4 As 3/2008 — Nejvyšší správní soud

77 A 20/2023- 83 - text  20 77 A 20/2023 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Plzni rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Jaroslava Škopka a soudců JUDr. Ondřeje Szalonnáse a Mgr. Jaroslavy Křivánkové ve věci žalobce: Ministerstvo vnitra České republiky, se sídlem Nad Štolou 936/3, 170 00 Praha 7, proti žalovanému: Město Horní Slavkov, se sídlem Dlouhá 634/12, 357 31 Horní Slavkov, v řízení o žalobě na zrušení části usnesení Rady města Horní Slavkov č. 284/24/22 ze dne 17. 10. 2022, ve znění usnesení č. 3/1/23 ze dne 9. 1. 2023, kterým rada města Horní Slavkov schválila Předpis rady města č. PR 1/2022 - Pravidla pro přidělování a hospodaření s byty v majetku města Horní Slavkov, takto: I. Usnesení rady města Horní Slavkov přijaté pod č. 284/24/22 dne 17. 10. 2022 ve znění usnesení č. 3/1/23 ze dne 9. 1. 2023, kterým rada města Horní Slavkov schválila Předpis rady města č. PR 1/2022 - Pravidla pro přidělování a hospodaření s byty v majetku města Horní Slavkov, se v článku III. odst. 3 tohoto předpisu zrušuje. II. Žaloba, aby bylo zrušeno usnesení rady města Horní Slavkov přijaté pod č. 284/24/22 dne 17. 10. 2022 ve znění usnesení č. 3/1/23 ze dne 9. 1. 2023, kterým rada města Horní Slavkov schválila Předpis rady města č. PR 1/2022 - Pravidla pro přidělování a hospodaření s byty v majetku města Horní Slavkov, a to v článku II. odst. 5 písm. b), c) a d) tohoto předpisu, dále v požadavku na zproštění mlčenlivosti oprávněných úředních osob za účelem zjištění přestupkové minulosti žadatele a v požadavku na předložení dokladů pod č. 2 a 3 uvedených v přihlášce do výběru na přidělení bytu v majetku žalovaného, se zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: Předmět řízení 1. Rada města Horní Slavkov schválila usnesením č. RM 284/24/22 přijatým pod bodem 4 své schůze dne 17. 10. 2022 vydání „Předpisu rady města č. PR 01/2022 - Pravidla pro přidělování a hospodaření s byty v majetku města Horní Slavkov (dále též jen: „Pravidla“) s účinností od 21. 10. 2022. Výzvou ke zjednání nápravy ze dne 5. 12. 2022 upozornil žalobce žalovaného, že část tohoto usnesení shledal v rozporu se zákonem. V přiloženém posouzení odkazoval na úpravu obsaženou v čl. II. odst. 5 písm. b), c), d) a e) a v čl. III. odst. 3 Pravidel, přičemž upozorňoval na rozpor této úpravy s čl. 1, čl. 4 odst. 1, čl. 10 odst. 1, čl. 39 Listiny, § 1 odst. 3 zákona č. 198/2009 Sb., antidiskriminačního zákona a § 35 odst. 2 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení) (dále též jen: „obecní zřízení“). Žalovaného současně žalobce vyzval k nápravě. 2. Na základě této výzvy pak rada města Horní Slavkov rozhodla usnesením č. RM 3/1/23 přijatým pod bodem 3 své schůze dne 9. 1. 2023 o opravě čl. II odst. 5 písm. e) Pravidel tak, že tento nově zní „je-li cizincem, předloží doklad o povolení k pobytu na území ČR“. V ostatním pak rada města Horní Slavkov tímtéž usnesením konstatovala, že náprava podle výzvy žalobce zjednána nebude, neboť se neztotožňuje se závěry, k nimž žalobce v dané výzvě dospěl. 3. Oznámením ze dne 20. 2. 2023, č. j. MV-34945-1/ODK-2023, jež bylo žalovanému doručeno dne 21. 2. 2023, zahájil žalobce v rámci výkonu dozoru nad opatřeními orgánů obce v samostatné působnosti řízení o pozastavení výkonu sporného usnesení rady města. Toto řízení následně vyústilo ve vydání rozhodnutí ze dne 13. 3. 2023, č. j. MV-34945-4/ODK-2023, kterým žalobce pozastavil výkon sporného usnesení rady města „v části čl. II. odst. 5 písm. b), c) a d), v čl. III. odst. 3, v požadavku na zproštění mlčenlivosti oprávněných úředních osob za účelem zjištění přestupkové minulosti žadatele a v požadavku na předložení dokladů pod č. 2 a 3 uvedených v Přihlášce do výběru na přidělení bytu v majetku města Horní Slavkov“. 4. Žalobou ve věcech samosprávy dle § 67 písm. a) s. ř. s. se nyní žalobce domáhá zrušení napadeného usnesení rady žalovaného právě v části čl. II. odst. 5 písm. b), c) a d), v článku III. odst. 3 Pravidel, v požadavku na zproštění mlčenlivosti oprávněných úředních osob za účelem zjištění přestupkové minulosti žadatele a v požadavku na předložení dokladů pod č. 2 a 3 uvedených v Přihlášce do výběru na přidělení bytu v majetku města Horní Slavkov. Obsah žaloby 5. Žalobce nejprve rekapituloval procesní průběh věci. Následně předeslal, že i když obec sleduje zdánlivě rozumný a zákonný cíl za účelem zajištění veřejného pořádku v obci, nelze tak činit nezákonnými prostředky. V takovém případě by se jednalo o narušení principů demokratického právního státu. 6. Do samostatné působnosti obce spadá rozhodnutí, komu byt ve svém vlastnictví fyzicky přidělí, pokud si při tomto výběru nebude počínat zjevně diskriminačně. Důležitým aspektem procesu přidělování bytů je skutečnost, aby nikdo nebyl předem jakoukoliv podmínkou vyřazen z možnosti podat si o byt ve vlastnictví obce žádost a aby podaná žádost byla vždy projednána příslušným orgánem obce. Není v kompetenci a ani v zájmu obce kohokoliv „diskreditovat“ v soutěži o přidělení bytu v jejím vlastnictví. Žalobce podotkl, že v podmínkách České republiky bude vždy převyšovat poptávka po dostupném obecním bydlení nad nabídkou ze strany obcí. 7. Obec nemůže jakýmkoliv způsobem podmiňovat podání, přijetí, evidenci nebo projednání některé žádosti podané občanem obce nebo vlastníkem nemovitosti na území obce. Z tohoto důvodu doporučilo Ministerstvo vnitra obci všechny podané žádosti řádně přijmout a projednat. V individuálním projednání každé žádosti lze pak posoudit, z jakých důvodů nastaly obcí sledované skutečnosti a zda tyto skutečnosti jsou nebo nejsou překážkou pro přidělení nájemního bytu ve vlastnictví žalovaného. Žalobce vždy upřednostňuje individuální projednání všech žádostí o přidělení bytů. 8. Žalobce upozornil na nález Ústavního soudu ze dne 25. 11. 2014, sp. zn. II. ÚS 2588/14, v němž je uvedeno, že při hodnocení i soukromoprávních jednání územně samosprávných celků má být důkladněji bráno na zřetel, zda je jejich postup souladný se zákonem, předvídatelný či nediskriminační. Obec jako účastníka soukromoprávního vztahu nelze vyjmout z požadavků kladených na správu věcí veřejných, neboť obec jako veřejnoprávní korporace má při nakládání se svým majetkem určité zvláštní povinnosti vyplývající právě z jejího postavení jakožto subjektu veřejného práva. Hospodaření s majetkem obce musí být maximálně průhledné, účelné a veřejnosti přístupné. Obec musí ctít základní náležitosti výkonu veřejné moci, které jsou v základu stanoveny v čl. 2 odst. 2 Listiny, podle něhož lze státní moc uplatňovat jen v případech a mezích stanovených zákonem, a to způsobem, který zákon stanoví. Toto ustanovení je základní pojistkou proti výkonu libovůle ze strany veřejné moci a vyjadřuje základní smysl výkonu moci: službu občanům. Bylo by přímo v rozporu s tímto základním požadavkem, pokud by obec ve svých vlastních záležitostech postupovala diskriminačně a bez objektivního a rozumného odůvodnění by jako účastník soukromoprávních vztahů odlišně přistupovala ke srovnatelným případům. Je nutné vyzdvihnout zákaz diskriminace jako samostatné hodnoty, na níž je postaven demokratický právní stát. 9. Problematikou uzavírání smluv k nájemním bytům se již v minulosti zabýval veřejný ochránce práv, který ve své zprávě o šetření ve věci neuzavření smlouvy k nájemnímu bytu ze dne 3. 3. 2011, sp. zn. 127/2010/DIS/JKV, mimo jiné uvedl, že každá obec si stanoví vlastní kritéria pro výběr z uchazečů o pronájem bytů v jejich vlastnictví. Při pronajímání obecního bydlení obec musí postupovat v souladu s právem, a tudíž i s antidiskriminačním zákonem. Při nabízení bydlení musí nejen respektovat zájmy občanů, ale zajistit i rovné zacházení se všemi zájemci o byt. Požadavek na rovné zacházení se žadateli o pronájem obecního bytu je výrazně silnější než požadavek na rovné zacházení u bytu pronajímaného fyzickou či právnickou osobou. Obec jako veřejnoprávní korporace na rozdíl od jiných právnických osob soukromého práva plní veřejné úkoly. Posláním obce je zajišťování veřejných úkolů, kterými je péče o všestranný rozvoj svého území a o potřeby svých občanů a při plnění svých úkolů chrání též veřejný zájem. Z tohoto důvodu zákon stanoví obci při nakládání s majetkem určitá omezení. Při výběru nájemce obec nemůže postupovat svévolně, ale naopak by měla postupovat transparentně a předvídatelně vůči svým občanům. 10. Z výše uvedeného vyplývá, že obec může v rámci své samostatné působnosti rozhodovat svobodně, nesmí však při tomto rozhodování vybočit ze zákonem stanovených mezí, nesmí tedy rozhodovat diskriminačně a její rozhodování nesmí záviset na libovůli jejích představitelů. Stanovení plošných podmínek v přijatých Pravidlech sice přispívá k transparentnosti jednání žalovaného, ale zároveň zde žalovaný zasahuje do práv třetích osob a svým jednáním tak může v některých případech diskriminovat určité skupiny žadatelů - osoby s právy občanů obce, které mohou mít např. dluhy či mohou patřit k sociálně slabé skupině ob