5 Afs 71/2009 — Nejvyšší správní soud

54 Af 8/2021- 107 - text 32 54 Af 8/2021 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně senátu Lenky Bursíkové, soudkyně Věry Pazderové a soudce Davida Krysky ve věci žalobkyně: BIOENERGO – KOMPLEX, s.r.o., IČO: 27888754 sídlem Pod Hroby 130, Kolín IV, Kolín zastoupená společností TOMÁŠ GOLÁŇ, daňová kancelář s.r.o., IČO: 26879441 daňovou poradkyní sídlem Jiráskova 1284, Vsetín proti žalovanému: Odvolací finanční ředitelství sídlem Masarykova 427/31, Brno-město, Brno o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 8. 3. 2021, č. j. 8553/21/5300-22442-712448, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: Vymezení věci a obsah podání účastníků 1. Žalobkyně se žalobou podle části třetí, hlavy druhé, dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) domáhá zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí (dále jen „napadené rozhodnutí“), jímž žalovaný zamítl její odvolání a potvrdil platební výměr Finančního úřadu pro Středočeský kraj (dále jen „správce daně“) ze dne 8. 7. 2019, č. j. 3726407/19/2111-50523-202055, kterým správce daně žalobkyni vyměřil DPH za zdaňovací období srpna 2017 ve výši 202 614 Kč. Správce daně dospěl k závěru, že žalobkyně neprokázala splnění podmínek pro osvobození od daně při dodání zboží do jiného členského státu podle § 64 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pro uvedené zdaňovací období (dále jen „zákon o DPH“), u dodání surového řepkového oleje estonské společnosti PROPOOLA osaühing (dále jen „Propoola“) a anglické společnosti CANOLA LTD (dále jen „Canola“), neboť neprokázala, že pořizovatelem zboží v jiném členském státě byli deklarovaní odběratelé, a proto uplatnila nárok na osvobození od daně neoprávněně. Obsah žaloby 2. Ze závěrů napadeného rozhodnutí podle žalobkyně vyplývá, že žalovaný nezpochybňuje, že zboží bylo dodáno a skutečně přepraveno (odesláno) do jiného členského státu, ani to, že přepravu zajistila žalobkyně jako dodavatelka, pořizovatelka či osoba zmocněná dodavatelem nebo pořizovatelem. Žalovaný podle ní nezpochybňuje ani to, že v době, kdy se měly dodávky zboží uskutečnit, byli deklarovaní odběratelé osobami registrovanými k dani v jiném členském státě. Předmětem sporu je tak pouze skutečnost, zda žalobkyně prokázala, že zboží bylo dodáno deklarovaným odběratelům Propoola a Canola. Žalobkyně nesouhlasí se žalovaným, že tuto skutečnost neprokázala. Naopak má za to, že splnila a prokázala všechny podmínky stanovené v § 64 zákona o DPH, včetně toho, že zboží dodala odběratelům deklarovaným na daňových dokladech. 3. Žalobkyně předně namítá, že jí bylo napadené rozhodnutí doručeno až po uplynutí lhůty pro stanovení daně ve smyslu § 148 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „daňový řád“). V projednávané věci běžela tato lhůta znovu ode dne 8. 1. 2018, kdy byla zahájena daňová kontrola, a podle žalobkyně uplynula nejpozději dne 11. 1. 2021. Napadené rozhodnutí jí však bylo doručeno až dne 9. 3. 2021, tedy po uplynutí lhůty pro stanovení daně. Napadené rozhodnutí i platební výměr by měly být již z tohoto důvodu zrušeny. Pro zrušení však existují i další důvody. 4. Žalovaný podle žalobkyně provedl dokazování nezákonně, neboť potlačil relevantní důkazní prostředky (bankovní výpisy, dodací listy, kupní smlouvy) a jiné hodnotil formalisticky a izolovaně (mezinárodní nákladní listy; dále jen „CMR listy“), čímž dospěl k nesprávným skutkovým zjištěním. Nepostupoval tedy objektivně a neunesl své důkazní břemeno. V napadeném rozhodnutí pouze podpořil argumentaci správce daně, aniž by řádně vypořádal odvolací námitky. Žalobkyně s jeho závěry nesouhlasí. Podmínky pro osvobození od daně při dodání zboží do jiného členského státu byly u obou odběratelů splněny, což v průběhu daňového řízení tvrdila a prokázala. 5. Dodávky pro odběratele Propoola proběhly na základě ústně uzavřených kupních smluv, které s obchodním zástupcem odběratele dojednávala obchodní ředitelka žalobkyně Ing. Pecková, což správci daně potvrdila. Žalobkyně si odběratele prověřila ve veřejně přístupných evidencích. Společnost Propoola zaplatila kupní cenu bankovním převodem. Dopravu zajišťovala žalobkyně prostřednictvím společnosti TRANSPORTSTAV s.r.o. (dále jen „Transportstav“). Dodání a převzetí zboží dokládají zejména předložené CMR listy a dodací listy. Žalobkyně dále předložila vydané faktury, bankovní výpisy a další související doklady (potvrzení o přijetí zboží, karty zásob, průvodky výdejem materiálu, vážní lístky). Tyto důkazní prostředky spolu vzájemně korespondují a jednoznačně potvrzují, že skutečným pořizovatelem zboží je společnost Propoola. Pro společnost Propoola žalobkyně v průběhu srpna 2017 uskutečnila několik dodávek. Jako příklad uvádí dodávku 25,86 tun surového řepkového oleje, kterou vyúčtovala fakturou č. 21700794 ze dne 17. 8. 2017. Na faktuře je jako odběratel uvedena Propoola a váha oleje 25,86 tun, která je potvrzena vážním lístkem č. 018594 ze dne 14. 8. 2017. Na vážním lístku jsou také uvedena čísla plomb 011105, 011106, 011107 a 011108; stejná čísla plomb jsou uvedena i na CMR listu k dodávce, který označuje jako odesílatele žalobkyni a jako příjemce společnost Propoola. Propoola zaplatila kupní cenu zboží ze svého bankovního účtu, převzetí zboží potvrdila potvrzením dodacího listu k uvedené faktuře a CMR listu. Přepravu zboží zajišťovala žalobkyně. Uvedené důkazní prostředky (faktura, CMR list, dodací list, výpis o platbě kupní ceny) spolu vzájemně korespondují a jednoznačně prokazují, že pořizovatelem předmětného zboží byla společnost Propoola. 6. Dodávky pro odběratele Canola proběhly na základě písemně uzavřených kupních smluv, které s obchodními zástupci odběratele dojednávala Ing. Pecková osobně v sídle žalobkyně. Žalobkyně si odběratele prověřila ve veřejně přístupných evidencích. Canola zaplatila kupní cenu bankovním převodem. Dopravu zajišťoval buď sám odběratel, nebo žalobkyně prostřednictvím společnosti Transportstav. K prokázání svých tvrzení žalobkyně předložila vydané faktury, kupní smlouvy, CMR listy, bankovní výpisy, vážní lístky z místa vykládky a další doklady (dodací listy, karty zásob, průvodky výdejem materiálu). Že společnost Canola byla pořizovatelem, potvrzují též svědecké výpovědi jejího obchodního zástupce pana J. O. a pana W. P.. Tyto důkazní prostředky spolu vzájemně korespondují a jednoznačně potvrzují, že skutečným pořizovatelem zboží je společnost Canola. V průběhu srpna 2017 žalobkyně pro společnost Canola uskutečnila několik dodávek. Jako příklad uvádí dodávku vyúčtovanou fakturou č. 21700793 ze dne 17. 8. 2017 na základě kupní smlouvy č. PR_OL_39_2017 ze dne 11. 8. 2017, jejímž předmětem bylo dodání 50 tun surového řepkového oleje v 33. týdnu roku 2017. Na faktuře je uvedena Canola jako odběratel a váha oleje 25,9 tun, kterou potvrzuje vážní lístek č. 018592 ze dne 14. 8. 2017. Na vážním lístku jsou uvedena čísla plomb 011101, 011102, 011103 a 011104; stejná čísla plomb jsou uvedena i na CMR listu č. 5018199. Převzetí zboží potvrdila společnost FTD Sp. z o.o. (dále jen „FTD“), skladovatel konečného příjemce zboží společnosti Phenix Sp. z o.o. (dále jen „Phenix“), což potvrzuje vážní lístek z vykládky č. 168/2017. Kupní cenu zaplatila společnost Canola ze svého bankovního účtu, přepravu zboží zajišťovala žalobkyně. Žalobkyně tedy prokázala dodání zboží společnosti Canola a dodání v režimu třístranného obchodu konečnému příjemci společnosti Phenix. Z předložených důkazních prostředků jednoznačně plyne, že konečným příjemcem zboží je společnost Phenix, jak je uvedeno v článku I. kupní smlouvy, a potvrzují to i vážní lístky z vykládky (č. 168/2017, č. 183/2017, č. 198/2017, č. 200/2017, č. 263/2017, č. 217/2017, č. 307/2017 a č. 323/2017). 7. Dále žalobkyně nesouhlasí se způsobem, jakým žalovaný hodnotil CMR listy, a vytýká mu porušení zásady volného hodnocení důkazu. Žalovaný založil svou pochybnost o osobách odběratelů na tvrzení, že na CMR listech je v položce „zboží obdržel“ uveden subjekt odlišný od deklarovaného odběratele. Podle žalobkyně je však podstatné, že na CMR listech bylo převzetí zboží deklarovanými odběrateli potvrzeno. Žalovaný tuto skutečnost upozaďuje a klade důraz na to, že otisk razítka zmíněných společností se nachází nad položkou „potvrzení o odevzdání celního dokladu“. Takové hodnocení je přehnaně formalistické. V praxi je běžné, že příjemci neumístí své potvrzení zcela přesně do příslušné položky. Otisk razítka a podpis pod položkou č. 24 nemá podle žalobkyně vliv na srozumitelnost CMR listů a je třeba uzavřít, že se jedná o potvrzení o přijetí zboží. 8. Otištění razítka jiných společností, např. skladovatele zboží, zpracovatele zboží nebo obchodního partnera žalobkynina odběratele, kterému bylo zboží dále prodáno, podle žalobkyně nic nemění na tom, že pořizovatelem zboží byli deklarovaní odběratelé, a nezpochybňuje důk