1 Ao 2/2010 — Nejvyšší správní soud

55 A 35/2023- 77 - text -pokračování- 14 55 A 35/2023 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Plzni rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Alexandra Krysla a soudců Mgr. Jana Šmakala a Mgr. Jaroslavy Křivánkové ve věci navrhovatelů: a) T. H. b) J. H. c) P. H. d) M. H. všichni zastoupeni advokátem JUDr. Tomášem Davidem, sídlem Opletalova 1417/25, 110 00 Praha proti odpůrkyni: obec Dolní Lukavice, sídlem Dolní Lukavice 134, 334 44 Dolní Lukavice zastoupena advokátem Mgr. Marianem Francem, sídlem Škroupova 796/10, 301 00 Plzeň o návrhu na zrušení opatření obecné povahy – Územního plánu Dolní Lukavice vydaného usnesením Zastupitelstva obce Dolní Lukavice č. 17 ze dne 9. 6. 2022, který nabyl účinnosti dne 25. 6. 2022, event. na zrušení části tohoto opatření obecné povahy, a to ve vztahu k pozemkům p.č. X., p.č. XA., p.č. XB., p.č. XC., p.č. XD., p.č. XE., p.č. XF. a p.č. XG., katastrální území X, obec X, takto: I. Opatření obecné povahy – Územní plán Dolní Lukavice vydaný usnesením Zastupitelstva obce Dolní Lukavice č. 17 dne 9. 6. 2022, se v textové i grafické části v rozsahu, ve kterém byla vymezena plocha ostatní komunikace (DX) K4, z r u š u j e dnem 25. 6. 2022. II. Ve zbytku se návrh z a m í t á. III. Odpůrkyně je p o v i n n a uhradit navrhovatelům náklady řízení ve výši 71 084 Kč ve lhůtě do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce navrhovatelů JUDr. Tomáše Davida, advokáta. Odůvodnění: I. Předmět sporu 1. Navrhovatelé a) až d) (dále společně jen „navrhovatelé“) se návrhem ze dne 22. 6. 2023, Krajskému soudu v Plzni (dále též jen „soud“) doručeným téhož dne, domáhali zrušení opatření obecné povahy – Územního plánu D. L. vydaného usnesením Zastupitelstva obce D. L. č. 17 ze dne 9. 6. 2022, který nabyl účinnosti dne 25. 6. 2022 (dále též jen „územní plán D. L.“, „územní plán“ či „ÚP D. L.“), event. zrušení části tohoto opatření obecné povahy, a to ve vztahu k pozemkům p.č. X., p.č. XA., p.č. XB., p.č. XC., p.č. XD., p.č. XE., p.č. XF. a p.č. XG., katastrální území X, obec X. II. Návrh 2. Navrhovatelé uvedli, že jsou vlastníky, spolumajiteli či mají v SJM: - T. H. je vlastníkem pozemku p.č. X.; - P. H. je vlastníkem pozemků p.č. XA., p.č. XB.; - P. H. s T. H. vlastní každý id. ½ podílu na pozemcích p.č. XC., p.č. XD.; - P. H. s M. H. mají v SJM id. ¼ pozemků p.č. XE., p.č. XF. a p.č. XG.; T. H. s J. H. mají v SJM id. ½ těchto pozemků (id. ¼ vlastník těchto pozemků F. T. není navrhovatelem). 3. Navrhovatelé jsou majiteli, spolumajiteli či mají v SJM pozemky, které jsou územním plánem přímo dotčeny, konkrétně se jedná o pozemky p.č. X., p.č. XA., p.č. XB., p.č. XC., p.č. XD., p.č. XE., p.č. XF. a p.č. XG., to vše v k.ú. L. u D. L., obec D. L., zapsané v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem Plzeňský kraj, Katastrální pracoviště Plzeň-jih na LV č. XH, č. XCH., č. XI., č. XJ. (dále jen „pozemky“). Navrhovatelé se cítí být vydáním opatření obecné povahy – územního plánu D. L. zkráceni na svých vlastnických právech k výše uvedeným pozemkům a považují předmětný územní plán za nezákonný, a to z důvodů níže uvedených. 4. Navrhovatelé nebyli nikdy ze strany obce seznámeni s jejím záměrem na změnu využití části dotyčných pozemků. Protože vždy měli s odpůrkyní korektní vztahy, nenapadlo je, že odpůrkyně na jejich pozemcích umístí svůj záměr DX, který bude v podstatě znamenat ztrátu jejich vlastnického práva k částem pozemků, resp. znehodnocení jejich zbývajících částí, které jim po realizaci daného záměru zůstanou. Až zpětně si uvědomili, že se vše událo za jejich zády, protože skutečnou motivací odpůrkyně bylo usnadnění přístupu do areálu společnosti LUKRENA a.s., neboť pověřeným zastupitelem pro územní plán ze strany odpůrkyně byl shodou náhod majitel společnosti LUKRENA a.s. Navrhovatelé poukazují na skutečnost, že areál společnosti LUKRENA a.s. je i nyní v současné době přístupný po místních a účelových komunikacích. Tyto komunikace zajišťují veškerý potřebný a pohodlný přístup, dokonce v této době probíhá rozsáhlá rekonstrukce areálu. Za těchto okolností je vymezení plochy DX, jak bude rozvedeno dále, spolu s dalšími nároky na navrhovatele směrem k omezení jejich práv zcela nadbytečné a tudíž protizákonné. 5. V části návrhu uvozené slovy „Právní důvody napadení opatření obecné povahy“ navrhovatelé dále uvedli následující. 6. ÚP D. L. na pozemcích či jejich částech s p.č. X., p.č. XA., p.č. XB., p.č. XC., p.č. XD., p.č. XE., p.č. XF. a p.č. XG., v k.ú. X vymezuje v ploše označené jako DX-K4 zamýšlenou účelovou komunikaci pro zemědělský areál – „K4 situovaný v severní části sídla L. po obvodu stávajícího zemědělského areálu jakožto alternativu pro jeho dopravní obsluhu, v severní části napojenou na stávající účelovou komunikaci“ (str. 14 ÚP D. L.). Pozemky p.č. XF. a p.č. XG. jsou součástí řešené plochy DX-K4, když v grafické části jsou „součástí této řešené plochy zahrnuty pod plochy DX s vyznačením červené a bílého karo šrafování“. V textové části územního plánu se však nikde o pozemcích p.č. XF. a p.č. XG. nehovoří, a to dokonce ani ve vymezení ploch DX-K4, či v souvislosti se zřízením předkupního práva. Je tak dán zásadní nesoulad mezi grafickou a textovou částí územního plánu (Nejvyšší správní soud č.j. 1 As 177/2019-23: Postrádá-li textová část územního plánu zmínku o zásadním zásahu do vlastnického práva některého z dotčených vlastníků pozemku, bude se zpravidla jednat o objektivní okolnost, pro kterou soud i přes procesní pasivitu navrhovatele nemá odmítnout soudní přezkum.). Potřeba jasného vymezení pozemků je dána i tím, že se obec již pokusila a pokouší o zápis omezení vlastnického práva k ostatním pozemkům do katastru nemovitostí. Je navíc nelogické, vnitřně rozporné a nepřezkoumatelné, proč v případě většiny dotčených pozemků odpůrkyně přikročila k jejich zatížení předkupním právem, v případě výše uvedených pozemků jen v grafické části, pakliže má být smyslem územního plánu zřídit účelovou komunikaci na všech dotčených pozemcích. ÚP D. L. tedy na pozemcích navrhovatelů vymezuje účelovou komunikaci jako alternativu (současná přístupová komunikace vede uvnitř areálu a slouží všem vlastníkům nemovitostí s tím, že je napojená na veřejnou cestu). Ze své podstaty tak ÚP D. L. zřizuje přípravu jiné účelové komunikace jako alternativu, když zákonným znakem pro zřízení účelové komunikace je mj. nezbytná komunikační potřeba, tedy neexistence jiného přístupu. V tomto smyslu je ÚP D. L. vnitřně rozporný, neboť nemůže zřizovat novou účelovou komunikaci tam, kde zároveň konstatuje, že již existuje stávající přístup [Nejvyšší správní soud č.j. 2 As 317/2018-35: II. Je zásadně věcí autonomního politického uvážení obce (samozřejmě v mezích limitů daných zejména zákonem a nadřazenými nástroji územního plánování), jakým způsobem uspořádá své území. Pro kroky, které se dotknou subjektivních práv jednotlivců, zvláště pak jejich práv vlastnických, však musí existovat racionální důvody a takové kroky zásadně mají, je-li to rozumně možné, dopadat na jednotlivce v obdobném postavení obdobně a zasahovat do jejich práv co nejméně, jak je to jen rozumně možné. Územní plánování již tím, že omezuje vlastníka ve škále možných způsobů využití svého majetku, znamená takový zásah do vlastnického práva ze své podstaty, a proto pro každé omezení z něho plynoucí musí existovat patřičný legitimní důvod. Cokoli jiného by byla svévole, která ani v rámci politického rozhodování není obecně vzato přípustná.] Jednalo by se o tzv. cestu z pohodlnosti, kterou letitá judikatura považuje za zásadní překážku vzniku nové účelové komunikace. 7. ÚP D. L. výše uvedené pozemky majitele zařazuje do kategorie veřejně prospěšných staveb – veřejně prospěšných opatření s možností vyvlastnění a zřízení předkupního práva obce. Plocha K4, jak je její odůvodnění vymezeno v ÚP D. L.: „K4 … Severně od L. … Tato lineární plocha změny v krajině je vymezena za účelem umístění účelové komunikace pro dopravní obsluhu při západní straně obvodu stávajícího zemědělského areálu, která umožní jeho obnovu. Tato komunikace se v severní části napojuje na stávající účelovou komunikaci. Důvodem jsou zablokované majetkové vztahy v území, které znemožňují optimální využití stávajícího areálu jako celku.“ Nebo na str. 45 územního plánu: „K4 … Severně od L. … Tato lineární plocha změny v krajině je vymezena za účelem umístění účelové komunikace pro dopravní obsluhu při západní straně obvodu stávajícího zemědělského areálu, která umožní jeho obnovu. Tato komunikace se v severní části napojuje na stávající účelovou komunikaci. Důvodem jsou zablokované majetkové vztahy v území, které znemožňují optimální využití stávajícího areálu jako celku.“ 8. Tedy odůvodněním dohledaným v ÚP D. L. je řešení zablokovaných majetkových vztahů, aniž byla provedena analýza, zda-li jsou v dané lokalitě vůbec problémy, aniž by se konkrétně uvádělo, jaké majetkové vztahy jsou zablokované a hlavně kdo jsou majitelé takto zablokovaných pozemků. Územní plán