4 As 3/2008 — Nejvyšší správní soud

54 A 43/2023- 68 - text 15 54 A 43/2023 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Ing. Petra Šuránka a soudců JUDr. Davida Krysky a JUDr. Bc. Kryštofa Horna ve věci žalobce: Ing. V. Š. bytem X proti žalovanému: Krajský úřad Středočeského kraje sídlem Zborovská 11, Praha 5 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 17. 3. 2023, č. j. 148198/2022/KUSK-DOP/Svo, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalobce dne 24. 3. 2021 podal u Městského úřadu Votice (dále jen „městský úřad“) žádost o posouzení záměru prodeje části pozemku p. č. Y1 (ve vlastnictví obce J.) v k. ú. a obci J. (všechny dále uvedené pozemky jsou v tomtéž katastrálním území, není-li výslovně uvedeno jinak) s dovětkem, že pokud tato žádost nebude přijata, mění ji na podání k určení právního vztahu podle § 142 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“). V podání uvedl, že cesta na pozemku p. č. Y1 je využívána po celá staletí, což mají dokládat i mapy z let 1840, 1869 a 1887, na nichž je cesta zanesena ve tvaru a velikosti, v jakém je užívána dodnes. K žádosti a posléze v průběhu řízení připojil nákresy, z nichž má vyplývat, jak cesta vede v terénu (viz dále body 52 a 53). 2. Rozhodnutím ze dne 2. 7. 2021 městský úřad deklaroval, že v žalobcem tvrzeném úseku pozemku p. č. Y1 neexistuje veřejně přístupná účelová komunikace. Žalovaný toto rozhodnutí zrušil rozhodnutím ze dne 14. 1. 2022 z důvodu procesních vad (neoznámení zahájení řízení ostatním účastníkům řízení, provedení ústního jednání s ohledáním na místě bez uvědomění účastníků řízení, neseznámení účastníků s doplněnými podklady) a vrátil věc městskému úřadu k dalšímu řízení. 3. Rozhodnutím ze dne 19. 10. 2022, č. j. 40016/2022/SD-ZJ (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“), městský úřad znovu deklaroval neexistenci veřejně přístupné účelové komunikace, která by vedla na pozemku p. č. Y1 od účelové komunikace č. XY (označení dle pasportu místních komunikací obce J.) mezi budovou na pozemku st. p. X1 a nemovitostí st. p. X2 k pozemku p. č. X3 a přiléhajícímu spojenému objektu st. p. X4. 4. V odůvodnění městský úřad shrnul obsah vyjádření S. K. ze dne 21. 6. 2021 a ze dne 25. 8. 2021 (doplněné dne 28. 6. 2022), vyjádření V. a T. V. a svědeckých výpovědí J. H., J. H., F. Š. a M. P. Tato vyjádření a svědecké výpovědi považoval za dostatečné pro vydání rozhodnutí. Předvolání dalších svědků navržených žalobcem by způsobilo bezúčelné průtahy v řízení, a proto návrhu na výslech dalších osob nevyhověl. Městský úřad nepovažoval za účelné ani vyžádání znaleckého posudku z oboru starých mlýnských staveb, neboť předmětem řízení je určení právního vztahu v souvislosti s veřejně přístupnou účelovou komunikací v jejím aktuálním stavu, nikoliv posouzení staré mlýnské stavby. 5. Z aktuální fotodokumentace je podle městského úřadu zřejmé, že sporná část pozemku p. č. Y1 je nepřístupná, jsou na ní výrazné prohlubně a výškové rozdíly neumožňující umístění dopravní cesty [z veřejně dostupných dat na portálu Českého úřadu zeměměřického a katastrálního (dále jen „ČÚZK“) městský úřad dopočetl, že půdorysná vzdálenost mezi budovou na pozemku st. p. X1 a obvodovou plotovou zdí mlýna na pozemku st. p. X4 činí 11 m a výškový rozdíl mezi těmito body je přibližně 4 m, sklon pozemku tedy dosahuje přibližně 20°]. Po porovnání aktuální fotodokumentace s fotodokumentací pořízenou dne 24. 3. 2021 též městský úřad nezjistil, že by v uplynulém roce došlo k nějakým změnám, které by měly vliv na určení charakteru cesty. 6. Mezi pozemky st. p. X2 a st. p. X1 se v terénu nenachází žádné znatelné stopy, které by jevily známky toho, že je daný úsek používán jako dopravní cesta. Neexistence cesty je podle něj patrná také z fotodokumentace. Chybí tedy jeden z hlavních předpokladů existence veřejně přístupné účelové komunikace, jímž je znatelnost cesty v terénu. Stejně tak podle městského úřadu není naplněn ani požadavek, aby veřejně přístupná účelová komunikace sloužila ke spojení jednotlivých nemovitostí, ke spojení nemovitostí s ostatními komunikacemi nebo k obhospodařování zemědělských a lesních pozemků. Sporný úsek mezi pozemky st. p. X2 a st. p. X1 žádnou z těchto funkcí neplní. Vede pouze k bočním stranám štítů budov, které jsou spojeny kamennou zídkou. Přístup kolem krajní budovy (stodoly) na pozemek p. č. X3 je vzhledem k prohlubním a svažitosti terénu v nesjízdném stavu. Žalobcovy nemovitosti jsou napojeny na místní komunikaci na pozemku p. č. X5. 7. Sporný úsek podle městského úřadu nesplňuje ani judikatorně dovozené znaky veřejně přístupné účelové komunikace – souhlas vlastníka a nutnou komunikační potřebu. Volný pohyb osob po sporném úseku by skončil na hranici s pozemkem p. č. X3, a nelze proto předpokládat, že by takové užívání bylo obecným užíváním pozemní komunikace. Jednalo by se pouze o užívání pro vlastní potřebu. Pro potřeby veřejnosti vede veřejně přístupná účelová komunikace na pozemku p. č. Y1 nad budovou na pozemku st. p. X1, která je vedena v pasportu místních komunikací pod č. XY a napojuje se na místní komunikaci označenou č. XY. Přístup na žalobcovy nemovitosti zajištěný přes pozemek p. č. X5 je podle městského úřadu dostatečný, a proto ani neexistuje potřeba využití sporného úseku pozemku p. č. Y1. 8. K námitkám žalobce městský úřad konstatoval, že při návštěvě místa nezaznamenal žádný automobil, který by se nacházel na sporném úseku pozemku a který by bránil žalobci využívat jeho nemovitosti. Dodal, že zápis v katastru nemovitostí má pouze evidenční funkci. Za veřejně přístupnou účelovou komunikaci lze považovat pouze takovou část pozemku, která splňuje kritéria vymezená zákonem a judikaturou. 9. Odvolání žalobce žalovaný rozhodnutím ze dne 17. 3. 2023, č. j. 148198/2022/KUSK-DOP/Svo (dále jen „napadené rozhodnutí“), zamítl a prvostupňové rozhodnutí potvrdil. 10. Městský úřad podle žalovaného odstranil nedostatky, kterých se dopustil v předchozím řízení. Zejména provedl nové ústní projednání, kterého se již žalobce zúčastnil. Z odvolání není zřejmé, zda žalobcova námitka proti protokolu z jednání míří proti prvnímu či následnému protokolu. Žalovaný nicméně žádné vady protokolu ze dne 13. 4. 2022 (který nahradil původní protokol) neshledal. Jediným procesním pochybením, kterého se městský úřad nyní dopustil, bylo omezení lhůty pro dokazování učiněné pouhým oznámením při ústním jednání, přestože takový úkon musí být proveden v souladu s § 36 odst. 1 správního řádu usnesením, které musí být doručeno všem účastníkům. Avšak vzhledem k tomu, že městský úřad nadále přihlížel i k podáním učiněným po 13. 5. 2022 a dokazování řádně ukončil přípisem dne 2. 8. 2022, nedošlo ke zkrácení práv účastníků řízení, a postup městského úřadu tedy neměl vliv na zákonnost prvostupňového rozhodnutí. 11. Městský úřad se podle žalovaného také pečlivě zabýval hodnocením všech znaků veřejně přístupné účelové komunikace a dostatečně své závěry odůvodnil. Místní komunikace na pozemku p. č. Y1 je patrná na starých leteckých snímcích (z let 1949 či 1958), které jsou veřejně dostupné na webu ČÚZK (https://ags.cuzk.cz/archiv/?start=lms). V posledních letech však ztratila na významu a více se začala používat cesta na pozemku p. č. Y2. Z leteckých snímků na webu www.mapy.cz i z fotodokumentace je však zřejmé, že žalobcem tvrzená odbočka ze zmíněné místní komunikace není v úseku mezi pozemky st. p. X2 a st. p. X1 patrná. Krom toho, i pokud by v terénu existovaly koleje, které by směřovaly k pozemku p. č. X3, jednalo by se pouze o sjezd. Jako sjezd (k mlýnici) popsal sporný úsek i žalobce v odvolání. Přestože v minulosti mohl být mlýn obsluhován ze žalobcem tvrzeného sjezdu (čemuž napovídá i umístění dveří v severovýchodní zdi objektu mlýnice na úrovni druhého nadzemního podlaží), v současnosti není možné tento přístup využít, neboť je terén zcela nesjízdný. V průběhu let tedy došlo k zániku sjezdu k mlýnici, ať již z důvodu jeho nepoužívání nebo z důvodu vzniku terénní nerovnosti. Za posledních 20 let nebyla v místě sjezdu intenzita provozu taková, aby se zobrazila na leteckých snímcích dostupných na webu www.mapy.cz. Pokud není sjezd dlouhodobě užíván, je důvodné se domnívat, že zanikl. Podle žalovaného je podstatné, že v současné době v posuzovaném úseku žádná cesta patrná není. 12. K „posudku“ Mgr. R. Š. (pozn. soudu: jedná se o listinu označenou jako „vyjádření k existenci a systému cest v okolí bývalého vodního mlýna v J.“), který žalobce přiložil k odvolání za účelem doložení patrnosti cesty v terénu, žalovaný konstatoval, že není zřejmé, proč jej žalobce nechal vyhotovit až po vydání prvostupňového rozhodnutí (dne 7. 11. 2022) a proč jej nepředložil jako důkaz již v řízení před městským úřadem. Podle zmíněného vyjádření cesta sloužila mlynářům k naskladnění obilí. Je v něm rovněž zmíněno, že druhá cesta určená k přístupu a příjezdu na mlýnský dvůr se nacház