§ 47 zákon ČNR o správě daní a poplatků – Lhůty pro vyměření
Zákon České národní rady o správě daní a poplatků · 337/1992 Sb. · Daňové právo
Stručně: Paragraf 47 zákona 337/1992 stanovuje, že daň nelze vyměřit ani doměřit po uplynutí tří let od konce zdaňovacího období (nebo od vzniku daňové povinnosti u daní bez zdaňovacího období), přičemž tato lhůta se může prodloužit, ale maximálně na deset let. (§ 47 zákona č. 337/1992 Sb., zákon ČNR o správě daní a poplatků, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Předmět úpravy: Lhůty pro vyměření
- Týká se: daňový subjekt
- Lhůta nebo doba (odst. 1): „…nelze daň vyměřit ani doměřit, či přiznat nárok na daňový odpočet po uplynutí tří let od konce zdaňovacího období, v němž vznikla daňová povinnost, nebo do tří let od…“
- Lhůta nebo doba (odst. 1): „…tří let od konce zdaňovacího období, v němž vznikla daňová povinnost, nebo do tří let od vzniku daňové povinnosti u těch daní, které nemají zdaňovací období.“
- Lhůta nebo doba (odst. 2): „Vyměřit a doměřit daň však lze nejpozději do deseti let od konce zdaňovacího období, v němž vznikla povinnost podat daňové přiznání nebo…“
- Judikatura: na § 47 odkazuje 674 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 337/1992 Sb.
(1) Pokud tento nebo zvláštní zákon nestanoví jinak, nelze daň vyměřit ani doměřit, či přiznat nárok na daňový odpočet po uplynutí tří let od konce zdaňovacího období, v němž vznikla daňová povinnost, nebo do tří let od vzniku daňové povinnosti u těch daní, které nemají zdaňovací období.
(2) Byl-li před uplynutím této lhůty učiněn úkon směřující k vyměření daně nebo jejímu dodatečnému stanovení, běží tříletá lhůta znovu od konce roku, v němž byl daňový subjekt o tomto úkonu zpraven. Vyměřit a doměřit daň však lze nejpozději do deseti let od konce zdaňovacího období, v němž vznikla povinnost podat daňové přiznání nebo hlášení, nebo v němž vznikla daňová povinnost, aniž by zde byla současně povinnost daňové přiznání nebo hlášení podat.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Omezená doba pro správce daně: Správce daně má obecně tři roky na to, aby daň vyměřil nebo doměřil. Po uplynutí této lhůty už to zpravidla nemůže udělat.
- Prodloužení lhůty: Pokud správce daně v průběhu tříleté lhůty učiní nějaký úkon směřující k vyměření daně (např. zahájí kontrolu), začne tříletá lhůta běžet znovu od konce roku, kdy se o tom daňový subjekt dozvěděl.
- Absolutní lhůta: I přes prodloužení lhůty úkony správce daně existuje maximální lhůta deseti let, po které už daň nelze vyměřit ani doměřit. Tato desetiletá lhůta se počítá od konce zdaňovacího období, ve kterém vznikla povinnost podat daňové přiznání nebo hlášení, nebo od vzniku daňové povinnosti, pokud se přiznání nepodává.
Na co si dát pozor
- Sledování úkonů správce daně: Je důležité sledovat, zda správce daně nečiní úkony, které by mohly prodloužit původní tříletou lhůtu pro vyměření daně.
- Desetiletá hranice: I když se lhůta prodlužuje, existuje konečná desetiletá hranice, po které už daň nelze vyměřit.
- Specifické zákony: Paragraf začíná slovy "Pokud tento nebo zvláštní zákon nestanoví jinak", což znamená, že pro některé daně nebo situace mohou platit odlišné lhůty stanovené jinými právními předpisy.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 47
Jak soudy aplikují § 47
Z důvodu prekluze práva správce daně ke stanovení daně podle § 47 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZSDP“), již o nároku žalobkyně nemůže být rozhodnuto.
… lhůty, pak by bylo možno jen stěží sdílet jím dokazovanou právní úpravu za stavu, že v posuzovaném případě byly splněny podmínky běhu tříleté subjektivní promlčecí lhůty podle § 629 odst. 1 o. z., a současně se nejednalo o případ výslovně stanovený zákonem podle § 654 odst. 1 o. z. o prekluzi (a contr. např. § 47 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů).
Dovolatel zopakoval i argumentaci předkládanou již v rámci odvolání (s níž se podle něj odvolací soud nevypořádal), že trestní stíhání by muselo být stejně jako daňové řízení zahájeno ve lhůtě pro vyměření daně podle § 47 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění účinném v době spáchání činu (dále „zákon č. 337/1992 Sb.“), tedy do tří let od konce příslušného zdaňovacího období, což se v posuzovaném případě nestalo.
Související
§ 2 Doba a způsob vyměření, splatnost, povolení l (Vyhláška o správních poplatcích)§ 4 (Zákon o soustavě daní)§ 37a Vracení nadměrného odpočtu (Zákon České národní rady o dani z přidan)