53 Ad 11/2025 – Krajský soud v Praze

53 Ad 11/2025- 47 - text 7 53 Ad 11/2025 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Praze rozhodl samosoudcem Richardem Galisem ve věci žalobkyně: M. A. bytem X proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení sídlem Křížová 25, Praha 5 o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 13. 3. 2025, č. j. X, takto: I. Rozhodnutí žalované ze dne 13. 3. 2025, č. j. X, se ruší a věc se vrací žalované k dalšímu řízení. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 93 Kč do třiceti dnů od právní moci rozsudku. Odůvodnění: Vymezení věci 1. Rozhodnutím ze dne 5. 11. 2024, č. j. X (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“) žalovaná od 29. 8. 2024 žalobkyni na její žádost přiznala invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně ve výši 9 946 Kč měsíčně podle § 38 písm. a) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, neboť dle posudku Institutu posuzování zdravotního stavu poklesla žalobkynina pracovní schopnost o 35 %. 2. V záhlaví označeným rozhodnutím (dále jen „napadené rozhodnutí“) žalovaná změnila prvostupňové rozhodnutí tak, že žádost o invalidní důchod zamítla a zastavila jeho výplatu od 6. 4. 2025. Podle posudku Institutu posuzování zdravotního stavu z námitkového řízení byla rozhodující příčinou žalobkynina dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu paranoidní schizofrenie, která byla podřazena pod kapitolu V, položku 3b přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity (vyhláška o posuzování invalidity). Lékař institutu zvolil horní hranici rozpětí dané položky a míru poklesu pracovní schopnosti určil na 20 %. Žaloba 3. Žalobou podle § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), se žalobkyně domáhá zrušení napadeného rozhodnutí. 4. Žalobkyně nesouhlasí s posouzením svého zdravotního stavu. Poukazuje na psychologické vyšetření ze dne 6. 8. 2024, dle nějž u ní byla zjištěna snížená kognitivní flexibilita a snížené pracovní tempo. Její zdravotní stav by tak měl být podřazen pod kapitolu V, položku 3c přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity. Napadené rozhodnutí též pokládá za vnitřně rozporné, neboť se zde uvádí, že od dubna 2023 je žalobkyně již bez zpomalení psychomotorického tempa, avšak dle psychologického vyšetření byla zjištěna snížená kognitivní flexibilita, pracovní tempo a schopnost řazení v rámci pracovní paměti. Navrhuje vypracování posudku posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí (dále jen „posudková komise“). Vyjádření žalované 5. Žalovaná navrhuje zamítnutí žaloby a vypracování posudku posudkové komise podle § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení. Jednání 6. Žalobkyně během jednání setrvala na svém procesním stanovisku. Žalovaná se k jednání nedostavila (svou neúčast omluvila), ač byla řádně předvolána. Soud proto věc v souladu s § 49 odst. 3 s. ř. s. projednal v její nepřítomnosti. 7. Soud provedl dokazování posudkem posudkové komise ze dne 22. 10. 2025, ze kterého zjistil, že žalobkyně byla při jednání komise osobně přítomna a vyšetřena lékařkou z oboru psychiatrie MUDr. P. S. Posudková komise dále vycházela z obsahu správních spisů, soudního spisu a zdravotnické dokumentace žalobkynina praktického lékaře a její ošetřující psychiatryně. 8. Posudková komise se v posudku podrobně zabývala vývojem žalobkynina zdravotního stavu. Žalobkyně trpí paranoidní schizofrenií, která se začala projevovat od roku 2017 na křehkém osobnostním terénu, k němuž přispěla i traumatizace v dětství. Intenzita příznaků se stupňovala a vyústila v psychiatrickou hospitalizaci v září 2022, během které jí byla nasazena antipsychotická léčba. Poté byla kontrolována psychiatrem ambulantně. Při kontrolách nebyly při trvalé antipsychotické medikaci přítomny pozitivní příznaky, objevovala se občasná úzkost, pomalejší tempo a únava. V rámci selhávání v pracovní rovině a k upřesnění diagnostiky byla žalobkyně opakovaně vyšetřena psychologem. Při psychologickém vyšetření v roce 2023 byl žalobkynin výkon nevyrovnaný s významným rozdílem ve verbálních (nižší průměr) a neverbálních (hraniční úroveň) schopnostech (spíše nižší oproti premorbidnímu). Největší nápadností bylo nízké pracovní tempo, nízká schopnost soustředění, zhoršená schopnost učení, slabší analyticko-syntetické dovednosti a podprůměrná až deficitní pracovní paměť. Žalobkynina osobnost byla křehká s nízkým sebehodnocením, vyhýbavým chováním a sníženou schopností adaptace. Při zvládání nároků každodenního života se objevovala bezradnost s chronickou náchylností se pod vlivem každodenních stresů dezorganizovat. Žalobkyně byla nerozhodná. Diagnosticky byl její stav sice uzavřen jako velice křehká vyhýbavá osobnost, která se pod vnějším tlakem dekompenzuje do přechodných psychotických stavů, ale vzhledem k podezření na probíhající schizofrenní onemocnění s převládající negativní symptomatikou bylo doporučeno vyšetření výhledově zopakovat. V pracovní oblasti žalobkyně potřebovala jednoznačné a strukturované pracovní prostředí bez nároků na flexibilní a rychlé reagování. 9. Při vyšetření v srpnu 2024 konstatoval klinický psycholog aktuální intelektový výkon v pásmu podprůměru. Nejvíce byla zasažena performační složka. V rámci poznávacích funkcí byly nejvíce snížené flexibilita, udržení pozornosti, pracovní tempo (pomalé) a schopnost řazení v rámci pracovní paměti. Psycholog potvrdil probíhající psychotické onemocnění, dle anamnézy nejspíše paranoidní schizofrenie. Pozitivní příznaky psychotického onemocnění (bludy atp.) byly zaléčeny antipsychotiky. Dominovaly negativní příznaky, které je obtížné zaléčit farmakoterapií, a postprocesuální defekt poznávacích funkcí. Aktuální pokles intelektu oproti stavu před onemocněním bylo možné předpokládat přibližně o pásmo a půl. Při emočním vypětí se objevovaly tendence k dezorganizaci. Žalobkyně neměla dostatečné zdroje k zvládání emočních výzev. Byla zjištěna bezradnost a neschopnost čelit nárokům běžného fungování, které pramenily z markantně klesajících zdrojů, snižujícího se výkonu a počínajícího postprocesuálního defektu. Žalobkyně se od hospitalizace snažila shánět zaměstnání, ale v pracovním procesu opakovaně selhávala (byla propuštěna ve zkušební době). K datu vydání napadeného rozhodnutí pracovala jako recepční a vrátná v jednosměnném provozu na zkrácený pracovní úvazek (6 hodin denně). Jednalo se o místo vyčleněné pro osoby se zdravotním postižením (o klidnou a jednoduchou práci). 10. Posudková komise dospěla k závěru, že ke dni vydání napadeného rozhodnutí se u žalobkyně jednalo o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, jehož rozhodující příčinou byla paranoidní schizofrenie. Toto postižení podřadila pod kapitolu V, položku 3c přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity. Procentní míru poklesu pracovní schopnosti posudková komise zvolila ve středu rozpětí, takže nebyly důvody pro zvýšení ani snížení dle § 3 nebo § 4 vyhlášky o posuzování invalidity. Posudková komise volbu položky středně těžkého postižení zdůvodnila tak, že po atace v září 2022 přetrvávaly negativní příznaky onemocnění a počínal se rozvíjet postprocesuální defekt osobnosti. Při obou psychologických vyšetřeních bylo jednoznačně prokázáno snížení intelektu oproti stavu před onemocněním. Při druhém psychologickém vyšetření v srpnu 2024 byl předpokládán pokles intelektu přibližně o pásmo a půl. Při emočním vypětí se objevovaly tendence k dezorganizaci, žalobkyně neměla dostatečné zdroje k zvládání stresových situací, dominovala bezradnost a neschopnost čelit nárokům běžného fungování pramenící z klesajících zdrojů a snižujícího se výkonu v souvislosti s psychotickým onemocněním. Výkon některých denních aktivit, resp. schopnost začlenit se do běžného pracovního procesu tak byla narušená. Pracovní poměr byl s žalobkyní opakovaně ukončen ve zkušební době a uspěla až v práci na zkrácený pracovní úvazek vyčleněné pro osoby se zdravotním postižením. Při komplexním zhodnocení tíže duševní poruchy se zohledněním premorbidní křehké osobnosti a získané kvalifikace byla stanovena míra poklesu pracovní schopnosti na 35 %. Vznik invalidity posudková komise stanovila na 16. 2. 2023 (datum psychologického vyšetření), neboť již tehdy výsledky poukazovaly na narušení poznávacích schopností, významně pomalé pracovní tempo, kolísající výkon, narušené soustředění, zhoršenou schopnost učení, podprůměrnou až deficitní pracovní paměť a bezradnost a neschopnost čelit nárokům běžného fungování s chronickou náchylností se pod vlivem každodenních stresů dezorganizovat. 11. Další (tj. mimo posudku posudkové komise) žalobcem navržené důkazy soud neprováděl. Napadené rozhodnutí je součástí správního spisu. Seznámení se s obsahem správního spisu nevyžaduje provádění dokazování (srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu, dále jen „NSS“, ze dne 14. 5. 2015, č. j. 7 As 83/2015 – 56, nebo ze dne 29. 1. 2009, č. j. 9 Afs 8/2008 – 117,