9 Ao 7/2011 — Nejvyšší správní soud

54 A 40/2025- 84 - text 27 54 A 40/2025 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy senátu Mgr. Ing. Petra Šuránka a soudců Mgr. Miroslava Makajeva a JUDr. Davida Krysky ve věci navrhovatele: W. E. L. bytem X zastoupen advokátem Mgr. Filipem Kisićem Svobodou, MBA sídlem Dušní 8/11, Josefov, Praha 1 proti odpůrkyni: obec Nelahozeves sídlem Školní 3, Nelahozeves zastoupena advokátem Mgr. Lukášem Rothanzlem sídlem Teplého 2786, Zelené Předměstí, Pardubice o návrhu na zrušení opatření obecné povahy – Regulačního plánu RP01 Centrum obce Nelahozeves, vydaného usnesením zastupitelstva obce Nelahozeves č. 18/4/2024 ze dne 15. 4. 2024, takto: I. Opatření obecné povahy – regulační plán RP01 Centrum obce Nelahozeves, vydaný usnesením zastupitelstva obce Nelahozeves č. 18/4/2024 ze dne 15. 4. 2024, se dnem právní moci tohoto rozsudku ruší v textové a grafické části (tj. vymezení veřejně prospěšných staveb, podmínek využití, podmínek prostorového uspořádání pozemků zástavby, podmínek prostorového uspořádání pozemků veřejných prostranství, dopravní a technické infrastruktury) v rozsahu: a) části pozemku parc. č. XA v katastrálním území a obci X, na níž je vymezena veřejně prospěšná stavba D01 Rozšíření ulice Na V. a úprava křižovatky s ul. Š.– větev „B“ a „C“ – a umístění technické infrastruktury; a b) části pozemku parc. č. XA v katastrálním území a obci X, na níž je vymezena veřejně prospěšná stavba V01 blok BL1 – plocha OV. II. Ve zbytku se návrh zamítá. III. Navrhovatel je povinen zaplatit odpůrkyni 1/5 náhrady nákladů řízení ve výši 4 907,80 Kč, a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta Mgr. Lukáše Rothanzla. Odůvodnění: Vymezení věci a obsah podání účastníků 1. Navrhovatel se návrhem podle části třetí, hlavy druhé, dílu sedmého zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), podaným dne 16. 5. 2025, domáhá zrušení v záhlaví označeného opatření obecné povahy (dále jen „napadené OOP“). Návrh 2. Navrhovatel je vlastníkem pozemků parc. č. XA a parc. č. XB v katastrálním území a obci X (dále jen „pozemky navrhovatele“; všechny pozemky uvedené v tomto rozsudku jsou ve stejném katastrálním území). Vedle starosty odpůrkyně je navrhovatel jedinou fyzickou osobou, jejíž pozemky napadený regulační plán upravuje. 3. Napadené OOP vymezuje veřejně prospěšné stavby, pro které lze vyvlastnit práva k pozemkům a stavbám [D01: rozšíření ulice Na V. a úprava křižovatky s ul. Š. – větev „B“ a „C“ – a umístění technické infrastruktury; D02: přeložení komunikace III/24021 (ulice K.) – větev „A“ – a umístění technické infrastruktury], a veřejně prospěšné stavby a veřejná prostranství, pro které lze uplatnit předkupní právo ve prospěch odpůrkyně [P01: park na návsi; P02: dvorek u staré hasičárny; V01: blok BL1 – plocha OV]. Všechna zasahují na pozemky navrhovatele. 4. Právní předchůdkyně navrhovatele, M. B. L., podala při pořizování napadeného OOP námitky, v nichž požadovala vypustit možnost vyvlastnění a zřízení předkupního práva k pozemkům navrhovatele související s přeložkou ulice K., umístěním objektu BL1 a návsí. Odpůrkyně jí ale nevyhověla. 5. Navrhovatel shrnul důvody nezákonnosti napadeného OOP do čtyř okruhů: (1) nedostatky ve vymezení veřejně prospěšných staveb, (2) rozpor s dobrými mravy, (3) rozpor se zákonem a (4) nepřiměřenost. 6. Přeložení komunikace III/24021 (ulice K.), které je hlavním důvodem pro vymezení veřejně prospěšné stavby, je zbytné a neodůvodněné. Totéž platí pro ulice Š.a Na V. 7. Regulační plán je prováděcí nástroj územního plánování, který pro vybranou část obce stanoví podrobné podmínky pro umístění a prostorové uspořádání staveb a pro ochranu hodnot a charakteru území a musí být v souladu s územním plánem. Napadené OOP této úrovně podrobnosti nedosahuje, protože je fakticky duplikátem územního plánu. To odporuje smyslu a účelu regulačního plánu. Tím je prověřit řešení zadané územním plánem. Pokud není vhodné, nelze regulační plán přijmout. Prověření zadání územního plánu může skončit i tak, že regulační plán při respektování zákonných požadavků nemá být přijat a je třeba zrušit územní plán, který mu zadává nesplnitelné podmínky. Nestačí, pokud napadené OOP s odkazem na zadání územního plánu překresluje umístění silnice ve větším měřítku. Závaznost územního plánu neznamená, že pro regulační plán je závazné přesné umístění komunikace v územním plánu. Napadené OOP se ostatně od územního plánu odchyluje při umístění objektu BL1. Napadené OOP mohlo ponechat komunikaci K. v současné stopě, která respektuje směrové vedení silnice podle územního plánu. 8. Přeložka není řádně odůvodněna, není podložena žádnou analýzou variant řešení nebo hodnocením dopadů. To příkře kontrastuje s hrozícím zásahem do práv navrhovatele v podobě vyvlastnění. V územním plánu je třeba přesvědčivě odůvodnit, proč byla veřejně prospěšná stavba jako taková vymezena a proč je možno ji za veřejně prospěšnou považovat, zvláště je-li její povaha zpochybňována námitkou vlastníka dotčeného pozemku. Nejsou-li řádně vypořádány jeho námitky směřující proti samé podstatě zamýšlené stavby jako veřejně prospěšné, nelze opatření obecné povahy považovat za souladné s uvedenými požadavky. Ne každá veřejná infrastruktura je veřejně prospěšnou stavbou. Vysokou míru podrobnosti regulačního plánu je třeba zohlednit i při posuzování otázky, zda je konkrétní zásah do práv dotčených osob odůvodněn veřejným zájmem. Odpůrkyně tedy byla povinna náležitě vypořádat námitky a pečlivě odůvodnit, proč jsou záměry rozšíření ulice Na V. a úprava křižovatky s ul. Š. a přeložení komunikace K. veřejně prospěšnými stavbami a proč je zásah do práv navrhovatele v souladu s veřejným zájmem. Takové odůvodnění v napadeném OOP chybí. 9. Pokud bylo cílem zklidnit dopravu na návsi, existují alternativní řešení, která nevyžadují vybudování megalomanského valu ke korekci nivelity a vytvoření umělé zatáčky, jako dopravní značení, zúžení silnice či umístění retardérů. Nebo lze dopravu z návsi úplně vymístit a vést ji jednosměrně přes ulici Na V. a v opačném směru ulicí umístěnou za hasičárnou. Žádné alternativy ale prověřovány nebyly. Ve vztahu k předkupnímu právu je pak zcela nejasné, proč je zřízeno a proč má být ve veřejném zájmu obce. Přeložka K. je nesmyslná, drahá a technologicky náročná. Její přínos pro (jakékoliv) cíle nebyl prověřován. V době vyvlastnění zde nebyla obecní náves, ale hospodářský dvůr. Až v době komunismu se obec rozhodla vést středem obce ulici K., čímž došlo k další devastaci rodinného majetku, který byl vrácen v neutěšeném stavu. Pokud je cílem napadeného OOP obnovit koncepci hospodářského dvora, není jasné, proč je K. vůbec zachována a neobnoví se původní stav, kdy stávající náves nebyla průjezdná vůbec. 10. Vymezení veřejně prospěšných staveb odporuje dobrým mravům. Po nacistickém a komunistickém režimu by šlo o třetí vyvlastnění navrhovatelovy rodiny za posledních devadesát let. Napadené OOP maří výsledek restitucí. Navrhovatelova rodina s odpůrkyní dlouhodobě spolupracuje (stáhla restituční nárok na budovu hasičárny, čímž odpůrkyni umožnila k ní nabýt vlastnické právo, směnila s odpůrkyní pozemky potřebné pro výstavbu chodníků, spolupracovala na strategii urbanistického rozvoje centra obce). V minulosti se s odpůrkyní dohodli na podmínkách spolupráce, mimo jiné na odstranění předkupních práv, což odpůrkyně nedodržela. Možnost vyvlastnění tyto vztahy nevratně poškodí. Vzhledem k minulosti navrhovatelovy rodiny a jejímu konstruktivnímu přístupu k odpůrkyni považuje navrhovatel postup odpůrkyně za nemístný a odporující dobrým mravům. Soud by tak měl použít korektiv dobrých mravů a napadené OOP zrušit. Tomu nebrání, že postup odpůrkyně je formálně v souladu se zákonem. 11. Napadené OOP postrádá znaky opatření obecné povahy, protože fakticky reguluje pouze práva a povinnosti navrhovatele. Podle obsahu tak jde o individuální správní akt. I zpracovatel na veřejném projednání opakovaně uvedl, že hlavním cílem napadeného OOP je „přeuspořádání majetkových vztahů v řešené oblasti“, řešení „právního vakua v území“ a podobně. Jde o vrchnostenský nástroj, kterým odpůrkyně dosahuje svých neodůvodněných preferencí s cílem zbavit protistranu majetku nelegitimním způsobem. Napadeným OOP odpůrkyně blokuje nakládání s majetkem navrhovatele a jeho rodiny. Jednou z oslyšených námitek právní předchůdkyně navrhovatele žádala doplnění celkové koncepce řešení centrální části Nelahozevsi v minimálním rozsahu plochy RP01 včetně navazujících ploch do vzdálenosti 30 m od hranice plochy RP01 (např. formou územní studie) tak, aby bylo jasné, že je splněna podmínka územního plánu k využití ploch v lokalitě N01 Zámek. Fakticky je možné, že její nezahrnutí do napadeného OOP znemožní využití plochy zámku navrhovatelovy matky a napadené OOP tuto podmínku územního plánu účelově neimplementuje. Podstatnou vadou napadeného OOP je i jeho „obecnost“ a praktická nemožnost výk