1 As 28/2010 — Nejvyšší správní soud

54 A 5/2024- 49 - text 11 54 A 5/2024 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Ing. Petra Šuránka a soudců Mgr. Věry Pazderové, LL.M., M.A., a JUDr. Davida Krysky ve věci žalobce: Bc. M. H. bytem X proti žalovanému: Ministerstvo spravedlnosti sídlem Vyšehradská 427/16, 128 10 Praha 2 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 9. 11. 2023, č. j. MSP-615/2023-OSV-OSV/5, takto: I. Rozhodnutí žalovaného ze dne 9. 11. 2023, č. j. MSP-615/2023-OSV-OSV/5, se ruší v rozsahu, v němž zamítá odvolání žalobce proti odmítnutí bodu 5) žádosti o poskytnutí informací rozhodnutím Okresního soudu v Mělníku ze dne 19. 10. 2023, č. j. 70 Si 112/2023, a toto rozhodnutí potvrzuje, a věc se vrací v tomto rozsahu žalovanému k dalšímu řízení. II. Ve zbylé části se žaloba zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladu řízení ve výši 300 Kč, a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalobce dne 1. 9. 2023 požádal Okresní soud v Mělníku (dále jen „povinný subjekt“) o poskytnutí informací podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění účinném do 31. 12. 2023 (dále jen „informační zákon“). Konkrétně žádal následující informace: 1) Je ve spisu Okresního soudu v Mělníku sp. zn. 42 P 502/2012 zaznamenán písemný záznam rozsudku OS v Mělníku č. j. 42 P 502/2012-2271 ze dne 2. 7. 2020, na němž je zachyceno, že samosoudkyně JUDr. Yveta Hochmannová jménem republiky a jejího orgánu státní moci rozhodla ve věci nezletilého O. P., nar. X, syna rodičů Ž. P. a M. H., v řízení o změnu péče a o změnu úpravy styku tak, že výroky II. až IV. rozsudku omezila styk otce s nezletilým, s odůvodněním odstavcem 15 znějícím „Klinická psycholožka Mgr. I. K. po vyšetření nezletilého O. mimo jiné konstatovala, že pokud se chování otce vůči nezletilému neupraví, jeví se současný rozsah styku s nezletilým jako ohrožující psychické zdraví nezletilého hraničící s psychickým týráním. S ohledem na takto závažné skutečnosti je v současné době více než nutné styk omezit na možné minimum, aby O. vztah k otci zcela neztratil, a současně nebylo ohrožováno zdraví nezletilého. Jelikož v souzené věci má soud za to, že zájem na výchově nezletilého O. vyžaduje, aby styk byl upraven v užším rozsahu a v jiné formě, rozhodl, jak je vyjádřeno ve výroku II. a III tohoto rozsudku.“, a to na základě LISTINNÉHO DŮKAZNÍHO PROSTŘEDKU, specifikovaného v odstavci 8 odůvodnění rozsudku, pocházejícího údajně od Mgr. I. K., datovaného údajně ze dne 17. 6. 2020, s obsahem následujícím: „… Závěr: … Pokud se otcovo chování vůči klientovi neupraví, jeví se současný rozsah styku klienta s otcem jako ohrožující psychické zdraví klienta a hraničící s psychickým týráním klienta. …“? 2) Je ve spisu OS v Mělníku sp. zn. 42 P 502/2012 na č.l. 2224 zachycen takovýto LISTINNÝ DŮKAZNÍ PROSTŘEDEK, údajně nesoucí důkaz o ohrožení zdraví, údajně od původce Mgr. I. K., datovaný 17. 6. 2020? 3) Je ve spisu OS v Mělníku sp. zn. 42 P 502/2012 (event. na jakémkoliv nosiči evidovaném povinným subjektem OS v Mělníku) zachycen nějaký DIPLOM pro obor KLINICKÁ psychologie ve vztahu k Mgr. I. K. a ke dni 17. 6. 2020? Pokud je, žádám o poskytnutí doprovodných informací k diplomu pro obor klinická psychologie. 4) Je ve spisu OS v Mělníku sp. zn. 42 P 502/2012 (event. na jakémkoliv nosiči evidovaném povinným subjektem OS v Mělníku) zachyceno nějaké zjištění listinného důkazního prostředku přímo u původce Mgr. I. K.? Pokud je, žádám o poskytnutí veškerých doprovodných informací k zajištění u původce. 5) Je na jakémkoliv nosiči evidovaném povinným subjektem OS v Mělníku zaznamenáno nějaké provedení porovnání listinného důkazního prostředku, ve verzi zajištěné u původce a ve verzi založené na č.l. 2224? Pokud je, žádám o poskytnutí doprovodných informací k porovnání verze zajištěné u původce. 6) Je na jakémkoliv nosiči evidovaném povinným subjektem OS v Mělníku zachyceno nějaké vyvrácení, že k vydání listinného důkazního prostředku došlo v elektronické formě v .DOCX odesláním e-mailové zprávy z e-mailové schránky X@X pouze a jen na e-mailovou adresu Y@Y dne 18. 6. 2020 okolo 19:02 hodin? Pokud je, žádám o poskytnutí doprovodných informací k vyvrácení vydání ve formě .docx. 7) Je ve spisu OS v Mělníku sp. zn. 17 C 313/2022 (event. na jakémkoliv nosiči evidovaném povinným subjektem OS v Mělníku) zachyceno nějaké vyvrácení, že nějaký tehdejší zaměstnanec Města Mělník a pracovník orgánu sociálně právní ochrany měl příležitost pozměnit listinný důkazní prostředek po jeho obdržení v elektronické formě „.docx“? Pokud je, žádám o poskytnutí doprovodných informací k vyvrácení příležitosti pozměnění. 8) Je na jakémkoliv nosiči evidovaném povinným subjektem OS v Mělníku zaznamenáno nějaké vysvětlení, proč není třeba možné, že listinný důkazní prostředek byl pozměněný? Pokud je, žádám o poskytnutí doprovodných informací k vysvětlení nemožnosti pozměnění. V žádosti žalobce uvedl, že požaduje osobní poskytnutí informací, které následně využije pro účely civilního řízení na ochranu osobnosti. 2. Povinný subjekt dne 21. 9. 2023 žalobce vyrozuměl o tom, že svou žádostí se nepřímo dožadoval informace o tom, zda bylo rozhodnutí ve věci vydáno na základě konkrétního listinného důkazu, zda důkazy či jiné listiny založené v soudním spise dokládají údajné ohrožení zdraví, vyvracejí jiné skutečnosti nebo vysvětlují, zdali mohla být konkrétní listina změněna, potažmo zda soud tyto důkazy zajistil u původce či je porovnal. Žalobce tedy svou žádostí podle povinného subjektu po něm ve skutečnosti požadoval, aby provedl hodnocení důkazů a obsahu listin. Smyslem a účelem informačního zákona ale není poskytovat informace o rozsahu a obsahu dokazování v konkrétním řízení ani nahrazovat pozici soudce a vysvětlovat či hodnotit úvahy soudu při rozhodovací činnosti. Dále žalobci sdělil, že odůvodněný rozsudek v dané věci mu byl jakožto účastníkovi řízení řádně doručen a je v listinné podobě nadále založen ve spisu, stejně jako listina s názvem „psychologický pohovor“. Obsahem spisu však není diplom Mgr. I. K. pro obor klinická psychologie. Ve zbývajícím rozsahu pak podání žalobce vyhodnotil jako obecné, a nikoliv jako žádost ve smyslu informačního zákona. 3. Dne 15. 9. 2023 adresoval žalobce (a to i za svého nezletilého syna) povinnému subjektu podání označené jako „odvolání proti rozhodnutí o odmítnutí informací“, v němž uvedl, že mají pochybnosti o pravosti titulu klinického psychologa a že povinný subjekt v zákonem stanovené lhůtě nevyřídil body 3) až 8) jejich žádosti ani nerozhodl o jejím odmítnutí. 4. Žalovaný žalobcovu stížnost vyhodnotil jako důvodnou a dne 5. 10. 2023 vydal rozhodnutí, jímž podle § 16a odst. 6 písm. b) informačního zákona uložil povinnému subjektu, aby do 15 dnů ode dne doručení tohoto rozhodnutí žalobcovu žádost o informace řádně vyřídil, neboť nepostupoval v souladu se zákonem, když žadateli neposkytl požadované informace ani nevydal rozhodnutí o odmítnutí žádosti ve smyslu § 15 odst. 1 informačního zákona. 5. Povinný subjekt následně žádost žalobce odmítl podle § 15 odst. 1 ve spojení s § 2 odst. 4 informačního zákona rozhodnutím ze dne 19. 10. 2023, sp. zn. 70 Si 112/2023 (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“). V odůvodnění poukázal na to, že ačkoliv žalobce svou žádost formuloval tak, aby bylo možné jednoduše odpovědět „ano“ či „ne“, nepřímo po povinném subjektu požadoval, aby provedl hodnocení důkazů a poskytl informace o průběhu a rozsahu dokazování a též informaci o tom, zda soud rozhodl na základě konkrétního důkazu. Vzhledem k tomu, že žalobce po povinném subjektu fakticky požadoval vytvoření nové informace, nebylo možné jinak než žádost odmítnout. 6. I proti prvostupňovému rozhodnutí se žalobce bránil odvoláním, které podal též za svého nezletilého syna, v němž namítal, že mají pochybnosti o neporušitelnosti obsahu dokumentu v digitální podobě ve smyslu § 3 odst. 5 zákona č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě, ve znění účinném do 23. 7. 2021, o splnění povinnosti vyplývající z pravomoci úřední osoby ve smyslu § 329 odst. 1 písm. c) zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku, ve znění účinném do 30. 6. 2020 a o fungování povinného subjektu. Dosud se nedozvěděli, zda dokumenty soud porovnal. 7. Žalovaný odvolání v záhlaví označeným rozhodnutím (dále jen „napadené rozhodnutí“) zamítl a prvostupňové rozhodnutí potvrdil. Obecně uvedl, že činnost soudů zahrnuje jak činnost správní, tak činnost rozhodovací. Na správní činnost soudů je pak smysl a účel práva na informace plně aplikovatelný, na rozdíl od rozhodovací činnosti, která je provázena specifiky nezávislé soudní moci a její úlohy ve státě. To reflektuje i § 11 odst. 4 písm. b) informačního zákona zakotvující princip diskrétnosti, podle nějž se neposkytují informace o rozhodovací činnosti soudů (s výjimkou rozsudků). Povinnému subjektu z informačního zákona neplyne ani povinnost poskytovat jakékoliv rozsudky bez ohledu na jeji