7 Afs 156/2016 — Nejvyšší správní soud

77 A 38/2022- 109 - text  15 77 A 38/2022 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Plzni rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Jaroslava Škopka a soudců JUDr. Ondřeje Szalonnáse a Mgr. Jaroslavy Křivánkové ve věci žalobce: D. P. N., nar.: X, st. příslušnost Vietnamská socialistická republika, v ČR bytem X, zastoupen Mgr. Štěpánem Svátkem, advokátem, se sídlem Na Pankráci 1618/30, 140 00 Praha, proti žalované: Česká obchodní inspekce, se sídlem Štěpánská 44, 110 00 Praha 1, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 20. 6. 2022, č. j. ČOI 81660/22/O100/Bal/Št, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: Předmět řízení 1. Rozhodnutím inspektorátu České obchodní inspekce, inspektorátu Plzeňského a Karlovarského (dále též: „správní orgán I. stupně“), ze dne 8. 3. 2022, č. j. ČOI 32339/22/2200 (dále též: „rozhodnutí správního orgánu I. stupně“), byl žalobce shledán vinným z porušení § 8 zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele (dále též: „ZOS“) a naplněním skutkové podstaty přestupku dle § 24 odst. 7 psím. d) ZOS, a to tím, že ve své provozovně, stánku C9 v chebské tržnici Dragon, skladoval jednak výrobky porušující některá práva duševního vlastnictví [padělky výrobků ve smyslu § 2 odst. 1 písm. n) bod 1. ZOS, konkrétně 20 ks průmyslových výrobků], jednak výrobky, které porušují autorská práva nebo práva související s autorským právem nebo jsou vyrobeny bez souhlasu majitele práv k průmyslového vzoru [nedovolené napodobeniny, tj. rozmnoženiny výrobků ve smyslu § 2 odst. 1 písm. n) bod 2. ZOS, konkrétně 11 600 ks CD a 2 558 ks DVD nosičů se záznamem]. Dále byl žalobce tímto rozhodnutím uznán vinným z porušení § 10 odst. 2 zákona č. 255/2012 Sb., o kontrole a naplnění skutkové podstaty přestupku dle § 15 odst. 1 písm. a) zákona č. 255/2012 Sb., o kontrole, kterého se dopustil tím, když ve stanovené lhůtě 5 dní od seznámení se s úředním záznamem ze dne 17. 4. 2019, č. j. ČOI 54466/19/2200, nepředložil správnímu orgánu nabývací doklady k zajištěným výrobkům porušujícím práva duševního vlastnictví. Za to byl žalobci uložen správní trest v podobě úhrnné pokuty ve výši 1 100 000 Kč. Kromě uvedené pokuty bylo žalobci rozhodnutím správního orgánu I. stupně uloženo propadnutí 14 178 ks výrobků tj. padělků a nedovolených napodobenin a dále mu bylo uloženo uhradit paušální náhradu nákladů řízení ve výši 1 000 Kč. 2. Žalobou je napadáno rozhodnutí Ústředního inspektorátu České obchodní inspekce ze dne 20. 6. 2022, č. j. ČOI 81660/22/O100/Bal/Št (dále též: „napadené rozhodnutí“), jímž byla k žalobcovu odvolání snížena uložená úhrnná pokuta na částku 900 000 Kč. Ve zbytku bylo rozhodnutí správního orgánu I. stupně potvrzeno. 3. Krajský soud v Plzni věc projednává již podruhé. Rozsudkem ze dne 29. 3. 2023, č. j. 77 A 38/2022-57, napadené rozhodnutí žalovaného zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Dospěl totiž k závěru, že napadené rozhodnutí je nepřezkoumatelné ve smyslu § 76 odst. 1 písm. b) s. ř. s., protože výše uložené sankce je odůvodněna jednak enormním množstvím zajištěných výrobků, jednak skutečností, že se v žalobcově případě již jedná o recidivu, a to s ohledem na dva příkazy na místě (ze dne 2. 10. 2016, č. j. ČOI 127653/16/2200, a ze dne 2. 10. 2017, č. j. ČOI 130295/17/2200), jimiž byl žalobce rovněž postižen mj. za porušení § 8 ZOS. Tyto příkazy na místě ale nejsou součástí správního spisu. NSS však svým rozsudkem ze dne 27. 9. 2024, č. j. 3 As 68/2023-33, citovaný rozsudek Krajského soudu v Plzni zrušil. Uvedl přitom, že absence příslušných rozhodnutí ve správním spise nemůže založit vadu nepřezkoumatelnosti napadeného rozhodnutí. Žalobce byl seznámen s tím, že správní orgány v posuzované věci založily své rozhodnutí i na poznatcích ze své úřední činnosti, i s tím, z jakých konkrétních rozhodnutí je získaly. Sám přitom, ačkoliv k tomu měl prostor jak ve správním řízení, tak v řízení soudním, žádné skutečnosti plynoucí z odkazovaných rozhodnutí nezpochybnil. NSS tedy zavázal krajský soud, aby v dalším průběhu řízení vycházel z právního závěru, podle něhož je dostačující, že správní orgán při čerpání informací z jiných správních rozhodnutí tato rozhodnutí dostatečně specifikuje, aniž by je musel nezbytně zakládat do správního spisu. Obsah žaloby 4. Žalobce považuje napadené rozhodnutí za nezákonné a nepřezkoumatelné především proto, že uložená správní sankce je zjevně nepřiměřená a likvidační. Žalobce v této souvislosti odkázal na nález Ústavního soudu ze dne 13. 8. 2002, sp. zn. Pl. ÚS 3/02, v němž se Ústavní soud vyjádřil k zákazu likvidačních pokut, tedy takových pokut, které jsou nepřiměřeně vysoké k majetkovým možnostem pachatele a k závažnosti jeho jednání. Pokuta je likvidační také tehdy, jestliže představuje takový zásah do majetku, v důsledku kterého by mohla být zničena majetková základna pro další podnikatelskou činnost. Podle žalobce má zákaz likvidačních pokut ten účel, aby zabránil konci a likvidaci ekonomické aktivity trestané osoby. 5. Posledním daňovým přiznáním z ekonomické aktivity žalobce v České republice je daňové přiznání za zdaňovací období roku 2018 s daňovým základem 200 000 Kč. Žalobce dále další doklady o příjmu nedoložil, neboť z výpisu ze živnostenského oprávnění vyplývá, že ukončil svou podnikatelskou činnost v provozovně stánku C9 v chebské tržnici Dragoun ke dni 3. 6. 2019. 6. Správní orgány měly povinnost vycházet z žalobcem posledního doloženého daňového přiznání. Žalobce zdůraznil, že má současně vyživovací povinnost ke dvěma nezletilým dětem. Za takové situace nemá možnost uhradit uloženou pokutu ani ve splátkách. K prokázání svých aktuálních příjmů žalobce předložil pracovní smlouvu a výplatní pásku. 7. Žalovaná nepřihlédla a nedala do souvislosti výši peněžité sankce s předpokládaným výnosem, kterého mohl žalobce dosáhnout z prodeje zajištěného zboží. Zboží bylo velice nízké kvality, jeho prodejní cena tak mohla činit pouze zlomek ceny ve srovnání s tím, za jakou částku jsou prodávány originální výrobky. 8. Žalovaná se s výše uvedenými skutečnostmi v zásadě nezabývala, pouze paušálně odkázala na to, že bylo povinností žalobce doložit aktuální výši svého příjmu. Nelze však pominout délku správního řízení, která nemůže být žalobci kladena k tíži, a dále skutečnost, že v mezidobí žalobce ukončil v České republice podnikatelskou činnost a nemohl mít žádné doklady o příjmu, které by doložil. 9. Uložená pokuta nereflektuje společenskou škodlivost žalobcova jednání, když se jednalo téměř výhradně o CD a DVD ve větším množství, jen v několika případech o jiné výrobky, u kterých navíc nebylo postaveno najisto, že se jedná o padělky a zda byly ve vlastnictví žalobce. 10. Žalovaná navíc nepřihlédla ke skutečnosti, že žalobce v mezidobí svou podnikatelskou činnost v České republice ukončil. 11. Žalovaná se v zásadě ztotožnila se závěry správního orgánu I. stupně, námitky žalobce uplatněné v rámci odvolání proti rozhodnutí správního orgánu I. stupně nebyly žalovanou relevantně posouzeny, přičemž s jednou odvolací námitkou se žalovaná vůbec nevypořádala. 12. Jak žalobce namítl v odvolání, nebylo vyvráceno jeho tvrzení, že zboží nalezené ve skladu nacházejícím se na jiném místě bezprostředně s provozovnou nesouvisejícím nebylo v jeho vlastnictví. K této verzi nebylo správním orgánem I. stupně provedeno žádné dokazování, přestože tuto námitku žalobce uplatnil již na začátku správního řízení. Z připojené fotodokumentace rovněž nelze dovodit, že by ve skladu zadržené výrobky porušující ochranné známky měly být ve vlastnictví žalobce. Zejména z ní nevyplývá, zda prostory bezprostředně souvisely s provozovnou žalobce či nikoli. 13. Žalovaná se s touto námitkou vypořádala v podstatě jen tak, že nahlédla do výpisu živnostenského rejstříku, ze kterého vyplývá, že žalobce provozoval stánek s označením C9, který se také objevuje ve fotodokumentaci. Skutkový stav věci podle názoru žalobce nebyl zjištěn tak, aby o něm nebyly důvodné pochybnosti. 14. Dále žalobce v odvolání namítl, že správní orgán I. stupně nedůvodně upřednostnil tvrzení žalobce učiněné v okamžiku místního šetření, přestože žalobce nehovoří českým jazykem natolik, aby byl tak jasné vyjádření správnímu orgánu I. stupně schopen sdělit v takové formě, v jaké jej správní orgán I. stupně specifikoval v odůvodnění svého rozhodnutí. Správní orgán I. stupně tak rezignoval na zjištění stavu tak, aby o něm nebyly důvodné pochybnosti. S touto odvolací námitkou se žalobce v napadeném rozhodnutí vůbec nevypořádal, napadené rozhodnutí je tak zatíženo vadou nepřezkoumatelnosti. 15. Správní orgán I. stupně rezignoval i na svou povinnost vypořádat se s vyjádřením žalobce k podkladům pro vydání rozhodnutí a k jeho důkaznímu návrhu na provedení znaleckých posudků. Na str. 9 rozhodnutí správního orgánu I. stupně je uvedeno, že v případě kabelky PUMA se zástupce majitele předmětné ochranné známky vyjádřil v tom smyslu, že se jedná o originální zboží. Žalobce tak rozpo