2 As 74/2007 — Nejvyšší správní soud

55 Af 4/2023- 41 - text  14 55 Af 4/2023 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Plzni rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Alexandra Krysla a soudců Mgr. Jana Šmakala a Mgr. Jaroslavy Křivánkové ve věci žalobkyně: N. H. zastoupena advokátkou JUDr. Evou Ambrož Benešovou, Ph.D., LL.M., sídlem Dřevná 382/2, Praha 2 proti žalovanému: Odvolací finanční ředitelství, sídlem Masarykova 427/31, Brno o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 25. 1. 2023, č.j. 3179/23/5200-10421-711439, takto: I. Rozhodnutí žalovaného ze dne 25. 1. 2023, č.j. 3179/23/5200-10421-711439, se z r u š u j e a věc se v r a c í žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je p o v i n e n uhradit žalobkyni náklady řízení ve výši 15 342 Kč ve lhůtě do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně JUDr. Evy Ambrož Benešové, Ph.D., LL.M., advokátky. Odůvodnění: I. Napadené rozhodnutí 1. Žalobkyně se žalobou ze dne 15. 3. 2023, Krajskému soudu v Plzni (dále též jen „soud“) doručenou téhož dne, domáhala zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 25. 1. 2023, č.j. 3179/23/5200-10421-711439 (dále jen „napadené rozhodnutí“), jímž byla zamítnuta žalobkynina odvolání proti rozhodnutím Finančního úřadu pro Plzeňský kraj ze dne 4. 2. 2022, č.j. 202249/22/2301-62561-403302 a č.j. 202563/22/2301-62561-403302 a tato rozhodnutí byla potvrzena. Předmětnými rozhodnutími Finančního úřadu pro Plzeňský kraj byla zastavena řízení o žádosti o kompenzační bonus společníka společnosti s ručením omezením ve výši 40 000 Kč za bonusové období od 22. 11. 2021 do 31. 12. 2021 (č.j. 202249/22/2301-62561-403302), resp. ve výši 31 000 Kč za bonusové období od 1. 1. 2022 do 31. 1. 2022 (č.j. 202563/22/2301-62561-40330. II. Žaloba 2. Žalobkyně uvedla, že má za to, že napadené rozhodnutí trpí tak podstatnými vadami, které jej činí nepřezkoumatelným, a že došlo k podstatnému porušení ustanovení o řízení před správním orgánem, které mohlo mít za následek nezákonné rozhodnutí o věci samé, neboť správní orgán překročil zákonem stanovené meze správního uvážení či je na řadě míst zneužil. Nepřezkoumatelnost spatřuje žalobkyně především v tom, že skutkový stav nebyl zjištěn tak, aby o něm nebyly důvodné pochybnosti, přičemž zároveň skutkový stav, který správní orgán vzal za základ svého rozhodnutí, nemá oporu ve spise. Správní orgán se v napadeném rozhodnutí nevypořádal dostatečně s argumentací žalobkyně v odvolání. Správní orgán ve svém odůvodnění připouští, že vládní opatření platná a účinná pro výše uvedená bonusová období měla dopady na chování zákazníků žalobkyně. Příčinu poklesu tržeb ale přesto správní orgán vyhodnotil jinak, a to měnícím se spotřebitelským chováním v průběhu roku, aniž by prokázal, že toto je jiným zjevným důvodem poklesu tržeb dle § 8 odst. 1 zákona č. 519/2021 Sb., o kompenzačním bonusu pro rok 2022 (dále jen „zákon o kompenzačním bonusu“). Ve srovnávacím období měsíců červen až srpen 2021 platila zhruba totožná omezení maloobchodního prodeje jako v bonusových obdobích. Proto se lze domnívat, že by nemělo docházet k dalšímu poklesu příjmů. Situace na maloobchodním trhu však nebyla ve skutečnosti stejná a nelze to přikládat pouze změně spotřebitelského chování bez dalšího. Opatření platná v zimních měsících (v bonusových obdobích) ve srovnání s opatřeními platnými v letních měsících ovlivnila chování spotřebitelů, které ve svém důsledku způsobilo pokles příjmů žalobkyně. Mimořádná opatření, která nepřipustí přítomnost více zákazníků, než je 1 zákazník na 10 m2, která aktivně brání tomu, aby se zákazníci zdržovali v kratších vzdálenostech, než jsou 1,5 metru, nejde-li o členy společné domácnosti, která nařizují řízení front čekajících zákazníků, a to jak uvnitř, tak před provozovnou, která nařizují umístění dezinfekčních prostředků u často dotýkaných předmětů a dále která nařizují zajistit ve vnitřním prostoru maximální možnou cirkulaci vzduchu s čerstvě nasávaným venkovním vzduchem (přirozené větrání, vzduchotechnika nebo rekuperace), působí na spotřebitelské chování zákazníků prokazatelně jinak v letních měsících a jinak v zimních měsících. V letních měsících byli spotřebitelé ochotni bez problému vyčkat venku před prodejnou s menší prodejní plochou, až se uvolní prostor uvnitř maloobchodu pro dalšího zákazníka tak, aby byla splněna nařízená mimořádná opatření. V zimních chladných měsících nebyli zákazníci prokazatelně ochotni před prodejnou vyčkávat, odcházeli pryč, měnili tak zásadně své spotřebitelské chování a svoje nákupy odkládali na neurčito, a to vše v důsledku vládních opatření. V letních měsících byla situace ohledně nákazy COVID-19 prokazatelně příznivější. V zimních měsících se naopak naplno projevila další mutace viru, a bylo tak nařizováno větší množství karantén a izolací. V důsledku vládních opatření tedy byli spotřebitelé nuceni měnit svá chování, což se projevilo v tom, že navštěvovali méně kamenné obchody, kterým klesaly tržby. Je prokazatelné a existuje tedy zjevně příčinná souvislost vládních opatření s poklesem příjmů žalobkyně. Nelze pokles příjmů v zimních měsících (bonusovém období), jak tvrdí správní orgán v napadeném rozhodnutí, svádět pouze na nedisciplinovanost a neochotu občanů při dodržování vládních opatření, kdy se internetové obchody stali pro takové komfortnější oproti kamenným obchodům. Správní orgán dostatečně nezdůvodnil, že pokles příjmů je dle § 8 odst. 1 zákona o kompenzačním bonusu zjevně způsoben převážně jinými důvody než dopadem opatření. Jelikož v aplikační praxi není možné exaktně spočítat, co je přesnou příčinou poklesu tržeb, postačí dle zákona o kompenzačním bonusu, aby pokles tržeb nebyl zjevně způsoben jiným faktorem, zejména vlastní neaktivitou podnikatele či sezónním charakterem jeho činnosti. Správní orgán zcela porušil zásadu volného hodnocení důkazů, tedy porušil povinnost brát v úvahu všechny relevantní skutečnosti a důkazy a provést s nimi potřebné logické operace, z nichž vzejde řešení, v daném případě rozhodnutí, jež bude vycházet ze skutkového stavu dostatečně zjištěného. Překročení správní úvahy rozhodujících orgánů pak má za následek nezákonné rozhodnutí o věci samé. 3. Žalobkyně dále uvedla, že je přesvědčena, že správní orgán při svém postupu jednal v rozporu s § 8 odst. 2 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád (dále jen „daňový řád“), když ve skutkově shodných případech rozhodoval různě a u řady podnikatelů žádost posoudil kladně a kompenzační bonus byl vyplacen. Žalobkyně má povědomost o skutkově stejných případech, kde byl kompenzační bonus vyplacen, když se jedná například o rozhodnutí Finančního úřadu pro Karlovarský kraj, Územní pracoviště v Chebu. Dle důvodové zprávy k zákonu o kompenzačním bonusu je kompenzační bonus poskytován všem osobám při splnění podmínek bez rozdílu charakteru činnosti. Není preferováno jedno odvětví hospodářství před jiným. Kritérium činnosti je svázáno toliko s dopadem proticovidových opatření státních orgánů na danou činnost. Nárok na kompenzační bonus může vzniknout pouze tomu, kdo oproti běžnému běhu věcí vykazuje pokles tržeb v přímé souvislosti s působením opatření státu. Správce daně v určitých případech u maloobchodních činností posuzoval žádosti o kompenzační bonus různě, a to i přes stejný sortiment prodeje (oděvy, obchody s módou apod.), přičemž v rozhodování o žádostech z oblasti pohostinství, stravování, služeb osobní povahy (holičství, kadeřnictví, kosmetika či masáže) byly postupy a metodika správce daně jednotné. Žalobkyně je proto přesvědčena, že požádá-li soud shora uvedeného správce daně o předložení kladně posouzených žádostí vč. odůvodnění, dospěje k jednoznačnému závěru o nejednotnosti postupu správních orgánů a o překročení správního uvážení, které ve svém důsledku žalobkyni zkrátilo na jejích právech. III. Vyjádření žalovaného k žalobě 4. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. Ve vyjádření k žalobě uvedl, že i nadále setrvává na právním názoru uvedeném v napadeném rozhodnutí, nepovažuje za účelné provádět zde výslovný opis odůvodnění napadeného rozhodnutí, v němž shrnul veškeré relevantní skutečnosti a detailně popsal skutkový stav, a proto v plném rozsahu odkazuje na odůvodnění napadeného rozhodnutí. K žalobním námitkám pak uvedl následující. Nesprávné posouzení naplnění podmínky příčinné souvislosti 5. Žalovaný k této námitce nejprve uvádí, že žalobkyně neuvádí, v čem spatřuje nedostatečně zjištěný skutkový stav, ani jaké konkrétní pochybnosti týkající se skutkového stavu shledává. Žalovaný je názoru, že napadené rozhodnutí má plnou oporu ve skutkovém stavu zachyceném ve spisovém materiálu, přičemž zjištěný skutkový stav považuje žalovaný za dostatečný, k čemuž se podrobněji vyjadřuje níže. K tvrzení, že žalovaný nedostatečně vypořádal argumentaci uvedenou v odvolání, žalovaný uvádí, že ani v tomto případě žalobkyně neuvádí, co konkrétně bylo dle jejího názoru nevypořádáno. Žalovaný obsah odvolání rozdělil do čtyř odvolacích námitek, kdy ke každé uvedl dostatečnou argumentaci k tomu, proč tuto ná