4 As 3/2008 — Nejvyšší správní soud

37 A 79/2025- 144 - text 32 37 A 79/2025 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Kryštofa Horna, soudkyně Martiny Kotouček Mikoláškové a soudce Jana Peroutky ve věci navrhovatele: spolek VRTáci, z. s., IČO: 10670254 sídlem Tuchotice 29, Vidice zastoupen advokátem JUDr. Petrem Svobodou, Ph. D. sídlem Aranžérská 166, Praha 9 proti odpůrci: Středočeský kraj sídlem Zborovská 81/11, Praha 5 zastoupený advokátem doc. JUDr. Janem Brodcem, LL.M., Ph.D. sídlem Rubešova 162/8, Praha 2 za účasti osoby zúčastněné na řízení: Správa železnic, státní organizace, IČO: 70994234 sídlem Dlážděná 1003/7, Praha 1 zastoupený advokátem JUDr. Jaromírem Bláhou sídlem Prvního pluku 206/7, Praha 8 o návrhu na zrušení opatření obecné povahy – Aktualizace č. 9 Zásad územního rozvoje Středočeského kraje, vydané usnesením Zastupitelstva Středočeského kraje ze dne 9. 9. 2024, č. 040-36/2024/ZK, takto: I. Návrh na zrušení opatření obecné povahy – Aktualizace č. 9 Zásad územního rozvoje Středočeského kraje, vydané usnesením zastupitelstva Středočeského kraje ze dne 9. 9. 2024, č. 04036/2024/ZK, se odmítá v rozsahu vymezeném územím povodí nádrže Vrchlice, které tvoří katastrální území Předbořice, Opatovice I, Dobřeň u Kutné Hory, Suchdol u Kutné Hory, Malešov, Polánka u Malešova, Týniště u Malešova, Bylany u Kutné Hory, Mezholezy u Kutné Hory, Chlístovice, Chroustkov, Zdeslavice u Chlístovic, Košice u Nepoměřic, Nepoměřice, Onomyšl, Rozkoš u Onomyšle, Bahno, Černíny, Hetlín, Štipoklasy u Černín, Zdeslavice u Černín, Bludov v Čechách, Červené Janovice, Vilémovice u Červených Janovic, Zhoř u Červených Janovic, Kralice, Vernýřov, Všesoky, Žandov, Bykáň, Korotice, Roztěž, Tuchotice, Vidice u Kutné Hory, Rápošov, Zbraslavice, Miletice u Nepoměřic, Kamenná Lhota u Čestína, Březová u Úmonína, Lomec u Úmonína a Úmonín. II. Návrh se ve zbytku zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. IV. Osoba zúčastněná na řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: Vymezení věci 1. Navrhovatel se návrhem podle § 101a a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále „s. ř. s.“) domáhal zrušení opatření obecné povahy – Aktualizace č. 9 Zásad územního rozvoje Středočeského kraje, vydané usnesením Zastupitelstva Středočeského kraje z 9. 9. 2024, č. 040-36/2024/ZK (dále „napadené OOP“ nebo „AZÚR“; v dokumentaci odpůrce také „9. AZÚR SK“). Napadeným OOP odpůrce zjednodušeně řečeno v ZÚR vymezil jako veřejně prospěšné stavby koridor D216 pro vysokorychlostní železniční trať (VRT) Praha – Brno v úseku Poříčany – hranice Středočeského kraje a koridor D217 pro vysokorychlostní železniční trať Praha – Hradec Králové/Pardubice – Wrocław v úseku VRT (spojka) – Nymburk. Zároveň ze ZÚR vypustil územní rezervu koridoru pro VRT Praha – Brno v úseku Poříčany – hranice Středočeského kraje. Návrh 2. Navrhovatel k návrhu AZÚR podal připomínky. Namítl procesní vady procesu pořizování a zásah do práva svého i práv svých členů na příznivé životní prostředí, vlastnickém právu a právu pokojně užívat majetek. Soud uvádí pouze hlavní argumentační okruhy, které z návrhu plynou, a podrobněji je rozvádí v rámci jejich vypořádání: · Chybějící posouzení celého systému koridorů pro VRT v rámci celé ČR z hlediska vlivů na životní prostředí [bod III písm. a) návrhu] · Podhodnocený rozsah záborů zemědělských a lesních pozemků [bod III písm. b) návrhu] · Nepřezkoumatelné zdůvodnění vybraných koridorů jako nejvýhodnějších z hlediska ochrany zákonem chráněných zájmů ve srovnání s možnými variantami (alternativami) [bod III písm. c) návrhu] · Chybějící test proporcionality při posuzování přiměřenosti zásahu do vlastnictví, majetku a životního prostředí [bod III písm. d) návrhu] · Vnitřní rozpornost odůvodnění [bod III písm. e) návrhu] Vyjádření odpůrce a další podání účastníků 3. Odpůrce s návrhem nesouhlasil a ve vyjádření z 3. 11. 2025 navrhl jeho zamítnutí. Krajský pořizovatel nemůže přezkoumávat závěry uvedené v PÚR, jejíž 4. aktualizace byla posouzena ohledně vlivů na životní prostředí. Vyhodnocení vlivů na zemědělské a lesní pozemky odpovídá měřítku a podrobnosti ZÚR. Vymezení šíře koridoru proběhlo v koordinaci s dotčenými orgány. Neměl povinnost posuzovat varianty. Posuzovala je Studie proveditelnosti. Proporcionalita byla posouzena v odpovídající míře podrobnosti i v rámci procesu SEA. Vnitřní rozpornost odůvodnění neexistuje, navrhovatel citace vytrhává z kontextu. 4. Správa železnic se k návrhu vyjádřila dne 3. 12. 2025 a návrh označila za nedůvodný a vyjádřila se obdobně jako odpůrce. Podrobněji se vyjádřila k odhadu šířky koridoru 40 m, přičemž samotná trať bude široká 14 m. Šířka koridorů pro provoz vlaků TGV je dána jiným právním prostředím ve Francii. Ani tam se nejedná se o trvalý zábor ZPF. 5. Navrhovatel v replice ze dne 29. 12. 2025 poukázal na to, že odpůrce se ve vyjádření minul s podstatou návrhu, neboť je namítán rozpor s čl. 3 odst. 2 písm. a) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/42/ES ze dne 27. června 2001 o posuzování vlivů některých plánů a programů na životní prostředí (dále jen „směrnice SEA“) ve spojitosti s bodem 7 písm. a) přílohy č. I směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/92/EU ze dne 13. prosince 2011 o posuzování vlivů některých veřejných a soukromých záměrů na životní prostředí (dále jen „směrnice EIA“), potažmo s §10 a odst. 1 písm. a) a odst. 2 zákona o posuzování vlivů na životní prostředí. Je zde primární rozpor s evropským právem. Celý ucelený systém měl být posouzen v rámci procesu SEA buď na úrovni územního rozvojového plánu, nebo koordinovaně při posuzování všech ZÚR dotčených krajů najednou. Francouzský systém TGV je podobný jako český systém VRT, tvrzení o jiném právním prostředí je nevěrohodný. Opomíjí se přeložky. Studie proveditelnosti žádné posouzení variantních tras neobsahuje. Dále navrhovatel polemizoval s názory Správy železnic ohledně procesu pořizování a výběru variant, tato polemika však nemá předobraz v návrhových bodech, a proto se jí soud dále blíže nezabývá. Proporcionalita se neposuzuje v rámci SEA. Odmítl, že by s citacemi manipuloval. Odpůrce použil stejné formulace jako v návrhu napadeného OOP, vůbec tedy nezapracoval VVURÚ ani stanovisko SEA. Tuto procesní vadu namítl již v připomínkách (nikoliv však v návrhu, proto se jí nelze zabývat – pozn. soudu). 6. Odpůrce se k replice vyjádřil dne 19. 1. 2026. Uvedl, že hierarchie posuzování VRT na různých úrovních není v rozporu se směrnicí SEA. PÚR není přímo soudně přezkoumatelná, to ale neznamená, že lze v přezkumu ZÚR otvírat jakékoliv otázky. Požadavek navrhovatele na detailní srovnání tříd ochrany půdy jednotlivých variant trasování neodpovídá povaze ZÚR. Přesná kvantifikace dopadů bude předmětem navazujících fází, jako je EIA, územní plánování nižší úrovně a povolovací řízení. Test proporcionality nemusel být výslovně označen, podstatné je, že z odůvodnění plyne vážení zájmů. Skutečnost, že některé části odůvodnění vycházejí z předchozích verzí, nezakládá nezákonnost. 7. V dalším podání ze dne 23. 2. 2026 navrhovatel poukázal na to, že navazující proces EIA počítá s větším záborem ZPF než AZÚR. 8. Správa železnic v podání ze dne 18. 3. 2026 k tomu uvedla, že dojde-li v procesu EIA v souvislosti s řešením konkrétního záměru k upřesnění původního odhadu záboru, nedokládá to nesprávnost posuzování koncepce v dřívějším procesu SEA. Jiné soudní řízení 9. Soud v jiném řízení rozsudkem ze dne 12. 2. 2026, č. j. 37 A 74/2025-342 (dále jen „rozsudek Vrchlice“) zrušil napadené OOP v rozsahu vymezeném územím povodí nádrže Vrchlice, které tvoří katastrální území Předbořice, Opatovice I, Dobřeň u Kutné Hory, Suchdol u Kutné Hory, Malešov, Polánka u Malešova, Týniště u Malešova, Bylany u Kutné Hory, Mezholezy u Kutné Hory, Chlístovice, Chroustkov, Zdeslavice u Chlístovic, Košice u Nepoměřic, Nepoměřice, Onomyšl, Rozkoš u Onomyšle, Bahno, Černíny, Hetlín, Štipoklasy u Černín, Zdeslavice u Černín, Bludov v Čechách, Červené Janovice, Vilémovice u Červených Janovic, Zhoř u Červených Janovic, Kralice, Vernýřov, Všesoky, Žandov, Bykáň, Korotice, Roztěž, Tuchotice, Vidice u Kutné Hory, Rápošov, Zbraslavice, Miletice u Nepoměřic, Kamenná Lhota u Čestína, Březová u Úmonína, Lomec u Úmonína a Úmonín. Rozsudek Vrchlice nabyl právní moci dne 3. 3. 2026. 10. V reakci na rozsudek Vrchlice navrhovatel své procesní stanovisko nezměnil a nadále se domáhal mj. právě i zrušení již zrušené regulace, ačkoliv tato část předmětu řízení odpadla. V tomto rozsahu soud výrokem I. odmítl část návrhu podle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s., neboť odpadnutí předmětu řízení je neodstranitelným nedostatkem podmínek řízení (viz rozsudek NSS ze dne 7. 1. 2009, č. j. 2 Ao 2/2008-62). 11. Soud konstatuje, že velká většina návrhových bodů je totožná s těmi, které již jako nedůvodné posoudil v rozsudku Vrchlice. Soud neshledal důvod se od tohoto svého předchozího rozsudku odchýlit a vychází z něj. Jednání před soudem 12. Soud