praha 5 za účasti: CETIN a.s., IČO 04084063 sídlem Českomoravská 2510/19, 190 00 Praha 9 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 20. 7. 2023, č. j. 091416/2023/KUSK, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Osoba zúčastněná na řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: Vymezení věci 1. Žalobci se žalobou podle části třetí, hlavy druhé, dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), podanou dne 22. 8. 2023, domáhají zrušení mezitímního rozhodnutí žalovaného ze dne 20. 7. 2023, č. j. 091416/2023/KUSK (dále jen „napadené rozhodnutí“). 2. Žalovaný jakožto vyvlastňovací úřad I. výrokem napadeného rozhodnutí podle § 24 odst. 3 písm. a) bodu 2 zákona č. 184/2006 Sb., o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě (zákon o vyvlastnění), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o vyvlastnění“) s odkazem na § 170 odst. 1 písm. a) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „stavební zákon“) ve spojení s § 4a odst. 1 zákona č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury a infrastruktury elektronických komunikací (liniový zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „liniový zákon“) omezil vlastnické právo žalobců (spoluvlastníků) zřízením věcného břemene – služebnosti k jejich pozemku p. č. X v k. ú. X (dále jen „dotčený pozemek“) ve prospěch osoby zúčastněné na řízení (vyvlastnitele) pro účely realizace veřejně prospěšné stavby dálnice D8. Omezení vlastnického práva konkrétně má spočívat v právu osoby zúčastněné na řízení zřídit, provozovat, opravovat a udržovat na dotčeném pozemku podzemní komunikační vedení veřejné komunikační sítě (stavební objekt SO X) a v jejím právu provádět na podzemním komunikačním vedení úpravy za účelem jeho obnovy, výměny, modernizace nebo zlepšení výkonnosti včetně jeho odstranění. Věcné břemeno bylo zřízeno na dobu neurčitou. Prostřednictvím II. výroku žalovaný uložil osobě zúčastněné na řízení povinnost zahájit uskutečňování účelu vyvlastnění, tj. zahájení stavby, do 4 let od právní moci napadeného rozhodnutí a III. výrokem rozhodl o záloze na náhradu za vyvlastnění věcného břemene. 3. Krajský soud v Praze ve věci rozhoduje již podruhé poté, co rozsudkem ze dne 8. 11. 2022, č. j. 55 A 67/2022-64, zrušil předchozí rozhodnutí žalovaného ze dne 12. 8. 2022, č. j. 104278/2022/KUSK, pro nepřezkoumatelnost podle § 76 odst. 1 písm. a) s. ř. s. 4. Proti rozsudku č. j. 55 A 67/2022-64 nebyla podána kasační stížnost. Obsah žaloby 5. Žalobci tvrdí, že se žalovaný v napadeném rozhodnutí nevypořádal s nezákonnostmi, které mu vytkl zdejší soud, ani s nezákonnostmi namítanými žalobci. Za odstranění nezákonnosti předchozího správního rozhodnutí dle žalobců nelze považovat pouhé rozšíření rekapitulace skutkového stavu doprovázené citacemi konstantní judikatury či zvýšení počtu stran. Žalobci očekávali, že se žalovaný v reakci na rozsudek č. j. 55 A 67/2022-64 vypořádá se všemi jejich tvrzeními a dospěje k závěru, že nejsou splněny zákonné podmínky pro vyvlastnění. Žalobci totiž stále jsou ochotni a připraveni obratem zatížit dotčený pozemek na základě dvou dvoustranných nebo jedné třístranné smlouvy. Žalovaný se však v tomto ohledu omezuje na tvrzení o tom, že probíhají dvě separátní nesouvisející vyvlastňovací řízení, což dle žalobců nemůže obstát jako odůvodnění pro využití krajního silového institutu, jakým je vyvlastnění. K tíži žalobců nelze vykládat to, že platná právní úprava neumožňuje spojení dvou vyvlastňovacích řízení se dvěma odlišnými vyvlastniteli do jednoho. 6. Souběžně s vyvlastňovacím řízením řešeným v této věci totiž probíhá ještě další vyvlastňovací řízení, které žalobci považují za určující a zásadní z hlediska jejich oprávněných zájmů na minimalizaci degradace dotčeného pozemku. Mezitímní rozhodnutí žalovaného ze dne 15. 3. 2023, č. j. 037884/2023/KUSK, bylo zrušeno rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne 1. 6. 2023, č. j. 41 A 27/2023-38, proti němuž byla podána kasační stížnost. Výsledek řízení vedeného před Nejvyšším správním soudem pod sp. zn. 2 As 181/2023 bude dle žalobců pro zdejší soud zavazující a pro žalovaného návodný, pročež žalobci žádají o „neformální synchronizaci“ soudního rozhodování. 7. Žalovanému žalobci dále vytýkají, že se v napadeném rozhodnutí vůbec nezabýval otázkou aktuálního využití územního rozhodnutí o umístění stavby ze dne 17. 6. 2017 z hlediska výstavby tramvajové trati Kobylisy-Zdiby poté, co v roce 2018 přijal Magistrát hlavního města Prahy rozhodnutí o výstavbě této tramvajové trati, která zásadně změní charakter dotčeného území. Zmiňované územní rozhodnutí dle žalobců bude muset být ohledně přemostění dálnice D8 tramvajovou tratí změněno či zrušeno. V důsledku marného plynutí času již územní rozhodnutí neodpovídá stavu let 2012-2015, kdy bylo připravováno. Právě výstavba tramvajové trati Kobylisy-Zdiby je hlavním důvodem, pro který žalobci trvají na tom, aby byla přeložka elektrického vedení vedena jako podzemní, čímž by byla degradace dotčeného pozemku minimalizována. Průtahy či nečinnost společnosti PUDIS a.s., resp. Ředitelství silnic a dálnic ČR v letech 2018-2019 jsou dle žalobců v protikladu se základním principem novely liniového zákona, která měla urychlit liniovou výstavbu, a nemohou jít k tíži žalobců. Na vyvíjející se situaci dle tvrzení žalobců reagují další dotčené subjekty. Obec Sedlec například přijala v roce 2022 změnu č. 4 svého územního plánu s již zakresleným územím nově budované tramvajové infrastruktury. 8. Místo, aby žalovaný zohlednil zájem žalobců na minimalizaci zásahu do jejich vlastnického práva a vysvětlil oběma vyvlastnitelům (pozn. soudu: osobě zúčastněné na řízení a akciové společnosti ČEZ Distribuce), že zvýšená cena za vedení elektrického vedení jako podzemního není důvodem pro vyvlastnění, snaží se vylíčit žalobce jako viníky prodlužování výstavby nebo zvýšené nehodovosti. Námitkou nepoctivého jednání vyvlastnitele (resp. společnosti PUDIS a.s. jako zástupce primárního investora) v procesu odkupu oddělené části původního pozemku p. č. XA v roce 2017, kdy nebyla zmiňována nutnost zřízení věcných břemen, se žalovaný vůbec nezabýval. Pokud by žalobci měli informaci od Ředitelství silnic a dálnic ČR ohledně následného zatížení „zbytkového“ pozemku, tak by neuzavřeli kupní smlouvu na pozemek p. č. XB, ale trvali by na vyřešení všech požadavků primárního investora ve shodném čase. Takové jednání žalobci považují za zneužití práva, jež nepodléhá soudní ochraně. Je podle nich nezákonné, aby se vyvlastnitel spoléhal na nadužívání institutu vyvlastnění, jímž např. zhojí své pochybení při odkupu pozemku. 9. Ačkoli jsou si žalobci vědomi toho, že otázka náhrady za vyvlastnění není předmětem napadeného rozhodnutí, namítají neaktuálnost znaleckého posudku předloženého vyvlastnitelem. Ten totiž vychází z údajů roku 2017 a nikoli roku 2021. Podzemní přeložkou jakéhokoli liniového vedení v dostatečné hloubce dle žalobců dochází k minimální degradaci ceny a využití pozemku oproti nadzemnímu vedení, které naopak znamená úplnou degradaci dotčené plochy při budoucím stavebním využití. 10. „Pro úplnou informovanost soudu“ žalobci uvádí, že odbor dopravy žalovaného v řízení o prodloužení platnosti stavebního povolení na těleso silničního sjezdu z D8 doručoval žalobcům listiny od roku 2019 individuálně do vlastních rukou, popř. do datové schránky jejich advokáta. Od roku 2021 jim však doručuje veřejnou vyhláškou, přestože okruh účastníků zůstal totožný. Od nezákonně doručovaného rozhodnutí pak žalovaný odvozuje udržení formální platnosti předchozího územního rozhodnutí ze dne 17. 6. 2017, které pokládá v obou běžících vyvlastňovacích řízeních za základ pro vydávání mezitímních rozhodnutí. Na výzvu žalobců ke zhojení vad při doručování žalovaný nereaguje. 11. Závěrem žalobci zdůrazňují, že jsou připraveni vyřešit vzniklou situaci uzavřením dvoustranných či třístranných smluv, přičemž jsou motivováni zájmem na minimalizaci znehodnocení svého majetku. S nadzemní přeložkou elektrického vedení, o níž žalovaný rozhoduje v paralelním řízení, žalobci nesouhlasí. Za viníka celé situace označují nepoctivé jednání ze strany Ředitelství silnic a dálnic ČR, jež je zastupováno stejně jako osoba zúčastněná na řízení společností PUDIS a.s. Vyjádření žalovaného a replika žalobců 12. Žalovaný uvádí, že veřejný zájem na vybudování veřejně