8 Afs 250/2018 — Nejvyšší správní soud

59 Af 15/2021- 52 - text 13 59 Af 15/2021 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Ing. Petra Šuránka a soudců JUDr. Bc. Kryštofa Horna a Mgr. Věry Pazderové, LL.M., M.A., ve věci žalobkyně: M. R., narozená dne X bytem X proti žalovanému: Okresní soud Nymburk sídlem Soudní 996, 288 62 Nymburk o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 14. 7. 2021 vydaného v řízení sp. zn. P 53-16/2019 takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Žalobou podle části třetí, hlavy druhé, dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) podanou osobně dne 27. 9. 2021 se žalobkyně domáhala zrušení rozhodnutí Okresního soudu v Nymburce ze dne 14. 7. 2021 vydaného v řízení sp. zn. P 53-16/2019 (dále jen „napadené rozhodnutí“). Napadeným rozhodnutím žalovaný podle § 181 odst. 1 a 2 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění účinném do 31. 12. 2022 (dále jen „daňový řád“) zamítl návrh žalobkyně na zastavení daňové exekuce ze dne 2. 3. 2020 z důvodů podle § 181 odst. 2 písm. a) a e) daňového řádu a současně i návrh žalobkyně na odklad daňové exekuce z téhož dne. 2. Soud poznamenává, že napadené rozhodnutí je v žalobě označeno sp. zn. P 53-16/2020, zatímco správní spis je veden pod sp. zn. P 53-16/2019. Kopie napadeného rozhodnutí přiložená k žalobě a rozhodnutí ve správním spisu jsou identické, samotné napadené rozhodnutí spisovou značkou ani číslem jednacím není označeno, označení má pouze správní spis, v němž je zažurnalizováno. Označení napadeného rozhodnutí v žalobě ročníkem 2020 namísto správného 2019 je za těchto okolností jen písařskou chybou, která nemá za následek nesrozumitelnost žaloby. Obsah žaloby 3. V prvním žalobním bodu žalobkyně rozporuje existenci legitimního exekučního titulu. Exekuční titul („zřejmě usnesení Okresního soudu v Nymburce č.j. 8E 20/2015-90“) nebyl žalobkyni nikdy řádně doručen a ta jej napadla odvoláním, přičemž rozhodnutí o odvolání taktéž nemělo být žalobkyni řádně doručeno. Řádnost doručení žalobkyně popírá i ve vztahu k exekučnímu příkazu. Doručenka dle žalobkyně neobsahuje údaj o zanechání poučení o právních důsledcích souvisejících s obsahem zásilky (nezaškrtnuta příslušná kolonka). K tomu žalobkyně odkázala na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 14. 4. 2014, č. j. 2 Afs 69/2012-124, a na odst. 18 odůvodnění rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 5. 2018, č. j. 2 As 112/2018-28; při nezaškrtnutí kolonky o zanechání poučení právní účinky doručení nenastanou. Žalobkyně rovněž odkázala na úpravu doručování podle § 23 odst. 4 a 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) a § 49 odst. 2, § 50 odst. 2 a § 50h zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném do 31. 12. 2021 (viz čl. IV bod 1 zákona č. 192/2021 Sb. a § 35 odst. 1 zákona č. 191/2020 Sb., o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru SARS CoV-2 na osoby účastnící se soudního řízení, poškozené, oběti trestných činů a právnické osoby a o změně insolvenčního zákona a občanského soudního řádu; dále jen „o. s. ř.“). Postup dle těchto ustanovení žalovaný nedodržel, a proto nedošlo k doručení exekučního titulu fikcí. K doložení této skutečnosti žalobkyně ve vztahu k exekučnímu titulu do textu žaloby vložila kopii „VÝZVY k vyzvednutí zásilky/ POTVRZENÍ o převzetí zásilky“ podací číslo X ze dne 6. 2. 2020. 4. Žalobkyně dále namítá zásadní vady exekučního titulu. S exekučním příkazem žalovaného ze dne 30. 1. 2020, sp. zn. P53-16/2016, se neseznámila. Neví, zda je daňová exekuce vedena pro jeden či více exekučních titulů. Soudní poplatek měl být vymezen za soudem zbytně provedený úkon v řízení vedeném Okresním soudem v Nymburce pod sp. zn. 8 E 20/2015 – vyhotovení stejnopisu odvolání žalobkyně proti usnesení č. j. 8 E 20/2015-78. Podle § 42 odst. 4 o. s. ř. je potřeba doložit podání ve vícero stejnopisech, „jen jestliže je to třeba“. Z o. s. ř. a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 6. 11. 2013, sp. zn. 21 Cdo 3489/2012, žalobkyně dovozuje, že soud musí primárně doručovat do datových a e-mailových schránek, tj. podání mělo být naskenováno a následně zasláno do datové schránky advokáta protistrany a soudní znalkyni na veřejně uvedenou e-mailovou adresu. V této souvislosti žalobkyně do textu žaloby vložila fotografii obrazovky, na níž je vidět záznam o soudní znalkyni na webu justice.cz ze dne 13. 11. 2016. Žalobkyně zdůrazňuje, že žalovaný naopak nepořizoval žádné svévolné kopie podání protistrany. Tím měly být porušeny nejenom § 42 odst. 4, § 45, § 46 a násl. o. s. ř., ale též zákon č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění účinném od 1. 1. 2021 (dále jen „zákon o soudních poplatcích“) a jeho příloha Sazebník soudních poplatků. 5. Zpochybnitelnost exekučního titulu v řízení o návrhu na zastavení daňové exekuce žalobkyně dovozuje z rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 2. 8. 2019, č. j. 8 Afs 250/2018-54, jakož i z judikatury vztahující se k § 268 odst. 1 písm. h) o. s. ř. Použití § 181 odst. 2 písm. i) daňového řádu navíc není podmíněno vyčerpáním opravných prostředků v nalézacím řízení. Zde žalobkyně odkázala na nálezy Ústavního soudu ze dne 1. 4. 2019, sp. zn. II. ÚS 3194/18, a ze dne 20. 6. 2017, sp. zn. I. ÚS 2456/16, vztahující se k § 268 odst. 1 písm. h) o. s. ř. 6. Exekuční příkaz Okresního soudu v Nymburce ze dne 30. 1. 2020, sp. zn. P 53-16/2019, (zde pro změnu žalobkyně kvůli písařské chybě uvádí ročník 2016) žalobkyně soudu nepředložila s odůvodněním, že jí nebyl řádně doručen. Ví o něm pouze z oznámení České správy sociálního zabezpečení ze dne 4. 2. 2020, č. j. K-4.2.2020-44/465 429 135. Jak toto oznámení, tak spis Okresního soudu v Nymburce sp. zn. 8 E 20/2015 žalobkyně navrhuje coby důkazní prostředky. Žalobkyně se domnívala, že se jedná o jinou věc, konkrétně náklady státu za znalecký posudek v řízení vedeném Okresním soudem v Nymburce pod sp. zn. 12 C 116/2012. Dále žalobkyně vysvětluje, že se dne 11. 5. 2020 obrátila na Veřejného ochránce práv, přičemž podání zaslala i žalovanému. Na nepředložení exekučního příkazu si žalobkyně stěžovala i v žalobě proti nečinnosti projednávané Krajským soudem v Praze pod sp. zn. 51 A 5/2021, která se zajisté dostala do dispozice žalovaného (spis navrhuje k provedení jako důkaz). 7. Žalobkyně uzavřela, že daňová exekuce se vede podle o. s. ř., pokud není upravena v daňovém řádu. Podle § 181 odst. 2 písm. a) daňového řádu je exekuční orgán povinen zastavit daňovou exekuci, jestliže exekuční titul není vykonatelný [obdobně § 268 odst. 1 písm. a) o. s. ř.]. Ustanovení § 181 odst. 2 písm. i) daňového řádu je pak obdobné § 268 odst. 1 písm. h) o. s. ř. K tomu odkázala na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 8. 2017, sp. zn. 20 Cdo 3331/2017, a ze dne 22. 9. 2008, sp. zn. 20 Cdo 2706/2007. 8. Ve druhém žalobním bodu žalobkyně namítá nepřezkoumatelnost napadeného rozhodnutí spočívající v tom, že žalovaný ignoroval její argumentaci vadami exekučního titulu. Podle § 268 odst. 1 písm. h) o. s. ř. se přitom správce daně musí zabývat důvody uplatněnými povinnou osobou pro zastavení exekuce. Zopakovala, že oddělitelnost nalézacího a exekučního řízení není neprolomitelná a žalovaný se měl zabývat tím, že jí nebyl řádně doručen exekuční titul ani exekuční příkaz. 9. Ve třetím žalobním bodu žalobkyně namítá, že správní orgán byl nesprávně obsazen v rozporu s právními normami a rozvrhem práce Okresního soudu v Nymburce, přičemž v rozhodném období platný rozvrh práce nebyl v souladu s právními předpisy a Ústavou. V obecné rovině jako další vadu řízení žalobkyně vytýká porušení základních zásad ústavního práva, činnosti správních orgánů, dokazování a hodnocení důkazů a z toho plynoucí porušení svého práva vlastnit majetek. Vyjádření žalovaného 10. Žalovaný navrhl, aby žaloba byla jako nedůvodná zamítnuta. Žaloba navazuje na desítky jiných podání žalobkyně u žalovaného, jiných soudů i u ostatních státních institucí. Napadené rozhodnutí bylo vydáno v souladu se zákonem a žalobkyni řádně doručeno. Žalovaný zejména upozornil, že k podané žalobě doložená výzva k vyzvednutí zásilky se netýká napadeného rozhodnutí. Takové tvrzení žalobkyně navíc nepředestírá poprvé. Napadené rozhodnutí je podle něj pravomocné. Podstatný obsah správního spisu 11. Dne 1. 3. 2019 žalovaný zaslal žalobkyni „Sdělení o pohledávce“ ve výši 120 Kč. Ke sdělení je připojeno (jako exekuční titul) usnesení žalovaného ze dne 26. 10. 2016, č. j. 8 E 20/2015-90, které nabylo právní moci ve spojení s (taktéž přiloženým) usnesením Krajského soudu v Praze ze dne 2. 2. 2017, č. j. 20 Co 649/2016-116, dne 6. 3. 2017. Lhůtu pro zaplacení žalovaný stanovil do 15 dnů. Doručeno bylo vložením do domovní schránky žalobkyně dne 13. 3. 2019. 12. Z obsahu připojených usnesení se podává, že žalobkyni bylo žalovaným uloženo zaplatit soudní poplatek 120 Kč podle položky č. 30 bodů 2 a 4 Sazebníku