4 As 3/2020 — Nejvyšší správní soud

77 A 9/2020- 207 - text  18 77 A 9/2020 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Plzni rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Lukáše Pišvejce (soudce zpravodaj) a soudců JUDr. Veroniky Burianové a Mgr. Aleše Smetanky ve věci žalobkyně: MRAZÍRNY PLZEŇ - DÝŠINA a.s., IČ 25230484, sídlem Dýšina 408, 330 02 Dýšina, zastoupená Mgr. Ivou Zothovou, advokátkou, sídlem Lindleyova 2686/1, 160 00 Praha proti žalované: Ústřední veterinární správa Státní veterinární správy, sídlem Slezská 100/7, 120 00 Praha o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 11. 12. 2019, č.j. SVS/2019/141910-G, takto: I. Rozhodnutí žalované ze dne 11. 12. 2019, č.j. SVS/2019/141910-G, se zrušuje. II. Rozhodnutí Krajské veterinární správy Státní veterinární správy pro Plzeňský kraj ze dne 20. 8. 2019, č.j. SVS/2019/100351-P, se zrušuje. III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 19 456 Kč do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobkyně Mgr. Ivy Zothové, advokátky. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Včas podanou žalobou proti rozhodnutí správního orgánu ve smyslu ust. § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb. , soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s.ř.s.“), se žalobkyně domáhala zrušení rozhodnutí žalované ze dne 11. 12. 2019, č.j. SVS/2019/141910-G (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým bylo zamítnuto odvolání žalobkyně proti rozhodnutí Krajské veterinární správy Státní veterinární správy pro Plzeňský kraj (dále jen „správní orgán prvního stupně“) ze dne 20. 8. 2019, č.j. SVS/2019/100351-P (dále jen „předběžné opatření“ nebo „prvoinstanční rozhodnutí“), a toto bylo potvrzeno. Prvoinstančním rozhodnutím bylo vůči žalobkyni nařízeno předběžné opatření následujícího znění: „Dnem doručení tohoto rozhodnutí uvádět na trh drůbeží maso, které obdrží jako příjemce potravin z Polska v místě určení a které bude skladovat v provozovně na adrese Dýšina č. p. 408, 330 02 Dýšina, veterinární registrační číslo CZ 4288, až po obdržení výsledku laboratorního vyšetření vzorků odebraných z každé takové zásilky drůbežího masa (chlazeného, mraženého, dílů i celé drůbeže), který bude prokazovat jeho zdravotní nezávadnost a v případě vyšetření na salmonely prokazovat, že maso neobsahuje salmonelu. Každou jednotlivou zásilku tedy uvolnit okamžitě po obdržení vyhovujících výsledků laboratorního vyšetření. Vyšetření musí být provedeno v laboratoři, které bylo vydáno pro příslušný okruh vyšetřování osvědčení o akreditaci podle zákona o technických požadavcích na výrobky. Vyšetření musí zahrnovat minimálně jeden vzorek na zásilku na přítomnost salmonel. V případě zásilky děleného drůbežího masa tedy postačuje jeden vzorek na zásilku, nemusí být odebírány vzorky z jednotlivých dílů. Výsledky tohoto šetření musí provozovatel uchovávat po dobu dvou let. Příjemce drůbežího masa je povinen neprodleně předkládat každý vyhovující i nevyhovující výsledek laboratorního vyšetření na přítomnost salmonel KVSP, a to prostřednictvím datové schránky: z5d8b62.“ 2. Správní orgán prvního stupně zahájil dne 29. 5. 2019 v provozovně žalobkyně veterinárně-hygienickou kontrolu. V rámci této kontroly provedl odběr vzorku produktu „Kuřecí stehenní řízek bez kůže a kostí, datum výroby: 28. 5. 2019, datum použitelnosti: 3. 6. 2019“ k ověření jeho zdravotní nezávadnosti v ukazateli Salmonella sp. V rámci této kontroly byla v kontrolovaném vzorku potraviny „Kuřecí stehenní řízky“, chlazené, v celkovém množství 1 500 Kg šarže 20190528, datum použitelnosti: 3. 6. 2019, dodány do místa určení 29. 5. 2019 obchodní firmou PPHU PAWEL KACZOREK, 42-500 BEDZIN, ul. Zawale 22/3; Zaklad Produkcyjny, 41-200 Sosnowiec, ul. Naftowa 77, Polsko, PL 24754003, zjištěna přítomnost patogenního organismu Salmonella sp. ve čtyřech jednotkách z pěti. Dle výsledků typizace se jednalo o sérovar Salmonella Newport. Na základě těchto zjištění bylo dne 10. 6. 2019 žalobkyni oznámeno zahájení správního řízení. Správní orgán prvního stupně dne 11. 6. 2019 rozhodl o nařízení mimořádných veterinárních opatření. Toto rozhodnutí správního orgánu prvního stupně bylo k odvolání žalobkyně zrušeno. 3. Následně pak správní orgán prvního stupně vydal prvoinstanční rozhodnutí. Toto bylo odůvodněno tak, že na základě výsledku laboratorního vyšetření vzorku potraviny s názvem „Kuřecí stehenní řízek bez kůže a kostí, chlazený, třída jakosti A, datum použitelnosti: 3. 6. 2019, číslo šarže: 20190528, dodané do místa určení 29. 5. 2019 obchodní firmou PPHU PAWEL KACZOREK, 42-500 BEDZIN, ul. Zawale 22/3; Zaklad Produkcyjny, 41-200 Sosnowiec, ul. Naftowa 77, Polsko, PL 24754003 WE“ byla prokázána přítomnost patogenního organismu Salmonella sp., sérovaru Salmonella Newport, ve čtyřech jednotkách z pěti. Správní orgán prvního stupně poukázal na čl. 17 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 ze dne 28. 1. 2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin (dále jen „nařízení č. 178“) a jeho čl. 14, podle nichž musí provozovatelé potravinářských podniků ve všech fázích výroby, zpracování a distribuce zajistit, aby potraviny splňovaly požadavky na bezpečnost potravin. Dále správní orgán prvního stupně poukázal na skutečnost, že salmonely jsou původci onemocnění salmonelózy a uvedl některé projevy tohoto onemocnění. Jako důvody prvoinstančního rozhodnutí pak správní orgán prvního stupně uvedl i to, že jeho prostřednictvím má dojít k eliminaci negativních důsledků pro spotřebitele. 4. Proti prvoinstančnímu rozhodnutí podala žalobkyně odvolání, které žalovaná napadeným rozhodnutím zamítla. Žalovaná nejprve poukázala na ust. § 49 odst. 1 písm. d) zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „veterinární zákon“), a ust. § 54 odst. 1 písm. h) a i), odst. 2 a odst. 3 téhož zákona. Rovněž poukázala na ust. § 61 odst. 1 až 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“). Dále žalovaná poukázala na ust. § 3 odst. 1 písm. n) a o) veterinárního zákona a čl. 14 a čl. 17 nařízení č. 178. V odůvodnění napadeného rozhodnutí žalovaná uvedla, že předběžné opatření bylo nařízeno s cílem maximální eliminace rizika v podobě ohrožení potravinového trhu bakterií salmonela, neboť z veřejně známých a dostupných informací vyplýval zvýšený počet salmonel v drůbežím mase dodávaném z Polska, který byl zaznamenán při laboratorních zkouškách v roce 2019. Tyto důvody dle žalované legitimně vedly k zatímní úpravě poměrů předběžným opatřením. Dále žalovaná uvedla, že nesouhlasila s žalobkyní zvoleným restriktivním výkladem nařízení č. 178. Žalovaná odmítla argumentaci žalobkyně, že nařízení č. 178 jako obecný předpis potravinového práva stanoví pouze obecné podmínky pro bezpečnost potravin, přičemž ke konkrétnímu posouzení nebezpečnosti musí tato vycházet z limitů stanovených ve zvláštních unijních právních předpisech. Ve vztahu k aplikaci nařízení č. 178 a nařízení Komise (ES) č. 2073/2005 ze dne 15. 11. 2005 o mikrobiologických kritériích pro potraviny (dále jen „nařízení č. 2073“) nelze vycházet ze zásady lex specialis derogat legi generali, neboť nelze nikdy přesně stanovit rozsah parametrů či limitů, pro něž se potravina považuje za nebezpečnou. Žalovaná rovněž poukázala na další předpisy potravinového práva stanovující konkrétní požadavky na bezpečnost potravin. Kromě takových „pojmenovaných nebezpečí“ jsou však kritéria pro bezpečnost potravin obsažena v čl. 14 nařízení č. 178. Za jejich splnění nemůže být potravina považována za nebezpečnou. Žalovaná odmítla závěr žalobkyně, že zjištění sérovaru Salmonella Newport neznamená nebezpečnost potravin. 5. Žalovaná dále uvedla, že absence sérovaru Salmonella Newport v příloze I kapitole 1 bodu 1.28 nařízení č. 2073 neznamená nebezpečnost potraviny pro lidi, nýbrž znamená pouze to, že předmětná potravina vyhověla nařízení č. 2073, z čehož však nelze jen právním výkladem dovozovat, že taková potravina je bezpečná a nemůže spotřebiteli nijak uškodit. Tento závěr žalobkyně byl dle žalované v rozporu s vědeckými poznatky a čl. 14 nařízení č. 178. Žalovaná dále uvedla, že žádný právní předpis nemůže vymezit všechny myslitelné parametry, pro které je potravina nebezpečná lidskému zdraví. Proto se pro sérovary salmonely neuvedené v příloze I kapitole 1 bodu 1.28 nařízení č. 2073 užije čl. 14 nařízení č. 178, neboť patogenní jsou veškeré sérovary salmonel. Dle žalované z bodu 10 preambule nařízení č. 1086/2011, kterým se mění nařízení č. 2073, vyplývá, že předmětné kritérium bylo stanoveno pouze pro dva sérovary salmonely z ekonomických důvodů (předmětné sérovary Salmonella Enteriditis a Salmonella Typhimurium byly v roce 2011, kdy bylo připravováno nařízení č. 1086/2011, příčinou 80 % všech případů salmonelózy), nikoliv proto, že by jiné sérovary nebyly p