8 Afs 161/2005 — Nejvyšší správní soud

51 A 84/2025- 27 - text 14 51 A 84/2025 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy Josefa Straky, soudkyně Johany Jandusové a soudce Karla Ulíka ve věci navrhovatelky: GARDEO s.r.o. sídlem Zdeňka Lhoty 469, 252 28 Černošice zastoupena advokátkou JUDr. Radkou Konečnou sídlem Lazarská 1718/3, 110 00 Praha proti odpůrci: Městský úřad Černošice sídlem Karlštejnská 259, 252 28 Černošice o návrhu na zrušení opatření obecné povahy č. 340/2024, vydaného odpůrcem dne 1. 10. 2024 pod č. j. MUCE 200092/2024 OSU, kterým se stanoví přechodná úprava provozu na pozemních komunikacích, takto: I. Návrh se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Návrhem podle § 101a a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále „s. ř. s.“), se navrhovatelka domáhá zrušení v záhlaví označeného opatření obecné povahy (dále „napadené OOP“). Tím byla podle § 77 odst. 1 písm. c) a odst. 5 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), stanovena přechodná úprava provozu na silnicích č. II/115, III/1157, II/101, III/10119, III/0059, III/10120, III/10121, III/11621 a II/116, a dále na místních komunikacích v obcích Černošice, Chýnice, Dobřichovice, Lety, Kosoř, Třebotov a Roblín, přičemž v termínu od 7. 10. 2024 do 20. 10. 2024 mělo dojít k úplné uzavírce v rozsahu vymezeném na přílohových výkresech dopravně inženýrského opatření (dále „DIO“), a dále v termínu od 21. 10. 2024 do 31. 10. 2024 mělo dojít k záboru v rozsahu vymezeném na přílohovém výkresu č. 5. Součástí řešení v rámci DIO bylo vymezení trasy objížďky ve směru z Radotína přes výše zmiňované obce. 2. [OBRÁZEK][OBRÁZEK][OBRÁZEK][OBRÁZEK][OBRÁZEK][OBRÁZEK][OBRÁZEK][OBRÁZEK][OBRÁZEK]Pro lepší přehlednost soud předkládá náhled uzavřeného úseku z výkresu č. 4 dle DIO (popisky doplněny soudem: 3. Odpůrce vydal napadené OOP na základě žádosti společnosti SWIETELSKY stavební s. r. o. (dále též „stavebník“), a to za účelem uskutečnění záměru spočívajícím v rekonstrukci vodovodu a rekonstrukci povrchu vozovky. Objednateli tohoto záměru byly město Černošice a Krajská správa a údržbou silnic Středočeského kraje, příspěvková organizace (dále „KSÚS“). II. Obsah podání účastníků Shrnutí návrhu 4. Navrhovatelka namítá, že napadeným OOP byla nepřiměřeně zkrácena na svém právu podnikat. Její podniková provozovna (prodejna zahradnických potřeb) se nachází na adrese U Vodárny 1450 v Černošicích a její dopravní dostupnost je zajištěna prostřednictvím silnice č. II/115, na kterou se vztahuje úplná uzavírka stanovená napadeným OOP. Dle navrhovatelky je však takový způsob dopravního omezení nepřiměřený sledovanému cíli a jednostranně nadřazující individuální zájmy investora a stavebníka. V této souvislosti připomíná, že mezi ní, stavebníkem a KSÚS byla na společném jednání dne 25. 9. 2024 uzavřena dohoda, která předpokládala šetrnější variantu v podobě omezení provozu jen v jednom pruhu silnice se zachováním kyvadlového provozu v obou směrech s umístěním značky Změna organizace dopravy. Už jen existence této dohody dle navrhovatelky dokládá, že bylo možno přijmout méně omezující úpravu provozu, která by byla šetrnější k právům navrhovatelky i jiných subjektů zde podnikajících. Existenci této dohody navrhovatelka dokládá náhledem e-mailové komunikace z října 2024. 5. Odpůrce však namísto dohodnuté změny organizace dopravy přijal více omezující řešení. Tím jednostranně vyšel vstříc soukromým zájmům stavebníka. V důsledku zavedení úplné uzavírky došlo k navození dojmu, že lokalita s provozovnou navrhovatelky není dopravně dostupná. Dokonce došlo k umístění dopravní značky Zákaz vjezdu všech vozidel před křižovatku v ulici U Vodárny, což bylo v rozporu s DIO, které počítalo s umístěním až za tuto křižovatku. Znemožněním přejetí přes silnici č. II/115 zde nedocházelo k běžnému provozu, který přivádí do provozovny navrhovatelky nepostradatelnou část její klientely. Provozovna navrhovatelky tak byla významně ochuzena o návštěvy zákazníků, kteří nabývali dojmu, že po dobu trvání uzavírky ji není možno vůbec navštívit. Zákazníci museli své návštěvy provozovny cíleně plánovat a předem vyhodnotit, zda jsou ochotni absolvovat zajížďku přes postranní ulice. To pro navrhovatelku znamenalo značné logistické komplikace, ať už z hlediska zásobování provozovny, nebo kvůli zvýšeným nákladům vynaloženým na péči o rostliny, které v rámci sortimentu zahradnictví nestihl prodat a musel je nabídnout k prodeji až v rámci příští sezóny. Tato omezení se přitom netýkala pouze jí, ale také jiných podnikatelů, kteří mají v dané lokalitě své provozovny a kteří se rovněž museli potýkat s omezením počtu zákazníků. Takový zásah do podnikání je však v nepoměru ke zvýhodnění soukromého zájmu stavebníka či investora. Škoda způsobená podnikatelům v důsledku odklonu běžného provozu převyšuje škody, které by hrozily stavebníkovi v případě přistoupení na šetrnější řešení dle sjednané dohody. 6. Navrhovatelka si je vědoma, že zákon o silničním provozu umožňuje přijmout přechodnou úpravu provozu i bez projednání s účastníky. Pokud by však přijetí takového opatření očekávala, mohla by řadě způsobených škod předejít, například změnou organizace práce, nařízením dovolené zaměstnancům nebo neobjednáváním zboží, které nebude možno prodat. Navrhovatelka se však o uzavírce dozvěděla až dne 1. 10. 2024, tj. méně než jeden týden před jejím spuštěním. V tutéž dobu se také dozvěděla, že nebude realizována výše zmiňovaná dohoda předpokládající šetrnější variantu. Navrhovatelka tedy neměla možnost se na uzavírku efektivně připravit. 7. Navrhovatelka rovněž zpochybňuje, zda stav vodovodu a silnice, kvůli nimž došlo k uzavírce, skutečně představoval důvod pro akutní opravu. V případě havarijního stavu silnice by bylo opatření v podobě úplné neprůjezdnosti pochopitelné. Z podkladových materiálů k záměru však není zřejmá důvodnost požadavku na rekonstrukci ani proč nebylo možné na dotčeném úseku silnice využít formy kyvadlového provozu, jak předpokládala dohoda mezi navrhovatelkou, stavebníkem a KSÚS. Odpůrce se přitom věnoval pouze aspektu omezení plynulosti provozu a s možností řešení ve formě kyvadlového provozu se zdánlivě vypořádal argumentací, že „prováděná forma recyklace za studena (dle PD) vyžaduje minimální (bezpečný) pracovní prostor v šířce 4,0 m (zemní fréza/grejdr)“, aniž by k tomu poskytl jakýkoliv odborný podklad. 8. S ohledem na uvedené je navrhovatelka přesvědčena, že napadené OOP nerespektuje požadavek na minimalizaci zásahů do práv dotčených osob. Odpůrcem zvolený rozsah dopravního omezení považuje za neúměrný sledovanému cíli, neboť vede k jednostrannému zvýhodnění stavebníka na úkor jiných subjektů podnikajících v dané lokalitě, přestože existuje alternativa v podobě méně zatěžující kyvadlové dopravy. Z tohoto hlediska považuje napadené OOP za neproporcionální. K podpoře své argumentace cituje z judikatury Nejvyššího správního soudu (dále „NSS“), konkrétně z jeho rozsudků ze dne 7. 1. 2009, č. j. 2 Ao 3/2008-100, a ze dne 17. 12. 2020, č. j. 2 As 65/201936. 9. Z důvodu absence odůvodnění k nemožnosti kyvadlové dopravy považuje navrhovatelka napadené OOP rovněž za nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů. Vyjádření odpůrce 10. Odpůrce s návrhem nesouhlasí. Napadené OOP shledává za souladné s požadavky zákona i se zásadou přiměřenosti. Předesílá, že oprava povrchu silnice a opravy vodovodu se projednávala řadu let a byla diskutována jak na veřejných zasedáních města Černošice, tak i na jeho webových stránkách či na FB profilu. Informace o chystané rekonstrukci a plánované uzavírce byly zasílány každému, kdo se zaregistroval do systému Smartinfo, do něhož se ostatně zaregistrovala i jednatelka navrhovatelky. Společnost realizující stavbu navíc o chystané uzavírce informovala prostřednictvím dopisů vhazovaných do schránek domů. Plánovaná oprava byla diskutována i na setkání občanů Černošic s radními Středočeského kraje v roce 2023. Nelze proto souhlasit s tvrzením navrhovatelky, že by nebyla o projektu informována. 11. Odpůrce dále připomíná, že město Černošice coby investor přistoupilo k opravě vodovodu nejen z důvodu nezbytnosti jeho výměny, ale také proto, že chtělo využít stavebních prací, které mělo na silnici realizovat KSÚS. Později by už nebylo možno stavbu realizovat, neboť silnice je ve vlastnictví Středočeského kraje, který by po dobu trvání pětileté záruční lhůty neumožnil zasahovat do povrchu vozovky. Město přitom bylo po celou dobu v kontaktu i se subjekty působícími v dané lokalitě, zejména s navrhovatelkou. I proto s ní nelze souhlasit, že by ona nebo veřejnost nebyly o záměru nijak informovány. 12. Odpůrce rovněž zpochybňuje navrhovatelkou uváděnou míru omezení jejího podnikání. Připomíná, že navrhovatelka se nevěnuje pouze prodeji zahradnických potřeb v provozovně v ulici U Vodárny dotčené uzavírkou. Věnuje se také designování zahrad a v