5 As 13/2006 — Nejvyšší správní soud

57 A 43/2010- 78 - text 17 Pokračování 57A 43/2010 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Plzni rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Jany Daňkové a soudců Mgr. Miroslavy Kašpírkové a Mgr. Alexandra Krysla v právní věci žalobce: Dr. K. H. G., zastoupeného: JUDr. Pavel Trnka, LL.M., advokát Advokátní kanceláře Saxinger, Chalupsky & Partner v.o.s., se sídlem Plzeň, B. Smetany 2, proti žalovanému: Krajský úřad Plzeňského kraje, se sídlem Plzeň Škroupova 18, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 21. 4. 2010, čj. DSH/5428/10 t a k t o : I. Žaloba s e z a m í t á . II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení. O d ů v o d n ě n í I. Vymezení věci 1. Žalobce se žalobou domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 21. 4. 2010, čj. DSH/5428/10 (dále jen napadené rozhodnutí), jímž bylo zamítnuto odvolání žalobce a potvrzeno rozhodnutí Městského úřadu Nepomuk (dále jen správní orgán I. stupně) z 2. 3. 2010, čj. DOP/56/2010-Han (dále jen rozhodnutí správního orgánu I. stupně), kterým byla nařízena obnova řízení ve věci udělení řidičského oprávnění pro skupinu „B“ ukončeného vydáním řidičského průkazu žalobci. 2. Usnesením Krajského soudu v Plzni ze dne 13. 8. 2010, čj. 57A 43/2010-47, nebyl žalobě přiznán odkladný účinek. II. Důvody žaloby 3. Otázkou, zda je možno podat správní žalobu vůči rozhodnutí, jímž se nařizuje obnova řízení, se zabýval Nejvyšší správní soud v rozhodnutí ze dne 26. 6. 2007, čj. 5As 13/2006-46, kde uvedl, že žaloba proti rozhodnutí, jímž byla správním orgánem z moci úřední nařízena obnova řízení, je přípustná, jde-li o rozhodnutí ve smyslu § 65 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen s.ř.s.). Takový případ nastává např. tam, kde je s rozhodnutím o nařízení obnovy řízení spojen odkladný účinek. Je-li povolena nebo nařízena obnova řízení ohledně opravňujícího rozhodnutí (např. souhlas, schválení, povolení, koncese), dochází k zásahu do práva oprávněného subjektu, spočívajícímu v tom, že oprávněný od právní moci povolení nebo nařízení obnovy nemůže takové právo vykonávat, jeho činnost se stává protiprávní. V takových případech při podání žaloby bude podmínka „zásahu do práva“ ve smyslu § 65 s.ř.s. splněna a žalobní legitimace bude dána. Na základě § 100 odst. 6 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád (dále jen správní řád) má rozhodnutí, jímž bylo řízení obnoveno, odkladný účinek, pokud napadené rozhodnutí nebylo dosud vykonáno, ledaže správní orgán v rozhodnutí odkladný účinek vyloučil z důvodů uvedených v § 85 odst. 2 správního řádu nebo ledaže vykonatelnost nebo jiné účinky již zanikly podle zvláštního zákona. Vzhledem k tomu, že nařízením obnovy řízení v daném případě bylo ve smyslu § 100 odst. 6 správního řádu ve spojení s uvedeným judikátem obnoveno řízení ohledně opravňujícího rozhodnutí (bylo zasaženo do možnosti vykonávat řidičské oprávnění), je napadené rozhodnutí rozhodnutím ve smyslu § 65 odst. l s.ř.s. a lze jej napadnout správní žalobou. 4. Správní orgán I. stupně dospěl v původním řízení k závěru, že žalobce splnil podmínky pro udělení řidičského oprávnění a toto oprávnění mu proto bylo také uděleno. Až následně došel k závěru, že podmínky pro udělení řidičského oprávnění splněny být neměly a z moci úřední nařídil obnovu daného řízení. 5. V žalobě žalobce namítal, že nebyly pro obnovu řízení ve věci udělení řidičského oprávnění žalobci splněny důvody stanovené v § 100 odst. 1 písm. a) a odst. 3 správního řádu. První žalobní bod 6. Správní orgány obou stupňů vycházely ze zjištění Policie České republiky (dále jen Policie), že je nepravdivé žalobcem předložené potvrzení o studiu, neboť ze šetření vyplynulo, že žalobce na dané škole nikdy nestudoval. Žalovaný však v přípisu ze 4. 1. 2010 uvádí, že existuje podezření o nepravdivosti předloženého potvrzení o studiu. Správní orgán I. stupně tedy při zahájení řízení vyšel pouze z podezření žalovaného podloženého pouhým konstatováním Policie. Žádný správní ani jiný orgán nerozhodl, že je potvrzení o studiu nepravdivé. Neexistuje rozhodnutí, které by deklarovalo nepravdivost potvrzení o studiu. 7. Posouzení nepravdivosti potvrzení o studiu je nutno chápat jako předběžnou otázku nespadající do kompetence správního orgánu I. stupně ani žalovaného. Tyto orgány měly dát příslušnému správnímu orgánu nebo jinému orgánu veřejné moci podnět k zahájení řízení o posouzení této otázky. Pokud by v rámci takového řízení vyšlo najevo, že je potvrzení o studiu nepravdivé, mohlo by dojít k zahájení správního řízení z tohoto důvodu. Policie došla k závěru, že žalobce na dané škole nikdy nestudoval, aniž by zjistila stanovisko žalobce. Pouhé vyšetřování Policie nelze považovat za prokázání skutečnosti, že žalobce na dané škole nestudoval. Žalovaný se uvedenými skutečnostmi nezabýval, pouze uvedl, že mu nepřísluší zkoumat zjištění Policie a že jsou z jeho pohledu její závěry prokazatelné a správné. Zjištění Policie nelze prověřit ani jinak napadnout. Napadené rozhodnutí je proto z obou těchto důvodů nesprávné. 8. Při zahájení řízení z moci úřední je povinností správního orgánu prokázat, že jsou dány důvody pro obnovu řízení. Správní orgány se však nezaobíraly připomínkami žalobce k přípisu Policie a bez dalšího došly pouze na základě prověrky Policie k závěru, že žalobce nesplnil podmínky pro udělení řidičského oprávnění a je na místě obnova řízení. Žalovaný uvedl, že bylo povinností žalobce doložit současně s vyjádřením podklady prokazující, že na dané střední škole studoval. Dle žalobce bylo naopak povinností žalovaného prokázat, že žalobce na dané škole nestudoval. Vyplývá-li z přípisu Krajského úřadu Karlovarského kraje, že osoby uvedené v příloze nebyly studenty denního studia, obor vzdělávání 23-68-E/501, bylo povinností správních orgánů zjistit, zda se nejedná o chybně vystavené potvrzení o studiu a zda žalobce nestudoval jiný obor na této škole. Pokud tak neučinily, neunesly důkazní břemeno a obnovu řízení nelze nařídit. Povinností správních orgánů bylo přesně zjistit, že daná podmínka nebyla splněna a doložit to dalšími důkazy, aby byl ve smyslu § 3 správního řádu zjištěn stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti. Na základě pouhého šetření Policie a přípisu Krajského úřadu Karlovarského kraje nelze dojít k závěru, že žalobce na dané škole nestudoval a tedy nesplnil jednu z podmínek pro udělení řidičského oprávnění. Povinností žalovaného je prokázat, že zde jsou podmínky pro obnovu řízení, a nese v tomto ohledu důkazní břemeno. 9. Podklady ohledně studia pro žalobce zajišťovala autoškola, která jimi disponovala a nyní mu je odmítá vydat. Žalobce po získání řidičského oprávnění studia zanechal, proto nemá žádné doklady o studiu a není schopen je předložit. Rovněž z tohoto důvodu musí správní orgány prokázat, že žalobce nesplnil podmínky pro udělení řidičského oprávnění, když to byl právě správní orgán I. stupně, který v původním řízení na základě vyžádaných podkladů dospěl k závěru, že byly splněny všechny podmínky pro udělení řidičského oprávnění. Postup správních orgánů obou stupňů je vadný tím spíše, že se neobrátily s žádostí ohledně studia žalobce na nové vedení školy, ačkoliv tuto možnost Krajský úřad Karlovarského kraje ve svém přípise uvádí. Druhý žalobní bod 10. K námitce neprokázání veřejného zájmu na obnově řízení žalovaný uvádí, že nově vyšly najevo dříve neznámé skutečnosti, které jsou důkazem, pro který se obnova řízení nařizuje. Za veřejný zájem však nelze považovat nové, dříve neznámé skutečnosti, neboť to je pouze jedna z podmínek pro obnovu řízení. Druhou podmínkou je ve smyslu § 100 odst. 3 správního řádu existence veřejného zájmu. Správní orgány obou stupňů nepopisují, v čem spatřují veřejný zájem na obnově daného řízení, tzn., že nebyla splněna jedna z kruciálních podmínek pro nařízení obnovy řízení. Obnovou řízení se zasahuje do pravomocného rozhodnutí, proto je podmínky vedoucí k obnově řízení nutno vykládat restriktivním způsobem. Třetí žalobní bod 11. Správní orgány obou stupňů uvádějí, že Policie zajistila pouze určitý počet správních spisů cizinců, nezajistila spisy všech cizinců, kteří u správního orgánu I. stupně získali řidičské oprávnění, a učinila závěry pouze ohledně několika cizinců. Správní orgán I. stupně po té zahájil řízení pouze u cizinců, kteří údajně vykázali v rámci původního řízení nedostatky a byli ve skupině spisů vybraných Policií. Došlo tak k porušení zásady stanovené v § 2 odst. 4 správního řádu. Pokud by správní orgán I. stupně dodržel tuto zásadu, musel by u všech spisů cizinců zkoumat, zda byly splněny podmínky pro udělení řidičského oprávnění. Postupuje-li tak pouze u omezené skupiny náhodně vytipované Policií a nezkoumá, zda nedošlo k nesprávnému postupu rovněž u dalších cizinců, jejichž správní spisy si Policie nevyžádala, porušuje zásadu uvedenou v § 2 odst. 4 správního řádu, aby při rozhodování skutkově shodných nebo podobných případů nevznikaly nedůvodné rozdíly. Čtvrtý žalobní bod 12. Žalobce poukáza