5 As 10/2015 — Nejvyšší správní soud

30 A 129/2015- 75 - text 11 pokračování 30A 129/2015 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Plzni rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Václava Roučky a soudců JUDr. Petra Kuchynky a Mgr. Jaroslava Škopka v právní věci žalobce: Abydos s.r.o., IČ 25206958, se sídlem Hazlov 247, 351 32 Hazlov, zastoupeného Mgr. Robertem Šupem, advokátem, se sídlem Mariánské Lázně, Klíčová 199/2, proti žalovanému: Státní úřad inspekce práce, se sídlem Opava, Kolářská 451/13, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 31. 8. 2015, čj. 4440/1.30/15-4, t a k t o : I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. O d ů v o d n ě n í : [I] Předmět řízení Žalobou ze dne 30. 9. 2015, doručenou Krajskému soudu v Plzni (dále též jen „soud“) poštou dne 1. 10. 2015, a doplněnou podáním ze dne 29. 10. 2015, se žalobce domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 31. 8. 2015, čj. 4440/1.30/15-4 (dále též jen „napadené rozhodnutí“) a rozhodnutí Oblastního inspektorátu práce pro Plzeňský a Karlovarský kraj (dále též jen „prvoinstanční správní orgán“ nebo „OIP“) ze dne 20. 5. 2015, čj. 3090/6.30/15-7 (dále též jen „prvoinstanční rozhodnutí“). Prvoinstančním rozhodnutím bylo rozhodnuto tak, že se žalobce dopustil správního deliktu na úseku bezpečnosti práce dle § 30 odst. 1 písm. r) zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „zákon o inspekci práce“), tím, že nesplnil povinnost při zajištění řádného stavu používaných výrobních a pracovních prostředků a zařízení, neboť při kontrole dne 2. 12. 204 na pracovišti v Hazlově č.p. 247 bylo zjištěno, že dne 24. 11. 2014 kolem 13 hodiny zaměstnanec F.D., který nevlastní oprávnění k obsluze manipulačního zařízení, neoprávněně použil vysokozdvižný motorový vozík STILL RX 70-20, výr. č. 517313D00112, rok výroby 2013 (dále jen „VZV“). VZV byl v době nehodové události zaparkovaný v pracovní hale B1 a nebyl zabezpečen proti neoprávněnému spuštění a použití nepovolaným zaměstnancem, neboť klíče byly ponechány ve spínací skříňce VZV. Toto jednání je v rozporu s požadavkem bodu 6 písm. a) přílohy 3. k nařízení vlády č. 378/2001 Sb., kterým se stanoví bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí (dále též jen „nařízení vlády č. 378/2001 Sb.“). Při neoprávněném použití manipulačního zařízení utrpěl zaměstnanec Lukáš Chlebek pracovní úraz. Žalobce nesplnil povinnost dle § 5 odst. 1 písm. d) zákona č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci), a dle § 3 odst. 1 písm. a) a § 3 odst. 5 písm. c) nařízení vlády č. 378/2001 Sb. (výrok I.). Za to byla žalobci uložena pokuta v souladu s § 30 odst. 2 písm. c) zákona o inspekci práce ve výši 40 000,-Kč (výrok II.) a povinnost uhradit náklady správního řízení ve výši 1 000,-Kč (výrok III.). K odvolání žalobce bylo dle § 90 odst. 1 písm. c) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „správní řád“), změněn výrok o uložené sankci tak, že žalobci byla dle § 30 odst. 2 písm. c) zákona o inspekci práce uložena pokuta ve výši 20.000,- Kč (výrok I.); dle § 90 odst. 5 správního řádu bylo prvoinstanční rozhodnutí ve zbytku potvrzeno (výrok II.) Správní řízení je upraveno správním řádem. Zákon o inspekci práce mimo jiné upravuje zřízení a postavení orgánů inspekce práce jako kontrolních orgánů na úseku ochrany pracovních vztahů, pracovních podmínek, práva a povinnosti při kontrole a sankce za porušení stanovených povinností. Zákon č. 309/2006 Sb. upravuje v návaznosti na zákoník práce další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy podle § 3 zákoníku práce. Nařízení vlády č. 378/2001 Sb. se v souladu s právem Evropských společenství vztahuje na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí, pokud požadavky na bezpečnost provozu a používání zařízení nestanoví zvláštní právní předpis jinak. [II] Žaloba Žalobce proti napadenému rozhodnutí brojí z následujících důvodů. Žalobce namítá, že žalovaný dovodil, že žalobce spáchal správní delikt tím, že nesplnil povinnost, kterou mu ukládá § 5 odst. 1 písm. d) zákona č. 309/2006 Sb., § 3 odst. 1 písm. a), odst. 5 písm. c) nařízení vlády č. 378/2001 Sb., a uvedenou v bodu 6 písm. a) přílohy č. 3 k nařízení vlády č. 378/2001 Sb. Ustanovení § 5 odst. 1 písm. d) zákona č. 309/2006 Sb. ukládá zaměstnavateli povinnost organizovat práci a stanovit pracovní postupy tak, aby byly dodržovány zásady bezpečného chování na pracovišti a aby zaměstnanci nebyli ohroženi dopravou na pracovištích. Žalobce jako zaměstnavatel organizoval práci a stanovil pracovní postupy v souladu s tímto ustanovením, jak je podrobně rozvedeno níže. Žalobce všechny své zaměstnance řádně školí, vyžaduje od nich plnění pracovněprávních povinností a postupů v souladu s vnitropodnikovými a jinými předpisy. Tuto skutečnost nakonec potvrdil i OIP v rozhodnutí ze dne 20. 5. 2015. Zaměstnavatel musí svou právní povinnost splnit tak, že vytvoří takové mechanismy, které minimalizují vznik škody či úrazu. Pokud zaměstnanec D. i přes výslovný zákaz žalobce řídil vysokozdvižný vozík, nemohlo se vůbec jednat o plnění pracovních úkolů ani o jednání v přímé souvislosti s jejich plněním ve smyslu § 25 odst. 1, 2, 3 zákona č. 108/1994 Sb. Potom za takové jednání nemůže být zaměstnavatel deliktně odpovědný. Je zřejmé, že u zaměstnance D. se jednalo o exces, neboť podle pracovní náplně nemá vůbec provádět přesun materiálu, ani to nepatří k jeho obvyklým činnostem. Zaměstnanec Dulovec vykonává pracovní činnost kontrolora litiny. Dne 13. 3. 2013 byl tento zaměstnanec seznámen s náplní práce, což potvrdil svým podpisem. V náplni práce je obsažen výslovný příkaz neprovádět přesun materiálu, pokyn dodržovat bezpečnostní předpisy a aktivně předcházet úrazu. Tento zaměstnanec byl pravidelně školen v oblasti bezpečnosti práce. Zaměstnanec F.D. však hrubým způsobem porušil své povinnosti, když svévolně a v rozporu s pokyny a vyžadovanými postupy zaměstnavatele řídil vysokozdvižný vozík. Jednalo se o exces zaměstnance, který zaměstnavatel nemůže nijak ovlivnit. Uspořádání lidského konání a mezilidských (tím i pracovních) vztahů je založeno na jistém stupni důvěry v poctivost a odpovědnost druhé strany. Není možno vyžadovat od zaměstnavatele, aby po celou pracovní dobu sledoval své zaměstnance, zda dodržují pracovní postupy a povinnosti, se kterými byli prokazatelně seznámeni v rámci pravidelných školení bezpečnosti práce apod. Sledování pracovišť prostřednictvím kamer je omezeno zákonem na ochranu osobních údajů. Dle stávající právní praxe Úřadu na ochranu osobních údajů je stálé sledování pracoviště považováno za mobbing, tj. šikanu zaměstnance, a tudíž zakázáno. Stejně by bylo posuzováno i soustavné sledování prostřednictvím jiné osoby či samotným zaměstnavatelem. Rovněž jednání zaměstnance J.Š., pravidelně školeného řidiče vysokozdvižného vozíku, který naposledy vozík obsluhoval, ale svévolně nezamezil nepovolaným osobám užívat či přistupovat k vysokozdvižnému vozíku tím, že klíč ponechal ve spínací skříňce a neuložil jej do skříňky v souladu s vytvořenými pravidly, nelze přičítat žalobci jako deliktní jednání. Žalobce svou povinnost organizovat práci a vytvořit podmínky splnil zejména tím, že 1. vydal potřebné směrnice upravující užívání strojů a zařízení 2. všichni jeho zaměstnanci absolvují pravidelná školení, v rámci kterých se seznamují i se svými pracovními povinnostmi, rovněž s povinnostmi týkajícími se bezpečnosti a ochrany zdraví a rovněž se směrnicemi upravujícími užívání strojů a zařízení, 3. vyžaduje soustavné plnění povinností vyplývajících ze shora uvedeného. Tyto skutečnosti doložil směrnicí X/2012 - Systém řízení a prevence rizik, která ve vztahu k tomuto případu v pasáži rizik spjatých s VZV stanoví, že řidič je povinen zamezit zneužití VZV nepovolanou osobou. A dále tím, že všichni zaměstnanci absolvují v zákonem stanovených obdobích školení, v rámci nichž byli seznámeni se směrnicemi I. - XV/2012, což potvrzuje prezenční listina ze školení konaného dne 8. 1. 2014 podepsaná všemi účastníky úrazového děje. Obsah školení vyplývá z osnovy č. 1 Periodického školení zaměstnanců o BOZP pro všechny zaměstnance. K tomu lze doplnit, že výdej a vracení klíčů žalobce písemně eviduje a v rámci kontroly to také doložil. Svědčí to o tom, že celý proces má systémově nastaven tak, aby v maximální míře zabránil podobné události, která se stala, ale po zaměstnavateli není možné spravedlivě požadovat, aby absolutně zamezil takovému činu. Exces zaměstnanců nebo hrubé porušení pracovních povinno