8 Afs 14/2010 — Nejvyšší správní soud

43 Af 36/2019- 168 - text 35 43 Af 36/2019 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Ing. Petra Šuránka a soudců Mgr. Miroslava Makajeva, a JUDr. Davida Krysky ve věci žalobkyně: BIOENERGO - KOMPLEX, s. r. o. sídlem Pod Hroby 130, Kolín zastoupená společností TOMÁŠ GOLÁŇ, daňová kancelář s.r.o. sídlem Jiráskova 1284, Vsetín proti žalovanému: Odvolací finanční ředitelství sídlem Masarykova 427/31, Brno o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 20. 8. 2019, č. j. 33655/19/5300-22442-707666, takto: I. Rozhodnutí žalovaného ze dne 20. 8. 2019, č. j. 33655/19/5300-22442-707666, se ruší a věc se mu vrací k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 31 798 Kč ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku, a to k rukám její zástupkyně TOMÁŠ GOLÁŇ, daňová kancelář s.r.o. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalobkyně se žalobou podle části třetí, hlavy druhé, dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) domáhá zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí, kterým žalovaný změnil platební výměr Finančního úřadu pro Středočeský kraj (dále jen „správce daně“) ze dne 25. 1. 2019, č. j. 291420/19/2111-50523-202055. 2. Správce daně vyměřil žalobkyni daň z přidané hodnoty (dále jen „DPH“) za zdaňovací období měsíce dubna roku 2016 ve výši 1 204 612 Kč. 3. Podle správce daně žalobkyně nesplnila podmínky pro osvobození od daně při dodání zboží do jiného členského státu u dodání surového řepkového oleje deklarovaným odběratelům – polské společnosti RED DOT SPÓŁKA Z ORGANICZONĄ ODPOWIEDZIALNOŚCIĄ (dále jen „Red Dot“), polské společnosti DAMIAN GIERA INVEST (dále jen „Damian Giera“) a estonské společnosti PROPOOLA osaühing (dále jen „Propoola“), neboť neprokázala, že pořizovatelem zboží v jiném členském státě byli deklarovaní odběratelé, a nárok na osvobození od daně tak uplatnila neoprávněně. Dále správce daně neuznal nárok žalobkyně na odpočet DPH v základní sazbě u nákupu řepkového oleje. 4. Žalovaný v záhlaví označeným rozhodnutím změnil platební výměr v části I (Zdanitelná plnění), v části IV (Nárok na odpočet daně) a v části VI (Výpočet daně). Vlastní daň byla změněna z částky 1 204 612 Kč na 1 738 359 Kč. Dále změnil část týkající se úhrady daňové povinnosti. Ve zbývající části zůstal platební výměr nezměněn. 5. Ve výroku uvedené změny se týkaly nároku na odpočet z přijatých plnění. Na rozdíl od správce daně dospěl žalovaný k závěru, že žalobkyně uplatnila základní sazbu daně z pořízení řepkového oleje oprávněně, a proto snížil hodnotu uvedenou správcem daně na ř. 41 platebního výměru a současně navýšil hodnotu na ř. 40 platebního výměru (pozn. soudu: otázka nároku na odpočet není předmětem žaloby). 6. Žalovaný se naopak ztotožnil se závěrem správcem daně, podle kterého žalobkyně nesplnila podmínky pro osvobození od DPH při dodání zboží do jiného členského státu. Úvodem žalovaný zdůraznil, že osvobození od daně je výjimkou ze zásady, a proto je třeba ji v souladu s judikaturou Soudního dvora Evropské unie (dále též „SDEU“ nebo „Soudní dvůr“) vykládat restriktivně. Je proto na daňovém subjektu, který se této výjimky dovolává, aby prokázal splnění podmínek pro její uplatnění. 7. Žalobkyní předložené důkazní prostředky vykazovaly nesrovnalosti podrobně popsané ve zprávě o daňové kontrole. Žalovaný souhlasil se správcem daně, že žalobkyně neprokázala, že pořizovateli zboží v jiném členském státě byli deklarovaní odběratelé. V případě deklarovaných odběratelů Red Dot a Damian Giera na doložených mezinárodních nákladních listech (dále jen „CMR listy“) potvrdily převzetí zboží odlišné osoby. Také na předložených polských dokladech figurují jiné osoby. Žalobkyně přitom nijak nedoložila vazbu k těmto subjektům a jejich souvislost s posuzovanými transakcemi. V případě odběratele Propoola žalobkyně uvedla na daňových dokladech tuto společnost jako odběratele i konečného příjemce. Na CMR listech je sice v položce „Zboží obdržel“ uvedena estonská společnost Propoola, ale místem vykládky bylo podle CMR listů Polsko. Na polských dokladech jsou uvedeny rovněž osoby odlišné od společnosti Propoola. Také v tomto případě žalobkyně nedoložila vazbu k těmto subjektům a jejich souvislost s posuzovanými transakcemi. Ani mezinárodními dožádáními nebylo potvrzeno, že by zboží přijaly společnosti Red Dot, Damian Giera a Propoola. Následně žalovaný popsal zjištění k jednotlivým odběratelům podrobněji. 8. V případech, kdy byla na daňových dokladech uvedena jako odběratel i konečný příjemce společnost Red Dot, byly na CMR listech v kolonce č. 24 „Zboží obdržel“ uvedeny společnosti LOGISTYK Bazy Magazynowej Wratislavia-Biodiesel S. A. (dále jen Logistyk Wratislavia-Biodiesel“), AMOS Sp. z o. o. (dále jen „Amos“) nebo Larson Capital Sp. z o. o. (dále jen „Larson“). V případě jedné dodávky EUROSERVICE ZPT w Surochowie Sp. z o. o. (dále jen „Euroservice“) a v případě tří CMR listů není v kolonce „Zboží obdržel“ žádný otisk razítka ani podpis. Pouze na CMR listech č. 3916088, č. 3926419 a č. 3916010 je v kolonce „Zboží obdržel“ otisk razítka společnosti Red Dot, avšak v kolonce „Místo vykládky“ je otisk razítka společnosti Amos a na souvisejících polských dokladech řad WZ a PZ je v kolonce „Odbiorca“ rovněž společnost Amos a v kolonce „Dostawca“ společnost Dreamway Investment Sp. z o. o. (dále jen „Dreamway“). 9. Společnosti Amos a Dreamway jsou uvedeny i na dalších polských dokladech řady WZ, které jsou přílohou faktur, a také na polském dokladu řady PW. V jednom případě je pak jako „Dostawca“ uvedena společnost Tools Sp. z o. o. a jako „Odbiorca“ společnost Euroservice. U polských dokladů řady KW je uveden rovněž subjekt odlišný od společnosti Red Dot, a to Wratislavia-BIO Sp. z o. o., v kolonce „Nazwa klienta“ je pak uvedena společnost WROEL Sp. z o. o. 10. Žalobkyně přitom uvedla, že jí výše zmíněné společnosti nejsou známy a nemá s nimi obchodní vztahy. 11. K námitce žalobkyně, že se na CMR listech nachází razítko Red Dot a podpis, žalovaný uvedl, že razítko a podpis (neznámé osoby) se nachází v položce „Potvrzení o odevzdání celního tranzitního dokladu“, případně nad ní. Dále žalovaný poukázal na to, že „dodací listy BSDV“ nebyly potvrzeny a „dodací listy k faktuře“ nebyly předloženy. Podle kupních smluv zastupoval společnost Red Dot A. S. K., podle výpovědi Ing. P. (obchodní ředitelka žalobkyně) za společnost Red Dot vystupoval pan H., žalobkyně přitom nesdělila, jaké měl oprávnění za společnost Red Dot jednat. 12. Z vyjádření žalobkyně dále vyplynulo, že přepravu objednávala Ing. P. u dispečera společnosti TRANSPORTSTAV s. r. o. (dále jen „Transportstav“) a že jí přepravce předával obvykle dodací listy a daňové doklady. V kupní smlouvě mezi žalobkyní a Red Dot byla ujednána dodací podmínka FCA Kolín, přesto ale žalobkyně společnosti Red Dot fakturovala zboží včetně přepravy. Samotná doložka FCA neprokazuje, že zboží fyzicky upustilo území ČR. Na daňových dokladech nebyl odkaz na § 29 odst. 2 písm. a) zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění účinném pro dané zdaňovací období (dále jen „zákona o DPH“), ani jiný údaj uvádějící, že plnění je od DPH osvobozeno. 13. Žalovaný se rovněž ztotožnil se správcem daně, že pochybnosti o oprávněnosti uplatnění osvobození neodstranila ani výpověď R. H., dispečera společnosti Transportstav. Svědek uvedl, že společnost Transportstav vezla olej pro společnost, která je uvedena v otisku razítka v položce „Zboží obdržel“, což ale nebyl deklarovaný odběratel. Po předložení konkrétních CMR listů svědek odpovídal pouze přečtením údajů, které byly na nich uvedeny. 14. Na základě mezinárodního dožádání bylo zjištěno, že společnost Red Dot je pro polského správce daně nekontaktní, má virtuální sídlo, poslední přiznání k DPH podala za IV. čtvrtletí 2015 a nepřiznala žádná pořízení od žalobkyně. Ke dni 6. 7. 2016 byla vyškrtnuta z rejstříku plátců DPH. 15. K výzvě správce daně žalobkyně předložila kopii prohlášení pořizovatele zboží Red Dot. Tento dokument však obsahoval nejednoznačné formulace, pořizovatel prohlašoval, že „splnil a/nebo splní své daňové povinnosti“, že „přiznal a/nebo přizná a zaplatí daň z přidaného hodnoty“ a že „podal a/nebo podá příslušná daňová tvrzení“. Na prohlášení je uvedena specifikace dodání zboží (mj. objem, naloženo, vážní lístek, SPZ, řidič, dopravce, CMR, místo, vyloženo, uhrazeno) a je uvedeno datum 5. 2. 2016, přestože se prohlášení mělo vztahovat k plněním uskutečněným v dubnu 2016. V únoru 2016 pořizovatel nemohl znát konkrétní údaje k dané dodávce. Je připojen také neidentifikovatelný podpis (není uvedeno, kdo prohlášení podepsal ani jakou zastával funkci). V prohlášení bylo rovněž zmíněno, že zboží bylo přepraveno mimo jiné na Slovensko, přestože tomu doložené důkazní prostředky neodpovídají. S ohledem na tyto skutečnosti žalovaný shodně se správcem daně považoval toto prohlášení za nevěrohodné. Krom toho je pr